§ 237 Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Účinnost

§ 237 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007. Příloha č. 1a k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Zásady a postupy odměňování se uplatní a) na mzdu, úplatu a obdobné příjmy zaměstnance, které mohou být považovány za odměnu, (dále jen „odměna“), b) na vybrané skupiny zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby, kterými jsou zejména 1. členové představenstva nebo dozorčího orgánu (bodies; exucutive and non-executive directors), 2. zaměstnanci ve vrcholném vedení (senior management), 3. zaměstnanci ve vnitřních kontrolních funkcích (control functions), zejména zaměstnanci odpovědní za řízení rizik, compliance nebo vnitřní audit, 4. zaměstnanci nebo skupiny zaměstnanců, jejichž činnost je spojena s podstupováním rizik povinné osoby (risk takers), 5. další zaměstnanci, jejichž odměňování je obdobné jako u zaměstnanců uvedených pod bodem 2 a 4, c) způsobem a v rozsahu, který zohledňuje velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností povinné osoby. 2. Zásady a postupy odměňování a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu, b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou, c) jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby, d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním a e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál. 3. Dozorčí orgán povinné osoby schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování a odpovídá za jejich zavedení a uplatňování. 4. Uplatňování zásad odměňování je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se zásadami a postupy pro odměňování, schválenými dozorčím orgánem. 5. Zaměstnanci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarech, které kontrolují, mají odpovídající pravomoci a jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují; odměňování zaměstnanců v čele řízení rizik a compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, pokud je zřízen (bod 6), nebo dozorčího orgánu. 6. Pokud je to přiměřené velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, zřídí povinná osoba výbor pro odměňování složený z členů dozorčího orgánu, kteří v povinné osobě nevykonávají žádnou výkonnou funkci. Výbor pro odměňování je ustanoven tak, aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity. V působnosti výboru pro odměňování, pokud je zřízen, je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná dozorčím orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům akcionářů, investorů a ostatních kapitálových účastníků povinné osoby. 7. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny, a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby, b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria, c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměny založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik a d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity. 8. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny zaměstnance jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou nevyplatit. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob. 9. Alokace pohyblivých složek odměn v rámci povinné osoby zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik. 10. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je oddálen alespoň do následujících 3 až 5 let; délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčeného zaměstnance. Oddálenou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání podstatné části pohyblivé složky odměny oddáleno. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je oddáleno přiznání alespoň 60 % tohoto objemu. 11. Podstatná část, nejméně však 50 % oddálené a neoddálené pohyblivé složky odměny zaměstnance, je tvořena vhodnou kombinací a) účastnických cenných papírů, anebo obdobných majetkových hodnot podle právní formy povinné osoby, nástrojů souvisejících s účastnickými cennými papíry nebo, v případě, že povinná osoba nevydala kotované účastnické cenné papíry, dalších obdobných nepeněžních nástrojů a b) nástrojů podle § 63 odst. 6 písm. a), které náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvání její činnosti (going concern principle), pokud je to vhodné. Tyto finanční nástroje jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány, tak aby byla motivace zaměstnanců provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby. 12. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčeného zaměstnance. V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu (malus). 13. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny (claw back); ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena. 14. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 12 a 13, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období. 15. Zásady poskytování případných zvláštních výhod k penzi vybraným zaměstnancům jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro zaměstnance povinné osoby. Pokud zaměstnanec: a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou oddáleny po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 10, b) dosáhne nároku na důchod, budou mu zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů specifikovaných v bodu 10, a bude mít povinnost je 5 let zadržovat. 16. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů. 17. Povinná osoba vyzve zaměstnance, aby neuplatňovali pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování. 18. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a je upravena pouze, jde-li o získávání nových zaměstnanců; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku. 19. Smluvní odstupné poskytované vybraným zaměstnancům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje neúspěch. 20. Pokud je povinné osobě poskytnuta veřejná podpora a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory, b) přehodnotí systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů představenstva a dozorčího orgánu a c) členům představenstva a dozorčího orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Obecné požadavky 1. Pro výkon vnitřního auditu povinná osoba má nebo získá takové kapacity, které jsou nezbytné pro plnění stanovených požadavků. 2. Osoba vykonávající vnitřní audit (dále jen „vnitřní auditor“) vykonává při plnění svých úkolů nezávislou, objektivní, ujišťovací a případně konzultační činnost, která a) se zaměřuje na přidávání hodnoty a zdokonalování vnitřních procesů, b) přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování efektivnosti řízení rizik, kontrolních procesů a procesů správy a řízení společnosti. 3. Vnitřní auditoři poskytují své výstupy orgánům povinné osoby, příslušným zaměstnancům a výborům, pokud jsou zřízeny, včas a tyto výstupy jsou aktuální, spolehlivé a ucelené. 4. Při provádění své činnosti mají vnitřní auditoři zajištěn přístup ke všem relevantním dokumentům povinné osoby. 5. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu (§ 13) má možnost zúčastnit se zasedání všech poradních a rozhodovacích orgánů a výborů povinné osoby. V případech hodných zvláštního zřetele může být toto právo jednotlivě omezeno odůvodněným rozhodnutím představenstva povinné osoby. 6. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu je podřízena takovému organizačnímu stupni v povinné osobě, který umožní plnění funkcí vnitřního auditu. 7. Pokud se ve výjimečných případech podílí na poskytování ujištění o činnosti fyzická osoba, která tuto činnost vykonávala nebo na jejímž zavádění se podílela před méně než 12 měsíci, je tato skutečnost uvedena ve zprávě o provedeném vnitřním auditu a zároveň je zajištěna maximální objektivita této zprávy. 8. Při případném výkonu konzultační činnosti je zajištěno, aby nebyla omezena schopnost vnitřního auditora podávat nezávislé a objektivní ujištění o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému; při výkonu konzultační činnosti vnitřní auditoři poskytují poradenství v otázkách řídicího a kontrolního systému a v otázkách zavádění řídicích a kontrolních mechanismů. II. Statut vnitřního auditu Povinná osoba vymezí statut vnitřního auditu, kterým upraví zejména a) postavení, odpovědnosti a pravomoci útvaru či osoby (právnické nebo fyzické) vykonávající v povinné osobě nebo pro povinnou osobu vnitřní audit, b) předmět výkonu vnitřního auditu, c) povahu ujišťovacích a případných konzultačních činností vykonávaných vnitřními auditory, d) proces plánování vnitřního auditu, e) způsob sdělování výsledků vnitřního auditu včetně návrhů opatření k nápravě, f) způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů vnitřního auditu a řešení případných sporů, g) způsob ukládání opatření k nápravě na základě zjištění vnitřního auditu. III. Analýza rizik a plánování vnitřního auditu 1. Plánování činnosti a rozvrhování kapacit vnitřních auditorů je založeno na analýze rizik. 2. Analýza rizik hodnotí míru rizik spojených s jednotlivými činnostmi povinné osoby tak, že zohlední pravděpodobnost selhání řídicího a kontrolního systému v jednotlivých oblastech a míru možné ztráty z tohoto selhání vyplývající. Výstup z provedené analýzy rizik předkládá osoba pověřená výkonem vnitřního auditu představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit k projednání. Odlišné názory představenstva nebo dozorčího orgánu, případně výboru pro audit na výstup z analýzy rizik jsou zdokumentovány. 3. Na základě analýzy rizik sestavuje osoba pověřená výkonem vnitřního auditu návrh strategického a periodického plánu vnitřního auditu. Při přípravě plánu rovněž vyžaduje a vyhodnocuje podněty dozorčího orgánu, případně výboru pro audit, představenstva a vrcholného vedení, zohledňuje požadavky příslušných právních předpisů na prověření vnitřním auditem a přihlíží k dalším významným relevantním informacím a skutečnostem, například k nově zaváděným činnostem povinné osoby a k obsahu zpráv orgánů dohledu. Zároveň bere v úvahu činnost a požadavky vnitřního auditu jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a auditora. 4. Plány činnosti vnitřního auditu jsou před schválením představenstvem předloženy k projednání dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit. Důvody případných změn plánů vnitřního auditu jsou zdokumentovány. 5. Strategický plán vnitřního auditu je sestavován na období tří až pěti let. Strategický plán zajišťuje, aby činnost vnitřního auditu byla efektivně rozvržena na příslušné období (tří až pěti let), byla zohledněna strategická rozhodnutí orgánů povinné osoby, rizikovost jednotlivých činností a určena předpokládaná perioda ověřování. Strategický plán je v návaznosti na provedenou analýzu rizik případně aktualizován. 6. Periodický plán vnitřního auditu je sestavován na období jednoho roku, případně na kratší časový úsek. Periodický plán určuje cíl, předmět a termín plánovaných vnitřních auditů. Periodický plán dále rozvrhuje kapacitu na plánované vnitřní audity, mimořádné vnitřní audity, vzdělávání a ostatní činnosti. IV. Výkon vnitřního auditu 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zajistí, aby výkon vnitřního auditu byl efektivně koordinován a prováděn ve spolupráci s vnitřními auditory jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku. Zároveň při koordinaci činnosti zohlední ověřování zadaná představenstvem nebo dozorčím orgánem, případně výborem pro audit, a ověření dle požadavku příslušného orgánu dohledu. 2. Pro každou jednotlivou auditní akci je veden auditorský spis. Auditorský spis je veden takovým způsobem, aby byl plně rekonstruovatelný postup při provedeném auditu. Auditorské spisy jsou prověřovány osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu, případně jí zmocněným vnitřním auditorem. 3. O provedeném vnitřním auditu je vypracovávána zpráva. Zpráva obsahuje zejména cíl, předmět, rozsah provedeného vnitřního auditu a zjištění spolu s návrhem opatření k nápravě. Zpráva dále obsahuje názor vnitřního auditora na míru rizik obsaženou v auditované činnosti včetně zbytkového (nekrytého) rizika v dané oblasti, a jeho přijatelnost. Zpráva je přístupná představenstvu, dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit a věcně příslušným řídícím osobám. 4. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zajistí vytvoření a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu, včetně sledování, zda jsou tato opatření efektivně zavedena. V případě, že osoba pověřená výkonem vnitřního auditu dojde k závěru, že je stupeň zbytkového rizika v dané oblasti v důsledku nezavedení efektivních opatření k nápravě pro povinnou osobu nepřijatelný, projedná tuto skutečnost s představenstvem. Pokud dle úsudku osoby pověřené výkonem vnitřního auditu není otázka zbytkového rizika v dané oblasti vyřešena, předá tuto informaci dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit. V. Informace vnitřního auditu 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu pravidelně informuje o zjištěních vnitřního auditu, o návrzích opatření k nápravě a o odstraňování zjištěných nedostatků představenstvo a dozorčí orgán, případně výbor pro audit. 2. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu předkládá alespoň jednou ročně představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit k projednání souhrnné vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému povinné osoby. Toto hodnocení se týká zejména spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací, funkčnosti a efektivnosti procesů, ochrany aktiv a dodržování právních a vnitřních předpisů. 3. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zpracovává pravidelně, alespoň však jednou ročně, zprávu o činnosti vnitřního auditu a předkládá ji představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit k projednání. 4. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu informuje představenstvo a dozorčí orgán, případně výbor pro audit o možných dopadech v důsledku případných omezených zdrojů vnitřního auditu. VI. Zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu vypracuje a pravidelně aktualizuje program pro zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu, který zahrne všechny aspekty vnitřního auditu a průběžně sleduje efektivnost tohoto programu. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Struktura zprávy 1. Kapitola 1 Tato kapitola bude obsahovat: a) organizační schéma s detailnějším popisem organizačního uspořádání v dané součásti řídicího a kontrolního systému, b) stručné vymezení odpovědností a pravomocí relevantních orgánů banky nebo družstevní záložny, útvarů, zaměstnanců a výborů, pokud jsou zřízeny, c) popis schvalovacích a rozhodovacích procesů v rámci jednotlivých ověřovaných oblastí, d) popis metod a postupů používaných v jednotlivých oblastech, například metody používané pro řízení rizik, e) struktura limitů v dané oblasti, pokud je to pro zadanou oblast relevantní, f) popis struktury používaných informačních systémů. 2. Kapitola 2 Tato kapitola bude obsahovat přehled všech zavedených mechanismů vnitřní kontroly, ilustrativní příklad je uveden v tabulce v této příloze. V případě, že byly identifikovány nedostatky, budou tyto skutečnosti v rámci této kapitoly uvedeny, podrobněji však budou jednotlivé nedostatky analyzovány v kapitole 3. TabulkaIlustrativní příkladOvěřovaná činnostZavedené kontrolní mechanismyProvedené testy/popř. jiné provedené práceZhodnoceníSystém stanovení a sledování limitůRelevantní limity jsou stanoveny. Limity jsou schváleny odpovědnou osobou / výborem / představenstvem Limity jsou přehodnocovány pravidelně, případně při významných změnách podmínek na trhu či uvnitř banky nebo družstevní záložny.... Využití limitů je pravidelně sledováno a reportováno nezávislým útvarem.... Vnitřní předpisy jsou aktuální... Monitorování limitů probíhá v souladu s platnými vnitřními předpisy....Seznámili jsme se s Podpisovým řádem Seznámili jsme se s relevantními vnitřními předpisy Ověřili jsme správnost a pravidelnost informací v hlášeních o využití limitů, překračování limitů....Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní. Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní, s výjimkou popsanou v kapitole 3 (monitorování limitů neprobíhá ve všech případech v souladu s vnitřními předpisy)...Zadávání údajů do informačního systému banky nebo družstevní záložnyPrincip „čtyř očí“ v oddělení Back Office (dále B/O). (Oprávněný zaměstnanec B/O zadává údaje do účetního systému, druhý zaměstnanec B/O toto vložení autorizuje.) Zaměstnanci B/O jsou podle předpisu č. x oprávněni tuto činnost vykonávatNamátkově zkontrolováno y obchodních lístků (tickets) z celkového množství x sjednaných obchodů za období. Seznámili jsme se s Podpisovým řádem a relevantními vnitřními předpisy a pracovními postupy... Účastnili jsme se osobně procesu zadávání údajů do účetního systémuKontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní. 3. Kapitola 3 V této kapitole budou podrobně popsány nedostatky zjištěné v průběhu ověřování systému auditorem. Součástí bude i zhodnocení závažnosti daných nedostatků podle stupnice: a) nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek, který může mít vliv na další existenci banky nebo družstevní záložny nebo který významně ohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny. Nedostatek má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost procesů banky nebo družstevní záložny; b) nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek může ohrozit finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, nedostatek má vliv na funkčnost a efektivnost více dílčích procesů v bance nebo družstevní záložně, jedná se o zásadní systémový nedostatek určité oblasti; c) nedostatek se střední mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, jedná se o dílčí nedostatek systémového charakteru nebo významnější nedostatek nesystémového charakteru; d) nedostatek s nízkou mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, jedná se o méně významný nedostatek nesystémového charakteru. Dále bude součástí identifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly. Součástí bude i popis, jaký vliv tyto skutečnosti představovaly a představují pro funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému nebo jeho součástí. Příklad: Kontrola limitů měnových pozic neprobíhá ve všech případech v souladu s vnitřními předpisy Závažnost: nedostatek se střední mírou závažnosti Nedostatek: Vnitřní předpisy ukládají zaměstnancům útvaru řízení rizik provádět kontrolu „intraday“ limitů měnových pozic namátkově alespoň jednou denně. Bylo zjištěno, že zaměstnanci útvaru řízení rizik tuto kontrolu pravidelně neprovádějí. Vliv na funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému: Při absenci kontroly dodržování „intraday“ limitů měnových pozic je zvýšeno riziko jejich překračování a banka nebo družstevní záložna se tak vystavuje zvýšenému riziku ztráty z titulu pohybu měnových kurzů. Jelikož útvar řízení rizik provádí kontrolu dodržování „overnight“ limitů měnových pozic ke konci dne, je tento nedostatek hodnocen jako „střední riziko“. 4. Kapitola 4 V této kapitole bude vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v dané oblasti jako celku. II. Formát a další náležitosti zprávy 1. Zpráva o ověření systému je předkládána České národní bance v listinné i elektronické podobě, ve formátu *.doc, *.xls nebo *.mdb. 2. Zpráva o ověření systému je opatřena obchodní firmou a číslem osvědčení o zápisu auditora, s uvedením jména a příjmení auditora, čísla osvědčení o zápisu a datem vyhotovení zprávy. Zpráva v listinné podobě je opatřena navíc vlastnoručním podpisem auditora. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami. b) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám se přiřadí riziková váha 100 %; tím nejsou dotčena ustanovení písmena c) až g). c) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 1 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů). Tabulka č. 1Stupeň úvěrové kvality 123456Riziková váha0 %20 %50 %100 %100 %150 % d) Expozicím vůči Evropské centrální bance se přiřadí riziková váha 0 %. e) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány, se přiřadí riziková váha 0 %. Tato riziková váha se považuje za preferenční. f) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států v jejich domácí měně, pokud 1. jsou v téže měně financovány a 2. příslušný orgán dohledu v tomto státě vykonává srovnatelný dohled, se přiřadí riziková váha stanovená tímto orgánem dohledu. Tato riziková váha se považuje za preferenční. g) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám lze přiřadit rizikovou váhu podle 1. externích ratingů, které jsou rizikovými skóre představujícími klasifikaci rizika dané země (country risk classification), na kterých se shodly exportní úvěrové agentury účastnící se „Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“ v rámci OECD, nebo 2. externích ratingů, které jsou stanoveny exportními úvěrovými agenturami a které jsou vázány na jednu s osmi minimálních exportních pojišťovací prémií (MEPP). Riziková váha se přiřadí expozicím podle tabulky č. 2 v této příloze. Tabulka č. 2MEPP01234567Riziková váha0 %0 %20 %50 %100 %100 %100 %150 % 2. Kategorie expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami. b) Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům jiných členských států se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální vládě téhož státu, pokud 1. není rozdíl mezi rizikem těchto expozic vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů těmito vládami a orgány a 2. je právem daného státu zajištěno omezení rizika selhání těchto vlád a orgánů. Seznam těchto regionálních vlád a místních orgánů vede příslušný orgán dohledu jiného členského státu. c) Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální vládě téhož státu, pokud příslušný orgán dohledu v tomto státě 1. vykonává srovnatelný dohled a 2. připouští pro tyto expozice rizikové váhy expozic vůči centrální vládě. d) Expozicím vůči regionálním vládám, anebo místním orgánům, se kterými se nezachází podle písmena b), anebo c), se přiřadí rizikové váhy s využitím metody založené na externím ratingu dané regionální vlády nebo místního orgánu. Použije se zacházení podle písmena j), anebo k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije. e) S expozicemi vůči církvím a náboženským společnostem se zachází jako s expozicemi vůči regionálním vládám a místním orgánům podle písmena d), pokud 1. jsou založeny jako právnické osoby podle veřejného práva a 2. mají právo vybírat daně na základě příslušné právní úpravy. f) Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům členských států v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány, se přiřadí riziková váha 20 %. S takovými expozicemi nelze zacházet jako s expozicemi vůči centrálním vládám. 3. Kategorie expozic vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami. b) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám se přiřadí riziková váha 100 %; tím nejsou dotčena ustanovení písmena c) až g). c) Organizacemi veřejného sektoru se rozumí 1. nepodnikatelské osoby, které jsou odpovědné centrální vládě, regionálním vládám nebo místním orgánům, nebo orgánům, které vykonávají stejné funkce jako regionální vlády a místní orgány, 2. nepodnikatelské osoby, jejichž vlastníky jsou centrální vlády, které mají výslovné dohody o zárukách, nebo 3. osoby zřízené na základě zvláštních právních předpisů, které podléhají veřejnému dohledu s tím, že tyto osoby nebyly zřízeny výlučně za účelem dosažení zisku. d) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v členských státech se přiřadí rizikové váhy jako 1. expozicím vůči dané centrální vládě podle písmena c), e) nebo g) v kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, pokud neexistuje rozdíl mezi rizikem těchto expozic, neboť centrální vláda poskytla odpovídající záruku, nebo 2. expozicím vůči institucím. Zároveň musí být splněna podmínka, že příslušný orgán dohledu v jiném členském státě zacházení podle bodu 1 a 2 připouští a stanovil metodu pro expozice vůči organizacím veřejného sektoru, se kterými se zachází jako s expozicemi vůči institucím. e) Česká národní banka vede seznam organizací veřejného sektoru se sídlem v České republice, s expozicemi vůči nimž se zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě. f) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v České republice, s nimiž se zachází podle písmena d) bodu 2 jako s expozicemi vůči institucím, se přiřadí rizikové váhy s vyžitím metody založené na externím ratingu dané organizace. Použije se zacházení pro ostatní expozice podle písmena j) a k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije. Česká národní banka vede seznam organizací veřejného sektoru se sídlem v České republice, s expozicemi vůči nimž se zachází jako s expozicemi vůči institucím. g) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v jiném než členském státě lze přiřazovat rizikové váhy jako expozicím vůči institucím, pokud příslušný orgán dohledu v tomto státě 1. vykonává srovnatelný dohled a 2. připouští pro tyto expozice rizikové váhy expozic vůči institucím. Pro stanovení rizikové váhy expozic vůči institucím se použije metoda, kterou pro tyto účely určil příslušný orgán dohledu ve státě sídla dané organizace veřejného sektoru. 