§ 24 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší – SEZNAM ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

§ 24 SEZNAM ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1997. Ministr: Ing. Skalický v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. 0. skupina - Základní znečišťující látky tuhé znečišťující látky oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý těkavé organické sloučeniny (VOC) 1. skupina 1. podskupina azbest benzo(a) pyren 2-naftylamin beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd dibenzoantracen 2. podskupina arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako Cr kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako Co nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako Ni 3. podskupina akrylonitril benzen 1,3-butadien 1,2-dibromethan epichlorhydrin ethylenoxid (oxiran) hydrazin propylenoxid vinylchlorid 4. podskupina polychlorované bifenyly polychlorované dibenzofurany polychlorované dibenzodioxiny 2. skupina 1. podskupina rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl 2. podskupina selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako Se telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te 3. podskupina antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn fluoridy vyjádřené jako F- chrom a jeho sloučeniny (mimo CrVI) vyjádřené jako Cr kyanidy vyjádřené jako CN- mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn 3. skupina 1. podskupina antimonovodík (stibin) arsenovodík (arsan) fosforovodík (fosfan) fosgen chlorkyan 2. podskupina brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HBr fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF chlor kyanovodík sirovodík (sulfan) silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H 3. podskupina amoniak anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl 4. skupina 1. podskupina acetaldehyd anilin benzylchlorid diethylamin 1,2-dichlorethan 1,1-dichlorethylen dimethylamin ethanolamin ethylakrylát fenol formaldehyd kresoly kyselina akrylová kyselina mravenčí merkaptany methylakrylát methylamin nitrobenzen nitrofenoly nitrokresoly nitrotolueny pyridin sirouhlík 1,1,2,2-tetrachlorethan tetrachlorethylen thioethery o-toluidin (2-methylanilin) trichlormethan trichlorethylen 2. podskupina benzaldehyd butylaldehyd 1,4-dichlorbenzen 1,1-dichlorethan ethylbenzen furfural (2-furaldehyd) chlorbenzen 2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien) 2-chlorpropan izopropylbenzen kyselina octová methylacetát methylmetakrylát 1-methylnaftalen 2-methylnaftalen naftalen styren toluen vinylacetát xyleny 3. podskupina aceton alkylalkoholy bifenyl 2-butanon butylacetát dibutylether diethylether difenylether 1,2-dichlorethylen dichlormethan diizopropylether dimethylether ethylacetát ethylenglykol 4-hydroxy-4-ethy1-2-pentanon chlorethan methylester kyseliny benzoové 4-methyl-2-pentanol N-methylpyrolidon olefiny s výjimkou 1,3-butadienu parafiny s výjimkou methanu Příloha č. 2 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá označení: - vztažné podmínky A pro emisní limit, znamenající koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,32 kPa, 0 °C), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v nosném plynu (obvykle kyslíku) - vztažné podmínky B pro emisní limit, znamenající koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,32 kPa, 0 °C), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v nosném plynu (obvykle kyslíku) - vztažné podmínky C pro emisní limit, znamenající koncentraci příslušné látky v nosném plynu za obvyklých provozních podmínek. Označení „nest.“ u číselných hodnot emisních limitů značí, že pro uvedenou znečišťující látku se emisní limit nestanovuje. 1. PALIVOENERGETICKÝ PRŮMYSL 1.1 Spalování paliv za účelem výroby tepla a/nebo elektřiny v technologických objektech obsahujících stacionární zařízení o jmenovitém tepelném výkonu vyšším nebo rovném 0,2 MW (střední a velké zdroje znečišťování). Stejné emisní limity platí i pro tatáž zařízení mimo palivoenergetický průmysl. Emisní limity platí pro vztažné podmínky A a obsah kyslíku v nosném plynu, uvedeném ve sloupci 7. Není-li stanoveno jinak, platí emisní limity tmavosti kouře uvedené v příloze č. 3 v bodě 5. Instalov. tepelný výkon [MWt]Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COorgan. látky j. Σ C1234567 1.1.1 Uhelné kotle s granulačním, výtavným a roštovým ohništěm1), 3) 1234567° 0,2--650-nest.6--1100 2)--“--“-° 0,2 až 1---nest.-“--“-> 1 až 5---650-“--“-> 0,2 až 5250----“--“-> 0,2 až 50-2500---“--“-> 5 až 50150--400-“--“-> 50100--250-“--“-> 50 až 300-1700---“--“-> 300-500---“--“- Odkazy: 1) též granulační nebo roštové kotle s přiřazenými fluidními reaktory, jejich kombinace s fluidními ohništi nebo rekonstrukce těchto kotlů s využitím prvků fluidní techniky 2) pro výtavná ohniště 3) platí i pro ostatní tuhá paliva 1.1.2 Kotle spalující dřevo1) 123 4 5 67≥0,22)2)2)2)5011 Odkazy: 1) rovněž tak nekontaminovaný dřevní odpad, kůru a podobné rostlinné látky 2) emisní limity pro spalování uhlí, odpovídající instalovanému výkonu 1.1.3 Kotle spalující kapalná paliva 1234567° 0,2---175nest.3° 0,2 až 5-1)500--“--“-> 0,2 až 50100----“--“-> 5--450--“--“-> 5 až 300-1700---“--“-> 5050----“--“-> 300-500---“--“- Odkazy: 1) obsah síry v palivu max. 1% hm. 1.1.4 Kotle spalující plynná paliva 123456 7 ° 0,250 1)35 2) 900 3)200 300 4)100nest.3 Odkazy: 1) pro plynná paliva z neveřejných distribučních sítí (vyčištěný koksárenský nebo vysokopecní plyn, bioplyn, propan či butan nebo jejich směsi, plyn z rafinerií) 2) pro plynná paliva z veřejných distribučních sítí 3) pro plynná paliva mimo paliv z veřejných distribučních sítí a koksárenského plynu (viz odst. 1.5) 4) při spalování propanu či butanu, nebo jejich směsí 1.1.5 Fluidní kotle spalující fosilní paliva 1234567> 5 až 50100800400250nest.675 % 1)-“--“-> 5050500400250-“--“-75 % 1)-“--“-< 5 2)-“--“- Odkazy: 1) nelze-li při spalování tuzemského paliva dosáhnout emisního limitu při únosném přídavku aditiva, musí být koncentrace snížena alespoň na 25 % původní hodnoty 2) emisní limity fluidních kotlů se jmenovitým tepelným výkonem nižším než 5 MWt jsou stejné jako emisní limity klasických kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva 1.1.6 Kogenerační jednotky s pístovým spalovacím motorem 12 3 4567° 0,2 1)130 2)3)2000 4)650150 7)5 8)4000 5)500 6) Odkazy: 1) kogenerační jednotky jsou tříděny podle tepelného příkonu 2) při použití kapalných paliv 3) při použití motorové nafty nesmí celkový obsah síry překročit 0,05% hm. a v ostatních kapalných palivech 1% hm.; při použití plynných paliv nesmí být celkový obsah síry v palivu vyšší než 2200 mg/m3 v přepočtu na obsah methanu, resp. 60 mg/MJ tepla, přivedeného v palivu 4) u vznětových motorů s tepelným příkonem vyšším než 5 MW 5) u vznětových motorů s tepelným příkonem do 5 MW včetně 6) u zážehových motorů 7) úhrnná koncentrace všech látek s výjimkou metanu při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h 8) pro oxid uhelnatý a oxidy dusíku platí emisní limit pro suchý plyn; pro tuhé znečišťující látky a organické látky platí pro vlhký plyn 1.1.7 Přímotopné teplovzdušné systémy pro vytápění1) 1 2 3 4 5 67° 0,22)2)2)2)nest.17 Odkazy: 1) systémy, v jejichž zařízení dochází k přímému styku plamene, resp. míchání horkých spalin s ohřívaným vzduchem, jehož část současně slouží jako zdroj kyslíku pro