§ 87 Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů – NÁKLADY EXEKUCE, NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO A NÁKLADY PLÁTCE MZDY
Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů · 120/2001 Sb. · § 87 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 87 exekučního řádu definuje, co všechno se považuje za náklady exekuce, náklady oprávněného a náklady plátce mzdy, a určuje, kdo tyto náklady hradí.
§ 87 NÁKLADY EXEKUCE, NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO A NÁKLADY PLÁTCE MZDY
(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu a správce nemovité věci, a je-li exekutor nebo správce závodu a správce nemovité věci plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) (dále jen „náklady exekuce“). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.
(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen „náklady oprávněného“). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Náklady exekuce, které byly uspokojeny ze zálohy, se stávají nákladem oprávněného; to neplatí, byla-li náhrada nákladů exekuce uložena oprávněnému. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času, která není nákladem exekuce, se nestává nákladem oprávněného.
(3) Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.
(4) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.
(5) Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.
Výklad
Stručně
Paragraf 87 exekučního řádu definuje, co všechno se považuje za náklady exekuce, náklady oprávněného a náklady plátce mzdy, a určuje, kdo tyto náklady hradí.
Co to znamená v praxi
Náklady exekuce zahrnují odměnu exekutora, hotové výdaje (např. cestovní), náhradu za ztrátu času, DPH a další specifické položky spojené s činností exekutora. Tyto náklady hradí povinný.
Náklady oprávněného jsou účelně vynaložené výdaje, které oprávněný měl s vymáháním svého nároku. Tyto náklady hradí povinný.
Náklady plátce mzdy jsou paušální náhrada za administrativu spojenou se srážkami ze mzdy povinného. Tuto náhradu hradí plátci mzdy povinný.
Exekutor vymáhá náklady exekuce a náklady oprávněného na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to stejnými způsoby jako samotnou vymáhanou peněžitou částku.
Na co si dát pozor
Cestovní výdaje a náhrada za ztrátu času exekutora jsou nákladem exekuce jen do určité výše stanovené prováděcím předpisem. Částka přesahující tuto výši jde k tíži oprávněného, o čemž musí být poučen.
Pokud oprávněný uhradil zálohu na náklady exekuce, stávají se tyto náklady nákladem oprávněného, který je pak vymáhá po povinném. To neplatí, pokud byla náhrada nákladů exekuce uložena přímo oprávněnému.
Plátci mzdy náleží náhrada nákladů pouze jednou za měsíc, i když provádí srážky pro více pohledávek vůči témuž povinnému.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.