4. Kategorie expozic vůči mezinárodním rozvojovým bankám a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči mezinárodním rozvojovým bankám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami. b) Riziková váha 0 % se přiřadí expozicím vůči těmto mezinárodním rozvojovým bankám: 1. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development), 2. Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation), 3. Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank), 4. Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank), 5. Africká rozvojová banka (African Development Bank), 6. Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank), 7. Severská investiční banka (Nordic Investment Bank), 8. Karibská rozvojová banka (Caribbean Development Bank), 9. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development), 10. Evropská investiční banka (European Investment Bank), 11. Evropský investiční fond (European Investment Fund), 12. Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency), 13. Mezinárodní finanční facilita na imunizaci (International Finance Facility for Immunisation), 14. Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank). c) Riziková váha 20 % se přiřadí expozicím představovaným nesplaceným upsaným kapitálem Evropského investičního fondu (European Investment Fund). d) Expozicím vůči 1. Korporaci pro meziamerické investice (Inter-American Investment Corporation), 2. Černomořské bance pro obchod a rozvoj (Black Sea Trade and Development Bank), 3. Středoamerické bance pro ekonomickou integraci (Central American Bank for Economic Integration), nebo 4. ostatním mezinárodním rozvojovým bankám neuvedeným v písmenu b) se přiřadí riziková váha jako expozicím vůči institucím s využitím metody založené na externím ratingu mezinárodní rozvojové banky. Použije se zacházení pro ostatní expozice podle písmena j) a k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije. 5. Kategorie expozic vůči mezinárodním organizacím a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami a podrozvahovými položkami vůči těmto mezinárodním organizacím: 1. Evropská unie, 2. Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund), 3. Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements). b) Expozicím vůči mezinárodním organizacím uvedeným v písmenu a) se přiřadí riziková váha 0 %. 6. Kategorie expozic vůči institucím a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči institucím, uznaným burzám, clearingovým centrům a finančním institucím podle písmene c) představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami. b) Expozicím vůči institucím se přiřadí rizikové váhy s využitím metody založené na externím ratingu instituce. c) S expozicemi vůči finančním institucím se zachází jako s expozicemi vůči institucím podle písmena b), pokud 1. příslušný orgán dohledu udělil těmto finančním institucím oprávnění k činnosti a vykonává nad nimi dohled a 2. tyto finanční instituce dodržují pravidla, která odpovídají pravidlům obezřetného podnikání úvěrových institucí. d) Expozicím vůči institucím bez externího ratingu nelze přidělit rizikovou váhu nižší, než je riziková váha přidělená expozicím vůči jejich centrální vládě. e) Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně v domácí měně dlužníka, které jsou ve stejné měně financovány, lze přiřadit preferenční rizikovou váhu, která je o 1 stupeň vyšší než preferenční riziková váha expozic vůči centrální vládě státu sídla instituce podle písmena e) a f) v kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Takovým expozicím nelze přiřadit rizikovou váhu nižší než 20 %. f) Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí preferenční riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů). Tabulka č. 3Stupeň úvěrové kvality123456Riziková váha20 %20 %20 %50 %50 %150 % g) Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, s původní splatností do 3 měsíců včetně se přiřadí preferenční riziková váha 20 %, pokud je splněna podmínka podle písmene d). h) Pokud není k dispozici externí rating krátkodobé expozice (dále jen „krátkodobý externí rating“), avšak je k dispozici externí rating, který obdržela instituce, expozicím vůči instituci se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze. i) Pokud je k dispozici krátkodobý externí rating, který vede 1. ke stejné nebo nižší rizikové váze než je uvedeno v tabulce č. 3 v této příloze, použije se tento krátkodobý externí rating pouze pro stanovení rizikové váhy té krátkodobé expozice vůči instituci, k níž se vztahuje. Ostatním krátkodobým expozicím vůči instituci se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze; 2. k vyšší rizikové váze než je uvedeno v tabulce č. 3 v této příloze, všem krátkodobým expozicím bez ratingu vůči instituci se přiřadí tato vyšší riziková váha. Rizikové váhy, které se expozicím přiřadí na základě krátkodobého externího ratingu zapsané ratingové agentury, jsou uvedeny v kategorii krátkodobých expozic vůči institucím a krátkodobých podnikových expozic. j) Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností nad 3 měsíce, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 4 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů). Tabulka č. 4Stupeň úvěrové kvality123456Riziková váha20 %50 %50 %100 %100 %150 % k) Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, s původní splatností nad 3 měsíce se přiřadí riziková váha 50 %, pokud je splněna podmínka podle písmene d). l) Expozicím vůči institucím představovaným kapitálovými investicemi se přiřadí riziková váha 100 %, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu. m) Expozicím vůči institucím představovaných minimálními rezervami drženými u těchto institucí na základě požadavku Evropské centrální banky nebo centrální banky členského státu se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální bance daného členského státu, pokud rezervy 1. jsou drženy v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství25) nebo v souladu s národními požadavky, které jsou ve všech základních ohledech srovnatelné s touto regulací, 2. nebudou k dispozici pro krytí jiných závazků dané instituce a budou plně a bez prodlení vyplaceny věřiteli v případě přijetí reorganizačních opatření podle příslušného předpisu Evropských společenství25a) nebo prohlášení konkursu na majetek instituce, u které jsou drženy. 7. Kategorie podnikových expozic a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči osobám – podnikatelům představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami. b) Podnikovým expozicím, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 5 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů). Tabulka č. 5Stupeň úvěrové kvality123456Riziková váha20 %50 %100 %100 %150 %150 % c) Podnikovým expozicím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha, která je vyšší z těchto rizikových vah: 100 % nebo riziková váha expozice vůči centrální vládě státu sídla podnikatele. 8. Kategorie retailových expozic a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami, kromě pohledávek z cenných papírů, nebo podrozvahovými položkami. b) Retailové expozice jsou expozice, které splňují tato kritéria: 1. jsou vůči fyzické osobě nebo fyzickým osobám, anebo vůči malému nebo střednímu podnikateli, 2. každá představuje jednu z velkého počtu podobně řízených expozic se shodnými charakteristikami, důsledkem čehož je významně sníženo úvěrové riziko, 3. celková dlužná částka dlužníka nebo ekonomicky spjaté skupiny dlužníků vůči povinné osobě, osobám, které povinnou osobu ovládají, a osobám, které jsou ovládány povinnou osobou, včetně expozic po splatnosti, avšak s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřevyšuje podle informací povinné osoby částku odpovídající 1 000 000 EUR. Povinná osoba činí odpovídající kroky k získání takových informací; 4. nejsou představovány cennými papíry. c) Pro účely limitu podle písmena b) bod 3 lze v případě leasingu zahrnout hodnotu retailové expozice ve výši odpovídající současné hodnotě minimálních leasingových splátek. d) Retailovým expozicím podle písmena b) se přiřadí riziková váha 75 %. 9. Kategorie expozic zajištěných nemovitostmi Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných nemovitostmi. A. Expozice zajištěné obytnými nemovitostmi na území členského státu a) Ustanovení k těmto expozicím stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných zástavními právy k obytným nemovitostem na území členského státu. b) Riziková váha 35 % se přiřadí 1. expozicím nebo jakékoli části expozic plně zajištěným obytnými nemovitostmi, které jsou nebo budou obývány nebo pronajímány k bydlení jejich vlastníkem a jsou vlastněny přímo nebo prostřednictvím vlastníkem založené společnosti, pokud se jedná o nemovitosti soukromých investičních společností, (beneficial owner), 2. expozicím plně zajištěným podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud obytné nemovitosti jsou nebo budou vlastníkem obývány nebo pronajímány k bydlení, nebo 3. expozicím z leasingu obytných nemovitostí plně pokrytým hodnotou těchto nemovitostí, pokud je povinná osoba pronajímatelem a nájemce má možnost věc odkoupit. c) Rizikovou váhu podle písmena b) je možné přiřadit dané pohledávce, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. hodnota nemovitosti není významně závislá na úvěrové kvalitě dlužníka. Tento požadavek nevylučuje situaci, kdy pouze makroekonomické faktory ovlivní hodnotu nemovitosti i plnění dlužníka; 2. riziko dlužníka není významně závislé na provozování dané nemovitosti nebo projektu, ale spíše závisí na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů. To znamená, že splacení expozice není významně závislé na peněžních tocích plynoucích z nemovitosti poskytnuté jako zajištění; 3. jde o zajištění splňující podmínky podle § 102 až 107 a příloh č. 15 a 16 této vyhlášky, 4. hodnota nemovitosti významně převyšuje hodnotu expozice. Podmínka podle bodu 2 nemusí být splněna u expozic zajištěných obytnými nemovitostmi na území jiného členského státu, nevyžaduje-li její splnění příslušný orgán dohledu tohoto členského státu. d) Riziková váha 100 % se přiřadí expozicím podle písmena b) bod 1 a 3 v případě expozic zajištěných obytnými nemovitostmi na území jiných než členských států a takových nemovitostí na území členského státu, které nesplňují stanovené podmínky. B. Expozice zajištěné nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu a) Ustanovení k těmto expozicím stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných zástavními právy k nebytovým nemovitostem na území jiného členského státu. b) Riziková váha 50 % se přiřadí 1. expozicím nebo jakékoli části expozic plně zajištěným nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu, 2. expozicím plně zajištěným podíly ve finských společnostech zajišťujících nebytovou výstavbu (Finnish housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, nebo 3. expozicím z leasingu nebytových nemovitostí umístěných v jiném členském státě plně pokrytým hodnotou těchto nemovitostí, pokud je povinná osoba pronajímatelem a nájemce má možnost věc odkoupit. a příslušný orgán dohledu v jiném členském státě považuje nebytové nemovitosti na svém území za uznatelné zajištění a jsou splněny podmínky, které pro jejich uznatelnost stanovil. Riziková váha se přiřadí v souladu s postupy, které určil tento orgán dohledu. c) Riziková váha 100 % se přiřadí expozicím zajištěným nebytovými nemovitostmi na území jiného než členského státu nebo členského státu, pokud příslušný orgán dohledu nepovažuje nebytové nemovitosti na svém území za uznatelné zajištění. C. Expozice zajištěné nebytovými nemovitostmi na území České republiky Riziková váha 100 % se přiřadí expozicím zajištěným nebytovými nemovitostmi na území České republiky. 10. Kategorie expozic po splatnosti a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic představovaných pohledávkami, v jejichž případě je alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství po splatnosti více než 90 dnů. K této podmínce povinná osoba nemusí přihlížet, pokud částka po splatnosti není významná, s tím, že práh významnosti stanoví povinná osoba s ohledem na to, jakou částku nevymáhá při odpisu pohledávky. b) Expozicím po splatnosti podle písmena a) se přiřadí riziková váha 100 %, jde-li o expozice po splatnosti zajištěné 1. obytnými nemovitostmi na území členského státu, nebo 2. uznanými nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu. c) Nezajištěným částem expozic po splatnosti podle písmena a) se přiřadí riziková váha 1. 100 %, jde-li o ostatní expozice po splatnosti, u nichž úpravy ocenění představují alespoň 20 % nezajištěné části expozice bez snížení o úpravy ocenění, nebo 2. 150 %, jde-li o ostatní expozice po splatnosti, u nichž úpravy ocenění představují méně než 20 % nezajištěné části expozice bez snížení o úpravy ocenění. d) Pro stanovení nezajištěné části expozice lze zohledňovat zajištění, které je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 99 až 104 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. 11. Kategorie regulatorně vysoce rizikových expozic a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představujících 1. investice do osob s rizikovým kapitálem (venture capital firms), nebo 2. soukromé kapitálové investice (private equtiy investments). b) Regulatorně vysoce rizikovým expozicím podle písmene a) se přiřadí riziková váha 150 %. 12. Kategorie expozic v krytých dluhopisech a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu pohledávek vyplývajících z krytých dluhopisů podle písmena b). b) Za kryté dluhopisy26) se pro účely této vyhlášky považují dluhopisy, pokud jsou pro jejich krytí použity 1. expozice vůči centrálním vládám, centrálním bankám, organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům členských států nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, 2. expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států, mezinárodním rozvojovým bankám nebo mezinárodním organizacím nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality, 3. expozice vůči organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jsou tyto expozice rizikově váženy podle standardizovaného přístupu jako expozice vůči institucím nebo centrálním vládám a centrálním bankám a pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality, 4. expozice podle bodu 1 až 3, pokud jejich externí rating přísluší alespoň k druhému stupni úvěrové kvality podle standardizovaného přístupu a objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 20 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty, 5. expozice vůči institucím, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality a celkový objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 15 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníka z úvěrů zajištěných nemovitostmi na držitele krytých dluhopisů nebo vzniklé z likvidace se do limitu 15 % nezahrnují. Expozice vůči institucím v členském státě, u nichž splatnost nepřesahuje 100 dnů, nemusí splňovat podmínku zařazení externího ratingu instituce k prvnímu stupni úvěrové kvality, avšak jejich externí rating musí příslušet alespoň k druhému stupni úvěrové kvality; 6. úvěry zajištěné 6.1 obytnými nemovitostmi, 6.2 podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies) do výše hodnoty, která je nižší z hodnot: hodnota pohledávky nebo hodnota části pohledávky ze zajištěných úvěrů s přednostním zástavním právem k nemovitosti (principal amount of the liens that are combined with any prior liens), a 80 % hodnoty zastavených nemovitostí (the value of the pledged properties), nebo 6.3 podíly s přednostním vypořádáním (senior units) vydanými francouzskými fondy Fonds Communs de Créances nebo obdobnými osobami, které provádějí sekuritizaci podle práva členského státu upravujícího sekuritizace úvěrů na obytné nemovitosti. V případě využití takových podílů jako zajištění dohled za účelem ochrany vlastníků dluhopisů podle příslušného předpisu Evropské unie26) zajistí, že podkladová aktiva takových podílů v každém okamžiku jejich zohlednění jako krytí budou tvořena alespoň z 90 % úvěry zajištěnými obytnými nemovitostmi s přednostním zástavním právem, do výše hodnoty, která je nejnižší z hodnot: a) hodnota podílů (the principal amounts due under the units), b) hodnota zajištěného nároku z úvěrů (the principal amounts of the liens) a c) 80 % hodnoty zastavených nemovitostí (the value of the pledged properties). Dále expozice ve formě těchto podílů mají externí rating, který přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality, s tím, že celkový objem těchto podílů nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníků z úvěrů na obytné nemovitosti zajišťujících tyto podíly nebo výtěžků z vymáhání těchto úvěrů nebo z dluhových cenných papírů se do limitu 90 % nezapočítávají. 7. úvěry zajištěné 7.1 nebytovými nemovitostmi, 7.2 podíly ve finských společnostech zajišťujících nebytovou výstavbu (Finnish housing companies) do výše hodnoty, která je nižší z hodnot: hodnota zajištěného nároku z úvěrů, pokud ze zástavního práva vyplývá přednostní právo na uspokojení (principal amount of the liens that are combined with any prior liens), a 60 % hodnoty zastavených nemovitostí (the value of the pledged properties), nebo 7.3 podíly s přednostním vypořádáním (senior units) vydanými francouzskými fondy Fonds Communs de Créances nebo obdobnými osobami, které provádějí sekuritizaci podle práva členského státu upravujícího sekuritizace úvěrů na nebytové nemovitosti. V případě využití takových podílů jako zajištění dohled za účelem ochrany vlastníků dluhopisů podle příslušného předpisu Evropské unie26) zajistí, že podkladová aktiva takových podílů v každém okamžiku jejich zohlednění jako krytí budou tvořena alespoň z 90 % úvěry zajištěnými nebytovými nemovitostmi s přednostním zástavním právem, do výše hodnoty, která je nejnižší z hodnot: a) hodnota podílů (the principal amounts due under the units), b) hodnota zajištěného nároku z úvěrů (the principal amounts of the liens) a c) 60 % hodnoty zastavených nemovitostí (the value of the pledged properties). Dále expozice ve formě těchto podílů mají externí rating, který přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality, s tím, že celkový objem těchto podílů nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníků z úvěrů na nebytové nemovitosti zajišťující tyto podíly nebo výtěžků z vymáhání těchto úvěrů nebo z dluhových cenných papírů se do limitu 90 % nezapočítávají. Pro tyto účely lze využít i úvěry zajištěné nebytovými nemovitostmi s poměrem úvěru k hodnotě nemovitosti (Loan to Value ratio) vyšším než 60 %, nepřesahujícím však 70 %, pokud hodnota celkových aktiv krytí, tj. jistina včetně příslušenství, převyšuje alespoň o 10 % celkový objem jmenovité hodnoty nesplacených krytých dluhopisů v oběhu. Nároky držitelů dluhopisů zároveň splňují požadavky na právní jistotu v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 písm. A. bod I.2 písm. e) této vyhlášky a jsou přednostní vůči ostatním nárokům na zajištění; nebo 8. úvěry zajištěné loděmi, pokud ze zástavního práva vyplývá přednostní právo na uspokojení alespoň ve výši 60 % hodnoty zastavené lodě. Krytí pro tyto účely zahrnuje také případy, kdy aktiva uvedená v bodech 1 až 8 jsou podle platných právních předpisů určena pouze k ochraně držitelů těchto cenných papírů před ztrátami. c) V případě krytých dluhopisů, u nichž jsou pro krytí použity úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitostem, je nutné splňovat požadavky na techniky snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. d) Expozicím v krytých dluhopisech se přiřadí riziková váha na základě rizikové váhy přiřazené přednostním (senior) nezajištěným expozicím vůči úvěrové instituci, která tyto dluhopisy vydala, podle tabulky č. 6 v této příloze. Tabulka č. 6Riziková váha expozice vůči úvěrové instituci20 %50 %100 %150 %Riziková váha expozice v krytých dluhopisech10 %20 %50 %100 % 13. Kategorie sekuritizovaných expozic Ustanovení, která stanoví rizikovou váhu expozic ze sekuritizace, a to expozic původce, investora a poskytovatele úvěrového posílení, jsou uvedena v § 108 až 115 a příloze č. 17 této vyhlášky. 14. Kategorie expozic vůči institucím s krátkodobým ratingem a podnikových expozic s krátkodobým ratingem a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči institucím a podnikových expozic, pro které je k dispozici krátkodobý rating zapsané ratingové agentury. b) Expozicím podle písmena a) se riziková váha přiřadí podle tabulky č. 7 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů). Tabulka č. 7Stupeň úvěrové kvality123456Riziková váha20 %50 %100 %150 %150 %150 % 15. Kategorie expozic vůči fondům kolektivního investování a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic vůči fondům kolektivního investování, zejména představovaných podílovými listy podílových fondů nebo akciemi investičních fondů. b) Expozicím vůči fondům kolektivního investování, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 8 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů). Tabulka č. 8Stupeň úvěrové kvality123456Riziková váha20 %50 %100 %100 %150 %150 % c) Expozicím vůči ostatním fondům kolektivního investování, pro které není externí rating k dispozici, se přiřadí riziková váha 100 %. d) Expozicím vůči fondům kolektivního investování lze přiřadit průměrnou rizikovou váhu stanovenou v závislosti na aktivech tvořících majetek (dále v této příloze jen „podkladové expozice“) tohoto fondu, pokud 1. fond kolektivního investování je řízen osobou, nad níž je vykonáván dohled v členském státě, nebo jde o jiný fond, který je uznán Českou národní bankou. Česká národní banka může uznat fond kolektivního investování, pokud je řízen osobou, nad níž příslušný orgán dohledu v jiném než členském státě vykonává srovnatelný dohled a je zajištěna dostatečná spolupráce mezi příslušnými orgány dohledu. Česká národní banka může uznat takový fond, aniž by provedla vlastní hodnocení splnění těchto kritérií, pokud jiný orgán dohledu z členského státu provedl toto hodnocení a fond kolektivního investování uznal. Česká národní banka vede a uveřejňuje seznam uznaných fondů kolektivního investování z jiných než členských států. 