spálení paliva; spalovat se smí jen plynná paliva, která jsou dodávána z veřejných distribučních sítí, a dále propan, butan nebo jejich směsi a dále bezolovnatá kapalná paliva s obsahem síry do 0,05% hm. a to v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem 2) číselné hodnoty emisních limitů pro kotle podle spalovaného paliva 1.1.8 Plynové turbiny Objemový tok spalin [m3/h]Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COorgan. látky j. Σ C1234567< 60 000100 1)1700350100nest.15≥ 60 00050 2)1700300100nest.15 Odkazy: 1) při spalování uhelných suspensí a energetických plynů z neveřejných distribučních sítí; při spalování kapalných paliv a topných plynů z veřejných distribučních sítí je emisním limitem stupeň tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice, který nesmí překročit při všech provozních stavech 4. stupeň 2) při spalování uhelných suspensí a energetických plynů z neveřejných distribučních sítí; při spalování kapalných paliv a topných plynů z veřejných distribučních sítí je emisním limitem stupeň tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice, který nesmí překročit při trvalém provozu 2. stupeň a při najíždění 3. stupeň 1.2 Spalování více druhů paliv v jednom zařízení a) Při spalování více druhů paliv v jednom spalovacím zařízení tak, že je spalován vždy jeden druh paliva, platí emisní limit pro použitý druh paliva. b) Při spalování více druhů paliv v jednom spalovacím zařízení současně je emisní limit určen emisním limitem paliva, jehož podíl na tepelném příkonu zařízení činí 75% a více. Jestliže podíl na tepelném příkonu zařízení žádného z použitých paliv nedosahuje této hodnoty, stanoví se emisní limit a referenční obsah kyslíku váženým průměrem hodnot emisních limitů resp. hodnot referenčních obsahů kyslíku jednotlivých druhů použitých paliv, kde vahou je jejich podíl na tepelném příkonu zařízení. 1.3 Integrace kotle s plynovou turbinou a) Je-li za plynovou turbinou zařazen spalinový kotel bez přitápění, nebo s přitápěním stejným palivem do výše 20% tepelného příkonu plynové turbiny, platí pro tuto konfiguraci stejné emisní limity, a referenční podmínky jejich stanovení jako pro plynové turbiny příslušného objemového toku. b) V případě, že je za plynovou turbinou zařazen spalinový kotel s přitápěním jiným palivem, nebo jeho tepelný příkon ve stejném palivu překračuje 20% tepelného příkonu plynové turbiny, stanoví se emisní limit a referenční obsah kyslíku váženým průměrem hodnot platných pro samotnou plynovou turbinu a samotný kotel podle podílů tepelného příkonu turbiny a přitápění kotle. Tepelný příkon zařízení je stanoven výpočtem z výhřevnosti a množství spalovaného paliva. K tomu účelu se použije hodnota minimální výhřevnosti paliva zaručovaná jeho výrobcem v technických normách či podmínkách. Není-li udána, stanoví se jako součet výhřevností složek paliva, jejichž průměrný obsah v palivu je stanoven rozborem. 1.4 Třídění a úprava uhlí, briketárny Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COorgan. látky j. Σ C1234567a) Třídění a jiná studená úprava uhlí(střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-Bb) Tepelná úprava uhlí (velký zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.505A 1.5 Výroba koksu (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COorgan. látky j. Σ C1234567Otop koksárenských bateriínest.1)500nest.nest.5BPříprava koksovací vsázky (střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-CKoksování2)nest.nest.nest.nest.--Vytlačování koksu100 3)nest.nest.nest.nest.-BTřídění koksu (střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-B Odkazy: 1) obsah sulfanu (H2S) v topném plynu max. 500 mg/m3 2) přípustné viditelné emise budou pro každou koksárenskou baterii stanoveny v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 7 odst.2 zákona o ovzduší) 3) zjišťováno jako denní průměr Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) Veškeré úniky znečišťujících látek do ovzduší musí být minimalizovány odsáváním a odprašováním či hermetizací, je-li to technicky proveditelné. b) Plnící plyny (při plnění koksárenských komor) musí odvedeny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu musí být stanoveny v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 7 odst.2 zákona o ovzduší). c) Množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší je limitováno hodnotou 0,1 kg/t celkového suchého koksu (cks). Druh a kvalita hasící vody musí být stanoveny v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 7 odst. 2 zákona o ovzduší). d) Zařízení chemických provozů koksoven musí být zabezpečeno proti únikům těkavých látek do venkovního prostředí. Závadné vody z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším. e) Obsah sulfanu (H2S) v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením. f) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování musí být stanoveny v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 7 odst.2 zákona o ovzduší). 1.6 Výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů (velký zdroj znečišťování) Aplikují se všeobecně platné emisní limity pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, sulfan, amoniak a merkaptany. Vztažné podmínky A. 2. PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) U diskontinuálních pochodů s proměnlivými emisemi jsou emisní limity stanoveny pro průměrné parametry technologických procesů. b) Veškeré úniky tuhých znečišťujících látek do ovzduší ze zdrojů specifikovaných v kapitole 2 musí být minimalizovány odsáváním a odprašováním či hermetizací, je-li to technicky proveditelné. 2.1 Spékání železných a manganových rud (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Příprava vsázky (střední zdroj znečišťování) 100nest.nest.nest.nest.-CSpékací pásy aglomerace1004004006000 8000 1)2)19AManipulace se spečencem 3) (střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-C Odkazy: 1) pro karbonátové rudy 2) rtuť v plynném skupenství max. 1 mg/m3 3) jako chlazení, drcení, mletí, třídění 2.2 Výroba surového železa (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (střední zdroj)100nest.nest.nest.nest.-COdlévání100nest.nest.nest.nest.-COhřívače větru1001)1)6000nest.7A Odkazy: 1) platí emisní limity všeobecně platné 2.3 Výroba oceli (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) (Např. konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové pece, Marz-Böhlenovy pece) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Doprava a manipulace se vsázkou 1) (střední zdroj)100nest.nest.nest.nest.-CNístějové pece s intenzifikací kyslíkem75400400nest.nest.-CKyslíkový konvertor50 2)nest.nest.nest.nest.-CElektrické obloukové a pánvové pece s hmotností vsázky do 20 tun včetně/nad 20 tun75/50nest.4001000nest.-CElektrické indukční pece s hmotností vsázky nad 5 tun75nest.nest.nest.nest.-C Odkazy: 1) dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem je nutno provádět s odsáváním a následným čištěním odpadního plynu, pokud je to technicky možné; postup musí být uveden v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 7 odst.2 zákona o ovzduší) 2) konvertorový plyn je nutno jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat; číselná hodnota emisního limitu platí pro případ, že je vypouštěn do ovzduší 2.4 Výroba odlitků ze slitin železa (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem 1), 5) (střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-CTavení v elektrické obloukové peci75nest.4001000nest.