§ 196 Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Pohledávky bez selhání dlužníka
Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry · 123/2007 Sb. · § 196 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 196 vyhlášky 123/2007 stanovuje, jak banky a družstevní záložny dělí pohledávky, u kterých dlužník ještě neselhal, na standardní a sledované, a definuje kritéria pro zařazení do těchto podkategorií.
§ 196 Pohledávky bez selhání dlužníka
(1) Pohledávky bez selhání dlužníka banka nebo družstevní záložna zařazuje do těchto podkategorií:
a) standardní pohledávky,
b) sledované pohledávky.
(2) Banka nebo družstevní záložna nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných pohledávek (§ 204).
(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokud není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by banka nebo družstevní záložna přistoupila k uspokojení se ze zajištění. Splátky jistiny a příslušenství jsou řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dnů nebo žádná z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace restrukturalizována.
(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud je s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka pravděpodobné její úplné splacení, aniž by banka nebo družstevní záložna přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dnů nebo žádná z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení jeho finanční situace restrukturalizována.
Výklad
Stručně
Paragraf 196 vyhlášky 123/2007 stanovuje, jak banky a družstevní záložny dělí pohledávky, u kterých dlužník ještě neselhal, na standardní a sledované, a definuje kritéria pro zařazení do těchto podkategorií.
Co to znamená v praxi
Banka nebo družstevní záložna musí své pohledávky, u kterých dlužník řádně plní závazky, rozdělit do dvou skupin: standardní a sledované.
Standardní pohledávky jsou ty, u kterých není pochyb o úplném splacení, splátky nejsou po splatnosti déle než 30 dnů a nebyly v posledních 2 letech restrukturalizovány kvůli zhoršení finanční situace dlužníka.
Sledované pohledávky jsou ty, u kterých je splacení pravděpodobné, ale splátky jsou hrazeny s dílčími problémy, přičemž žádná není po splatnosti déle než 90 dnů, nebo nebyly v posledních 6 měsících restrukturalizovány kvůli zhoršení finanční situace dlužníka.
Pokud banka nebo družstevní záložna posuzuje pohledávky jako portfolio jednotlivě nevýznamných pohledávek, nemusí je dále členit na standardní a sledované.
Na co si dát pozor
Rozdíl mezi standardní a sledovanou pohledávkou spočívá v míře jistoty splacení a v délce prodlení se splátkami nebo v době od restrukturalizace.
Délka prodlení se splátkou je klíčovým kritériem pro rozlišení mezi standardní (do 30 dnů) a sledovanou (do 90 dnů) pohledávkou.
Restrukturalizace pohledávky z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka má vliv na její zařazení do podkategorie, a to po dobu 2 let u standardních a 6 měsíců u sledovaných pohledávek.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.