2. prospekt takového fondu nebo obdobný dokument obsahuje informace o kategorii expozic, do kterých je fond kolektivního investování oprávněn investovat, relativních limitech investování včetně metodologie jejich výpočtu, pokud jsou používány investiční limity a 3. jsou uveřejňovány informace o činnosti takového fondu alespoň jednou ročně, a to způsobem, který umožňuje vyhodnotit finanční situaci fondu, zejména aktiva, závazky a výsledek hospodaření za účetní období. e) Při stanovení průměrné rizikové váhy podle písmena d) expozic fondu kolektivního investování v závislosti na podkladových expozicích tohoto fondu se postupuje takto. Pokud povinná osoba všechny podkladové expozice fondu kolektivního investování 1. zná, stanovuje průměrnou rizikovou váhu z rizikových vah pro jednotlivé kategorie expozic, do nichž by byly podkladové expozice zařazeny podle této přílohy, 2. nezná, stanovuje průměrnou rizikovou váhu z rizikových vah pro jednotlivé kategorie expozic, do nichž by byly podkladové expozice zařazeny podle této přílohy za předpokladu, že fond kolektivního investování využívá nejdříve v maximálně možném rozsahu investiční limity pro investování do expozic s nejvyšším kapitálovým požadavkem a následně investuje v sestupném pořadí podle výše kapitálového požadavku do dalších expozic, až je celkový investiční limit naplněn. Povinná osoba může využít průměrnou rizikovou váhu, která jí byla oznámena třetí osobou, která ji stanovila v souladu s bodem 1 a 2. Správnost výpočtu této rizikové váhy a její oznamování třetí osobou musí být zajištěny odpovídajícím způsobem. f) Postupy podle písmena b) a c) nebo d) a e) se používají v čase na základě jednotného přístupu. g) Expozicím vůči fondům kolektivního investování spojeným se zvlášť vysokým stupněm rizika se přiřadí riziková váha 150 %. Česká národní banka vede a uveřejňuje seznam těchto fondů. 16. Ostatní expozice a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu 1. expozic představujících zajištění úvěrovým derivátem poskytnutým pro koš expozic s podmínkou, že důvodem k plnění ze zajištění je n-té selhání kterékoli z expozic a že tato úvěrová událost ukončuje smlouvu (dále v této příloze jen „zajištění pro koš expozic“), 2. ostatních aktiv, která nemají povahu dluhového nástroje, zejména hmotného majetku, věcí najatých v rámci finančního leasingu, zásob, pohledávek z odložené daně, pohledávek vůči zaměstnancům z pracovně právních vztahů, 3. věcí poskytnutých v rámci leasingu ve výši odpovídající jejich nezaručené zbytkové hodnotě (unguaranteed residual value), nebo 4. expozic vůči institucím specializovaným na mezibankovní trh a trh s dluhopisy emitovanými veřejnými institucemi v členském státě, ve kterém mají sídlo. b) Riziková váha 0 % se přiřadí ostatním expozicím představovaným 1. pokladní hodnotou (cash in hand and equivalent cash items), nebo 2. měnovým zlatem uloženým ve vlastních trezorech nebo trezorech u třetí osoby. c) Riziková váha 10 % se přiřadí expozicím vůči institucím členského státu specializovaným na mezibankovní trh a trh s dluhopisy emitovanými veřejnými institucemi v členském státě, pokud 1. podléhají dohledu příslušných orgánů, 2. jejich aktiva jsou plně zajištěna položkami, kterým je přidělena riziková váha 0 % nebo 20 % a které byly příslušným orgánem dohledu uznány jako dostatečné zajištění. d) Riziková váha 20 % se přiřadí ostatním expozicím představovaným finančními nástroji v procesu inkasa. e) Pokud bylo poskytnuto zajištění úvěrového rizika pro koš expozic za podmínky, že n- té selhání expozice povede k použití zajištění a ukončení smlouvy a externí rating zapsané ratingové agentury pro tento produkt 1. je k dispozici, riziková váha se přiřadí na základě tohoto externího ratingu podle § 108 až 115 a přílohy č. 17 této vyhlášky, 2. není k dispozici, postupuje se takto: 2.1 z koše expozic se vyloučí n-1 expozic s nejlepšími rizikovými vahami. V případě úvěrového derivátu prvního selhání (first-to-default credit derivative) se žádná expozice nevylučuje, neboť n-1 se rovná nule, 2.2 rizikové váhy zbylých expozic v koši se sečtou nejvýše do 1250 %, a vynásobí se jmenovitou hodnotou zajištění poskytnutého na základě úvěrového derivátu, čímž se stanoví hodnota rizikově vážené expozice. f) Riziková váha 100 % se přiřadí ostatním expozicím představovaným 1. věcmi, 2. náklady a příjmy příštích období, ledaže jsou součástí expozic zařazených do ostatních kategorií, nebo 3. podíly, zejména akciemi, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu, u kterých se hodnota rizikově vážené expozice nestanovuje, nebo expozice zařazené do kategorie regulatorně vysoce rizikových expozic. g) Hodnota expozice představované věcmi poskytnutými v rámci leasingu je rovna výši diskontovaných minimálních leasingových plateb. Minimální leasingové platby jsou platby v době leasingu, k nimž je nebo může být nájemce zavázán, a opce na koupi najaté věci, jejíž uplatnění lze rozumně očekávat. Do minimálních leasingových plateb se zahrnuje také zaručená zbytková hodnota (guaranteed residual value) vyhovující podmínkám uznatelnosti stanoveným v příloze č. 15 této vyhlášky pro osobní zajištění a uznatelné poskytovatele osobního zajištění. Tyto expozice z leasingu se zařadí do příslušné kategorie expozic podle § 84. Jde-li o věci poskytnuté v rámci leasingu ve výši odpovídající jejich nezaručené zbytkové hodnotě, hodnota rizikově vážené expozice se stanovuje podle vztahu: Rizikově vážená expozice=1t·100%·E, kde: t označuje zbývající počet celých let, na něž je leasing sjednán, minimálně však 1 rok, E označuje hodnotu expozice (tj. zbytkovou hodnotu pronajaté věci). Příloha č. 5 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Při použití standardizovaného přístupu se provede úprava účetní hodnoty dále uvedených expozic, čímž se neutralizují nerealizované zisky a ztráty z těchto expozic. Hodnota expozice po úpravě se použije pro stanovení hodnoty rizikově vážené expozice. 2. Jde-li o expozice představované dluhovými nástroji zařazenými pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů (available for sale), hodnota expozice po úpravě odpovídá účetní hodnotě upravené o oceňovací rozdíly, kterými se rozumí kumulované zisky a ztráty z přecenění na reálnou hodnotu zachycené přímo ve vlastním kapitálu. Negativní oceňovací rozdíl se přičítá k účetní hodnotě, pozitivní oceňovací rozdíl se odečítá od účetní hodnoty. 3. Jde-li o expozice představované finančními nástroji, které jsou pro účely vedení účetnictví označeny jako zajišťované finanční nástroje při použití metody zajištění reálné hodnoty, hodnota expozice po úpravě odpovídá účetní hodnotě upravené o změny reálné hodnoty z titulu zajišťovaného rizika. Kumulované ztráty se přičítají k účetní hodnotě, kumulované zisky se odčítají od účetní hodnoty. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Podrozvahové položky s vysokým rizikem a) poskytnuté záruky mající charakter úvěrových substitutů (platební záruky), b) úvěrové deriváty, které jsou pro účely vedení účetnictví považovány za poskytnuté záruky, c) přijetí směnek, směnečná rukojemství a závazky vyplývající z indosamentů směnek, d) transakce s možností zpětného postihu, zejména postoupení pohledávky za úplatu s postihem, e) neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy mající charakter úvěrových substitutů, f) aktiva pořízená na základě derivátů (pohledávky z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek na duhopisy, směnky a akcie z opcí), g) forwardové termínové vklady, nebo h) jiné položky s vysokým rizikem, které byly předloženy Evropské komisi. 2. Podrozvahové položky se středním rizikem a) poskytnuté a potvrzené neodvolatelné dokumentární akreditivy, b) poskytnuté jistoty a sliby odškodnění nemající charakter úvěrových substitutů (neplatební záruky), zejména záruky za předloženou nabídku, za vrácení akontace, za náležité provedení smlouvy, celní a daňové jistoty, c) neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy nemající charakter úvěrových substitutů, d) poskytnuté nevyčerpané úvěrové přísliby včetně příslibů záruk, s původní splatností delší než 1 rok, které nejsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty nebo které efektivně neumožňují příslib zrušit z důvodu zhoršení úvěruschopnosti osoby, která úvěrový přislib přijala, aniž by se povinná osoba vystavila riziku sankce nebo ztráty, e) poskytnuté nevyčerpané přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (note issuance facilities, NIF) a poskytnuté nevyčerpané přísliby revolvingových úvěrů (revolving undewriting facility, RUF), nebo f) jiné položky se středním rizikem, které byly předloženy Evropské komisi. 3. Podrozvahové položky se středně nízkým rizikem a) otevřené a potvrzené neodvolatelné dokumentární akreditivy zajištěné cenným papírem ke zboží nebo takové akreditivy, u nichž byla uzavřena zástavní smlouva k obchodovaným komoditám a jiné samolikvidující se transakce (self-liquidating transactions), b) poskytnuté nevyčerpané úvěrové přísliby včetně příslibů záruk, s původní splatností do 1 roku včetně, které nejsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty nebo které neumožňují příslib zrušit z důvodu zhoršení úvěruschopnosti osoby, která úvěrový přislib přijala, aniž by se povinná osoba vystavila riziku sankce nebo ztráty, nebo c) jiné položky se středně nízkým rizikem, které byly předloženy Evropské komisi. 4. Podrozvahové položky s nízkým rizikem a) poskytnuté nevyčerpané úvěrové přísliby včetně příslibů záruk, které jsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty nebo které umožňují příslib zrušit z důvodu zhoršení úvěruschopnosti osoby, která úvěrový přislib přijala, aniž by se povinná osoba vystavila riziku sankce nebo ztráty. Jde-li o retailové expozice, mohou být považovány za odvolatelné bezpodmínečně, pokud právní předpisy, zejména předpisy upravující ochranu spotřebitele, umožňují jejich zrušení v plném rozsahu; nebo b) jiné položky s nízkým rizikem, které byly předloženy Evropské komisi. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Úrokové deriváty a) úrokové swapy (úrokové míry v jedné měně), b) bazické úrokové swapy, c) dohody o forwardové úrokové míře (FRA), d) úrokové futures, e) úrokové opce, nebo f) jiné podobné kontrakty. 2. Měnové deriváty a kontrakty se zlatem a) křížové měnové swapy (cross-currency swaps), b) měnové forwardy, c) měnové futures, d) měnové opce, e) jiné podobné kontrakty, nebo f) obdobné kontrakty s měnovým zlatem. 3. Deriváty obdobné jako v bodě 1 písm. a) až e) a bodě 2 písm. a) až d), s jinými podkladovými nástroji, zejména a) cenami akcií nebo indexy cen nebo kurzů, b) cenami drahých kovů kromě měnového zlata, c) cenami jiných komodit než drahých kovů nebo indexy cen nebo kurzů, nebo d) úvěrové deriváty, které nejsou pro účely vedení účetnictví považovány za poskytnuté záruky, nebo jiné podobné kontrakty. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Vymezení pojmů 1. V oblasti transakcí se pro účely této přílohy rozumí a) skupinou transakcí se započtením (netting set) skupina transakcí s jedinou protistranou, které podléhají právně vymahatelné dvoustranné dohodě o započtení a u nichž je započtení uznatelné pro účely pravidel obezřetného podnikání; každá transakce, na kterou se nevztahuje právně vymahatelná dvoustranná dohoda o započtení, se považuje za samostatnou skupinu transakcí se započtením; ustanovení bodu VI.4 věty druhé tím není dotčeno, b) rizikovou pozicí transakce v hodnotě stanovené podle standardizované metody na základě předem daného algoritmu, c) skupinou zajistitelných transakcí (hedging set) skupina rizikových pozic v rámci jedné skupiny transakcí se započtením, pro něž je pro stanovení hodnoty expozice podle standardizované metody relevantní pouze jejich zůstatek, d) maržovou dohodou smluvní ujednání, podle kterého jedna protistrana poskytne druhé protistraně kolaterál, pokud expozice druhé protistrany vůči první protistraně překročí určitou úroveň, e) maržovým prahem maximální výše dlužné expozice, při jejímž překročení má věřitel právo požádat o kolaterál, f) obdobím krytí rizika marží (margin period of risk) časové období trvající od posledního dodání kolaterálu, které pokrývá skupinu transakcí se započtením s protistranou, u níž došlo k selhání, do okamžiku, kdy jsou transakce s touto protistranou ukončeny a výsledné tržní riziko je opět zajištěno, g) efektivní splatností podle metody vlastních modelů u skupiny transakcí se započtením se splatností delší než jeden rok splatnost stanovená podle přílohy č. 13 bodu III.1 písm. b) bodu 6 této vyhlášky, h) křížovým započtením (cross product netting) zahrnutí transakcí s nástroji z různých kategorií nástrojů, zejména derivátů a repo obchodů, do jedné skupiny transakcí se započtením, i) aktuální tržní hodnotou (current market value) výsledná tržní hodnota všech transakcí s jednou protistranou v rámci jedné skupiny transakcí se započtením; do výpočtu aktuální tržní hodnoty se zahrnují kladné i záporné tržní hodnoty. 2. V oblasti rozdělení se pro účely této přílohy rozumí a) rozdělením tržních hodnot odhad pravděpodobnostního rozdělení výsledných tržních hodnot všech transakcí s jednou protistranou v rámci jedné skupiny transakcí se započtením k určitému datu v budoucnosti (horizont odhadu) stanovený na základě tržních hodnot těchto transakcí stanovených do současnosti, b) rozdělením expozic odhad pravděpodobnostního rozdělení tržních hodnot expozic stanovený tak, že odhadovaným záporným čistým tržním hodnotám se přiřadí nula, c) rizikově neutrálním rozdělením rozdělení tržních hodnot nebo expozic k určitému období v budoucnosti stanovené pomocí implikovaných volatilit nebo jiných tržně implikovaných hodnot, d) skutečným rozdělením rozdělení tržních hodnot nebo expozic k určitému období v budoucnosti stanovené pomocí volatilit vypočítaných ze změn cen nebo měr v minulosti nebo stanovené pomocí jiných historických nebo realizovaných hodnot. 3. V oblasti měření expozic se pro účely této přílohy rozumí a) současnou expozicí (current exposure) vyšší z hodnot: 1. nula, nebo 2. tržní hodnota transakce nebo portfolia transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením, která by byla ztrátou při selhání protistrany za předpokladu, že při konkursu nelze zpětně získat ani část z hodnoty této transakce či portfolia transakcí, b) nejvyšší expozicí vysoký percentil rozdělení expozic k určitému datu v budoucnosti předcházejícímu splatnosti transakce s nejdelší splatností ve skupině transakcí se započtením, c) očekávanou expozicí k určitému datu (expected exposure, EE) průměr rozdělení expozic k určitému datu v budoucnosti předcházejícímu splatnosti transakce s nejdelší splatností ve skupině transakcí se započtením, d) skutečnou očekávanou expozicí k určitému datu (effective EE) maximální očekávaná expozice k tomuto datu nebo jakémukoliv předchozímu datu, nebo alternativně vyšší z hodnot: 1. očekávaná expozice k tomuto datu, nebo 2. skutečná očekávaná expozice k předchozímu datu, e) očekávanou kladnou expozicí (expected positive exposure, EPE) vážený průměr očekávaných expozic v daném časovém intervalu, kde váhami jsou proporce, které jednotlivé očekávané expozice představují v celkovém časovém intervalu; při výpočtu kapitálových požadavků se používá průměr za první rok nebo, pokud mají všechny transakce ve skupině transakcí se započtením splatnost kratší než jeden rok, průměr za období, které se rovná splatnosti transakce s nejdelší splatností v dané skupině transakcí se započtením, f) skutečnou očekávanou kladnou expozicí (effective EPE) vážený průměr skutečných očekávaných expozic za první rok nebo, pokud mají všechny transakce ve skupině transakcí se započtením splatnost kratší než jeden rok, za období, které se rovná splatnosti transakce s nejdelší splatností v dané skupině transakcí se započtením. Váhami jsou proporce, které jednotlivé očekávané expozice představují v celkovém časovém intervalu; g) úvěrovou úpravou v ocenění (credit valuation adjustment) úprava v ocenění portfolia transakcí s protistranou, která zohledňuje tržní hodnotu úvěrového rizika v důsledku jakéhokoliv nesplnění smluvních ustanovení sjednaných s protistranou a která může zohledňovat buď tržní hodnotu úvěrového rizika protistrany, nebo tržní hodnotu úvěrového rizika povinné osoby i protistrany, h) jednostrannou úvěrovou úpravou v ocenění úvěrová úprava v ocenění, která zohledňuje tržní hodnotu úvěrového rizika vyplývajícího z expozice povinné osoby vůči protistraně, ale nezohledňuje tržní hodnotu úvěrového rizika vyplývajícího z expozice protistrany vůči povinné osobě. 4. V oblasti rizik se pro účely této přílohy rozumí a) rolovacím rizikem (rollover risk) riziko, že očekávaná kladná expozice bude podceněna v případě, kdy se očekává, že s danou protistranou budou v budoucnosti průběžně uzavírány další transakce; dodatečná expozice vzniklá v důsledku těchto budoucích transakcí není zahrnuta do výpočtu očekávané kladné expozice, b) obecným rizikem pozitivní korelace (general wrong-way risk) riziko, že pravděpodobnost selhání protistran pozitivně koreluje s obecnými faktory tržního rizika, c) specifickým rizikem pozitivní korelace (specific wrong-way risk) riziko, že expozice vůči určité protistraně pozitivně koreluje s pravděpodobností selhání této protistrany vzhledem k charakteru transakcí s danou protistranou; povinná osoba je vystavena specifickému riziku pozitivní korelace, pokud lze očekávat, že budoucí expozice vůči specifické protistraně bude vysoká, jestliže pravděpodobnost selhání této protistrany bude také vysoká. II. Výběr metody a společné zásady pro stanovení hodnoty expozice derivátů a transakcí s delší dobou vypořádání 1. K metodám, kterými se stanovuje hodnota expozice derivátů a transakcí s delší dobou vypořádání, se řadí a) metoda tržního ocenění, b) standardizovaná metoda, nebo c) metoda založená na vlastním modelu (dále jen „EPE model“). 2. Povinná osoba může metody trvale kombinovat, ale pouze tak, aby hodnotu expozic vůči jedné protistraně stanovovala stále stejnou metodou a postupovala tak v čase na základě jednotného přístupu. Pokud povinná osoba není schopna u transakcí s nelineárním rizikovým profilem nebo u platebních komponent a transakcí s podkladovými dluhovými nástroji stanovit deltu nebo modifikovanou duraci, postupuje podle bodu V bodu 19. 3. Hodnota expozice úvěrového derivátu pro účely výpočtu kapitálového požadavku k riziku protistrany je nulová, pokud povinná osoba a) zajišťuje tímto úvěrových derivátem expozici v investičním portfoliu nebo expozici s úvěrovým rizikem protistrany, a současně b) zohledňuje u zajištěné expozice účinky zajištění osobního zajištění 1. v souladu s metodami a podmínkami pro zohlednění tohoto zajištění podle přílohy č. 16 této vyhlášky, nebo 2. je-li oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD, v souladu s požadavky na kvantifikaci rizika, které se týkají hodnocení vlivu osobního zajištění, podle přílohy č. 10 této vyhlášky. 4. Hodnota expozice úvěrového derivátu pro účely výpočtu kapitálového požadavku k riziku protistrany je rovněž nulová, pokud povinná osoba nevyužije možnosti volby podle § 48 odst. 4 věty druhé. 5. Povinná osoba si však může zvolit, že bude konzistentně zahrnovat do výpočtu kapitálového požadavku k riziku protistrany všechny úvěrové deriváty zařazené do investičního portfolia, které slouží k zajištění expozice v investičním portfoliu nebo expozice s úvěrovým rizikem protistrany, pod podmínkou, že se jedná o uznatelné zajištění. 6. Hodnota expozice swapů úvěrového selhání pro účely výpočtu kapitálového požadavku k riziku protistrany je nulová, pokud povinná osoba a) je poskytovatelem zajištění, b) zařadila swapy úvěrového selhání do investičního portfolia a c) stanovuje kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia z celé jmenovité hodnoty tohoto derivátu. 7. Hodnota expozice vůči dané protistraně se bez ohledu na použitou metodu rovná součtu hodnot expozic stanovených pro každou skupinu transakcí se započtením s danou protistranou. 8. Hodnota expozice vůči ústřední protistraně se bez ohledu na použitou metodu rovná nule, pokud a) ústřední protistrana úhradu neodmítla a b) expozice ústřední protistrany vůči všem účastníkům jsou každý den plně zajištěny kolaterálem. 9. Metoda stanovení hodnoty expozice z transakcí s delší dobou vypořádání se může lišit od metody použité pro stanovení hodnoty expozice z derivátů, repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit a maržových obchodů. 10. Pokud je povinná osoba oprávněna používat přístup IRB, může u transakcí s delší dobou vypořádání používat při stanovení kapitálových požadavků rizikové váhy podle standardizovaného přístupu. III. Započtení 1. Povinná osoba může zohlednit dohodu o započtení, pokud a) ji sjedná s protistranou, která je oprávněna takové dohody uzavírat (dále v této příloze jen „protistrana započtení“), b) dohoda patří k typům dohod o započtení, které jsou uznány jako techniky snižování rizika a c) jsou splněny podmínky pro uznání dohod o započtení stanovené v této příloze. 2. K typům dohod o započtení, které jsou uznány jako techniky snižování rizika, se řadí a) dvoustranná dohoda o novaci, podle které se vzájemné pohledávky a závazky automaticky slučují tak, že se při každé novaci stanoví jediná čistá částka, a tím se vytvoří právně závazná jediná nová dohoda, která ruší dohody předešlé, b) jiné dvoustranné dohody o započtení mezi povinnou osobou nebo osobou v regulovaném konsolidačním celku a její protistranou, nebo c) dohody o křížovém započtení; různými kategoriemi nástrojů se pro účely dohod o křížovém započtení rozumějí deriváty, repo obchody a půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit a maržové obchody. Dohody o křížovém započtení jsou uznatelné jen v případě, že povinná osoba je oprávněna stanovovat hodnotu expozice těchto transakcí na základě EPE modelu. Dohody o křížovém započtení nejsou uznatelné u transakcí sjednaných mezi různými osobami. 3. Podmínky pro uznání dohod o započtení jsou splněny, pokud a) dohoda o započtení splňuje tato kritéria: 1. dohoda je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany, 2. dává povinné osobě nebo osobě v regulovaném konsolidačním celku, která není v selhání, v případě selhání protistrany právo včas ukončit a vypořádat všechny transakce, na které se vztahuje tato dohoda, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany, 3. umožňuje takové započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší současných hodnot vzájemných pohledávek, 4. není součástí jiné dohody, která umožňuje, aby obě strany byly oprávněny v případě selhání své protistrany nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky, 5. dohoda o započtení se považuje za uznanou, pokud povinná osoba oznámí podle § 221b a projedná s Českou národní bankou záměr zohledňovat tuto dohodu; s oznámením zároveň předloží uspokojivý právní rozbor, kterým je doloženo, že v případě selhání protistrany dojde k započtení. b) dohoda s křížovým započtením splňuje navíc tato kritéria: 1. výsledkem započtení bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší současných hodnot vzájemných pohledávek z jednotlivých dílčích dohod a individuálních transakcí, 2. právní rozbor osoby, která dlouhodobě poskytuje právní služby v této oblasti, je zaměřen i na právní účinnost a vymahatelnost celé dohody o křížovém započtení a na dopad této dohody na ustanovení jakékoliv dílčí dohody, která je do dohody o křížovém započtení zahrnuta. Právní rozbor musí být obecně uznán ostatními osobami, které dlouhodobě poskytují právní služby v této oblasti nebo prostřednictvím písemného prohlášení (memorandum of law), které se zaměří na odůvodnění všech příslušných otázek; 3. povinná osoba má postupy pro ověření, že ke každé transakci, která má být zařazena do skupiny transakcí se zajištěním, byl vypracován právní rozbor; 4. dílčí dvoustranné dohody o započtení zahrnuté do smlouvy o křížovém započtení odlišných nástrojů stále splňují podmínky pro uznávání takovýchto dohod a jsou v souladu s technikami snižování úvěrového rizika, c) dohoda o započtení je zohledněna v hodnotě agregované expozice vůči každé protistraně. Povinná osoba řídí riziko protistrany na základě této agregované expozice. Vychází z ní při stanovování úvěrových limitů i při rozložení vnitřně stanoveného kapitálu. IV. Metoda tržního ocenění 1. Hodnota expozice derivátu nebo transakce s delší dobou vypořádání se stanoví jako součet a) reálné hodnoty derivátu nebo transakce s delší dobou vypořádání a b) hodnoty budoucí expozice z derivátu nebo transakce s delší dobou vypořádání. 2. Hodnota budoucí expozice z derivátu nebo transakce s delší dobou vypořádání se stanoví jako součin a) jmenovité hodnoty derivátu nebo transakce s delší dobou vypořádání a b) konverzního faktoru podle tabulky č. 1 v této příloze a v případě úvěrových derivátů podle bodů 5 a 6. 