-CTavení v elektrické indukční peci s hmotností vsázky nad 5 tun (střední zdroj znečišťování)75nest.nest.nest.nest.-CKuplovny 2)100nest.nest.1000 3)nest.-CTavení v rotační bubnové olejové a plynové peci kapalná/plynná paliva30/204)400300/200nest.-C Odkazy: 1) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací 2) plynné znečišťující látky z kychtových plynů musí být podle technických možností odstraňovány 3) v komíně za rekuperátorem horkovětrných kuploven 4) obsah síry v kapalném palivu max. 1% hm. 5) plynné anorganické i organické znečišťující látky vznikající při výrobě forem a jader je nutno zachycovat. 2.5 Úprava rud neželezných kovů a) emisní limit pro tuhé znečišťující látky50 mg/m3b) při zpracování rud na získání olova, odchylně od písmene a)10 mg/m3 2.6 Výroba lehkých a alkalických kovů a jejich slitin1) (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) (hořčík, hliník, berylium, sodík, draslík, ap.) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COfluor j. HF1234567Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem (střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-CPecní agregáty50 2)nest.nest.nest.nest.-CElektrolytická výroba hliníku30 3)nest.nest.nest.2 4)-C Odkazy: 1) mimo výrobu hliníku se pro tuhé znečišťující látky při elektrolytické výrobě aplikují emisní limity všeobecně platné 2) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech z odsávání 100 mg/m3 3) v odpadním plynu z elektrolyzéru; měrné výrobní emise tuhých znečišťujících látek, včetně odsávaných výrobních prostor elektrolysy, zjištěné z denních průměrů, nesmí překročit hodnotu 5 kg/t hliníku 4) z elektrolyzérů i z výrobních prostor elektrolýzy; měrné výrobní emise sloučenin fluoru, vyjádřené jako fluorovodík, včetně odsávání výrobních prostor elektrolysy, zjištěné z denních průměrů, nesmí překročit hodnotu 0,5 kg/t hliníku. 2.7 Výroba ostatních neželezných kovů a jejich slitin (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem (střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-CPecní agregáty100nest.nest.nest.nest.-C 2.8 Výroba ferroslitin (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem (střední zdroj znečišťování)100nest.nest.nest.nest.-CPecní agregáty50nest.nest.nest.nest.-C 2.9 Ostatní speciální hutní výroby (střední zdroje znečišťování) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem 1), 2)100nest.nest.nest.nest.-CTavení neželezných kovů a jejich slitin75nest.nest.nest.nest.-CŽárové pokovování zinkem-nest.nest.nest.10 3)-C Odkazy: 1) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací a pod. 2) plynné anorganické i organické znečišťující látky vznikající při výrobě forem a jader je nutno zachycovat 3) emisní limit pro zinek 2.10 Povrchová úprava kovů1) (střední zdroje znečišťování) (např. moření, galvanické pokovování,4) fosfatizace, smaltování, leštění, broušení, tryskání a související operace) Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567100nest.1500 2)nest.3)-C Odkazy: 1) s výjimkou nanášení nátěrových hmot 2) při povrchové úpravě kovů za použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení (lázních) 3) pro jiné znečišťující látky platí ustanovení § 5 odst. 2 vyhl. 4) vztahuje se rovněž na pokovení i nekovových předmětů 3. VÝROBA NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH PRODUKTŮ (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu nebo v textu tabulky) 3.1 Azbest a výrobky z azbestu Platí emisní limit všeobecně platný pro azbest. 3.2 Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého (střední zdroje znečišťování) Všechna místa a operace, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší je nutno, s ohledem na technické možnosti, vybavit, podle povahy procesu, vodní clonou, skrápěním, odprašovacím nebo mlžícím zařízením. 3.3 Cement, vápno, magnezit, obalované směsi, tavení surovin Emisní limit v [mg/m3] proMěrná výrob. emise [kg/t]Refer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. CO1234567Výroba cementu50 1)400 2)1800 2)nest.1,5 3)-CVýroba vápna50 1)nest.1800 4) 1500 5)6)1,5 7)-CZpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod.50 1)400 8)1500 8)nest.1,5 9)-CObalovny živičných směsí a mísírny živic2010)nest.nest.nest.17 11)ATavení surovin v kupolových pecích s tavícim výkonem do 10 t/h včetně/nad 10 t/h100/75nest.nest.12)nest.-C Odkazy: 1) u všech operací, u nichž dochází k úniku TL do okolního prostředí 2) z výpalu slínku v rotačních pecích 3) měrná výrobní emise TL celé cementárny, vč. skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na 1 t vypáleného nebo zpracovaného slínku 4) pro rotační pece 5) pro ostatní typy pecí 6) při výrobě vápna v šachtových koksových pecích nesmí být v odpadních plynech vyšší než 1% obj. 7) měrná výrobní emise TL celé vápenky, vč. skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na 1 t vypáleného nebo zpracovaného vápna 8) z výpalu hmoty 9) měrná výrobní emise TL celé výroby, vč. skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na 1 t vypálené vyrobené hmoty 10) obsah síry v používaném kapalném palivu nesmí být vyšší než 1% hm. 11) pro míchací zařízení; pro ostatní operace vztažné podmínky C 12) emise oxidu uhelnatého musí být snižovány na nejnižší možnou úroveň s ohledem na technické možnosti a přiměřenost nákladů 3.4 Sklo, skleněná a minerální vlákna Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%]Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních minerálních vláken, smaltových a qlazurových frit a skla pro bižuterní zpracování150 1) 100 2)500 7) 1700 8)2500 9) 1100 10) 1600 11) 12) 800 13)10 5) 5 6) 50 14) 100 15)13 3) 17 4)A AVýroba minerálních vláken obsahujících orqanická pojiva50 16) 75 17)nest.nest.nest.18)-CZpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů aj.) a výroba bižuterie s kapacitou nad 5 tun ročně (střední zdroje)nest.nest.nest.nest.7 19) 20) -C Odkazy: 1) při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h 2) při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 2,5 kg/h 3) pro kontinuální tavící agregáty 4) pro diskontinuální tavící agregáty 5) pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 0,05 kg/h 6) pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 0,01 kg/h 7) při spalování zemního plynu 8) pro ostatní paliva 9) regenerační kontinuální tavící agregáty 10) diskontinuální tavící agregáty 11) rekuperační kontinuální tavící agreqáty 12) při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot 13) při hmotnostním toku vyšším než 5 kg/h 14) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík, při hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším 15) sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, při hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším 16) v odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, které emitují TL 17) v odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení minerálních vláken s organickými pojivy 18) pro koncentrace organických látek v odpadních plynech platí emisní limity všeobecně platné 19) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík, při hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším 20) pro ostatní charakteristické znečišťující látky spojené s daným technologickým postupem platí emisní limity všeobecně platné 4. CHEMICKÝ PRŮMYSL (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu) 4.1. Těžba, doprava, manipulace a skladování ropy a zemního plynu Při těžbě, dopravě, manipulaci a skladování ropy a zemního plynu musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků znečišťujících látek do ovzduší. 