§ 16 Nařízení o znalečném v trestním řízení soudním

§ 16 (1) Rozsah znalecké činnosti buď vymezen jasným a přesným označením předmětu, účelu a podle okolností případu i způsobu šetření a dále poskytnutím stručných, avšak obsažných zpráv ze spisů. (2) Potřebuje-li soud odborné znalosti o několika předmětech a není-li jisto, zda nepostačí vyšetření některých z nich, buďtež vyšetřeny zatím jen některé a znalci buďtež poukázáni, aby upustili od dalšího šetření, jakmile dosáhnou jeho účelu. Je třeba započíti vždy s vyšetřením těch předmětů a užíti toho způsobu šetření, podle něhož se lze nejspíše nadíti kladného výsledku. (3) Pomocné osoby (§ 8), které mají nárok na odměnu, smí znalec přibrati, není-li nebezpečí v prodlení, jen se svolením soudu. Zpravidla se mají pomocné osoby získati v místě, kde se znalecký úkon provádí. (4) Příkazy soudu buďtež vyznačeny s udáním rozsahu, předmětu, způsobu a účelu šetření ve spise, a byly-li dány znalci ústně, budiž jejich přijetí stvrzeno ve spise jeho podpisem.