3. Pokud je reálná hodnota derivátu nebo transakce s delší dobou vypořádání záporná, považuje se pro účely stanovení hodnoty expozice za nulovou. 4. Hodnota expozice z prodaných opcí od okamžiku poslední splátky opční prémie je nulová. 5. Pokud je u swapu veškerých výnosů nebo swapu úvěrového selhání referenční nástroj kvalifikovaným nástrojem podle přílohy č. 20 této vyhlášky, konverzní faktor se rovná 0,05. V ostatních případech se rovná 0,1. V případě úvěrového derivátu n-tého selhání se konverzní faktor rovná 0,05, pokud referenční nástroj n-té nejnižší úvěrové kvality je kvalifikovaným nástrojem, a v ostatních případech se konverzní faktor rovná 0,1. 6. Pokud bude swap úvěrového selhání v případě konkursu, reorganizace nebo oddlužení protistrany uzavřen, ačkoli u referenčního nástroje selhání nenastane, prodávající zajištění použije konverzní faktor podle předchozího bodu. Hodnota budoucí expozice je však limitována výší nesplacené prémie. V ostatních případech prodávají zajištění použije u swapu úvěrového selhání nulový konverzní faktor. Tabulka č. 1Konverzní faktoryderiváty a transakce s delší dobou vypořádáníúrokové2)měnové včetně derivátů na měnové zlatoakciovéna drahé kovy kromě derivátů na měnové zlatona ostatní komodity3zbytková splatnost1)1. do 1 roku včetně0 0,01 0,06 0,07 0,10 2. od 1 roku do 5 let0,0050,050,080,070,123. nad 5 let0,0150,0750,100,080,15 1) U derivátů, u kterých dochází k vypořádání v určitých přesně stanovených datech a kde podmínky vypořádání jsou takové, že reálná hodnota derivátů k těmto datům je nulová, se za zbytkovou splatnost považuje doba do následujícího takového data. U těchto derivátů v případě úrokových nástrojů se zbytkovou splatností nad jeden rok konverzní faktor nemůže být nižší než 0,005. Důvodem pro toto spodní omezení je, že i když výše uvedené charakteristiky derivátů omezují potenciální cenové pohyby dlouhodobých derivátů do nejbližšího data vypořádání, takový derivát přesto představuje dlouhodobý závazek a tudíž větší riziko než derivát s krátkou zbývající splatností. Spodní hranice zajišťuje, že kapitálový požadavek k takovému derivátu není nikdy nulový. 2) U úrokových swapů typu proměnlivá úroková míra/proměnlivá úroková míra v jedné měně je propočet hodnoty expozice založen pouze na stanovení reálné hodnoty nástroje; to znamená, že konverzní faktory se považují za nulové. 3) Do této kategorie derivátů se zařazují deriváty na komodity kromě měnového zlata a drahých kovů. 7. V případě dohody o novaci se vypočte jedna expozice u všech derivátů sjednaných s danou protistranou, které jsou zařazeny do obchodního i investičního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o novaci. Tato expozice se rovná součtu čisté reálné hodnoty a čisté potenciální budoucí expozice s tím, že a) čistá reálná hodnota se rovná součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s danou protistranou. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, považuje se pro účel výpočtu expozice za rovnou nule, b) čistá potenciální budoucí expozice se stanoví jako součet součinů jmenovitých hodnot derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 1 v této příloze 8. V případě jiných dohod o započtení se vypočte jedna expozice u všech derivátů sjednaných s danou protistranou, které jsou zařazeny do obchodního i investičního portfolia a na které se vztahuje rámcová dohoda o započtení. Tato expozice se rovná součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí expozice s tím, že a) čistá reálná hodnota se rovná součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s danou protistranou. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, považuje se pro účel výpočtu expozice za rovnou nule, b) potenciální budoucí expozice se stanoví podle vztahu: PCEred=0,4.PCEgross+0,6.NGR.PCEgross, kde: PCEgross označuje součet součinů jmenovitých hodnot derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 1 v této příloze, NGR označuje podíl, 1. v jehož čitateli je čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje rámcová dohoda o započtení s danou protistranou; pokud je tato hodnota záporná, považuje se za nulovou, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů, nebo 2. v jehož čitateli je součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují rámcové dohody o započtení se všemi protistranami, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi protistranami, která se rovná součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi protistranami. Výsledná expozice se rozdělí na část náležející do investičního portfolia a část náležející do obchodního portfolia ve stejném poměru jako je poměr součtu expozic u derivátů investičního portfolia, na něž se vztahují dohody o započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o započtení, a součtu expozic derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o započtení. V. Standardizovaná metoda 1. Hodnota expozice derivátu nebo transakce s delší dobou vypořádání (dále v této části přílohy jen „transakce“) se stanovuje a) zvlášť pro každou skupinu transakcí se započtením a po zohlednění uznatelného kolaterálu. Kolaterál lze zohlednit, pokud má podobu finanční kolaterálu podle komplexní metody finančního kolaterálu, který splňuje podmínky uznatelnosti finančního kolaterálu podle přílohy č. 15 této vyhlášky. Při stanovení hodnoty expozice transakcí v obchodním portfoliu lze zohlednit i finanční nástroje a komodity, pokud splňují požadavky pro zařazení do obchodního portfolia; a b) podle vztahu: velikost expozice=β.maxCMV-CMC;∑j∑iRPTij-∑lRPClj.CCRMj, kde: CMV označuje aktuální tržní hodnotu portfolia transakcí ve skupině transakcí se započtením s protistranou bez zohlednění kolaterálu, CMC označuje aktuální tržní hodnotu kolaterálu přiděleného dané skupině transakcí se započtením, nebo-li platí vztahy CMV=∑iCMVi, kde: CMVi označuje aktuální tržní hodnotu transakce i, CMC=∑lCMCl, kde: CMC1 označuje aktuální tržní hodnotu kolaterálu l, i označuje transakci, l označuje kolaterál, j označuje kategorii skupiny zajistitelných transakcí. Tyto skupiny zajistitelných transakcí odpovídají rizikovým faktorům, pro které je možné kompenzovat dlouhé a krátké rizikové pozice a získat tak čistou pozici, která určuje hodnotu expozice; RPTij označuje rizikovou pozici z transakce i, která se vztahuje ke skupině zajistitelných transakcí j, RPClj označuje rizikovou pozici z kolaterálu l, která se vztahuje ke skupině zajistitelných transakcí j, CCRMj označuje konverzní faktor podle tabulky č. 2 v této příloze, který se vztahuje ke skupině zajistitelných transakcí j, β označuje parametr beta, který se rovná 1,4. Kolaterál přijatý od protistrany má kladné znaménko, kolaterál poskytnutý protistraně má záporné znaménko. Tabulka č. 2Konverzní faktory pro kategorie skupiny zajistitelných transakcíKategorieKonverzní faktor (CCRM)Úrokové míry0,2 %Úrokové míry u rizikových pozic z referenčního nástroje, na němž je založen swap úvěrového selhání, a ke kterému by se stanovoval kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku 1,60 % nebo méně0,3 %Úrokové míry u rizikových pozic z dluhového nástroje nebo referenčního dluhového nástroje, ke kterému by se stanovoval kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziko vyšší než 1,60 %0,6 %Měnové kurzy2,5 %Elektrická energie4,0 %Měnové zlato5,0 %Akcie7,0 %Drahé kovy kromě měnového zlata8,5 %Jiné komodity kromě drahých kovů a elektrické energie10,0 %Podkladové nástroje derivátů a transakcí s delší dobou vypořádání nezahrnutých do jiné kategorie1)10,0 % 1) Podkladové nástroje těchto derivátů a transakcí s delší dobou vypořádání se přiřadí k samostatným skupinám zajistitelných transakcí pro každou kategorii podkladových nástrojů. 2. Pokud má u transakce s lineárním rizikovým profilem dojít ke směně finančního nástroje za hotovost, část, která se týká hotovosti, se označuje jako platební komponenta. Transakce, u níž dochází ke směně hotovosti za hotovost, se skládá ze dvou platebních komponent. Platební komponenty se skládají ze smluvně dohodnutých hrubých částek, včetně jmenovité hodnoty transakce. Pro účely následujících výpočtů se nemusí zohledňovat úrokové riziko z platebních komponent se zbytkovou splatností kratší než jeden rok. K transakcím, které se skládají ze dvou platebních komponent ve stejné měně, například úrokové swapy, lze přistupovat jako k jedné agregované transakci. Zacházení s platebními komponentami se pak vztahuje i na agregovanou transakci. 3. Transakce s lineárním rizikovým profilem s akciemi včetně indexů akcií, zlatem, jinými drahými kovy nebo jinými komoditami jakožto podkladovými nástroji jsou přiřazeny k rizikové pozici v příslušné akcii nebo indexu akcií či komoditě včetně zlata a ostatních drahých kovů a k pozici úrokového rizika v případě platební komponenty. Pokud je tato platební komponenta v cizí měně, je navíc přiřazena k rizikové pozici v příslušné měně. 4. Transakce s lineárním rizikovým profilem s dluhovým nástrojem jakožto podkladovým nástrojem jsou přiřazeny k jedné úrokové pozici v případě dluhového nástroje a k jiné úrokové pozici v případě platební komponenty. Transakce s lineárním rizikovým profilem, podle kterých má dojít ke směně hotovosti za hotovost, včetně měnových forwardů, jsou přiřazeny k jedné úrokové pozici v případě každé platební komponenty. Pokud je podkladový dluhový nástroj v cizí měně, přiřadí se tento dluhový nástroj k rizikové pozici v této měně. Pokud je platební komponenta v cizí měně, je také přiřazena k rizikové pozici v této měně. Hodnota expozice basickému měnového swapu je nulová. 5. Hodnota rizikové pozice z transakce s lineárním rizikovým profilem se rovná tržní hodnotě podkladových nástrojů. Toto ustanovení se nepoužije, pokud je podkladovým nástrojem dluhový nástroj. 6. V případě dluhových nástrojů a platebních komponent se hodnota rizikové pozice rovná tržní hodnotě podkladových nástrojů vynásobené modifikovanou durací dluhového nástroje nebo platební komponenty. 7. V případě swapu úvěrového selhání se hodnota rizikové pozice rovná jmenovité hodnotě referenčního nástroje vynásobené zbytkovou splatností swapu úvěrového selhání. 8. V případě derivátů s nelineárním rizikovým profilem, včetně opcí a swapcí, se hodnota rizikové pozice rovná delta ekvivalentu tržní hodnoty podkladového nástroje. Toto ustanovení se nepoužije, pokud je podkladovým nástrojem dluhový nástroj. 9. V případě derivátů s nelineárním rizikovým profilem, včetně opcí a swapcí, jejichž základem je dluhový nástroj nebo platební komponenta, se hodnota rizikové pozice rovná delta ekvivalentu tržní hodnoty dluhového nástroje nebo platební komponenty, vynásobenému modifikovanou durací dluhového nástroje nebo platební komponenty. 10. Při určování rizikových pozic se s kolaterálem přijatým od protistrany zachází jako s pohledávkou za danou protistranou (dlouhá pozice) splatnou dnes a s kolaterálem poskytnutým protistraně se zachází jako se závazkem vůči dané protistraně (krátká pozice) splatným dnes. 11. Pro stanovení hodnoty a znaménka rizikové pozice se postupuje takto: a) pro všechny nástroje kromě dluhových podle vztahu: tržní hodnota podkladových nástrojů nebo delta ekvivalent tržní hodnoty podkladových nástrojů = pref.∂V∂p, kde: pref označuje cenu podkladového nástroje v referenční měně, V označuje hodnotu finančního nástroje; v případě opce cenu opce,v případě transakce s lineárním rizikovým profilem cenu podkladového nástroje, p označuje cenu podkladového nástroje vyjádřenou ve stejné měně jako V; b) v případě dluhových nástrojů a platebních komponent všech transakcí podle vztahu tržní hodnota podkladových nástrojů vynásobená modifikovanou durací nebo delta ekvivalent tržní hodnoty podkladových nástrojů vynásobený modifikovanou durací = ∂V∂p, kde: V označuje hodnotu finančního nástroje; v případě opce cenu opce, v případě transakce s lineárním rizikovým profilem hodnotu podkladového nástroje, nebo případně platební komponenty, r označuje úrokovou míru. 12. Rizikové pozice se zařadí do skupin zajistitelných transakcí. Jednotlivé pozice ve skupině zajistitelných transakcí se sečtou. Absolutní hodnota tohoto součtu se nazývá čistá riziková pozice, nebo-li ve vztahu podle bodu l ∑iRPTij-∑lRPClj. 13. Pro úrokové pozice z dluhových nástrojů a z hotovosti přijaté jako kolaterál od protistrany, ke kterým by se stanovoval kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku 1,60 % nebo méně, a pro úrokové pozice z platebních komponent existuje pro každou měnu šest skupin zajistitelných transakcí uvedených v tabulce č. 3 v této příloze. Tabulka č. 3Referenční úrokové míryStátní dluhopisyJiné než státní dluhopisySplatnostdo 1 roku včetnědo 1 roku včetně1 až 5 let včetně1 až 5 let včetněnad 5 letnad 5 let 14. V případě úrokových pozic z dluhových nástrojů nebo platebních komponent, u nichž je úroková míra spojena s referenční úrokovou mírou představující obecnou úroveň úrokových měr na trhu, se zbytková splatnost rovná délce časového intervalu do nejbližšího přecenění. V ostatních případech se rovná zbytkové splatnosti podkladového dluhového nástroje nebo, v případě platební komponenty, zbytkové splatnosti transakce. 15. Pro každého emitenta referenčního nástroje, na kterém je založen swap úvěrového selhání, existuje jedna skupina zajistitelných transakcí. Se swapem úvěrového selhání n-tého selhání se zachází takto: a) hodnota rizikové pozice v referenčním dluhovém nástroji z koše nástrojů, na kterých je založen daný úvěrový derivát, se rovná jeho tržní hodnotě vynásobené modifikovanou durací daného úvěrového derivátu vzhledem ke změně úvěrového rozpětí daného referenčního dluhového nástroje, b) pro každý referenční dluhový nástroj z koše nástrojů, na kterých je založen daný úvěrový derivát, existuje jedna skupina zajistitelných transakcí; rizikové pozice, které plynou z jiných swapů úvěrového selhání n-tého selhání, do této skupiny zajistitelných transakcí nejsou zahrnovány, c) konverzní faktor, který se vztahuje ke každé jednotlivé skupině zajistitelných transakcí odpovídající jednomu referenčnímu dluhovému nástroji z koše nástrojů, na kterých je založen daný úvěrový derivát, se rovná 0,3 % v případě, že referenční dluhový nástroj má úvěrové hodnocení udělané zapsanou ratingovou agenturou, které odpovídá stupni úvěrové kvality 1, a 0,6 % v ostatních případech. 16. Pro úrokové pozice z dluhových nástrojů a z hotovosti přijaté jako kolaterál od protistrany, ke kterým by se stanovoval kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku vyšší než 1,60 %, existuje pro každého emitenta a poskytovatele hotovosti jedna skupina zajistitelných transakcí. Pokud platební komponenta napodobuje dluhový nástroj s vysokým specifickým úrokovým rizikem, existuje také pro každého emitenta referenčního dluhopisu jedna skupina zajistitelných transakcí. Rizikové pozice z dluhových nástrojů určitého emitenta nebo z referenčních dluhových nástrojů stejného emitenta, které jsou napodobeny platebními komponentami nebo které tvoří základ swapu úvěrového selhání, lze přiřadit do stejné skupiny zajistitelných transakcí. 17. Podkladové finanční nástroje jiné než dluhové nástroje se přiřadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí, pokud jsou identické nebo podobné. V ostatních případech se přiřadí do zvláštní skupiny zajistitelných transakcí. O podobnosti nástrojů se rozhoduje podle těchto kritérií: a) u akcií jsou podobnými nástroji akcie stejného emitenta; s akciovým indexem se zachází jako se samostatným emitentem, b) u drahých kovů jsou podobnými nástroji nástroje se stejným kovem; s indexem drahých kovů se zachází jako se samostatným drahým kovem, c) u elektrické energie jsou podobnými nástroji práva a povinnosti spojené s dodávkami, které se týkají stejného časového intervalu ve špičce nebo mimo špičku v rámci 24 hodin, d) u komodit jsou podobnými nástroji nástroje se stejnou komoditou; s komoditním indexem se zachází jako se samostatnou komoditou. 18. Konverzní faktory pro jednotlivé kategorie skupiny zajistitelných transakcí jsou uvedeny v tabulce č. 2 v této příloze. 19. Pokud povinná osoba není schopna u transakcí stanovit deltu nebo modifikovanou duraci pomocí schválených modelů, a) použije metodu tržního ocenění, nebo b) sama konzervativně stanoví hodnotu rizikových pozic a konverzní faktor, který se vztahuje ke skupině zajistitelných transakcí, pokud Česká národní banka tento výpočet neodmítla. Započtení se v těchto případech nezohledňuje, hodnota expozice se stanoví tak, jako by existovala skupina transakcí se započtením, která obsahuje pouze tuto jedinou transakci. VI. Metoda založená na vlastním modelu 1. Metodu založenou na EPE modelu lze používat se souhlasem oprávněného orgánu dohledu ke stanovení hodnoty expozice a) derivátů, b) repo obchodů, c) půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, d) maržových obchodů, nebo e) transakcí s delší dobou vypořádání. EPE model se nemusí použít v případě expozic, které jsou vzhledem ke své hodnotě a riziku nevýznamné. 2. Používání EPE modelu lze u různých typů transakcí zavádět postupně. Během období, kdy dochází k zavádění EPE modelu, se souběžně používají ostatní metody. Povinná osoba, která již používá EPE model, se nevrací k ostatním metodám, ledaže je schopna prokázat rozumný důvod k tomuto návratu a oprávněný orgán dohledu k němu udělil souhlas. 3. Pokud povinná osoba, která již používá EPE model, přestane splňovat požadavky pro jeho používání, informuje o tom Českou národní banku a předloží jí plán na včasné obnovení souladu. V něm uvede, jak hodlá tyto požadavky opět splňovat. Tento plán nemusí předkládat, prokáže-li, že vliv neplnění požadavků pro používání EPE modelu je nevýznamný. 4. Hodnota expozice se stanovuje na úrovni skupiny transakcí se započtením. Povinná osoba si může zvolit, že se všemi skupinami transakcí se započtením s toutéž protistranou bude zacházet jako s jedinou skupinou transakcí se započtením, pokud budou záporné simulované tržní hodnoty na úrovni jednotlivých skupin transakcí se započtením položeny rovny nule při odhadu očekávané expozice k určitému datu. EPE model musí specifikovat odhadované rozdělení u změn v tržní hodnotě skupiny transakcí se započtením v důsledku změn faktorů tržního rizika, jako jsou úrokové míry či měnové kurzy. Pomocí EPE modelu se stanovuje hodnota expozice skupiny transakcí se započtením k jakémukoliv datu v budoucnosti v závislosti na změnách ve faktorech tržního rizika. V případě protistran, se kterými jsou prováděny transakce zajištěné kolaterálem, může model zachytit budoucí pohyby kolaterálu. 5. Do odhadovaných rozdělení u změn v tržní hodnotě skupiny transakcí se započtením lze zahrnout kolaterál v podobě a) finančního kolaterálu podle komplexní metody finančního kolaterálu, který splňuje podmínky uznatelnosti finančního kolaterálu podle přílohy č. 15 této vyhlášky, b) finančního nástroje a komodity, které splňují požadavky pro zařazení do obchodního portfolia. 6. Hodnota expozice se stanovuje podle vztahu E=α.skutečná EPE, kde: E označuje hodnotu expozice, α označuje parametr alfa, který se rovná 1,4, nebo hodnotě stanovené při udělení souhlasu s používáním EPE modelu, skutečná EPE označuje skutečnou očekávanou kladnou expozici (EPE), která se vypočítá tak, že se odhadne očekávaná expozice (EEt) jakožto průměrná expozice k budoucímu datu t, s tím, že průměr se získá z možných budoucích hodnot příslušných faktorů tržního rizika. Model odhadne očekávanou expozici (EE) k řadě budoucích dat t1, t2, t3.... 7. Skutečná očekávaná expozice se stanovuje rekurzivně podle vztahu: Skutečná EEtk=maxskutečná EEtk-l;EEtk, kde: t0 označuje aktuální datum, skutečná EEt0 označuje skutečnou očekávanou expozici v t0. 8. Skutečná EPE je průměrem skutečné očekávané expozice (effective EE) během prvního roku budoucí expozice. Pokud mají všechny transakce ve skupině transakcí se započtením splatnost do jednoho roku, pak se očekávaná kladná expozice (EPE) rovná průměru očekávané expozice do doby splatnosti všech transakcí ve skupině transakcí se započtením. Skutečná EPE se vypočítá jako vážený průměr skutečné EE, a to podle vztahu: Skutečná EPE=∑k=1min1rok,splatnostSkutečná EEtk.∆tk, kde: váhy Δtk = tk - tk-1 existují pro případy, kdy se budoucí expozice počítá k datům, která nejsou v čase rovnoměrně rozdělena. 9. Očekávaná expozice nebo nejvyšší expozice se vypočítá na základě rozdělení expozic, které bere v úvahu možnou nenormálnost rozdělení expozic. 10. Povinná osoba může použít konzervativnější postup, než násobení skutečné EPE parametrem α. 11. Povinná osoba může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu použít vlastní odhad parametru α s tím, že α však nesmí klesnout pod 1,2. Parametr α se pak rovná podílu vnitřně stanoveného kapitálu z úplné simulace expozice vůči protistraně pro všechny protistrany (čitatel) a vnitřně stanoveného kapitálu založeného na EPE (jmenovatel). Ve jmenovateli se EPE použije, jako by se jednalo o pevnou dlužnou částku. Povinná osoba prokáže, že v rámci jejího vlastního odhadu parametru α jsou v čitateli podchyceny významné zdroje závislosti mezi rozděleními tržních hodnot transakcí nebo portfolií transakcí vůči jednotlivým protistranám. 12. Povinná osoba zajistí, že čitatel i jmenovatel parametru α je počítán s ohledem na použité modelovací postupy, parametry a složení portfolia na základě jednotného přístupu. Použitý postup musí být založen na vlastním postupu povinné osoby pro určování vnitřně stanoveného kapitálu, musí být řádně doložen a nezávisle hodnocen. Povinná osoba své odhady přezkoumává alespoň jednou za čtvrtletí, případně častěji, pokud se složení portfolia v průběhu času mění. Povinná osoba také hodnotí rizika spjatá s použitým modelem. 13. Volatilita a korelace faktorů tržního rizika používaných ve společné simulaci tržního a úvěrového rizika by měla být podmíněna tím, že faktor úvěrového rizika bude odrážet možné nárůsty volatility nebo korelace v případě ekonomického poklesu. 14. Pokud je skupina transakcí se započtením součástí maržové dohody, použije se jedna z těchto hodnot EPE: a) skutečná EPE bez zohlednění maržové dohody, b) maržový práh stanovený v maržové dohodě, pokud je kladný, zvýšený o přirážku, která odráží možný nárůst expozice během období krytí rizika marží. Tato přirážka se vypočítá jako očekávaný nárůst expozice skupiny transakcí se započtením, od nulové současné expozice do konce období krytí rizika marží. Za minimální délku období krytí rizika marží se pro tyto účely považuje 1. 5 obchodních dnů v případě skupiny transakcí se započtením, které se skládají pouze z repo obchodů denně přeceňovaných a s denním doplňováním kolaterálu, nebo 2. 10 obchodních dnů v případě všech ostatních skupin transakcí se započtením; pokud model EPE zachycuje při odhadech očekávané expozice (EE) dopady dozajišťování, hodnoty očekávané expozice naměřené modelem lze se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat přímo ve vztahu podle bodu 8. 15. EPE model musí splňovat požadavky, které se týkají: a) řízení rizika protistrany, b) testu používání (use test), c) stresového testování, d) rizika pozitivní korelace, e) integrity procesu modelování. 