4.2 Rafinérie ropy, petrochemické zpracování ropy, výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek. 4.2.1. Skladování a manipulace Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) Při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 20 °C musí být skladovací nádrže o objemu nad 1000 m3, nebo skladovací nádrže zdroje s ročním obratem nad 10 000 m3 uspořádány a vybaveny takto: - skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy; - nádrže s pevnou střechou vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, - nebo musí být u nádrží s pevnou střechou zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné, nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění; - nádrže musí být opatřeny vhodnou izolací a reflexním nátěrem s nejméně 70 % odraznosti sálavého tepla za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty. Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu do 1000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem do 10000 m3, platí tato opatření v přiměřeném rozsahu. b) Při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 20°C, například při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží, musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 % a dále: - musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou, - alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků musí být uzpůsobeno k plnění mobilních zásobníků spodem, - manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnícího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku. 4.2.2 Plyny a páry z výrobních zařízení Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) Odpadní plyny, které se tvoří při běžném provozu, najíždění, odstavování a opravách technologických zařízení a také odpadní plyny, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, se musí odvádět k dodatečnému zpracování nebo spalování, případně se musí využít jiné účinné opatření ke snížení emisí. b) Ustanovení bodu a) se netýká zařízení pro řešení havarijních situací, k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou pružinové pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry nebo jiné systémy, jistící zařízení nezávisle na obsluze, pokud by jejich zachycování, zpětné vracení a následné odstraňování zhoršilo podmínky bezpečnosti práce. 4.2.3 Sulfan Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) Odpadní plyny z odsiřovacích zařízení nebo jiných zdrojů s hmotnostní koncentrací sulfanu 6000 mg/m3 a vyšší a hmotnostním tokem sulfanu 80 kg/hod a vyšším, musí být dále zpracovány. b) Odpadní plyny podle bodu a), které nemohou být dále zpracovány, musí být zneškodněny jiným způsobem (např. spalováním). c) Hmotnostní koncentrace sulfanu ve zneškodněném odpadním plynu nesmí překročit 10 mg/m3. 4.2.4 Regenerace a aktivace katalysátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567501700700nest.nest.17A 4.2.5 Odpadní vody Odpadní vody musí být před přívodem do čistírny odpadních vod odplyněny. Uniklé plyny musí být zachycovány a zneškodněny. 4.3 Čerpací stanice a zařízení na dopravu pohonných hmot (střední zdroje znečišťování) Platí emisní limity všeobecně platné. 4.4 Výroba organických látek Emisní limit v [mg/m3]Měrná výrob. emise [g/t]Vztaž. podm.Pozn.znečišťující látkazjišťovaný v odpadním plynuvypouštěném do ovzduší za zaříz. na snižov. emisíze sušáren1234567 4.4.1 Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu 1 2 3 4 5 6 7 1,2-dichlorethan nebo vinylchlorid-5-nest.C1) Odkazy: 1) odpadní plyny musí být zaváděny do zařízení pro snižování emisí 4.4.2 Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu 1 2 3 4 5 6 7 akrylonitril-0,2 1) 5 2)-nest.C3)akrylonitril-10 20 nest.C4) akrylonitril-10 5) 35 6) -nest.C7) akrylonitril-- 25 nest.C8) Odkazy: 1) ze zařízení na snižování emisí spalováním 2) na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí 3) výroba vláken 4) výroba a zpracování ACN polymerů 5) při mokrém procesu zvlákňování 6) při suchém procesu zvlákňování 7) spřádání vláken 8) výroba ABS polymerů (hmot) Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu Všechny plyny s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken vyšším než 5 mg/m3, všechny plyny z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien musí být odváděny a zneškodňovány v zařízení pro snižování emisí. 4.4.3 Výroba PVC 1 2 3 4 5 6 7 vinylchlorid-5-nest.C1)vinylchlorid---10 3) 100 4)C2) Odkazy: 1) odpadní plyny obsahující vinylchlorid musí být odváděny a čištěny nebo termicky likvidovány 2) zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru 3) u hotového výrobku na jednotku PVC 4) v suspenzi polymeru na jednotku PVC 4.4.4 Výroba buničiny, včetně zpracování odpadů z této výroby 1 2 3 4 5 6 7 oxid siřičitý---2000 1) C2) sloučeniny síry, vyjádř. jako síra---350 3)C4) Odkazy: 1) včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů, na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny 2) při sulfitovém způsobu výroby 3) při centrální likvidaci zapáchajících látek, na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny 4) u sulfátového způsobu výroby Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu Při výrobě buničiny musí být využita všechna dostupná technická řešení ke snižování nebo likvidaci zapáchajících látek z jednotlivých zdrojů emisí (např. varna, odparka, vyvařovací kolona) a provedeno místní nebo centrální odsávání odplynů do zařízení pro snižování emisí. 4.4.5 Výroba a zpracování viskózy 123 4 5 6 7 sulfan sirouhlík- -10 100- -nest. nest.C C-sulfan sirouhlík50 400- -- -nest. 200000 2)C C1)sulfan sirouhlík200 3)--nest.C2) Odkazy: 1) ve výrobě kordového hedvábí 2) ve výrobě střiže a textilního hedvábí 3) sumárně pro sulfan a sirouhlík Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) Odpadní plyny z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací musí být odváděny ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí znečišťujících látek. b) Zvlákňovací stroje při kontinuálním způsobu zvlákňování musí být uzavřené, vznikající plyny odsávány a zaváděny ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí. c) Odpadní vody obsahující sulfan a sirouhlík musí být odplyňovány a odpadní plyny zaváděny ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí. 4.4.6 Výroba přípravků na ochranu rostlin Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek obsahujících látky těžko odbouratelné, lehce akumulovatelné nebo vysoce jedovaté (vyhláška č.192/1988 Sb.) v odpadních plynech z výroby, rozemílání, mísení, balení či přečerpávání prostředků k ochraně rostlin před škůdci a plevely, nebo k likvidaci škůdců a plevelů, při hmotnostním toku 25 g/h a větším nesmí překročit hodnotu 5 mg/m3. 4.4.7 Výroba gumárenských pomocných přípravků Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu při výrobě sazí nesmí překročit 20 mg/m3 v žádném z úniků do ovzduší; Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu a) Výroba sazí musí být vybavena zařízením na dodatečné spalování odcházejících plynů obsahujících hořlavé látky a neodloučené zbytky sazí, s tím, že dodatečné spalování musí probíhat při teplotě nejméně 1100 °C, 2 % obj. kyslíku ve spalinách; jinak musí být prováděno katalyticky. b) Zařízení na spalování plynů musí být provozováno nepřetržitě. 