§ 139 Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku
Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry · 123/2007 Sb. · § 139 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 139 stanovuje, jak se vypočítá kapitálový požadavek, který musí banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry držet kvůli specifickému úrokovému riziku, tedy riziku změny hodnoty finančních nástrojů v důsledku změn úrokových sazeb, a to včetně sekuritizovaných expozic a úvěrových derivátů.
§ 139 Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku
(1) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů podle přílohy č. 20 písm. B. bodu I této vyhlášky.
(2) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic, včetně resekuritizace, se stanovuje podle přílohy č. 20 písm. B. bodu II této vyhlášky.
(3) Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku úvěrových derivátů n-tého selhání, které mají externí rating, se stanoví podle přílohy č. 20 písm. B. bodu III této vyhlášky.
(4) Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na koupi nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům, se přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient nula.
(5) Povinná osoba může omezit kapitálový požadavek k nástrojům, které jsou úvěrovými deriváty nebo sekuritizovanými expozicemi, včetně resekuritizace, největší možnou ztrátou vyplývající z rizika selhání. Největší možnou ztrátou vyplývající z rizika selhání se rozumí v případě krátké rizikové pozice změna hodnoty nástroje za situace, kdy by se podkladové nástroje staly okamžitě bezrizikovými, a v případě dlouhé rizikové pozice změna hodnoty nástroje za situace, kdy by došlo k selhání nástrojů bez možnosti jakékoli výtěžnosti.
Výklad
Stručně
Paragraf 139 stanovuje, jak se vypočítá kapitálový požadavek, který musí banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry držet kvůli specifickému úrokovému riziku, tedy riziku změny hodnoty finančních nástrojů v důsledku změn úrokových sazeb, a to včetně sekuritizovaných expozic a úvěrových derivátů.
Co to znamená v praxi
Povinné osoby musí držet kapitál k pokrytí rizika, že se hodnota jejich úrokových pozic změní kvůli specifickým faktorům, které ovlivňují jednotlivé nástroje (např. kreditní kvalita emitenta).
Výpočet tohoto kapitálového požadavku se liší podle typu finančního nástroje; pro běžné úrokové pozice se používají koeficienty z přílohy č. 20, pro sekuritizované expozice a úvěrové deriváty n-tého selhání existují specifické metody.
U derivátů založených na dluhopisech, směnkách nebo vkladech se přiřazují koeficienty jako u běžných úrokových pozic, zatímco u jiných derivátů je koeficient nulový, což naznačuje, že u nich nemusí být specifické úrokové riziko tak významné nebo je pokryto jinak.
Povinná osoba má možnost omezit kapitálový požadavek u úvěrových derivátů a sekuritizovaných expozic na největší možnou ztrátu, která by mohla nastat v případě selhání podkladových nástrojů nebo jejich zbezrizikovění.
Na co si dát pozor
Správné určení typu úrokové pozice a použití odpovídajícího koeficientu nebo metody výpočtu je klíčové pro dodržení regulace.
Možnost omezení kapitálového požadavku na největší možnou ztrátu u úvěrových derivátů a sekuritizovaných expozí vyžaduje přesné posouzení scénářů selhání.
Je nutné se řídit konkrétními pokyny a koeficienty uvedenými v příloze č. 20 vyhlášky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.