16. EPE model splňuje požadavky týkající se řízení rizika protistrany, pokud a) povinná osoba má útvar odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizika protistrany, včetně počáteční a průběžné validace EPE modelu. Tento útvar kontroluje správnost vstupních údajů a vypracovává a analyzuje zprávy o výstupech z modelu, včetně hodnocení vztahu mezi hodnotou rizikové expozice a úvěrovými limity a limity obchodování. Útvar musí být nezávislý na obchodních útvarech a nesmí podléhat nežádoucím vlivům, musí mít kvalifikované zaměstnance a přímo podléhat vrcholnému vedení povinné osoby. Činnost tohoto útvaru je integrovanou součástí každodenního procesu řízení rizik; b) povinná osoba má strategie a postupy pro řízení rizika protistrany, které zohledňují i tržní riziko, riziko likvidity a operační riziko, jež mohou být spojena s rizikem protistrany. Povinná osoba nezačne obchodovat s protistranou, aniž by nejdříve nevyhodnotila její ekonomickou a finanční situaci, zvažuje přitom úvěrové riziko při vypořádání a před vypořádáním. Tato rizika povinná osoba řídí na úrovni protistrany komplexně kumulací všech expozic vůči protistraně; c) vrcholné vedení povinné osoby se aktivně účastní procesu řízení rizika protistrany. Je si vědomo předpokladů, na kterých je používaný model vybudován, a jeho případných nedostatků a omezení; d) denní hlášení připravovaná útvarem odpovědným za řízení rizika protistrany jsou posuzována vedoucími zaměstnanci, kteří mají pravomoc snížit jak expozice zaujaté příslušnými zaměstnanci, tak i celkové expozice vůči riziku protistrany, e) systém řízení rizika protistrany je důsledně provázán s vnitřně stanovenými úvěrovými a obchodními limity. Vrcholné vedení i příslušní zaměstnanci (úvěroví manažeři, obchodníci) těmto vztahům rozumějí; f) povinná osoba do měření rizika protistrany zahrnuje využívání úvěrových linek jak ke konci, tak i v průběhu dne. Povinná osoba měří současnou expozici jak bez zohlednění přijatého kolaterálu, tak i po jeho zohlednění. Na úrovni portfolia a protistrany povinná osoba stanoví a sleduje nejvyšší expozici nebo případnou budoucí expozici v konfidenčním intervalu, který si sama zvolí. Povinná osoba zohledňuje velké nebo koncentrované pozice, zejména na základě ekonomicky spjatých skupin, odvětví, trhů; g) povinná osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování, jehož výsledky jsou posuzovány vrcholným vedením a následně promítány do vnitřních postupů a limitů, h) povinná osoba má postupy pro sledování vnitřních procedur a vnitřní kontrolní mechanismy pro zajištění souladu se systémem řízení rizika protistrany, i) povinná osoba zajistí, aby součástí vnitřního auditu bylo pravidelné nezávislé prověření sytému řízení rizika protistrany. Toto prověření se vztahuje nejen na útvar odpovědný za řízení rizika protistrany, ale i na úvěrové a další obchodní útvary, a zahrnuje 1. prověření, zda dokumentace procesu řízení rizika protistrany, organizace útvaru řízení rizika protistrany a jeho činností je dostatečná, 2. způsob začlenění výstupů měření rizika protistrany do každodenního řízení rizik a do informačního systému, 3. prověření procesu schvalování systémů pro oceňování a ohodnocování rizika protistrany používaných obchodními útvary a útvary vypořádání obchodů, 4. ověření jakékoliv významné změny v procesu měření rizika protistrany, 5. posouzení rozsahu, v jakém je riziko protistrany zachyceno modelem, 6. posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu podstupovaných rizik, 7. posouzení postupu hodnocení jednotnosti, ucelenosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat, 8. posouzení procesu používaného k hodnocení zpětného testování. 17. Požadavky na EPE model, které se týkají testu používání, jsou tyto: a) rozdělení expozic, které je výstupem modelu, na němž je založen výpočet skutečné očekávané kladné expozice (skutečné EPE), je začleněno do každodenního procesu řízení rizika protistrany. Výstup modelu hraje důležitou roli při schvalování úvěrů, řízení rizika protistrany, rozložení vnitřně stanoveného kapitálu a při řízení povinné osoby; b) povinná osoba má záznamy o používání modelu. Povinná osoba prokáže, že používaný model pro výpočet rozdělení expozic, na němž je založen výpočet očekávané kladné expozice (EPE), splňuje požadavky na EPE model alespoň po dobu jednoho roku před udělením souhlasu odpovědného orgánu dohledu; c) model pro výpočet rozdělení expozic je součástí řízení rizika protistrany, které zahrnuje i měření využívání úvěrových linek (kumulací expozic vůči protistraně) a rozložení vnitřně stanoveného kapitálu. Kromě očekávané kladné expozice (EPE) povinná osoba sleduje a měří i současné expozice. Je-li to vhodné, povinná osoba měří současnou expozici bez zohlednění přijatého kolaterálu i po jeho zohlednění. Test používání je naplněn i v případě, kdy povinná osoba používá pro výpočet očekávané kladné expozice jiné veličiny, například nejvyšší expozici nebo případnou budoucí expozici na základě rozdělení expozic vypracovaného stejným modelem; d) povinná osoba je schopna v případě nutnosti počítat očekávanou expozici (EE) denně, pokud neprokáže, že míra podstupovaného rizika protistrany ji opravňuje k méně častému výpočtu. Při výpočtu očekávaných expozic povinná osoba odpovídajícím způsobem zohledňuje časovou strukturu budoucích peněžních toků, splatnost transakcí, významnost a složení expozic; e) povinná osoba expozice sleduje a měří po celou dobu trvání všech transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením, a ne jen v horizontu jednoho roku. Povinná osoba má postupy pro řízení rizika protistrany i v případech, kdy expozice přesahuje horizont jednoho roku. Předpovídaný nárůst hodnoty expozice vstupuje do modelu, který povinná osoba používá pro odhad vnitřně stanoveného kapitálu. 18. Požadavky na EPE model, které se týkají stresového testování, jsou tyto: a) povinná osoba provádí stresové testování a jeho výstupy používá pro hodnocení své kapitálové přiměřenosti. Výstupy ze stresového testování porovnává s měřeními očekávaných kladných expozic (EPE) a považuje je za součást vnitřního procesu hodnocení kapitálové přiměřenosti. Stresové testování zahrnuje identifikaci možných událostí nebo budoucích změn v ekonomických podmínkách, které by mohly nepříznivě ovlivnit míru podstupovaného úvěrového rizika, a dále hodnocení schopnosti povinné osoby těmto změnám čelit; b) povinná osoba při stresovém testování svých expozic vůči protistranám zohledňuje stresovou úroveň faktorů tržního i úvěrového rizika. Stresové testy rizika protistrany zohledňují 1. riziko koncentrace vůči jedné protistraně nebo skupinám protistran, 2. riziko korelace mezi tržním a úvěrovým rizikem, 3. riziko, že likvidace pozic protistrany může uvést do pohybu trh. Stresové testy musí vzít také v úvahu dopad pohybů na trhu na vlastní pozice povinné osoby a tento dopad zahrnout do hodnocení rizika protistrany. 19. Požadavky na EPE model, které se týkají rizika pozitivní korelace (wrong-way risk), jsou tyto: a) povinná osoba věnuje náležitou pozornost expozicím s významným obecným rizikem pozitivní korelace, b) povinná osoba rozpoznává, vyhodnocuje a sleduje jednotlivé případy specifického rizika pozitivní korelace od počátku určitého obchodu až do konce jeho trvání. 20. Požadavky na EPE model, které se týkají integrity procesu modelování, jsou tyto: a) transakce včetně jejich specifických charakteristik jsou do modelu zahrnovány včas, kompletně a konzervativně. Ke specifickým charakteristikám se řadí například jmenovitá hodnota transakce, splatnost, referenční nástroj, ujednání o marži, dohody o započtení. Tyto informace jsou uchovávány v bezpečné databázi, která je podrobována pravidelnému vnitřnímu auditu. Postup pro uznávání dohod vyžaduje souhlas osoby, která provedla právní rozbor dohody a ověřila právní vymahatelnost započtení. Přenos údajů o transakcích z databáze do modelu je předmětem pravidelné rekonciliace a je také ověřován vnitřním auditem, aby bylo zabezpečeno, že transakce jsou v modelu zobrazeny správně, nebo alespoň konzervativně; b) model používá pro výpočet současných expozic aktuální tržní údaje. V případě použití historických dat pro odhady volatility a korelací se používají historická data alespoň za tři roky, která jsou aktualizována čtvrtletně nebo na základě tržních podmínek i častěji. Datové soubory pokrývají úplnou řadu ekonomických podmínek, například úplný ekonomický cyklus. Ceny dodané obchodním útvarem ověřuje (validuje) jiný útvar, který je na obchodním útvaru nezávislý. Data je nutné získávat nezávisle na obchodních liniích, zadávat do modelu včas a kompletně a uchovávat v bezpečné databázi, která je pravidelně ověřována vnitřním auditem. Postupy zajišťující integritu dat musí zabezpečit, že z datových řad jsou odstraněna chybná nebo anomální data. V případech, kdy jsou použity zástupné údaje, například u nových produktů, pro které nejsou k dispozici historická data za 3 roky, musí existovat postupy pro výběr těchto zástupných údajů. Povinná osoba je schopna empiricky doložit, že tyto zástupné údaje obezřetně vystihují podkladové riziko i v případě nepříznivých tržních podmínek. Pokud je do modelu zahrnut vliv kolaterálu na změny v tržní hodnotě skupiny transakcí se započtením, povinná osoba má k dispozici odpovídající historická data pro modelování volatility kolaterálu; c) povinná osoba model ověřuje (validuje) na základě stanovených postupů, v nichž je jasně stanoveno, jaký druh testování je třeba k zajištění integrity modelu, a jsou identifikovány podmínky, za kterých nejsou předpoklady, na nichž je model vybudován, správné, a mohou vést k podhodnocení očekávané kladné expozice (EPE). V rámci validace se ověřuje i komplexnost modelu; d) povinná osoba sleduje přidružená rizika a má postupy pro úpravu svých odhadů očekávané kladné expozice (EPE), pokud se tato rizika stanou významnými. Povinná osoba 1. řídí specifické riziko pozitivní korelace, 2. u expozic, jejichž rizikový profil po jednom roce roste, pravidelně srovnává odhad očekávané kladné expozice za jeden rok s očekávanou kladnou expozicí za celou dobu jejího trvání, 3. u expozic se zbytkovou splatností do jednoho roku pravidelně srovnává reálnou hodnotu expozice (současnou expozici) a profil skutečné expozice (realised exposure profile), nebo má k dispozici data, která takové srovnání umožní, e) povinná osoba před zařazením transakce do skupiny transakcí se započtením ověřuje, zda se na transakci vztahuje dohoda o započtení, která je právně vymahatelná a splňuje požadavky na dohody o započtení uvedené v této příloze, f) povinná osoba před zohledněním kolaterálu ve svých výpočtech ověřuje, zda jsou splněny podmínky pro uznání dohody o rozvahovém započtení podle přílohy č. 15 této vyhlášky. 21. Povinná osoba splňuje požadavky na validaci EPE modelu, pokud a) EPE model splňuje kvalitativní požadavky na vlastní VaR model podle přílohy č. 21 této vyhlášky, b) úrokové míry, měnové kurzy, ceny akcií či komodit a jiné faktory tržního rizika potřebné pro stanovení hodnoty expozice vůči protistraně jsou předpovídány v dlouhodobém časovém horizontu. Kvalita těchto odhadů je také hodnocena v dlouhodobém časovém horizontu; c) součástí validace je i testování oceňovacích modelů používaných pro výpočet hodnoty expozice vůči protistraně v rámci scénářů budoucích výkyvů ve faktorech tržního rizika. Modely pro oceňování opcí zohledňují jejich nelineární rizikový profil; d) v modelu jsou zachyceny takové specifické údaje o transakcích, aby bylo možné agregovat expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením. Povinná osoba ověřuje, zda jsou v modelu transakce přiřazovány k vhodné skupině transakcí se započtením; e) v modelu jsou zachyceny takové specifické údaje o transakcích, aby bylo možné zjistit dopady doplňování kolaterálu (dozajištění). Model zohledňuje 1. současnou výši marže, 2. marži, kterou si protistrany předají v budoucnosti 3. typ maržových dohod, a to jednostranné nebo dvoustranné, 4. četnost výměny marží, 5. období krytí rizika marží, 6. minimální práh pro poskytnutí marže, který je povinná osoba ochotna akceptovat, a 7. minimální výši převodu. Model počítá změny v tržní hodnotě poskytnutého kolaterálu sám, nebo se uplatňují metody pro zohledňování účinků majetkového zajištění podle přílohy č. 16 této vyhlášky; součástí validace modelu je zpětné testování vybraných portfolií protistran. Povinná osoba zpětné testování provádí v pravidelných intervalech, výběr portfolií provádí na základě jejich citlivosti vůči faktorům tržního rizika a korelacím, kterým je vystavena. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. Požadavky na externí ratingy a jejich používání ve standardizovaném přístupu se týkají: A. výběru externích ratingů, B. externího ratingu dlužníka a emise, C. dlouhodobých a krátkodobých externích ratingů, D. externích ratingů expozic v domácí a cizí měně. A. Výběr externích ratingů 1. Pro účely použití standardizovaného přístupu je možné určit jednu nebo více zapsaných ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur, jejichž externích ratingy budou používány pro stanovení rizikových vah expozic. 2. Pokud se používají pro určitou kategorii expozic externí ratingy stanovené zapsanou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou, tyto externí ratingy se používají na základě jednotného přístupu pro všechny expozice patřící do této kategorie. 3. Externí ratingy se používají v čase na základě jednotného přístupu. 4. Používají se externí ratingy, které berou v úvahu nejenom jistinu, ale i související příslušenství. 5. Pokud pro expozici existuje jeden externí rating, tento externí rating se použije pro určení rizikové váhy expozice. 6. Pokud pro expozici existují dva externí ratingy a tyto dva externí ratingy vedou k rozdílným rizikovým vahám expozice, expozici se přiřadí vyšší riziková váha. 7. Pokud pro expozici existují více než dva externí ratingy, rizikové váhy vycházejí ze dvou externích ratingů, které znamenají dvě nejnižší rizikové váhy. Pokud jsou dvě nejnižší rizikové váhy rozdílné, expozici se přiřadí vyšší riziková váha. Pokud jsou dvě nejnižší rizikové váhy shodné, expozici se přiřadí tato riziková váha. B. Externí rating dlužníka a emise 1. Pokud existuje externí rating pro zvláštní emisní program nebo transakci, ke které expozice patří, používá se pro stanovení rizikové váhy této expozice. 2. Pokud není k dispozici externí rating přímo použitelný pro danou expozici, avšak existuje externí rating pro zvláštní emisní program nebo transakci, ke které však expozice nepatří, nebo existuje obecný externí rating osoby, vůči níž má povinná osoba expozici, používá se ten externí rating, který znamená a) vyšší rizikovou váhu než by byla jinak použita, nebo b) nižší rizikovou váhu, je-li expozice shodná nebo má ve všech ohledech přednostní charakter vůči zvláštnímu emisnímu programu nebo transakci nebo k nezajištěným expozicím dané osoby. 3. Požadavky v bodě 1 a 2 týkající se emise a externího ratingu osoby, vůči které má povinná osoba expozici, nebrání v použití ustanovení o krytých dluhopisech podle přílohy č. 4 této vyhlášky. 4. Externí rating osoby, vůči které má povinná osoba expozici s tím, že tato osoba je součástí podnikové skupiny, nelze použít jako externí rating jiné osoby v rámci stejné podnikové skupiny. C. Dlouhodobé a krátkodobé externí ratingy 1. Krátkodobé externí ratingy lze používat pro krátkodobé expozice vůči institucím a pro krátkodobé podnikové expozice. 2. Krátkodobý externí rating lze používat pouze pro expozici, ke které se vztahuje. Nepoužívá se pro stanovení rizikových vah jiných expozic. 3. Pokud krátkodobé expozici s externím ratingem přísluší riziková váha 150 %, používá se tato riziková váha i pro všechny nezajištěné expozice bez externího ratingu vůči této osobě, a to pro krátkodobé i dlouhodobé expozice. Tímto nejsou dotčena ustanovení bodu 2. 4. Pokud krátkodobé expozici s externím ratingem přísluší riziková váha 50 %, potom žádné krátkodobé expozici bez ratingu nelze přiřadit rizikovou váhu nižší než 100 %. Tímto nejsou dotčena ustanovení bodu 2. D. Externí rating expozic v domácí nebo cizí měně 1. Externí rating expozice v domácí měně osoby, vůči které má povinná osoba expozici, nelze používat pro stanovení rizikové váhy expozice v cizí měně vůči stejné osobě. 2. Pokud expozice vznikla na základě účasti na úvěru poskytnutém mezinárodní rozvojovou bankou, která má statut preferovaného věřitele uznaného trhem, může se použít pro stanovení rizikové váhy této expozice externí rating expozice v domácí měně osoby, vůči které má povinná osoba expozici. Tímto není dotčeno ustanovení bodu 1. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. Požadavky na používání přístupu IRB se týkají A. ratingových systémů, B. kvantifikace rizika, C. validace vlastních odhadů, D. výpočtu hodnoty rizikově vážených akciových expozic metodou vlastních modelů, E. řídicího a kontrolního systému. A. Požadavky na ratingové systémy a) Ratingový systém zahrnuje veškeré metody, procesy, kontrolní mechanismy, sběr dat a IT systémy, které podporují hodnocení úvěrového rizika, zařazení expozic do ratingových stupňů nebo seskupení a kvantifikaci rizikových parametrů pro konkrétní typy expozic. b) Používá-li povinná osoba několik ratingových systémů, dokumentuje rozhodnutí o volbě ratingového systému pro daného dlužníka či transakci a volí takový ratingový systém, který odpovídá úrovni rizika. c) Povinná osoba pravidelně posuzuje, zda kritéria a procesy pro volbu ratingového systému zůstávají vhodné pro aktuální portfolio a vnější podmínky. d) Podrobnější požadavky se týkají 1. struktury ratingových systémů, 2. zařazení expozic do stupňů nebo seskupení, 3. integrity procesu zařazení, 4. použití modelů, 5. dokumentace ratingového systému, 6. nakládání s daty, 7. stresových testů používaných při hodnocení kapitálové přiměřenosti. 1. Požadavky na strukturu ratingových systémů a) Pokud povinná osoba používá přímé odhady rizikových parametrů, lze na ně pohlížet jako na výstupy stupňů na spojité ratingové stupnici. b) Jde-li o expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice, 1. ratingový systém bere v úvahu rizikové parametry dlužníka a transakce, 2. ratingový systém má ratingovou stupnici dlužníka, která odráží výlučně kvantifikaci pravděpodobnosti selhání dlužníka. Ratingová stupnice dlužníka má alespoň 7 stupňů pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a 1 stupeň pro dlužníky v selhání; 3. stupeň dlužníka znamená rizikovou kategorii v rámci ratingové stupnice dlužníka v ratingovém systému, do níž jsou dlužníci zařazováni na základě konkrétních a zřejmých ratingových kritérií, z nichž se odvozují odhady hodnoty PD. Povinná osoba dokumentuje vztah mezi stupni dlužníka jak z hlediska pravděpodobnosti selhání, které v sobě každý stupeň zahrnuje, tak z hlediska kritérií užívaných k rozlišení pravděpodobnosti selhání; 4. povinná osoba, jejíž portfolia jsou koncentrována v určitém tržním segmentu a v určitém rozpětí rizika selhání, má v rámci tohoto rozpětí dostatečný počet stupňů dlužníka, aby zamezila nadměrné koncentraci dlužníků v jednom stupni. Významné koncentrace v rámci jednoho stupně jsou podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy, že stupeň pokrývá přiměřeně úzké pásmo hodnot PD a riziko selhání představované všemi dlužníky ve stupni spadá do tohoto pásma; 5. ratingový systém povinné osoby, která hodlá používat vlastní odhady hodnoty LGD pro účely výpočtu kapitálového požadavku, obsahuje jasně odlišenou ratingovou stupnici transakce, která odráží výlučně charakteristiky transakce související s hodnotou LGD, 6. stupeň transakce znamená rizikovou kategorii v rámci ratingové stupnice transakce v ratingovém systému, do níž jsou expozice zařazovány na základě konkrétních a zřetelných ratingových kritérií, z nichž se odvozují vlastní odhady hodnoty LGD. Definice stupně obsahuje jak popis zařazení expozic do stupňů, tak kritéria užívaná k rozlišení míry rizika mezi stupni; 7. významné koncentrace v rámci jednoho stupně transakce jsou podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy o tom, že stupeň transakce pokrývá přiměřeně úzké pásmo hodnoty LGD a že riziko všech expozic zařazených do daného stupně spadá do tohoto pásma, 8. povinná osoba, která stanovuje hodnotu rizikově vážených specializovaných úvěrových expozic s využitím rizikových vah pro jednotlivé kategorie specializovaných úvěrových expozic podle přílohy č. 12 této vyhlášky, nemusí mít ratingovou stupnici dlužníka, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání dlužníka pro tyto expozice. Tato povinná osoba má alespoň 4 stupně pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a alespoň 1 stupeň pro dlužníky v selhání. Tím není dotčeno ustanovení bodu 2 o ratingové stupnici. c) Jde-li o retailové expozice, 1. ratingové systémy odrážejí jak riziko dlužníka, tak riziko transakce, a zohledňují všechny odpovídající charakteristiky dlužníka a transakce, 2. úroveň rozlišení rizika zajistí, že počet expozic v daném stupni nebo v seskupení umožňuje dostatečně věrohodnou kvantifikaci a validaci rizikových parametrů na úrovni stupně nebo seskupení. Rozdělení expozic a dlužníků napříč stupni nebo seskupeními zamezuje nadměrným koncentracím; 3. povinná osoba prokazuje, že proces přiřazování expozic do stupňů nebo seskupení zajišťuje dostatečné rozlišení rizika a dostatečně homogenní seskupení expozic a umožňuje přesné, jednotné a ucelené odhadování rizikových parametrů v rámci stupně či seskupení. U pohledávek nabytých za úplatu by seskupení mělo odrážet postupy prodávajícího pro vznik pohledávek (underwriting practices) a heterogenitu jeho klientů; 4. při zařazení expozic do stupně nebo do seskupení bere povinná osoba v úvahu tyto rizikové faktory: 4.1 charakteristiky rizika dlužníka, 4.2 charakteristiky rizika transakce včetně typu produktu či kolaterálu. Povinná osoba explicitně vyjádří případy, kdy je několik transakcí zajištěno jediným kolaterálem; 4.3 stav po splatnosti, ledaže je povinná osoba schopna prokázat, že nesplácení ovlivňuje riziko expozice jen nevýznamně. 2. Požadavky na zařazení expozic do stupňů nebo seskupení a) Povinná osoba má specifické definice seskupení, procesy a kritéria pro zařazení expozic do stupňů a seskupení v rámci ratingového systému s tím, že 1. definice stupňů a seskupení a kritéria pro zařazování jsou dostatečně podrobné, aby umožnily příslušným osobám na základě jednotného přístupu zařazovat dlužníky a transakce představující obdobné riziko do stejného ratingového stupně, nebo seskupení. Jednotný přístup je uplatňován existuje napříč liniemi podnikání, útvary povinné osoby a zeměpisnými oblastmi; 2. dokumentace ratingového procesu umožňuje třetím osobám porozumět způsobu zařazení expozic do stupňů a seskupení, reprodukovat proces zařazení do stupně či seskupení a vyhodnotit oprávněnost zařazení do stupně či seskupení, 3. kritéria pro zařazování jsou v souladu se zásadami úvěrové politiky povinné osoby (internal lending standards) a se zásadami pro nakládání s problémovými dlužníky a transakcemi. b) Povinná osoba při přiřazování ratingových stupňů dlužníkům a transakcím zohledňuje veškeré dostupné a související informace. Tyto informace by měly být aktuální a měly by povinné osobě umožňovat předpovídat budoucí vývoj expozice. Čím méně má povinná osoba informací, tím konzervativnější musí být proces zařazení dlužníků a transakcí do stupňů nebo seskupení. Používá-li povinná osoba externí rating jako primární faktor určující přiřazení interního ratingového stupně, ujistí se, že interní rating bere v úvahu i ostatní související informace. c) Jde-li o expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice, 1. je každý dlužník v rámci úvěrového schvalovacího procesu zařazen do odpovídajícího stupně dlužníka, 2. přiřazuje povinná osoba, která je oprávněna používat vlastní odhady hodnot LGD, každé expozici rovněž stupeň transakce, 3. zařazuje povinná osoba, která stanovuje hodnotu rizikově vážených specializovaných úvěrových expozic s využitím rizikových vah pro jednotlivé kategorie specializovaných úvěrových expozic podle přílohy č. 12 této vyhlášky, expozice do některého z 5 stupňů, které jsou stanoveny pro tuto kategorii expozic; do ratingového stupně dlužníka nezařazuje, 4. je každá samostatná právnická osoba, vůči níž má povinná osoba expozici, hodnocena samostatně. Povinná osoba je schopna prokázat, že její zásady pro nakládání s jednotlivými dlužníky a skupinami spjatých dlužníků jsou přípustné; 5. samostatné expozice vůči stejnému dlužníkovi se zařazují do stejného stupně dlužníka bez ohledu na rozdíly v povaze jednotlivých transakcí. Povinná osoba může různým expozicím vůči stejnému dlužníkovi přidělit různé stupně, pokud 5.1 s expozicemi je spojeno riziko převodu ze země v závislosti na tom, zda jsou transakce denominovány v domácí nebo zahraniční měně, 5.2 použité osobní zajištění expozice má za následek úpravu stupně dlužníka, 5.3 pokud spotřebitelské právo, investiční tajemství, právo na ochranu osobních údajů nebo jiné právní předpisy znemožňují poskytování údajů o klientovi. d) Jde-li o retailové expozice, každá je v rámci úvěrového schvalovacího procesu zařazena do stupně nebo seskupení. e) Povinná osoba vymezí pro účely zařazování expozic do stupňů nebo seskupení situace, ve kterých může expertní úsudek převážit vstupy nebo výstupy procesu zařazení, a zaměstnance, kteří jsou oprávněni tato převážení schvalovat. Povinná osoba dokumentuje případy převážení a zaměstnance oprávněné ho provádět, analyzuje vývoj expozic, jejichž rating byl převážen. Tato analýza obsahuje rovněž hodnocení vývoje expozic, jejichž rating byl převážen určitou osobou, odpovědnou v tomto ohledu za všechny oprávněné zaměstnance. 