4.4.8 Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného původu (střední zdroj znečišťování) Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat vývin zápachu, musí být umístěna v uzavřených prostorách. b) Vzduch z těchto prostorů musí být odsáván a zaváděn do zařízení na čištění odpadních plynů, nebo musí být učiněna jiná opatření pro snížení emisí. c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat vývin zápachu se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách. 4.4.9 Výroba klihu a lepidel (střední zdroj znečišťování) Platí ustanovení odstavce 4.4.8. 4.5 Výroba anorganických látek Znečišťující látkaEmisní limit [mg/m3]Měrná výrobní emise [kg/t]Vztažné podm.Pozn.12345 4.5.1 Výroba chloru1) 123 4 5 chlor6 2) 0,003 3)C- Odkazy: 1) všechny druhy koncových plynů, technologických a odpadních plynů obsahujících chlor musí být odvedeny a zneškodněny ve vhodném zařízení k odstranění chloru 2) v nosném plynu z elektrolýzy a katalytické oxidace 3) celoroční průměr emise rtuti z elektrolytických operací, zjištěný z měsíčních průměrů, na jednotku vyrobeného chloru 4.5.2 Výroba kyseliny chlorovodíkové 1 2 3 4 5 chlorovodík250,05 1)C- Odkazy: 1) zjištěná z měsíčního průměru, na jednu tunu kyseliny chlorovodíkové (36%) 4.5.3 Výroba síry (Clausův proces) 1) 123 4 5sulfan10 2)4 4) 2 5) 1,5 6)C3) Odkazy: 1) odpadní plyny z procesu obsahující sulfan se musí spalovat 2) v nosném plynu z dodatečného spalování 3) výrobní emise sloučenin síry (v přepočtu na elementární síru) je vyjádřena v procentech a vztažena na 1 tunu vyrobené síry 4) u zařízení s denní skutečnou výrobou do 20 t síry včetně 5) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 20 až do 50 t síry včetně 6) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 50 t síry 4.5.4 Výroba kapalného oxidu siřičitého Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého musí být zaváděn do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení a zneškodněn. 4.5.5 Výroba kyseliny sírové 123 4 5 oxidy sírynest.2,2 1)C- Odkazy: 1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny sírové (100%) 4.5.6 Výroba amoniaku 123 4 5 amoniaknest.0,2 1)C- Odkazy: 1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobeného bezvodého amoniaku 4.5.7 Výroba kyseliny dusičné a jejích solí 1234 5 oxidy dusíku jako NO2nest.1,6 1)C–amoniak 2)300nest.C– Odkazy: 1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (65 %) 2) v případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem 4.5.8 Výroba průmyslových hnojiv Pro amoniak, oxidy a další sloučeniny dusíku, sloučeniny síry, sloučeniny fosforu a tuhé látky platí emisní limity všeobecně platné. 4.5.9 Výroba a zpracování uhlíkatých materiálů 1) 123 4 5 organic. látky100 2)nest.C3)organic. látky50 2)nest.C4)organic. látky200 2)nest.C5)organic. látky50 2)nest.C6) Odkazy: 1) pro benzo (a) pyren a další karcinogenní látky platí emisní limity všeobecně platné 2) organické látky po přepočtu na celkový uhlík 3) z formovacích a mísících zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě 4) z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a tunelových pecí 5) z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly 6) z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu 4.5.10 Výroba titanové běloby, litoponu, stálé běloby (blanc fix), železitých piqmentů 123 4 5 tuhé látky150 2) 50 3) 300 4) 50 5)nest.C1) tuhé látky100nest.C6)tuhé látky100nest.C7)tuhé látky300 9) 100 10) 100 11) 50 5)nest.C8) 12) Odkazy: 1) při výrobě ilmenitu 2) na výstupu ze sušárny 3) z mlýnského okruhu 4) z kalcinace 5) za látkovým filtrem při konečné úpravě produktu (mletí, třídění a balení) 6) u provozů výroby litoponu 7) u provozů výroby stálé běloby (blanc fix) 8) při výrobě železitých pigmentů 9) u dehydratačních pecí zelené skalice 10) u sušení zelené skalice v rotačních sušárnách 11) u sušení pigmentu v rotačních sušárnách 12) u kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení 5. ZPRACOVÁNÍ ODPADU 5.1 Velké zdroje znečišťování 5.1.1 Zařízení pro spalování komunálního odpadu Emisní limit v [mg/m3]7) proRefer. obsah kysl. O2 [%]Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné1234567Zařízení s výkonem do 1 t/h spalovaného odpadu včetně50nest.nest.10020 1) 30 2)17AOstatní zařízení3030035010020 1) 30 2) 2 3) 0,2 4) 2,0 5) 5,0 6) 0,1 7) 11A Odkazy: 1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík 2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík 3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík 4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi 5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé fázi 6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi 7) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů udaný v ng TEQ/m3, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6 Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu a) Tato zařízení nejsou určena pro spalování těl či zbytků těl zvířat. b) Zásobník musí být proveden tak, aby v něm bylo trvale možno udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být vzduch ze zásobníku vzduchu odváděn do výduchu stanoveného orgánem ochrany ovzduší. c) Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být zajištěno udržení teploty nejméně 850 °C a setrvání spalin při ní po dobu minimálně 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj. Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší. d) Zařízení musí být provedeno tak, aby byla zajištěna dostatečná doba setrvání spalovaného odpadu ve spalovacím prostoru k dokonalému vyhoření eventuálně tomu musí odpovídat přívod odpadu do ohniště. 5.1.2 Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu Emisní limit v [mg/m3] 7)proRefer. obsah kysl. [%] O2Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné12345673030050010020 1)11A30 2)2 3)0,2 4)2,0 5)5,0 6) 0,1 7) Odkazy: 1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík 2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík 3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík 4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi 5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé fázi 6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi 7) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů udaný v ng TEQ/m3, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6 Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu a) Zásobník tuhého odpadu musí být proveden tak, aby v něm bylo možno trvale udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. V případě kapalných odpadů musí být vzdušina, odsávaná z místa odčerpávání a odvzdušnění nádrží zavedena do spalovacího prostoru. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být odsávaný vzduch rozptylován ve výšce, stanovené orgánem ochrany ovzduší. b) Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu musí být vybavena dodatečným spalováním. Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně však 900 C) s dobou setrvání nejméně 1 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj. V případě spalování odpadu obsahujícího 1 % hm. a více halogenovaných organických látek, v přepočtu na chlor, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu teplota zajišťující termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně však 1100°C) s dobou setrvání 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj. V případě spalování odpadu obsahujícího vysoce stabilní organické látky, například typu polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo pentachlorfenolu v koncentraci vyšší než 10 mg/kg, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu udržována teplota nejméně 1200 °C při době setrvávání spalin v tomto prostoru nejméně 2s. Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší. 5.2 Střední zdroje znečišťování 5.2.1 Čistírny odpadních vod Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel nebo určená pro provoz technologií produkujících znečištění vod. Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. 5.2.2 Kompostárny Zařízení určená pro průmyslové kompostování. Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. 6. OSTATNÍ (střední zdroje znečišťování s výjimkami, označenými v textu) 6.1 Krematoria Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a ostatků. Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků. Emisní limit v [mg/m3] proRefer. obsah kysl. O2 [%] Vztaž. podm.tuhé látky TLoxid siřič. SO2oxidy dusíku j. NO2oxid uheln. COjiné123456750nest.35010015 1) 30 2)17A Odkazy: 1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík 2) plynné sloučeniny chloru a fluoru, vyjádřené jako součet chlorovodíku a fluorovodíku Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 1 s. Při použití topných olejů nesmí být spalován olej s obsahem síry vyšším než 1 % hm. 6.2 Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat Zařízení s průměrným ročním chovem od 500 kusů skotu, od 5000 kusů prasat a od 50000 kusů drůbeže jsou velkým zdrojem znečišťování. Zařízení s průměrným ročním chovem od 180 do 499 kusů skotu, od 500 do 4999 kusů prasat a od 1000 do 49999 kusů drůbeže jsou středním zdrojem znečišťování. Platí emisní limit všeobecně platný pro amoniak. Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. 6.3 Veterinární asanační zařízení Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv, hnojiv nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod. Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. 6.4 Lakovny Zařízení a technologie určené pro nanášení kapalných nebo práškových hmot (například stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, apod.) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo, apod.). Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu Použijí se všechny technicky dostupné možnosti k omezení emisí těkavých organických sloučenin, především nátěrové hmoty, chudé na ředidla, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností, apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot. Pro lakovny platí vztažné podmínky C. 6.4.1 Lakovny se spotřebou nátěrových hmot větší než 5 kg za den do celkové roční spotřeby 10 t (střední zdroj znečišťování) Emisním limitem je hodnota hodinové emise těkavých organických sloučenin, včetně rozpouštědel, vyjádřená jako celkový uhlík ... 1 kg/h 6.4.2 Lakovny s celkovou roční spotřebou nátěrových hmot vyšší než 10 t (velký zdroj znečišťování) Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadních plynech ze sušáren nebo prostorů pro nanášení nátěrových hmot nesmí překročit 3 mg/m3. a) Jednoúčelové proudové lakovny pro seriovou výrobu s roční spotřebou nátěrových hmot větší než 200 t Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých organických sloučenin, vyjádřená jako celkový uhlík ... 35 g/m2 Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek v odpadním plynu z prostoru nanášení nátěrových hmot, vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50 mg/m3. b) Ostatní lakovny s roční spotřebou nátěrových hmot do 250 t Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých organických sloučenin, vyjádřená jako celkový uhlík, ve výši 120 g/m2 při nanášení nátěrových hmot s tzv. metalisačním efektem, 60 g/m2 při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech Současně nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek v odpadním plynu z prostoru nanášení nátěrových hmot, vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50 mg/m3. 6.5 Zpracování dřeva Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku, dřevěných konstrukčních desek) mimo pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů). Znečišťující látkaEmisní limit [mg/m3]Měrná výrobní emise [kg/t]Vztažné podm.Pozn.12345tuhé látky50 1) 10 2)nest.C3) Odkazy: 1) při všech technologických operacích, mimo broušení 2) při broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě desek a nábytku 3) emisní limity organických látek při výrobě dýh a překližek, výrobě desek a nábytku se stanoví individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám 6.6 Polygrafie Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené, nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů. Znečišťující látkaEmisní limit [mg/m3]Měrná výrobní emise [kg/t]Vztažné podm.Pozn.12345organic. látky tuhé látky50 2) 3nest.C1) Odkazy: 1) v odpadních plynech z prostor pro nanášení a sušení tiskových barev 2) vyjádřené jako celkový uhlík 6.7 Odmašťování kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly V odpadních plynech z technologií a zařízení pro odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů nesmí při hmotnostním toku jejich par vyšším než 500 g/h překročit hmotnostní koncentrace par těchto rozpouštědel na výstupu odsávacího zařízení do ovzduší 100 mg/m3 při vztažných podmínkách C. 6.8 Čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly Pro hodnoty koncentrací platí vztažné podmínky C. a) Hmotnostní koncentrace par chlorovaných rozpouštědel v plynech ze sušáren a z pracovního prostředí nesmí při jejich hmotnostním toku vyšším než 500 g/h překročit 150 mg/m3. Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí překročit 30 g rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a kožešin. Každé zařízení musí být vybaveno zachycováním koncentrovaných par. b) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzínem 150/200, či obdobnými alkánovými rozpouštědly nesmí hmotnostní koncentrace par organických látek v nosném plynu překročit 6 g/m3. Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí překročit 150 g rozpouštědla na 1 kg čištěných textilií, kůží a kožešin. 7. NEZAŘAZENÉ PROCESY Ve všech ostatních případech, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 jako vybrané zdroje znečišťování, jsou uplatňovány obecné emisní limity. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. Všechny emisní limity v této příloze platí pro koncentrace ve vlhkém plynu (+) při normálních podmínkách (tlaku 101,32 kPa a teplotě 0 °C). 0. Emisní limity pro znečišťující látky O. skupiny - základní znečišťující látky Znečišťujícími látkami v této skupině jsou: tuhé znečišťující látky oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý těkavé organické sloučeniny (VOC) a Emisní limit pro tuhé znečišťující látky Zdroje znečišťování musí být zřizovány a provozovány tak, aby při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek 2,5 kg/h a menším, hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nepřekročila hodnotu 200 mg/m3. Při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 150 mg/m3. b) Emisní limit pro oxid siřičitý Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu siřičitého vyšším než 20 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m3. c) Emisní limit pro oxidy dusíku Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu nepřekročila hodnotu 500 mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid dusičitý. d) Emisní limit pro oxid uhelnatý Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m3 e) Emisní limity pro těkavé organické sloučeniny (VOC) Zdroje znečišťování emitující těkavé organické sloučeniny, které nejsou uvedeny v příloze č. 2, se zřizují a provozují tak, aby pro jednotlivé těkavé organické sloučeniny nebo jejich typy byly splněny emisní limity dle přílohy č. 3. 