§ 3 Zákon podle § 129 ústavní listiny, jímž se stanoví zásady jazykového práva v republice Československé.

Zákon podle § 129 ústavní listiny, jímž se stanoví zásady jazykového práva v republice Československé. · 122/1920 Sb. · § 3 · Ústavní právo a lidská práva
§ 3 Samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veškeré veřejné korporace ve státě jsou povinny přijímati ústní i písemná podání učiněná v jazyku československém a je vyřizovati. Ve schůzích a poradách jejich jest vždy možno tohoto jazyka užívati; návrhy a podněty v tomto jazyku učiněné musí se státi předmětem jednání. Jazyk veřejných vyhlášek a zevních označení úřadů samosprávných stanoví státní moc výkonná. Povinnost přijímati podání v jiném než v československém jazyku a vyřizovati je, jakož i připustiti jazyk jiný ve schůzích a poradách mají samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veřejné korporace za podmínek § 2.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.