3. Požadavky na integritu procesu zařazení a) Jde-li o expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice, platí, že 1. zařazení nebo jeho pravidelné přehodnocení uzavírá nebo schvaluje nezávislá osoba, která nemůže mít přímý prospěch z rozhodování o poskytování úvěrů, 2. povinná osoba alespoň jednou ročně zařazení dlužníka aktualizuje, vysoce rizikoví dlužníci a problémové expozice jsou podrobeny častějším revizím. Povinná osoba stanovuje nový rating, má-li k dispozici významné informace o dlužníkovi nebo expozici, 3. povinná osoba má efektivní proces, jehož prostřednictvím získává a aktualizuje příslušné informace o charakteristikách dlužníka, které ovlivňují hodnotu PD, a o charakteristikách transakce, které ovlivňují hodnotu LGD a konverzní faktory. b) Jde-li o retailové expozice 1. povinná osoba alespoň jednou ročně aktualizuje zařazení dlužníka a transakce, nebo přehodnocuje rizikové parametry a stav nesplácení každého rozlišovaného seskupení, 2. povinná osoba alespoň jednou ročně na reprezentativním vzorku přehodnocuje stav individuálních expozic uvnitř každého seskupení, aby zajistila, že expozice jsou setrvale zařazovány do správného seskupení. 4. Požadavky na používání modelů Užívá-li povinná osoba statistické modely a jiné technické metody k zařazení dlužníků nebo expozic do stupňů či seskupení, a) je schopna prokázat, že model má dobrou schopnost předpovědi a že jeho použitím nejsou zkresleny kapitálové požadavky. Vstupní proměnné modelu tvoří odpovídající a účinný základ výsledných předpovědí. Model nevykazuje významnou systematickou chybu; b) má proces prověřování dat vstupujících do modelů, který zahrnuje hodnocení přesnosti, úplnosti a vhodnosti dat, c) je schopna prokázat, že data použitá ke konstrukci modelů reprezentují soubor aktuálních dlužníků nebo expozic, d) má pravidelný cyklus validací modelu, který zahrnuje sledování výkonnosti a stability modelu, revize specifikace modelu a testování výstupů modelu oproti reálným výsledkům, e) doplňuje statistický model expertním úsudkem a expertním posouzením, jímž se prověří zařazení provedená modelem a zajistí správné užívání modelů. Posuzování se zaměřuje na odhalení a omezení možných chyb spojených se slabinami modelu. Expertní úsudek zohlední všechny související informace neuvažované modelem. Povinná osoba dokládá, jakým způsobem se expertní úsudek kombinuje s výsledky modelu. 5. Požadavky na dokumentaci ratingového systému a) Povinná osoba dokumentuje 1. charakter a provozní detaily svých ratingových systémů. Dokumentace prokazuje soulad s požadavky obsaženými v této části vyhlášky, včetně kategorizace portfolií, ratingových kritérií, odpovědností osob hodnotících dlužníky a expozice, frekvence přehodnocování ratingu a kontroly (management oversight) nad ratingovým procesem po linii řízení; 2. důvody výběru interních ratingových kritérií a analýzy, které podporují tento výběr, 3. veškeré významné změny ve svém ratingovém procesu s tím, že uvedená dokumentace slouží jako podpora pro identifikaci změn učiněných v ratingovém procesu od poslední kontroly provedené oprávněným orgánem dohledu, 4. organizační uspořádání procesů přiřazování ratingu, včetně popisu souvisejících vnitřních kontrolních činností nebo procesů, 5. specifické, vnitřně užívané definice selhání a ztráty a prokáže jejich soulad s ustanoveními této vyhlášky. b) Používá-li povinná osoba v ratingovém procesu statistické modely, dokumentuje jejich metodologii. Tato dokumentace 1. poskytuje podrobný výklad teorie, předpokladů nebo matematických a empirických základů přiřazení odhadů ke stupňům, individuálním dlužníkům, expozicím nebo seskupením a datovým zdrojům užívaným k odhadování modelu, 2. prokazuje důkladně provedený statistický proces validace modelu, včetně testování výkonnosti modelu na vzorku dat z jiného časového období a na jiném vzorku dat, než je vzorek dat použitý ke specifikaci modelu, 3. poukazuje na okolnosti, za kterých model nepracuje efektivně. c) Použití modelů získaných od externího dodavatele, který na svou technologii nárokuje ochranu duševního vlastnictví, není důvodem pro vynětí z povinnosti dokumentace modelu nebo z jakýchkoliv dalších podmínek pro interní ratingové systémy. Povinnost vyhovět požadavkům orgánů dohledu spočívá na povinné osobě. 6. Požadavky na nakládání s daty a) Povinná osoba shromažďuje a ukládá data, která se týkají jejích ratingových systémů, také za účelem splnění požadavků na uveřejňování informací podle této vyhlášky. b) Jde-li o expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice, 1. povinná osoba shromažduje a ukládá 1.1 kompletní historii všech ratingů přidělených dlužníkům a uznaným poskytovatelům osobního zajištění, 1.2 informaci o okamžiku udělení ratingů, 1.3 klíčová data a metodologie užité k odvození ratingů, 1.4 informaci, kdo je osobou odpovědnou za udělování ratingů, 1.5 totožnost dlužníků a expozic, u nichž došlo k selhání, 1.6 informaci o okamžiku a okolnosti těchto selhání, 1.7 data, která se týkají odhadů hodnot PD a realizovaných podílů selhání příslušejících k ratingovým stupňům a migrace mezi ratingy, 2. povinná osoba, která není oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů, také shromažďuje a uchovává záznamy o porovnávání realizovaných hodnot LGD a konverzních faktorů s hodnotami uvedenými v příloze č. 13 této vyhlášky, 3. povinná osoba, která je oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů, také shromažďuje a ukládá 3.1 kompletní historii dat, která se týkají ratingu transakcí, odhadů hodnoty LGD a konverzních faktorů, vztahujících se ke každé ratingové stupnici, 3.2 informaci o okamžicích udělení ratingů a vypočtení odhadů, 3.3 klíčová data a metodologie užité k odvození ratingu transakcí a odhad hodnoty LGD a konverzních faktorů, 3.4 informaci, kdo je osobou odpovědnou za udělování ratingů transakcí, a informaci, kdo je osobou zajišťující odhadování hodnoty LGD a konverzních faktorů, 3.5 data, která se týkají odhadnutých a realizovaných hodnot LGD a konverzních faktorů náležejících každé expozici v selhání, 3.6 data, která se týkají hodnoty LGD expozice před a po vyhodnocení vlivu záruky nebo úvěrového derivátu v případě, že povinná osoba prostřednictvím hodnoty LGD zohledňuje snižování úvěrového rizika zárukami nebo úvěrovými deriváty, 3.7 údaje o jednotlivých složkách ztráty pro každou expozici v selhání. c) Jde-li o retailové expozice, povinná osoba shromažduje a ukládá 1. data užitá při procesu zařazení expozic do stupňů nebo seskupení, 2. data, která se týkají odhadnutých hodnot PD, LGD a konverzních faktorů pro příslušné stupně nebo seskupení expozic, 3. totožnost dlužníků a expozic, které jsou v selhání, 4. u expozic v selhání data, která se týkají stupňů nebo seskupení, do nichž byly expozice zařazeny v roce předcházejícím selhání, a realizované hodnoty LGD a konverzních faktorů, 5. data, která se týkají ztrátovosti kvalifikovaných revolvingových retailových expozic. 7. Požadavky na stresové testy používané při hodnocení kapitálové přiměřenosti a) Povinná osoba při hodnocení své kapitálové přiměřenosti používá spolehlivé procesy stresového testování. Stresové testování zahrnuje identifikaci možných událostí nebo budoucích změn ekonomických podmínek, které mohou nepříznivě ovlivnit úvěrové expozice, a hodnocení schopnosti povinné osoby odolávat těmto změnám. b) Povinná osoba pravidelně provádí stresové testy k hodnocení vlivu určitých specifických podmínek na kapitálové požadavky k úvěrovému riziku. Používaný test by měl být smysluplný a přiměřeně konzervativní a měl by zohledňovat scénáře předpokládající alespoň mírnou recesi. Test vybírá povinná osoba a používá ho se souhlasem oprávněného orgánu dohledu. c) Povinná osoba v rámci stresových scénářů hodnotí migrace mezi ratingy. Portfolia podléhající stresovému testování zahrnují velkou většinu celkových expozic povinné osoby. d) Povinná osoba, která v souladu s technikami snižování úvěrového rizika zohledňuje dvojí selhání, bere jako součást svého rámce pro stresové testování v úvahu dopad případného zhoršení úvěrové kvality poskytovatelů zajištění, zejména v případě, kdy poskytovatelé zajištění nesplní kritéria způsobilosti. B. Požadavky na kvantifikaci rizika a) Povinná osoba při určování rizikových parametrů ratingových stupňů nebo seskupení používá definici selhání uvedenou v části čtvrté hlavě II a dodržuje dále uvedené požadavky na vlastní odhady. b) Má-li povinná osoba za to, že na expozici, u které došlo předtím k selhání, již nepůsobí žádné okolnosti, které by mohly způsobit selhání, může stanovit interní rating dlužníka nebo transakce způsobem, který by uplatňovala u expozice, jež není ve stavu selhání. Pokud by se následně objevily okolnosti způsobující selhání, považuje se to za výskyt dalšího selhání. c) Vlastní odhady rizikových parametrů - hodnoty PD, hodnoty LGD, konverzních faktorů a očekávané ztrátovosti - zohledňují veškerá odpovídající data, informace a metody. Odhady se odvozují s využitím historických zkušeností i empirických důkazů a nejsou založeny pouze na expertním úsudku. Odhady jsou přesvědčivé a věrohodné a jsou založeny na faktorech významně ovlivňujících příslušné rizikové parametry. Čím méně dat má povinná osoba k dispozici, tím konzervativnější je ve svých odhadech. d) Povinná osoba je schopna provádět rozklad svých realizovaných ztrát na hodnotu PD, hodnoty LGD a konverzní faktory, nebo používá-li odhady očekávané ztrátovosti, je schopna provádět rozklad na faktory, které považuje za hlavní činitele určující hodnoty příslušných rizikových parametrů. Povinná osoba prokazuje, že její odhady reprezentují dlouhodobou zkušenost. e) Povinná osoba zohledňuje jakékoliv změny v úvěrových postupech nebo v procesech zpětného vymáhání pohledávek za sledovaná období. Odhady povinné osoby odrážejí dopad technického pokroku, nových dat a dalších informací, jakmile jsou k dispozici. Povinná osoba reviduje své odhady, kdykoliv se objeví nové informace, vždy však alespoň jednou ročně. f) Základní soubor expozic, z něhož pochází vzorek dat použitý ke konstrukci odhadů, úvěrové postupy (standardy úvěrování, systém) používané v době vzniku těchto dat a další související charakteristiky jsou srovnatelné s charakteristikami expozic a se standardy povinné osoby. Povinná osoba rovněž prokazuje, že ekonomické nebo tržní podmínky, na nichž jsou data založena, odpovídají aktuálním a předvídatelným podmínkám. Počet expozic ve vzorku a období používané ke kvantifikaci spolehlivě zajišťuje přesnost, stabilitu a spolehlivost odhadů povinné osoby. g) U pohledávek nabytých za úplatu odhady odrážejí veškeré odpovídající informace týkající se kvality podkladových pohledávek, které jsou nakupující povinné osobě k dispozici, včetně dat pro obdobná seskupení poskytnutá prodejcem, nakupující povinnou osobou nebo externími zdroji. Nakupující povinná osoba ověřuje všechna data získaná od prodejce, o která se opírá. h) Povinná osoba ke svým odhadům připojuje určitou míru konzervatismu týkající se očekávaného rozsahu chyb odhadů. Jsou-li metody a data méně uspokojivé a očekávané rozpětí chybové složky je větší, je větší rovněž míra konzervatismu. i) Používá-li povinná osoba pro výpočet rizikových vah a pro vnitřní účely rozdílné odhady, dokumentuje tuto skutečnost a odůvodněnost tohoto postupu prokazuje oprávněnému orgánu dohledu. j) Pokud povinná osoba prokáže oprávněnému orgánu dohledu, že data shromážděná před okamžikem udělení souhlasu s používáním přístupu IRB byla vhodným způsobem upravena a bylo tak dosaženo obecné rovnocennosti s definicí selhání nebo ztráty, může oprávněný orgán dohledu připustit určitou flexibilitu při aplikaci standardních požadavků na tato data. k) Pokud povinná osoba užívá data sdílená mezi povinnými osobami, prokazuje splnění těchto podmínek: 1. interní ratingové systémy a kritéria ostatních povinných osob ve sdílených datech jsou podobná jejím vlastním, 2. sdílená data reprezentují portfolio, pro něž jsou použita, 3. povinná osoba používá sdílená data v průběhu času na základě jednotného přístupu pro účely stálého odhadování. l) Používá-li povinná osoba data, která jsou sdílená mezi povinnými osobami, zůstává odpovědná za integritu svého ratingového systému. Povinná osoba prokazuje oprávněnému orgánu odhledu, že dostatečně rozumí svému internímu ratingovému systému, včetně toho, že je schopna efektivně sledovat a kontrolovat ratingový proces. m) Pro odhadování hodnoty PD expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozic vůči institucím a podnikových expozic jsou stanoveny tyto specifické požadavky. 1. Povinná osoba odhaduje hodnotu PD pro stupně dlužníka z dlouhodobých průměrů jednoletých podílů selhání. 2. U podnikových pohledávek nabytých za úplatu může povinná osoba odhadnout očekávanou ztrátovost podle stupně dlužníka z dlouhodobých průměrů jednoletých podílů selhání. 3. Pokud povinná osoba odvozuje dlouhodobé průměry odhadů hodnot PD a LGD pro podnikové pohledávky nabyté za úplatu z odhadu očekávané ztrátovosti a příslušného odhadu hodnoty PD nebo LGD, pak proces odhadu celkových ztrát splňuje celkové požadavky pro odhad hodnoty PD a LGD uvedené v této příloze a výstup je v souladu s konceptem hodnoty LGD. 4. Metody odhadu hodnoty PD povinná osoba použije vždy společně s doprovodnou analýzou. Povinná osoba uznává význam expertního úsudku při kombinování výsledků metod a při úpravách v důsledku omezenosti jednotlivých metod a informací. 5. Používá-li povinná osoba k odhadování PD vlastní historická data o selháních, prokáže ve své analýze, že odhady odrážejí vnitřní pravidla pro úvěrování (underwriting standards), a veškeré rozdíly mezi ratingovým systémem, z něhož data pocházejí, a aktuálně používaným ratingovým systémem. Pokud se změnila vnitřní pravidla pro úvěrování či ratingový systém, povinná osoba při odhadování hodnoty PD uplatní větší dávku konzervatismu. 6. Pokud povinná osoba propojuje nebo promítá své interní ratingové stupně na stupnice užívané zapsanou ratingovou agenturou nebo obdobnou agenturou a poté přiřazuje podíly selhání zaznamenané v ratingových stupních této agentury svým vlastním stupňům, je toto promítnutí založeno na porovnání interních ratingových kritérií a kritérií užívaných zapsanou ratingovou agenturou nebo obdobnou agenturou a na porovnání interních a externích ratingů stejné osoby. Povinná osoba se při tomto přístupu vyvaruje systematických chyb či nesouladu v metodě promítnutí nebo v podkladových datech. Kritéria zapsaných ratingových agentur nebo obdobných agentur, na nichž jsou založena data používaná ke kvantifikaci, jsou zaměřena pouze na riziko selhání a neodrážejí charakteristiky transakce. Analýza prováděná povinnou osobou obsahuje srovnání používaných definic selhání, podléhajících požadavkům podle technických zásad uvedených v části o kapitálové přiměřenosti. Povinná osoba dokumentuje zásady použité při promítnutí. 7. Pokud povinná osoba používá statistické modely k předpovědi selhání, může odhadovat hodnoty PD jako průměry odhadů hodnot PD jednotlivých dlužníků v daném stupni. Povinná osoba, která pro tyto účely používá modely pravděpodobnosti selhání, splňuje podrobnější požadavky na používání modelů uvedené v této příloze. 8. Bez ohledu na to, zda povinná osoba pro účely odhadování hodnoty PD užívá externí, vlastní nebo sdílené datové zdroje nebo jejich kombinaci, jsou odhady hodnoty PD založeny na datech zahrnujících alespoň 5 let pro jeden zdroj. Zahrnují-li dostupná pozorování u kteréhokoliv zdroje delší období a jsou-li tato data relevantní, použije se toto delší období. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na metodu odhadů hodnot PD a LGD pro akciové expozice. Povinné osobě, která není oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD či konverzních faktorů a která uplatňuje přístup IRB, může oprávněný orgán dohledu umožnit používat příslušná data zahrnující období dvou let. Toto období se každoročně prodlužuje o jeden rok, dokud odpovídající data nezahrnou pětileté období. n) Pro odhadování hodnoty PD retailových expozic jsou stanoveny tyto specifické požadavky. 1. Povinná osoba odhaduje hodnotu PD pro stupně dlužníka nebo pro seskupení z dlouhodobých průměrů jednoletých realizovaných podílů selhání. 2. Odhady hodnoty PD mohou být rovněž odvozeny z realizovaných ztrát a z příslušných odhadů hodnoty LGD; tím není dotčeno ustanovení předchozího bodu. 3. Povinná osoba považuje interní data pro zařazení expozic do stupňů nebo seskupení za primární zdroj informací pro odhadování rizikových parametrů. Povinná osoba může používat externí data včetně sdílených dat nebo statistické modely kvantifikace, pokud prokáže zřetelné propojení mezi 3.1 interním procesem zařazení expozic do stupňů nebo seskupení v povinné osobě a procesem užívaným externím nebo sdíleným datovým zdrojem, a 3.2 mezi interním rizikovým profilem povinné osoby a složením externích nebo sdílených dat. V případě retailových pohledávek nabytých za úplatu může povinná osoba používat externí a interní referenční data. Povinná osoba používá pro porovnání veškeré odpovídající datové zdroje. 4. Pokud povinná osoba odvozuje dlouhodobé průměrné odhady hodnot PD a LGD pro retailové expozice z odhadů celkových ztrát a z příslušných odhadů hodnot PD a LGD, splňuje proces odhadování celkových ztrát obecná kritéria odhadování hodnot PD a LGD podle této přílohy a výsledek je v souladu s konceptem hodnoty LGD. 5. Bez ohledu na to, zda povinná osoba pro odhadování rizikových parametrů používá externí, interní, sdílené datové zdroje nebo jejich kombinaci, činí délka historické časové řady užívané k odhadování alespoň 5 let pro jeden zdroj. Zahrnuje-li časová řada pozorování u kteréhokoliv zdroje delší období a jsou-li tato data relevantní, použije se toto delší období. Povinná osoba nemusí přikládat historickým datům stejný význam, prokáže-li oprávněnému orgánu dohledu, že prostřednictvím novějších dat lze lépe předpovědět ztráty. Oprávněný orgán dohledu může povinné osobě k okamžiku udělení souhlasu s používáním přístupu IRB umožnit používat příslušná data zahrnující období 2 let. Toto období se každoročně prodlužuje o 1 rok, dokud odpovídající data nezahrnou pětileté období. 6. Povinná osoba identifikuje a analyzuje očekávané změny rizikových parametrů v průběhu úvěrové expozice (sezónní efekty). o) Pro odhadování hodnoty LGD jsou stanoveny tyto specifické požadavky. 1. Povinná osoba odhaduje hodnotu LGD pro stupeň transakce nebo pro seskupení na základě průměrů realizovaných hodnot LGD v rámci stupně transakce nebo v rámci seskupení za použití všech pozorovaných selhání v datových zdrojích (průměr vážený počty selhání). 2. Povinná osoba používá odhady hodnoty LGD vztahující se k období ekonomického poklesu, jsou-li konzervativnější než dlouhodobý průměr. Pokud se očekává, že výstupem ratingového systému budou v čase konstantní realizované hodnoty LGD pro stupeň nebo seskupení, povinná osoba provede úpravy odhadů rizikových parametrů pro stupeň nebo seskupení, aby omezila dopad ekonomického poklesu na kapitálový požadavek. 3. Povinná osoba bere v úvahu rozsah jakékoliv závislosti mezi rizikem dlužníka a rizikem poskytovatele zajištění. K případům, u kterých existuje významný stupeň závislosti, přistupuje konzervativním způsobem. 4. Nesoulad měn mezi zajišťovanou expozicí a majetkovým zajištěním nebo osobním zajištěním se při hodnocení hodnoty LGD upravuje konzervativním způsobem. 5. Pokud odhady hodnoty LGD berou v úvahu existenci kolaterálu, nejsou založeny výlučně na odhadované tržní hodnotě kolaterálu. Odhady hodnoty LGD berou v úvahu vliv potenciální neschopnosti povinné osoby získat okamžitou kontrolu nad tímto kolaterálem a zpeněžit ho. 6. Pokud povinná osoba zohledňuje kolaterál v odhadech hodnoty LGD, uplatňuje vnitřně stanovené zásady pro řízení kolaterálu, zejména rizik spojených s kolaterálem, právní účinnost, vymahatelnost, likviditu a stabilní hodnotu kolaterálu po dobu trvání zajištění, které jsou v obecném souladu se základním předpokladem a podmínkami uznatelnosti technik snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107. 7. Pokud povinná osoba při stanovení hodnoty expozice z derivátů, repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání nebo maržových obchodů standardizovanou metodou nebo na základě EPE modelu zohlední kolaterál, potom jakákoliv zohledněná částka kolaterálu se nebere v úvahu v odhadech LGD. 8. Ve specifickém případě expozic, které již jsou v selhání, povinná osoba použije součet odhadů očekávané úvěrové ztráty pro každou expozici, která je nejpřiměřenější vzhledem k dané ekonomické situaci a stavu expozice, a dodatečných neočekávaných ztrát během období vymáhání. 9. Pokud je nesplacené příslušenství součástí výnosů, zahrnuje se do výše expozice a do výpočtu hodnoty LGD. 10. Jde-li o expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice, odhady hodnoty LGD jsou založeny na datech zahrnujících alespoň 5 let pro jeden zdroj. Toto období se každý rok od okamžiku udělení souhlasu prodlužuje o jeden rok, dokud odpovídající data nezahrnou sedmileté období. Zahrnují-li dostupná pozorování u kteréhokoliv zdroje delší období a jsou-li tato data relevantní, použije se toto delší období. 11. Jde-li o retailové expozice, 11.1 odhady hodnoty LGD mohou být odvozeny z realizovaných ztrát a příslušných odhadů hodnoty PD; tím není dotčena možnost odhadovat hodnotu PD pro stupně dlužníka nebo pro seskupení z dlouhodobých průměrů jednoletých realizovaných podílů selhání; 11.2 povinná osoba může promítnout dodatečná čerpání buď do svých odhadů hodnoty LGD, nebo do odhadů konverzních faktorů; tím není dotčeno ustanovení, podle kterého vlastní odhady konverzních faktorů odrážejí možnost dodatečných čerpání prostředků dlužníkem před okamžikem i po okamžiku, kdy nastalo selhání; 11.3 povinná osoba může v případě retailových pohledávek nabytých za úplatu používat k odhadu hodnoty LGD externí a interní referenční data, 11.4 odhady hodnoty LGD jsou založeny na datech zahrnujících aspoň 5 let. Povinná osoba nemusí přikládat historickým datům stejný význam, pokud prokáže, že prostřednictvím novějších dat lze lépe předpovědět ztráty; tím není dotčena možnost odhadovat hodnotu PD pro stupně dlužníka nebo pro seskupení z dlouhodobých průměrů jednoletých realizovaných podílů selhání. Oprávněný orgán dohledu může povinné osobě k okamžiku udělení souhlasu s používáním přístupu IRB umožnit používat příslušná data zahrnující období dvou let. Toto období se každoročně prodlužuje o 1 rok, dokud odpovídající data nezahrnou pětileté období. p) Pro odhadování konverzních faktorů jsou stanoveny tyto specifické požadavky. 1. Povinná osoba odhaduje konverzní faktory pro stupně transakce nebo pro seskupení na základě průměrů očekávaných konverzních faktorů v rámci stupně transakce nebo seskupení za použití všech pozorovaných selhání v datových zdrojích (průměr vážený počty selhání). 2. Povinná osoba používá odhady konverzních faktorů související s obdobím ekonomického poklesu, jsou-li konzervativnější než dlouhodobý průměr. Pokud se očekává, že výstupem ratingového systému budou v čase konstantní realizované konverzní faktory pro stupeň nebo seskupení, povinná osoba provede úpravy odhadů rizikových parametrů pro stupně nebo seskupení, aby omezila dopad ekonomického poklesu na kapitálový požadavek. 