1. Emisní limity pro znečišťující látky 1. skupiny 1. podskupina azbest benzo (a) pyren 2-nafthylamin beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd dibenzoantracen Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 2. podskupina arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako Cr kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako Co nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako Ni Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 3. podskupina akrylonitril benzen 1,3-butadien 1,2-dibromethan epichlorhydrin ethylenoxid (oxiran) hydrazin propylenoxid vinylchlorid Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 2. Emisní limity pro znečišťující látky 2. skupiny 1. podskupina rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 2. podskupina selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako Se telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 3. podskupina antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn fluoridy vyjádřené jako F- chrom a jeho sloučeniny (mimo CrVI) vyjádřené jako Cr kyanidy vyjádřené jako CN- mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn Při hmotnostním toku všech emisí těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 3. Emisní limity pro znečišťující látky 3. skupiny 1. podskupina antimonovodík (stibin) arsenovodík (arsan) fosforovodík (fosfan) fosgen chlorkyan Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 2. podskupina brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HBr fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF chlor kyanovodík sirovodík (sulfan) silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě HCl Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 3. podskupina amoniak anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HC Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 všech těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 4. Emisní limity pro znečišťující látky 4. skupiny 1. podskupina acetaldehyd anilin benzylchlorid diethylamin 1,2-dichlorethan 1,1-dichlorethylen dimethylamin ethanolamin ethylakrylát fenol formaldehyd kresoly kyselina akrylová kyselina mravenčí merkaptany methylakrylát methylamin nitrobenzen nitrofenoly nitrokresoly nitrotolueny pyridin sirouhlík 1,1,2,2-tetrachlorethan tetrachlorethylen thioethery o-toluidin (2-methylanilin) trichlormethan trichlorethylen Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 2. podskupina benzaldehyd butylaldehyd 1,4-dichlorbenzen 1,1-dichlorethan ethylbenzen furfural (2-furaldehyd) chlorbenzen 2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien) 2-chlorpropan izopropylbenzen kyselina octová methylacetát methylmetakrylát 1-methylnaftalen 2-methylnaftalen naftalen styren toluen vinylacetát xyleny Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 3. podskupina aceton alkylalkoholy bifenyl 2-butanon butylacetát dibutylether diethylether difenylether 1,2-dichlorethylen dichlormethan diizopropylether dimethylether ethylacetát ethylenglykol 4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon chlorethan methylester kyseliny benzoové 4-methyl-2-pentanol N-methylpyrolidon olefiny s výjimkou 1,3-butadienu parafiny s výjimkou methanu Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu. 5. Emisní limity pro tmavost kouře Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře, vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupně 0-5). Tmavost kouře lze rovněž vyjádřit na stupni Bacharacha (0-9) či měřením opacity (%), která se měří v kouřovodu. Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je obecně dána těmito emisními limity: a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40%. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3. Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60% opacity. b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota než odpovídá 4. stupni Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3. alespoň u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. Druh palivaDruh topeništěTepelný výkon kotleTuhé látkySO2NOxCOCxHyJednotka123456789všechna tuhá mimo čemé uhlí a kokspevný roštjakýkoliv1,0.Ap19,0.Sp3,045,010,0kg/t spáleného palivačerné uhlí a koksjakýkoliv1,0.Ap19,0.Sp1,545,010,0hnědé uh., proplástek, lignit, briketypásový roštdo 3 MW > 3 MW1,9.Ap 1,9.Ap19,0.Sp 19,0.Sp3,0 3,05,0 1,01,5 0,5čer.uhlí tříděné a prachové, jiná tuhá palivado 3 MW > 3 MW1,7.Ap 1,7.Ap19,0.Sp 19,0.Sp3,0 7,55,0 1,01,5 0,5všechna tuhá paliva mimo čemé uhlí a kokspás. rošt s pohazov.jakýkoliv5,0.Ap19,0.Sp3,01,00,5pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a komb. rošt + olej rošt + plyn3,5.Ap19,0.Sp3,01,00,5granulační a komb. rošt + práš. práš. + plyn8,5.Ap19,0.Sp6,00,50,15tavící5,5.Ap19,0.Sp15,00,50,15cyklonové1,5.Ap19,0.Sp27,50,50,15černé uhlí a kokspásový roštjakýkoliv5,0.Ap19,0.Sp7,51,00,5kg/t spáleného paliva pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a kombinace rošt + olej rošt + plyn3,5.Ap19,0.Sp7,51,00,5granulační a kombin. rošt + práš. prášek + plyn8,5.Ap19,0.Sp9,00,50,15tavící5,5.Ap19,0.Sp15,00,50,15cyklon1,5.Ap19,0.Sp27,50,50,15dřevojakékolivdo 3 MW > 3 MW12.5 15,01,0 1,53,0 3,01,0 1,01,0 1,0těžký a stř. topný olejjakékolivdo 100MW2,9120.S10,00,530,37lehký topný olejjakékolivjakýkoliv2,1320.S10,00,590,41nafta a podobná palivajakékolivjakýkoliv1,4220.S5,00,710,41propan a butanjakékolivdo 3 MW > 3 MW0,45 0,420,02.S (0,004) 0,02.S (0,004)2,4 2,80,46 0,370,18 0,07koksárenský plynjakékolivdo 3 MW > 3 - 100 MW302 2902,0.S (9500) 2,0.S (9500)1920 3700320 270128 48kg/106 . m3 spáleného plynu generátorový plynjakékolivdo 3 MW > 3 - 100 MW302 2902,0.S (6500) 2,0.S (6500)1920 3700320 270128 48vysokopecní plynjakékolivdo 3 MW > 3 - 100 MW302 2902,0.S (150) 2,0.S (150)1920 3700320 270- -svítiplynjakékoliv< 0,2 MW 0,2 - 5 MW20 202,0.S (85) 2,0.S (85)800 960320 320128 128zemní plynjakékoliv< 0,2 MW 0,2 - 5 MW20 202,0.S (9,6) 2,0.S (9,6)1600 1920320 320128 128 Poznámka: Pokud není znám obsah síry v palivu S, používají se čísla v závorkách. Ap - obsah popela v původním vzorku tuhých paliv [% hm.] Sp - obsah síry v původním vzorku tuhých paliv [% hm.] S - obsah síry v původním vzorku paliva pro: - kapalná paliva [% hm.] - propan-butan [g/kg] - plynná paliva [mg/m3] Příloha č. 5 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. I. Metody kontinuální analýzy pro měření A. Tuhé znečišťující látky - absorpce beta záření - fotometrie. B. Plynné emise princip metodyměřená látka znečišťující ovzduší- infračervená spektrometrieSO2, CO, NOx (NO), Cl-- ultrafialová spektrometrieSO2, NOx (NO), CO- potenciometrieF- a Cl- kolorimetrieH2S- plamenoionizační detekceuhlovodíky, org. látky- katalytické spalováníuhlovodíky, org. látky- chemoluminiscenceNOx (NO) II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek K měření emisí znečišťujících látek se používají přístroje, které musí splňovat následující technické parametry: a)minimální stanovitelné množstvído 2 % rozsahu,b)okolní teplota°C +5 °C do 35 °C nebo -10 do +55 °C,c)teplotní závislost nulového bodu při změně o 10 °Cmenší jak ± 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),d)teplotní závislost menší jak ± 3 % z rozsahu, citlivost (údaje) při změně o 10 °Cvětší vliv musí být kompenzován,e)rušivý vliv všech ostatních složek na měřenímenší než ± 4 % z nejcitliv. rozsahu,f)90 % časová hodnotanesmí být větší než 200 sekund včetně odběr. zařízení,g)změna nuly během kontrolního intervalunesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %,h)změna citlivosti za stejné obdobínesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2%,i)odběr vzorku a odběrová zařízeníjsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevným látkami a k sorpcím měřené látky,j)nulový a referenční bodmusí být během intervalu kontroly min. 1x zaznamenán na registračním zařízení,k)výrobcem musí být stanoveny intervaly nulování, kalibrace a údržby. