§ 13l Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny – ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny · 114/1992 Sb. · § 13l · Životní prostředí
Stručně: Paragraf 13l zákona č. 114/1992 Sb. stanovuje postup, jakým vláda České republiky může nařízením určit invazní nepůvodní druhy vyžadující regionální spolupráci s jinými členskými státy EU, a jak se na ně vztahují již existující ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny.
§ 13l ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
(1) V případech, kdy Česká republika bude vyzvána ke spolupráci týkající se invazního nepůvodního druhu, který byl zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a který tento členský stát určil jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, vláda nařízením stanoví tento druh jako invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci. V nařízení může vláda stanovit, která z omezení uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 mají být vůči tomuto invaznímu nepůvodnímu druhu uplatňována a v jakém rozsahu.
(2) Ustanovení § 13f až 13h se použijí obdobně na
a) invazní nepůvodní druh vyžadující regionální spolupráci stanovený v nařízení vlády podle odstavce 1 a
b) invazní nepůvodní druh, který určí Komise prováděcím aktem vydaným na základě čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3) Ustanovení § 13f se použije obdobně na druh, který je
a) na území České republiky původní,
b) zařazen na vnitrostátní seznam invazních nepůvodních druhů některého členského státu Evropské unie a
c) členským státem Evropské unie uvedeným v písmeni b) určen jako druh vyžadující posílenou regionální spolupráci podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
ČÁST TŘETÍ
HLAVA PRVNÍ
Výklad
Stručně
Paragraf 13l zákona č. 114/1992 Sb. stanovuje postup, jakým vláda České republiky může nařízením určit invazní nepůvodní druhy vyžadující regionální spolupráci s jinými členskými státy EU, a jak se na ně vztahují již existující ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny.
Co to znamená v praxi
Pokud jiný členský stát EU označí invazní nepůvodní druh za takový, který vyžaduje posílenou regionální spolupráci, a Česká republika je vyzvána ke spolupráci, může vláda ČR tento druh zařadit na seznam invazních nepůvodních druhů vyžadujících regionální spolupráci.
Vláda může v nařízení specifikovat, jaká omezení z evropského nařízení (EU) č. 1143/2014 se na takový druh budou vztahovat a v jakém rozsahu.
Na tyto druhy, stejně jako na druhy určené Evropskou komisí, se obdobně použijí ustanovení § 13f až 13h zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týkají regulace invazních nepůvodních druhů.
Ustanovení § 13f se obdobně použije i na druhy, které jsou sice původní na území ČR, ale jiný členský stát EU je určil jako invazní a vyžadující regionální spolupráci.
Na co si dát pozor
Vláda má pravomoc stanovit konkrétní omezení pro invazní nepůvodní druhy vyžadující regionální spolupráci, což může mít dopad na různé subjekty.
Aplikace ustanovení § 13f až 13h na tyto druhy znamená, že se na ně budou vztahovat pravidla týkající se například zákazu uvádění na trh, držení, pěstování, rozmnožování, přepravy, dovozu, vývozu a vypouštění do volné přírody.
I původní druhy ČR mohou být předmětem regionální spolupráce, pokud jsou v jiném členském státě EU považovány za invazní a vyžadují spolupráci.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.