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity: koeficient ekvivalentu toxicity2, 3, 7, 8- tetrachlordibenzodioxin (TCDD)11, 2, 3, 7, 8- pentachlordibenzodioxin (PeCDD)0,51, 2, 3, 4, 7, 8- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,11, 2, 3, 7, 8, 9- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,11, 2, 3, 6, 7, 8- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,11, 2, 3, 4, 6, 7, 8- heptachlordibenzodioxin (HpCDD)0,01- oktachlordibenzodioxin (OCDD)0,0012, 3, 7, 8- tetrachlordibenzofuran (TCDF)0,12, 3, 4, 7, 8- pentachlordibenzofuran (PeCDF)0,51, 2, 3, 7, 8- pentachlordibenzofuran (PeCDF)0,051, 2, 3, 4, 7, 8- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,11, 2, 3, 7, 8, 9- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,11, 2, 3, 6, 7, 8- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,12, 3, 4, 6, 7, 8- hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,11, 2, 3, 4, 6, 7, 8- heptachlordibenzofuran (HpCDF)0,011, 2, 3, 4, 7, 8, 9- heptachlordibenzofuran (HpCDF)0,01- oktachlordibenzofuran (OCDF)0, 001 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. 1. Identifikace zdroje znečišťování Údaje o provozovateli Identifikační číslo provozovatele (IČO, RČ), obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání (okres, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax), statutární zástupce, bankovní spojení, počet zdrojů. Údaje o zdroji Identifikační číslo zdroje (IČZ), kategorie, název a skladba zdroje (např. kotelna s odlučovači, technologie, doly, lomy, skládka, hořící plocha, zapařený objem apod.), adresa (okres, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax - pokud se liší od identifikace provozovatele), číslo katastrálního území, číslo parcely, celkový instalovaný výkon (MWt) nebo výrobní kapacita, odpovědná osoba. 2. Údaje o technoloqickém provozu Stálé údaje: Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie, druh výroby (podle přílohy č. 2 k této vyhlášce), název, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní a týdenní rytmus, evidenční čísla komínů nebo výduchů, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, uplatněné emisní limity. a) Údaje o kotlích a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou Stálé údaje: Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý tepelný výkon, účinnost kotle nebo zařízení podle výrobce, druh topeniště. U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon. U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku. U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu zařízení. Proměnné údaje: Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu. U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného elektrického výkonu. b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou látkou Stálé údaje: Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby. Proměnné údaje: Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok). c) Ostatní technologické procesy Stálé údaje: Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby, měrná energetická náročnost. Proměnné údaje: Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok). 3. Údaje o palivech a surovinách a) Údaje o palivech Stálé údaje: Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Proměnné údaje: Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, počet provozních hodin, jakostní znaky paliva (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku), emise znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení). U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv, počet provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv na celkovém tepelném příkonu. b) Údaje o surovinách Stálé údaje: Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Proměnné údaje: Rok, měsíc, den, čas, název suroviny, měrná jednotka suroviny, obsah znečišťujících látek v surovině na jednotku (měrná výrobní emise vztažená na měrnou jednotku suroviny), spotřeba suroviny v měrných jednotkách, emise znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení). 4. Údaje o zařízení k omezování emisí Stálé údaje: Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, počet jednotek, výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná účinnost. Proměnné údaje: Evidenční číslo odlučovacího zařízení, čas, druh znečišťující látky, skutečná účinnost, časové využití v daném intervalu. 5. Údaje o komínech Stálé údaje: Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu), výška komína (nebo jiného výduchu), světlost v koruně komína. Proměnné údaje: Evidenční číslo komína, vnitřní plocha v místě měření rychlosti plynů, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem (v souhrnných vyhodnoceních). 6. Údaje o měření Stálé údaje: Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Proměnné údaje: Datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo garantujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová technika a měřící metoda; název znečišťující látky a její naměřená koncentrace při referenčních podmínkách, průtok, teplota a tlak nosného plynu, obsah kyslíku v nosném plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující látky, odvozený emisní faktor. 7. Údaje o poruchách a haváriích Stálé údaje: Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Proměnné údaje: Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. Limitní měrná sirnatost paliva (g.MJ-1)– hnědá uhlí0,50výjimka pro tuzemskou těžbu1,07– černá uhlí0,50výjimka pro tuzemskou těžbu0,78– brikety0,50výjimka pro brikety vyráběné z tuzemských uhlí0,60Limitní obsah síry (% hm)– kapalná paliva0,2– topná nafta0,05 Limitní měrná sirnatost paliva je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v gramech v palivu v původním stavu, vztažený na výhřevnost. Limitní obsah síry v kapalném palivu je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v hmotnostních procentech. 1) § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 14 odst. 3 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 2a) § 11 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 309/1991 Sb. 3) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. 4) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb. 5) § 18 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb. 7) § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/1991 Sb. (+) Je míněna taková vlhkost plynu, která vyplývá z technologického procesu.