3. Vlastní odhady konverzních faktorů odrážejí možnost dodatečných čerpání prostředků, zejména limitů kontokorentních a obdobných nástrojů, dlužníkem před okamžikem i po okamžiku, kdy nastalo selhání. Pokud lze reálně předpokládat silnou pozitivní korelaci mezi frekvencí selhání a rozpětím konverzního faktoru, zahrne se do odhadu konverzního faktoru větší dávku konzervatismu. 4. Při odhadování konverzních faktorů povinná osoba zohledňuje vlastní specifické zásady a strategie užívané v souvislosti se sledováním účtů a platebním procesem. Povinná osoba zohlední svou schopnost a ochotu předejít dalšímu čerpání prostředků v období krátce před selháním, jako je zejména porušení smluvních ustanovení, anebo v jiných technických případech selhání. 5. Povinná osoba má odpovídající systémy a postupy ke sledování objemů transakcí, porovnání aktuálních zůstatků se sjednanými přísliby (limity) a změnami aktuální dlužné částky ve vztahu k dlužníkovi i ke stupni. Povinná osoba je schopna sledovat aktuální stav zůstatků na denní bázi. 6. Používá-li povinná osoba rozdílné odhady konverzních faktorů pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a pro interní účely, dokumentuje tuto skutečnost a její odůvodněnost prokáže oprávněnému orgánu dohledu. 7. Jde-li o expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice, odhady konverzních faktorů jsou založeny na datech zahrnujících alespoň 5 let. Toto období se každý rok od okamžiku udělení souhlasu prodlužuje o 1 rok, dokud odpovídající data nezahrnou sedmileté období. Zahrnují-li dostupná pozorování u kteréhokoliv zdroje delší období a jsou-li tato data relevantní, použije se toto delší období. Oprávněný orgán dohledu může povinné osobě k okamžiku udělení souhlasu s používáním přístupu IRB umožnit používat příslušná data zahrnující období 2 let. Toto období se každoročně prodlužuje o 1 rok, dokud odpovídající data nezahrnou pětileté období. 8. Jde-li o retailové expozice, 8.1 povinná osoba může zohledňovat budoucí čerpání buď ve svých odhadech konverzních faktorů, nebo v odhadech hodnoty LGD; tím není dotčeno ustanovení, podle kterého vlastní odhady konverzních faktorů odrážejí možnost dodatečných čerpání prostředků dlužníkem před okamžikem i po okamžiku, kdy nastalo selhání; 8.2 odhady konverzních faktorů jsou založeny na časových řadách minimálně 5 let. Povinná osoba nemusí přikládat historickým datům stejný význam, pokud prokáže, že prostřednictvím novějších dat lze lépe předpovědět čerpání; tím není dotčeno ustanovení, podle kterého povinná osoba odhaduje konverzní faktory pro stupně transakce nebo pro seskupení na základě průměrů očekávaných konverzních faktorů v rámci stupně transakce nebo seskupení za použití všech pozorovaných selhání v datových zdrojích. Oprávněný orgán dohledu může povinné osobě k okamžiku udělení souhlasu s používáním přístupu IRB umožnit používat příslušná data zahrnující období 2 let. Toto období se každoročně prodlužuje o 1 rok, dokud odpovídající data nezahrnou pětileté období. q) Pro hodnocení vlivu osobního zajištění u retailových expozic a expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozic vůči institucím nebo podnikových expozic, u nichž je povinná osoba oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD, jsou stanoveny tyto specifické požadavky. Pro poskytovatele zajištění, kteří naplňují znaky dlužníka v retailové expozici, se tyto požadavky vztahují také na zařazení expozic do stupňů nebo seskupení a na odhadování hodnoty PD. Tyto požadavky se netýkají osobního zajištění, pokud poskytovatelem zajištění je centrální vláda, centrální banka instituce, anebo jiná právnická osoba splňující podmínky pro uznatelnost ostatních právnických osob jakožto poskytovatelů osobního zajištění podle přílohy č. 15 písm. B. této vyhlášky, a povinná osoba je oprávněna používat pro expozice vůči těmto osobám standardizovaný přístup; v takovém případě se uplatňují podmínky a základní předpoklad uznatelnosti technik snižování úvěrového rizika podle § 103. 1. Povinná osoba má jasně stanovená kritéria ohledně poskytovatelů osobního zajištění, které uznává pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice. 2. Pro uznatelné poskytovatele osobního zajištění povinná osoba uplatňuje požadavky, které jsou pro dlužníky uvedeny v této příloze v rámci podrobnějších požadavků na zařazení expozic do stupňů nebo seskupení a v rámci podrobnějších požadavků na integritu procesu zařazení. 3. Osobní zajištění splňuje podmínky uznatelnosti, jestliže: 3.1 je vyjádřeno písemně, 3.2 je ze strany poskytovatele zajištění neodvolatelné, 3.3 je účinné, dokud není závazek plně splacen (v závislosti na objemu a době platnosti záruky), 3.4 je na poskytovateli zajištění právně vymahatelné v právním řádu, v němž má poskytovatel zajištění majetek, který lze zajistit a zpeněžit na základě soudního rozhodnutí, 3.5 jde-li o záruky, které předepisují podmínky, podle nichž nemusí být poskytovatel osobního zajištění zavázán plnit (podmíněné záruky a ručení), oprávněný orgán dohledu udělil souhlas s jejich zohledňováním, 3.6 jde-li o úvěrové deriváty, při nesouladu mezi zajišťovanou expozici a referenčním nástrojem z úvěrového derivátu nebo nástrojem používaným pro určení, zda úvěrová událost nastala, jsou splněny doplňkové podmínky uznatelnosti úvěrových derivátů podle přílohy č. 15 této vyhlášky. Toto ustanovení se použije pro retailové expozice a pohledávky nabyté za úplatu, které splňují požadavky pro pohledávky nabyté za úplatu, při procesu zařazování expozic do stupňů či seskupení; 3.7 povinná osoba prokáže, že hodnoticí kritéria odpovídajícím způsobem zohledňují vliv jakéhokoliv potenciálního snížení vlivem technik snižování úvěrového rizika. 4. Jde-li o záruky, 4.1 povinná osoba pro účely zohlednění jejich vlivu při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice jasně specifikuje kritéria pro upravování stupňů, seskupení nebo odhadů hodnot LGD. V případě retailových expozic a pohledávek nabytých za úplatu, které splňují požadavky pro pohledávky nabyté za úplatu, také jasně specifikuje proces zařazování expozic do stupňů nebo seskupení. Tato kritéria jsou v souladu s požadavky uvedenými v této příloze v rámci podrobnějších požadavků na zařazení expozic do stupňů nebo seskupení a v rámci podrobnějších požadavků na integritu procesu zařazení, 4.2 kritéria jsou přesvědčivá a věrohodná. Zohledňují schopnost a ochotu poskytovatele osobního zajištění dostát svým závazkům vyplývajícím ze záruky, pravděpodobný časový rozvrh plateb od poskytovatele zajištění, míru korelace mezi schopností poskytovatele zajištění dostát svým závazkům vyplývajícím ze záruky a schopností dlužníka splácet a míru, v níž přetrvává zbytkové riziko dlužníka. 5. Jde-li o úvěrové deriváty, kritéria pro upravování stupňů, seskupení nebo odhadů hodnot LGD, zohledňují strukturu plateb úvěrového derivátu a konzervativně vyhodnocují vliv na úroveň a časový rozvrh výtěžků. Povinná osoba přitom zohledňuje, do jaké míry přetrvávají další formy zbytkového rizika. r) Pro pohledávky nabyté za úplatu jsou stanoveny požadavky, které se týkají právní jistoty, efektivnosti monitorovacího systému, efektivnosti systému vypořádání, efektivnosti systémů kontroly majetkového zajištění a osobního zajištění, úvěrové dostupnosti a plateb v hotovosti a souladu s interními zásadami a postupy povinné osoby. 1. Struktura transakce zajišťuje, že za všech předvídatelných okolností povinná osoba skutečně má vlastnické právo k peněžnímu plnění z těchto pohledávek. Pokud dlužník provádí přímé platby prodejci nebo obsluhovateli, povinná osoba pravidelně prověřuje, že platby jsou vypořádávány kompletně a v rámci smluvně dohodnutých podmínek; obsluhovatelem se rozumí osoba, která spravuje (obsluhuje) seskupení pohledávek nebo podkladových úvěrových expozic na denní bázi. Povinná osoba má postupy, které zajišťují, že její právo na peněžní plnění z těchto pohledávek je nedotknutelné účinky zahájení konkursního řízení, reorganizačního opatření nebo jiného obdobného opatření, nebo právního napadení (žaloby), které mohou významně zpozdit schopnost dlužníka plnit nebo postoupit pohledávky, případně získat kontrolu nad peněžním plněním. 2. Povinná osoba sleduje kvalitu pohledávek nabytých za úplatu i finanční situaci prodejce a obsluhovatele, zejména 2.1 odhaduje korelaci mezi kvalitou pohledávek nabytých za úplatu a finanční situací prodejce a obsluhovatele, uplatňuje zásady a postupy, které zajišťují odpovídající ochranu před nepředvídatelnými událostmi, přiděluje interní rating každému prodejci a obsluhovateli; 2.2 uplatňuje jasné a efektivní zásady a postupy pro určování uznatelnosti prodejce a obsluhovatele. Povinná osoba nebo její zmocněnec pravidelně přehodnocuje prodejce a obsluhovatele s cílem prověřit přesnost informací o prodejci nebo obsluhovateli, odhalit podvody nebo provozní slabiny a prověřit kvalitu úvěrových zásad prodejce a inkasních zásad a postupů obsluhovatele. Poznatky z tohoto přehodnocení se dokumentují; 2.3 hodnotí charakteristiky seskupení pohledávek nabytých za úplatu včetně přečerpání záloh na pohledávky nabyté za úplatu, historii nedoplatků prodejce, ohrožené pohledávky a opravné položky k ohroženým pohledávkám; platební podmínky a potenciální protiplnění (zápočty); 2.4 uplatňuje efektivní zásady a postupy pro sledování koncentrací jednoho dlužníka na úhrnné bázi v rámci jednoho seskupení i napříč jednotlivými seskupeními pohledávek nabytých za úplatu; 2.5 zajišťuje si od obsluhovatele doručování včasných a dostatečně detailních zpráv o stárnutí a rozmělňování pohledávek, aby vyhověla interním kritériím uznatelnosti a pravidlům pro správu pohledávek nabytých za úplatu a aby získala účinný prostředek ke sledování a potvrzování podmínek prodeje a rozmělnění u prodejců. 3. Povinná osoba uplatňuje zásady a postupy, aby včas odhalila zhoršení finanční situace prodejce nebo kvality pohledávek nakoupených za úplatu a aby se aktivně vypořádávala s nově vznikajícími problémy. Uplatňuje zejména jasné a účinné zásady a postupy a informační systémy pro sledování porušení smluvních ustanovení, zahájení právních kroků a pro zacházení s ohroženými pohledávkami nabytými za úplatu. 4. Povinná osoba uplatňuje jasné a účinné zásady a postupy pro kontrolu pohledávek nabytých za úplatu, úvěrů a plateb v hotovosti. Zejména má 4.1 zdokumentované vnitřní postupy, které specifikují všechny významné prvky programu (plánu) nakupování pohledávek včetně poměrů, v jakých jsou poskytovány zálohy, uznatelné majetkové zajištění nebo uznatelné osobní zajištění, 4.2 nezbytnou dokumentaci, 4.3 limity koncentrací, 4.4 způsob, jak zacházet s platbami v hotovosti. Tyto prvky zohledňují veškeré relevantní a významné faktory, včetně finanční a ekonomické situace prodejce nebo obsluhovatele, koncentrace rizika a trendů v kvalitě pohledávek a v portfoliu klientů prodejce. Interní systémy zajišťují, že peněžní prostředky jsou převáděny pouze proti přesně stanovenému doprovodnému majetkovému zajištění a dokumentaci. 5. Povinná osoba má účinný proces pro hodnocení souladu se všemi vnitřními zásadami a postupy. Proces zahrnuje pravidelné audity všech kritických fází programu (plánu) nakupování pohledávek povinnou osobou, prověřování, zda se dodržuje oddělení neslučitelných funkcí, nebo-li 5.1 funkce hodnocení prodejce a obsluhovatele a funkce hodnocení dlužníka, 5.2 funkce hodnocení prodejce a obsluhovatele, funkce auditu prodejce a obsluhovatele a funkce hodnocení provozních útvarů, zejména pak způsobilosti, zkušenosti a počtu zaměstnanců a podpůrných automatizovaných systémů. C. Požadavky na validaci vlastních odhadů a) Povinná osoba má stabilní a spolehlivé systémy pro validaci přesnosti, jednotnosti a ucelenosti ratingových systémů, procesů a odhadů všech odpovídajících rizikových parametrů. Povinná osoba prokáže oprávněnému orgánu dohledu, že proces interní validace jí umožňuje jednotně, uceleně a smysluplně hodnotit systém interního ratingu a odhadování rizika. b) Povinná osoba pravidelně porovnává realizované podíly selhání s odhadovanými hodnotami PD pro každý stupeň; jsou-li realizované podíly selhání mimo očekávané rozmezí pro daný stupeň, povinná osoba analyzuje důvody této odchylky. Povinná osoba, která je oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů, provádí obdobné analýzy též pro tyto odhady. Uvedená porovnání vycházejí z historických dat, která pokrývají co nejdelší časový úsek. Povinná osoba dokumentuje metody a data užívaná pro porovnání. Analýzy a dokumentace se aktualizují alespoň jednou ročně. c) Povinná osoba používá rovněž další nástroje pro kvantitativní validaci a pro porovnání s odpovídajícími externími datovými zdroji. Analýzy jsou založeny na datech, která jsou pro dané portfolio vhodná, jsou pravidelně aktualizována a pokrývají odpovídající období pozorování. Interní hodnocení výkonnosti ratingových systémů povinné osoby je založeno na co nejdelším časovém úseku. d) Metody a data pro kvantitativní validaci se v čase používají na základě jednotného přístupu. Povinná osoba dokumentuje změny v metodách odhadování a validace, které se týkají jak zdrojů dat, tak období. e) Povinná osoba má spolehlivé vnitřní metodologie pro situace, ve kterých odchylky realizovaných podílů selhání, hodnot LGD, konverzních faktorů a celkových očekávaných ztrát jsou dostatečně významné, a mohou tedy zpochybnit platnost odhadů. Tyto metodologie zohledňují ekonomické cykly a podobnou systematickou proměnlivost v historii selhání. Jsou-li realizované hodnoty nadále vyšší než očekávané hodnoty, povinná osoba upraví odhady směrem nahoru a zohlední tak historii selhání a ztrát. D. Požadavky na výpočet hodnoty rizikově vážených akciových expozic metodou vlastních modelů a) Požadavky se týkají kapitálových požadavků a kvantifikace rizika, procesu řízení a kontroly rizika, validace a dokumentace. b) Pro účely výpočtu kapitálových požadavků povinná osoba splňuje tyto požadavky (standardy). 1. Odhady potenciálních ztrát jsou odolné vůči nepříznivým pohybům trhu, které souvisejí s dlouhodobým rizikovým profilem akciových expozic povinné osoby. Data používaná k vyjádření rozdělení výnosů pokrývají co nejdelší časový úsek, pro nějž jsou k dispozici data, a odpovídajícím způsobem odrážejí rizikový profil akciových expozic povinné osoby. Používaná data dostačují k tomu, aby poskytovala konzervativní, statisticky stabilní a spolehlivé odhady ztráty, které nejsou založeny pouze na subjektivním nebo expertním rozhodování. Povinná osoba prokáže oprávněnému orgánu dohledu, že používané přístupy zajišťují konzervativní odhady potenciálních ztrát pro příslušný dlouhodobý tržní nebo ekonomický cyklus. Povinná osoba kombinuje empirické analýzy dostupných dat s úpravami založenými na řadě faktorů, aby dosáhla přiměřeně realistických a konzervativních výstupů modelu. Při konstrukci modelů VaR, které odhadují potenciální čtvrtletní ztráty, povinná osoba používá čtvrtletní data nebo převádí data z kratšího období na čtvrtletní ekvivalent vhodnými analytickými metodami podpořenými empirickým důkazem a aplikací řádně vyvinutého a dokumentovaného myšlenkového procesu a analýz. Tento postup povinná osoba používá konzervativně a v průběhu času na základě jednotného přístupu. Jsou-li k dispozici jen omezená relevantní data, povinná osoba uplatňuje odpovídající dávku konzervatismu. 2. Používané modely odpovídajícím způsobem zachycují všechna významná rizika spojená s výnosy z akciových expozic, včetně obecného a specifického akciového rizika. Vlastní modely odpovídajícím způsobem vysvětlují historickou volatilitu ceny, zachycují rozsah a změny ve složení potenciálních koncentrací a jsou odolné vůči nepříznivému tržnímu prostředí. Základní soubor rizikových expozic, z něhož pochází vzorek dat použitý ke konstrukci odhadů, vystihuje soubory akciových expozic povinné osoby nebo je s nimi alespoň porovnatelný. 3. Vlastní model odpovídá rizikovému profilu a složitosti akciového portfolia povinné osoby. Vlastní-li povinná osoba významné akciové expozice, jejichž hodnoty jsou ze své podstaty vysoce nelineární, jsou vlastní modely navrženy tak, aby přiměřeně zachycovaly rizika spojená s těmito instrumenty. 4. Promítnutí jednotlivých pozic k rizikovým faktorům je přesvědčivé, věrohodné a koncepčně správné. 5. Povinná osoba pomocí empirických analýz prokáže vhodnost rizikových faktorů, včetně jejich schopnosti odrážet obecné i specifické riziko. 6. Odhady volatility výnosu akciových expozic musí zahrnovat dostupná a odpovídající data, informace a metody. Používají se nezávisle posouzená interní nebo externí data, včetně sdílených dat. 7. Povinná osoba má přesné a komplexní programy stresového testování. c) S ohledem na vývoj a použití vlastních modelů pro účely výpočtu kapitálových požadavků povinná osoba uplatňuje zásady a postupy a kontrolní mechanismy k zajištění integrity modelů a modelovacích procesů. Tyto zásady a postupy a kontrolní mechanismy zahrnují: 1. Plnou integraci vlastního modelu do celkového informačního systému povinné osoby a do řízení akciových expozic v investičním portfoliu. Vlastní modely jsou plně integrovány do infrastruktury řízení rizik povinné osoby, jsou-li užívány zejména pro 1.1 měření a hodnocení výkonnosti akciového portfolia, včetně rizikově upravené výkonnosti, 1.2 umisťování vnitřně stanoveného kapitálu do akciových expozic a 1.3 vyhodnocování celkové kapitálové přiměřenosti, a proces řízení investic. 2. Povinná osoba má zavedené systémy řízení, postupy a kontrolní funkce, aby zajistila pravidelné a nezávislé přehodnocování všech prvků procesu vlastního modelování, včetně schválení změn modelu, prověřování vstupů modelu a posouzení výstupů modelu, jako například přímé ověření výsledků měření rizik. Tato přehodnocování jsou zaměřena na přesnost, úplnost a vhodnost vstupů a výsledků modelu a vedou k nalezení a omezení potenciálních chyb spojených se známými slabinami modelu a stejně tak odhalují i slabiny zatím neznámé. Přehodnocování provádí nezávislý útvar povinné osoby nebo nezávislá třetí osoba (vnější hodnotitel). 3. Povinná osoba má odpovídající systémy a postupy pro sledování investičních limitů a podstupovaného rizika u akciových expozic. 4. Útvary odpovědné za vývoj a použití modelu jsou funkčně nezávislé na útvarech odpovědných za řízení individuálních investic. 5. Osoby, které provádějí nebo jsou odpovědné za kteroukoliv součást procesu modelování, mají odpovídající kvalifikaci. d) Pro validaci a dokumentaci jsou stanoveny tyto požadavky. 1. Povinná osoba má stabilní a spolehlivý systém určený k validaci přesnosti a ucelenosti vlastních modelů a modelovacích procesů. Veškeré podstatné součásti vlastních modelů, modelovacích procesů a validace jsou dokumentovány; 2. Povinná osoba vyhovujícím způsobem uplatňuje vnitřní proces validace pro hodnocení výkonnosti svých vlastních modelů a procesů. 3. Metody a data pro kvantitativní validaci se používají v čase na základě jednotného přístupu. Změny v odhadech, metodách a datech pro validaci, jak ve zdrojích dat, tak i obdobích pokrytých daty, jsou dokumentovány. 4. Povinná osoba pravidelně porovnává skutečné výnosy akcií, vypočtené z realizovaných zisků a ztrát, s modelovanými odhady. Porovnání vycházejí z historických dat, která pokrývají co nejdelší časový úsek. Povinná osoba dokumentuje metody a data používaná pro porovnání. Uvedená porovnání a dokumentace se aktualizují alespoň jednou ročně. 5. Povinná osoba používá další kvantitativní nástroje validace a porovnání s externími daty. Analýzy jsou založeny na datech, která jsou pro dané portfolio vhodná, jsou pravidelně aktualizována a pokrývají odpovídající časový úsek pozorování. Interní hodnocení výkonnosti interních modelů povinné osoby pokrývá co nejdelší časový úsek. 6. Povinná osoba má spolehlivá vnitřní pravidla pro situace, kdy porovnání skutečných výnosů akcií a odhadů modelu vyvolává pochybnosti o platnosti odhadů nebo modelu. Tyto standardy zohledňují ekonomické cykly a obdobné systematické proměnlivosti ve výnosech akcií. Veškeré úpravy vlastních modelů provedené na základě přehodnocení modelů jsou dokumentovány a jsou v souladu se standardy povinné osoby pro přehodnocování modelů. 7. Vlastní model a proces modelování jsou dokumentovány, zahrnují odpovědnosti osob, které se účastní modelování, procesů schvalování a přehodnocování modelů. E. Požadavky na řídicí a kontrolní systém a) Všechny podstatné aspekty ratingových procesů a procesů odhadu schvaluje představenstvo nebo výbor, na který představenstvo tuto pravomoc delegovalo. Příslušní členové představenstva a vrcholného vedení disponují celkovými vědomostmi o ratingovém systému povinné osoby a plně rozumí i s ním souvisejícím zprávám pro vedení (manažerským hlášením). b) Vrcholné vedení informuje představenstvo nebo příslušný výbor o významných změnách nebo výjimkách v přijatých zásadách, které podstatným způsobem ovlivní fungování ratingového systému povinné osoby. c) Vrcholné vedení povinné osoby plně rozumí podobě a fungování ratingového systému. Vrcholné vedení povinné osoby průběžně zajišťuje správné fungování ratingového systému. Vrcholné vedení je útvarem řízení úvěrových rizik pravidelně informováno o výsledcích ratingového procesu, oblastech vyžadujících zlepšení a o stavu kroků směřujících k nápravě dříve zjištěných nedostatků. d) Analýzy rizikového profilu v oblasti úvěrového rizika založené na interním ratingu jsou nezbytnou součástí zpráv pro vedení. Zprávy obsahují minimálně rizikové profily stupňů, migrace mezi stupni (migrační matice), porovnání odhadů příslušných (rizikových) parametrů pro stupně se skutečnými hodnotami a výsledky stresových testů. Periodicita předkládání zpráv závisí na významnosti a typu informací a na úrovni příjemce. e) Řízení úvěrového rizika se týkají tyto požadavky. 1. Útvar řízení úvěrového rizika je nezávislý na osobách, útvarech a výborech, pokud jsou zřízeny, odpovědných za vznik a obnovu expozic a odpovídá přímo vrcholnému vedení. Tento útvar odpovídá za vývoj nebo výběr, implementaci, ověřování a výstupy ratingových systémů. Pravidelně vypracovává zprávy o výstupech ratingových systémů, včetně jejich analýzy. 2. Útvar řízení úvěrového rizika je odpovědný zejména za 2.1 testování a sledování stupňů a seskupení, 2.2 analyzování a vypracování souhrnných zpráv o ratingových systémech povinné osoby, 2.3 stanovování postupů pro ověřování, že definice stupňů a seskupení jsou používány všemi příslušnými útvary a pro všechny zeměpisné oblasti na základě jednotného přístupu, 2.4 posuzování a zaznamenávání jakýchkoliv změn v ratingovém procesu, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly, 2.5 posuzování ratingových kritérií za účelem vyhodnocení, zda nadále dobře předpovídají riziko. Změny v ratingovém procesu, kritériích nebo jednotlivých ratingových parametrech jsou dokumentovány a uchovávány; 2.6 aktivní účast na utváření či výběru, implementaci a validaci modelů používaných v ratingovém procesu, 2.7 dohled nad všemi modely užívanými v ratingovém procesu, 2.8 průběžné přehodnocování a změny všech modelů užívaných v ratingovém procesu. 3. Povinná osoba, která používá sdílená data v souladu s požadavky na kvantifikaci rizika, může využívat outsourcing pro: 3.1 zpracování informací vztahujících se k testování a sledování stupňů a seskupení, 3.2 zpracování souhrnných zpráv o ratingových systémech povinné osoby, 3.3 zpracování informací, vztahujících se k přehodnocování ratingových kritérií v souvislosti se schopností odhadu rizika, 3.4 dokumentaci změn ratingového procesu, kritérií či jednotlivých ratingových parametrů, nebo 3.5 zpracování informací vztahujících se k průběžnému přehodnocování a změnám modelů používaných v ratingovém procesu. Tím není dotčeno výše uvedené ustanovení o odpovědnosti útvaru řízení úvěrového rizika. Pokud povinná osoba outsourcing využije, zajistí, aby oprávněné orgány dohledu měly přístup ke všem relevantním informacím od poskytovatele outsourcingu, které jsou nezbytné ke kontrole splnění stanovených požadavků, a mohly provést dohlídku na místě ve stejném rozsahu jako v povinné osobě. f) Vnitřní audit nebo jiný obdobně nezávislý útvar auditu alespoň jednou ročně prověřuje ratingový systém povinné osoby a jeho fungování, včetně provádění úvěrových obchodů a odhadů hodnot PD, LGD, očekávaných ztrátovostí a konverzních faktorů. Oblasti prověřování zahrnují dodržování všech příslušných požadavků. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám Do této kategorie expozic se zařazují a) pohledávky za 1. centrálními vládami a centrálními bankami, 2. regionálními vládami, místními orgány nebo za organizacemi veřejného sektoru, s nimiž se zachází ve standardizovaném přístupu jako s pohledávkami za centrálními vládami, nebo 3. mezinárodními rozvojovými bankami a mezinárodními organizacemi, kterým se ve standardizovaném přístupu přiřazuje riziková váha 0 %, nebo b) podrozvahové položky vztahující se k 1. centrálním vládám a centrálním bankám, 2. regionálním vládám a místním orgánům, s nimiž se zachází ve standardizovaném přístupu jako s podrozvahovými položkami vztahujícími se k regionálním vládám a místním orgánům, nebo 3. mezinárodním rozvojovým bankám a mezinárodním organizacím, kterým se ve standardizovaném přístupu přiřazuje riziková váha 0 %. 2. Kategorie expozic vůči institucím Do této kategorie expozic se zařazují a) pohledávky za 1. institucemi, uznanými burzami a clearingovými centry, 2. regionálními vládami a místními orgány, s nimiž se nezachází ve standardizovaném přístupu jako s pohledávkami za centrálními vládami, 3. organizacemi veřejného sektoru, s nimiž se zachází ve standardizovaném přístupu jako s pohledávkami za institucemi, nebo 4. mezinárodními rozvojovými bankami a mezinárodními organizacemi, kterým se ve standardizovaném přístupu nepřiřazuje riziková váha 0 %, nebo b) podrozvahové položky vztahující se k 1. institucím, uznaným burzám a clearingovým centrům, 2. regionálním vládám a místním orgánům, s nimiž se nezachází ve standardizovaném přístupu jako s podrozvahovými položkami vztahujícími se k regionálním vládám a místním orgánům, 3. organizacím veřejného sektoru, s nimiž se zachází ve standardizovaném přístupu jako s podrozvahovými položkami vztahujícími se k institucím, nebo 4. mezinárodním rozvojovým bankám a mezinárodním organizacím, kterým se ve standardizovaném přístupu nepřiřazuje riziková váha 0 %. 3. Kategorie podnikových expozic Do této kategorie se zařazují a) podnikové pohledávky, b) podnikové podrozvahové položky, c) specializované úvěrové expozice; specializovanými úvěrovými expozicemi se rozumí podnikové expozice, které splňují tato kritéria: 1. expozice je vůči osobě speciálně vytvořené za účelem financování anebo provozování hmotných aktiv, 2. smluvní ujednání poskytují věřiteli významný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, která tato aktiva vytvářejí, 3. primárním zdrojem splácení závazku dlužníka je spíše příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, než nezávislá schopnost širšího obchodního podnikání; Splnění všech kritérií se posuzuje alespoň z hlediska jejich podstaty tak, aby se umožnilo zohlednění různých typů specializovaných úvěrových expozic. Za nejdůležitější je považováno kritérium podle bodu 3; nebo d) pohledávky a podrozvahové položky, které nejsou zařazeny do kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorie expozic vůči institucím, kategorie retailových expozic, kategorie akciových expozic nebo kategorie sekuritizovaných expozic. 4. Kategorie retailových expozic Do této kategorie se zařazují retailové pohledávky a retailové podrozvahové položky, pokud splňují tato kritéria: a) jsou vůči fyzické osobě nebo fyzickým osobám, anebo vůči malému nebo střednímu podnikateli, b) každá představuje jednu z velkého počtu podobně řízených expozic se shodnými charakteristikami, důsledkem čehož dochází k významné redukci úvěrového rizika, c) jde-li o expozici vůči malému nebo střednímu podnikateli, celková dlužná částka včetně jakékoliv expozice po lhůtě splatnosti dlužníka nebo skupiny ekonomicky spjatých dlužníků vůči povinné osobě, osobě, která povinnou osobu ovládá, a osobám které jsou ovládány stejnou osobou jako povinná osoba, nepřevyšuje, kromě expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, podle vědomí povinné osoby částku odpovídající 1 000 000 EUR s tím, že povinná osoba činí odpovídající kroky, aby si ověřila tento stav, d) povinná osoba s nimi zachází při řízení úvěrového rizika v průběhu času na základě jednotného přístupu, e) nejsou řízeny individuálně do té míry jako expozice v kategorii podnikových expozic. Pohledávky z leasingu, které splňují kritéria pro zařazení do kategorie retailových expozic, se zahrnují v současné hodnotě minimálních leasingových splátek. 5. Kategorie akciových expozic Do této kategorie se zařazují a) expozice, které nemají povahu dluhu a vyjadřují podřízený podíl na aktivech po odečtení závazků (zbytkový podíl) nebo na příjmu emitenta, nebo b) dluhové expozice, jejichž ekonomická podstata je obdobná jako u expozic uvedených v písmenu a). 6. Kategorie sekuritizovaných expozic Do této kategorie se zařazují expozice ze sekuritizace, a to expozice původce, investora, poskytovatele úvěrového posílení. 7. Kategorie ostatních expozic Do této kategorie se zařazují a) ostatní aktiva nemající povahu dluhového nástroje, zejména hmotný majetek, věci najaté v rámci finančního leasingu, zásoby, pohledávky z odložené daně, pohledávky vůči zaměstnancům z pracovně právních vztahů, b) věci v leasingu ve výši odpovídající jejich zbytkové hodnotě, pokud tato zbytková hodnota není zohledněna v pohledávce z leasingu (guaranteed residual value) zařazené do příslušné kategorie expozic, nebo c) pokladní hodnoty a měnové zlato uložené ve vlastních trezorech nebo trezorech u třetí osoby. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Vstupní parametry a) Při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko se vstupní parametry, které představují hodnoty PD a LGD, splatnost (M) a hodnotu expozice (E), určují v souladu s přílohou č. 13 této vyhlášky, ledaže je stanoveno v této příloze jinak. b) Při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice pro riziko rozmělnění se vstupní parametry, které představují hodnoty PD a LGD a hodnotu expozice (E), určují v souladu v přílohou č. 13 této vyhlášky a vstupní parametr, který představuje splatnost (M), činí 1 rok. c) Způsob výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko závisí na tom, zda jde o expozici zařazenou do kategorie 1. expozic vůči centrální vládě a centrální bance, expozic vůči instituci nebo podnikových expozic, 2. retailových expozic, 3. akciových expozic, nebo 4. ostatních expozic. 2. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice a) Pro expozice v této kategorii se hodnota rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko stanovuje podle vztahů Korelace R=0,12.1-exp-50.PD1-exp-50+0,241-1-exp-50.PD1-exp-50, Faktor splatnosti b=0,11852-0,05478.lnPD2, Riziková váha (r) = Riziková váha r=LGD.N11-R.GPD+R1-R.G0,999-PD.LGD.11-1,5.b.1+M-2,5.b.12,5.1,06, kde: N(x) označuje distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, neboli pravděpodobnost, že náhodná veličina, která má normované normální rozdělení, nabývá hodnoty menší nebo rovné než x, G(z) označuje inverzní funkci k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, neboli hodnotu x takovou, že N(x) = z. Rizikově vážená expozice=E.r, kde: E označuje hodnotu expozice, r označuje rizikovou váhu. Je-li PD = 0 %, je r = 0. Je-li PD = 100 %, pak: a) u expozic v selhání, pro které povinná osoba není oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD, je r = 0, b) u expozic v selhání, pro které je povinná osoba oprávněna používat vlastní odhady LGD, je r=max0;12,5.LGD-ELBE s tím, že ELBE je povinnou osobou provedený nejlepší odhad očekávané ztrátovosti pro expozice v selhání v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky. b) Hodnotu rizikově vážené expozice lze pro všechny expozice, které jsou v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika v případě dvojího selhání podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 této vyhlášky, upravit podle vztahu: Hodnota rizikově vážené expozice=E.r.0,15+160.PDpp kde: PDpp označuje pravděpodobnost selhání poskytovatele zajištění, r se vypočítá podle příslušného vztahu pro rizikovou váhu uvedeného v bodě a) pro expozici, hodnotu PD dlužníka a hodnotu LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli. Faktor splatnosti (b) se počítá pomocí nižší z hodnot: hodnota PD poskytovatele zajištění a hodnota PD dlužníka. c) Jde-li o podnikové expozice vůči osobám, jejichž celkový roční obrat za celý konsolidační celek, jehož součástí je daná osoba, činí méně než je částka odpovídající 50 000 000 EUR, povinná osoba může k výpočtu rizikových vah použít vztah pro korelaci. Korelace R=0,12.1-exp⁡-50.PD1-exp⁡-50+0,24.1-1-exp⁡-50.PD1-exp⁡-50-0,04.1-S-545, kde: S označuje celkový roční obrat v eurech s tím, že částka odpovídající 5 000 000 EUR ≤ S ≤ částka odpovídající 50 000 000 EUR. V případě ohlášeného obratu ve výši nižší než je částka odpovídající 5 000 000 EUR se postupuje stejně, jakoby byl roven částce odpovídající 5 000 000EUR. U pohledávek nabytých za úplatu je celkovým ročním obratem vážený průměr individuálních expozic v seskupení. V případě, že celkový roční obrat není smysluplným indikátorem velikosti dlužníka a výstižnějším indikátorem je bilanční suma, nahradí povinná osoba celkový roční obrat konsolidovanou bilanční sumou. d) Expozicím specializovaného úvěrování, u nichž povinná osoba není schopna prokázat, že její odhady hodnoty PD splňují požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky, se přiřadí rizikové váhy podle tabulky v této příloze. Zbytková splatnostStupeň 1Stupeň 2Stupeň 3Stupeň 4Stupeň 5Méně než 2,5 roku50 %70 %115 %250 %0 %Rovnající se nebo větší než 2,5 roku70 %90 %115 %250 %0 % Oprávněný orgán dohledu může povinné osobě umožnit, aby všem expozicím zařazeným do stupně 1 přiřazovala rizikovou váhu 50 % a všem expozicím zařazeným do stupně 2 přiřazovala rizikovou váhu 70 % za předpokladu, že postupy, které povinná osoba používá, zejména postupy pro vznik expozic, jsou pro relevantní stupeň dostatečně přísné. Při přiřazování rizikových vah expozicím specializovaného úvěrování povinná osoba bere v úvahu 1. finanční situaci, 2. politické a právní prostředí, 3. charakteristiky transakce anebo aktiva, 4. sílu sponzora a developera včetně jakýchkoliv příjmových toků z partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, 5. souhrn zajištění. e) U podnikových pohledávek nabytých za úplatu povinná osoba dodržuje požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky, které jsou relevantní pro tyto expozice. U podnikových pohledávek nabytých za úplatu, které navíc splňují podmínky stanovené pro retailové expozice nabyté za úplatu a u nichž by bylo pro povinnou osobu příliš obtížné naplnit požadavky na kvantifikaci rizika, povinná osoba může naplňovat požadavky na kvantifikaci rizika stanovené pro retailové expozice. S diskonty s budoucí úhradou (refundable purchase discounts), kolaterálem nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty při selhání nebo ztráty z rozmělnění, se u podnikových pohledávek nabytých za úplatu může zacházet stejně jako s pozicemi první ztráty v rámci přístupu IRB pro sekuritizaci. f) Poskytuje-li povinná osoba zajištění úvěrového rizika pro několik expozic za podmínky, že n-té selhání mezi těmito expozicemi vede k použití zajištění a že tato úvěrová událost ukončí kontrakt, potom v případě, že 1. produkt má externí rating od zapsané ratingové agentury, použijí se rizikové váhy stanovené pro sekuritizované expozice, 2. produkt nemá externí rating od zapsané ratingové agentury, rizikové váhy expozic zahrnutých v koši se agregují s výjimkou n-1 expozic s tím, že součet hodnoty očekávaných úvěrových ztrát násobený 12,5 a hodnoty rizikově vážených expozic nepřevýší jmenovitou hodnotu zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem násobenou 12,5. Daných n-1 expozic, které mají být vyloučeny z agregace, se určí tak, aby zahrnuly expozice, které produkují nižší rizikově vážené expozice, než je hodnota rizikově vážené expozice kterékoliv z expozic zahrnutých do agregace. Pro tento případ platí vztah: Předpokladem je k nástrojů v koši s tím, že n-té selhání vede k použití zajištění a uzavírá smlouvu. Platí, že: 1 ≤ n ≤ k kde: El ...., En, ..., Ek označuje hodnoty jednotlivých expozic, r1 ..., rn,..., rk označuje rizikové váhy jednotlivých expozic, EL1, ..., ELn, ... ELk označuje očekávané ztrátovosti vztahující se k jednotlivým expozicím, NAP označuje jmenovitou hodnotu zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem. Přitom platí, že: r1.E1, ..., rn-l.En-l jsou nejmenší (n-1)-ní rizikově vážené expozice z celkového počtu k rizikově vážených expozic. Potom C=∑i=nkELi.Ei.12,5+∑i=nkri.Ei, Hodnota rizikově vážených expozic=minC;NaP.12,5. 3. Kategorie retailových expozic a) Pro expozice v této kategorii se hodnota rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko stanovuje podle vztahů Korelace R=0,03.1-exp⁡-35.PD1-exp⁡-35+0,16.1-1-exp⁡-35.PD1-exp⁡-35, Riziková váha r=LGD.N11-R.GPD+R1-R . G0,999-PD.LGD.12,5 . 1,06, kde: N(x) označuje distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, neboli pravděpodobnost, že náhodná veličina, která má normované normální rozdělení, nabývá hodnoty menší nebo rovné než x, G(z) označuje inverzní funkci k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, neboli hodnotu x takovou, že N(x) = z. Rizikově vážená expozice=E.r, kde: E označuje hodnotu expozice. Je-li hodnota PD = 100 % (expozice v selhání), je r = max {0; 12,5.(LGD - ELBE )}s tím, že ELBE je povinnou osobou provedený nejlepší odhad očekávané ztrátovosti pro expozice v selhání v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky. b) Hodnotu rizikově vážené expozice lze pro všechny expozice vůči malým a středním podnikatelům, které splňují podmínky pro zařazení do retailových expozic a podmínky uvedené v příloze 15 této vyhlášky, vypočítat podle vztahu pro dvojí selhání. c) Jde-li o retailové expozice zajištěné nemovitostmi, hodnota, která je výsledkem vztahu pro korelaci, se nahradí hodnotou korelace (R) = 0,15. d) Jde-li o kvalifikované revolvingové retailové expozice, hodnota, která je výsledkem vztahu pro korelaci, se nahradí hodnotou korelace (R) = 0,04. Expozice lze posuzovat jako kvalifikované revolvingové retailové expozice, pokud splňují tyto podmínky: 1. jde o expozice vůči fyzickým osobám, 2. jde o nezajištěné revolvingové expozice, které, pokud nejsou čerpány ihned a bezpodmínečně, může povinná osoba odvolat. V této souvislosti se za revolvingové expozice považují takové expozice, kdy zůstatky na účtech klienta mohou kolísat na základě jeho rozhodnutí půjčovat si nebo splácet, a to až do určitého limitu stanoveného povinnou osobou. Nevyčerpané přísliby lze považovat za bezpodmínečně odvolatelné, jestliže povinná osoba má právo je zrušit v plném rozsahu, který je přípustný v rámci ochrany práv spotřebitele a dalších souvisejících právních předpisů; 3. maximální expozice vůči jednotlivé fyzické osobě v tomto subportfoliu je nejvýše v částce odpovídající 100 000 EUR, 4. povinná osoba je schopna prokázat, že použití hodnoty korelace 0,04 je omezeno pouze na portfolia, která vykazují relativně nízkou volatilitu ztrátovosti ve srovnání s jejich průměrnou úrovní ztrátovosti, zejména uvnitř nižších pásem hodnot PD. Relativní volatilita ztrátovosti jednotlivých kvalifikovaných revolvingových retailových seskupení a volatilita ztrátovosti agregovaného revolvingového retailového portfolia jsou předmětem posouzení k tomu oprávněným orgánem dohledu. Informace o typických charakteristikách ztrátovosti u kvalifikovaných revolvingových retailových expozic napříč právními řády mohou být orgány dohledu sdíleny; 5. k tomu oprávněný orgán dohledu udělil souhlas s tím, že zacházení s danými expozicemi jako s kvalifikovanými revolvingovými retailovými expozicemi je v souladu s podkladovými ztrátovými charakteristikami subportfolia. Orgány dohledu mohou upustit od požadavku na nezajištěnost expozice podle bodu 2 v případě úvěrových transakcí zajištěných kolaterálem a navázaných na účet, na který je převáděna mzda klienta. V tomto případě se však jakékoliv částky vytěžené z kolaterálu neberou v úvahu pro odhady hodnoty LGD. e) Povinná osoba může s pohledávkami nabytými za úplatu zacházet jako s retailovými expozicemi, pokud jsou splněny požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 vyhlášky, které jsou relevantní pro tyto expozice, a zároveň jsou splněny tyto podmínky: 1. povinná osoba nakoupila pohledávky od nespřízněné třetí osoby a její expozice vůči dlužníkovi dané pohledávky nezahrnuje žádnou expozici, která by původně přímo nebo nepřímo vznikla u povinné osoby samé, 2. pohledávky nabyté za úplatu jsou vytvořeny na základě nezávislého vztahu mezi prodávajícím a dlužníkem. Ze své podstaty jsou z nich vyloučeny vzájemné pohledávky a závazky osob, které mezi sebou prodávají a nakupují, a pohledávky za spřízněnými osobami; 3. nakupující povinná osoba má nárok na všechny výnosy z pohledávek nabytých za úplatu nebo na poměrný úrok z výnosů, 4. portfolio pohledávek nabytých za úplatu je dostatečně diverzifikované. f) S diskonty s budoucí úhradou (refundable purchase discounts), kolaterálem nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty při selhání a ztráty z rozmělnění, se u podnikových pohledávek nabytých za úplatu může zacházet stejně jako s pozicemi první ztráty v rámci přístupu IRB pro sekuritizaci. g) Jde-li o hybridní portfolia retailových pohledávek nabytých za úplatu, u nichž povinná osoba není schopna oddělit expozice zajištěné nemovitostmi a kvalifikované revolvingové retailové expozice od ostatních retailových expozic, použije se ta funkce rizikové váhy, která pro dané expozice dává nejvyšší kapitálový požadavek. 4. Kategorie akciových expozic a) Při použití zjednodušené metody rizikové váhy se postupuje takto: 1. Hodnota rizikově vážené akciové expozice pro úvěrové riziko se stanovuje podle vztahu Rizikově vážená expozice=E.r, kde: E označuje hodnotu expozice, r označuje rizikovou váhu, která je a) 190 % pro soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, b) 290 % pro akciové expozice kótované na regulovaných trzích, c) 370 % pro ostatní akciové expozice. 2. Dlouhé pozice jednotlivých akcií lze vykompenzovat 2.1 závazky z krátkých prodejů stejných akcií, pokud povinná osoba nevytváří obchodní portfolio a tyto závazky zařazuje do investičního portfolia, 2.2 zajišťovacími akciovými deriváty v investičním portfoliu, a to za předpokladu, že jejich zbytková splatnost je alespoň 1 rok. S ostatními krátkými pozicemi (závazky z krátkých prodejů akcií a krátké pozice z derivátů, pokud povinná osoba nevytváří obchodní portfolio a tyto nástroje zařazuje do investičního portfolia) povinná osoba zachází jako s dlouhými pozicemi s příslušnou rizikovou váhou použitou na absolutní hodnotu každé pozice. V případě pozic, které nejsou v souladu z hlediska splatnosti, se použije způsob výpočtu hodnoty rizikově vážené podnikové expozice. 3. U akciové expozice lze zohlednit osobní zajištění, a to za předpokladu, že je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a příloh č. 15 a 16 této vyhlášky. b) Při použití metody odhadu hodnot PD a LGD se postupuje takto. 1. Hodnota rizikově vážené akciové expozice pro úvěrové riziko se stanovuje podle vztahů pro výpočet hodnoty rizikově vážené podnikové expozice. Pokud povinná osoba nemá dostatek informací pro použití definice selhání podle hlavy II, použije faktor navýšení rizikových vah 1,5. 2. Na úrovni jednotlivých expozic součet hodnoty očekávané úvěrové ztráty násobené 12,5 a hodnoty rizikově vážené expozice nepřevyšuje hodnotu expozice násobenou 12,5. Tento požadavek lze vyjádřit takto: pro jednotlivou expozici i se vybere minELi.Ei.12,5+ri.Ei;Ei.12,5, kde: ELi označuje hodnotu očekávané ztrátovosti, Ei označuje hodnotu expozice, ri označuje rizikovou váhu. 3. Jde-li o akciové expozice, uznatelné osobní zajištění lze zohledňovat za předpokladu, že je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. Pro expozici vůči poskytovateli zajištění se v tomto případě použije hodnota LGD ve výši 90 %. Pro soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích lze použít hodnotu LGD ve výši 65 %. Splatnost (M) pro tyto účely činí 5 let. c) Při použití metody vlastních modelů se postupuje takto. 1. Hodnota rizikově vážené akciové expozice pro úvěrové riziko odpovídá potenciální ztrátě z akciových expozic povinné osoby odvozené s použitím vlastních modelů VaR s tím, že je použit jednostranný konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 % pro rozdíl mezi čtvrtletními výnosy a odpovídající bezrizikovou úrokovou mírou. Výpočet je prováděn za delší období a percentil je násoben číslem 12,5. 2. Na úrovni akciového portfolia hodnota rizikově vážené akciové expozice neklesá pod hodnotu součtu minimální hodnoty rizikově vážených expozic stanovených podle metody PD a LGD a odpovídajících očekávaných úvěrových ztrát násobených 12,5. Hodnota PD a hodnota LGD se pro tento účel stanoví podle přílohy č. 13 této vyhlášky pro kategorii akciových expozic při používání metody PD a LGD. pro jednotlivou expozici i se vybere maxVaR.12,5;RWERSW, kde: VaR označuje potenciální ztrátu z akciové expozice odvozenou s použitím vlastního modelu, RWESRW označuje minimální hodnotu rizikově vážených expozic stanovených podle zjednodušené metody rizikové váhy. 3. Osobní zajištění úvěrového rizika akciové expozice lze zohlednit za předpokladu, že je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. 5. Kategorie ostatních expozic V případě pokladní hodnoty nebo měnového zlata v držení povinné osoby, anebo uloženého u třetí osoby, je hodnota rizikově vážené expozice rovna nule. V případě věci v leasingu ve výši odpovídající její zbytkové hodnotě, pokud tato zbytková hodnota není zohledněna v pohledávce z leasingu zařazené do příslušné kategorie expozic, se hodnota rizikově vážené expozice stanovuje podle vztahu: rizikově vážená expozice=1t·100%·E, kde: t označuje zbývající počet celých let, na něž je sjednán leasing, minimálně však 1 rok, E označuje hodnotu expozice. Pro ostatní expozice v této kategorii se hodnota rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko stanovuje podle vztahu: rizikově vážená expozice=100%·E, kde: E označuje hodnotu expozice. 6. Riziko rozmělnění a) Rizikové váhy a rizikově vážené expozice se vypočtou podle vztahu pro rizikové váhy v kategorii podnikových expozic. b) Je-li povinná osoba schopna prokázat, že riziko rozmělnění je nevýznamné, nemusí ho rozlišovat. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Hodnota PD 1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím nebo podnikové expozice a) Hodnota PD u expozice vůči instituci nebo u podnikové expozice je alespoň 0,03 %; minimální hodnota PD u expozice vůči centrální vládě a centrální bance není stanovena. b) Jde-li o podnikové pohledávky nabyté za úplatu, u nichž povinná osoba není schopna prokázat, že její odhady hodnoty PD splňují požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky, postupuje se při stanovení hodnoty PD těchto expozic takto: 1. pro přednostní pohledávky nabyté za úplatu hodnota PD odpovídá očekávané ztrátovosti vydělené příslušnou hodnotou LGD, 2. pro podřízené pohledávky nabyté za úplatu hodnota PD odpovídá povinnou osobou provedenému odhadu očekávané ztrátovosti. Pokud povinná osoba po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu používá pro podnikové expozice vlastní odhady hodnoty LGD a je schopna rozkládat své odhady očekávané ztrátovosti u podnikových pohledávek nabytých za úplatu na hodnotu PD a hodnotu LGD spolehlivým způsobem, může používat odhad hodnoty PD. c) Hodnota PD dlužníků v selhání je 100 %. d) Povinná osoba může po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu v hodnotě PD zohledňovat osobní zajištění, které je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. e) Pokud povinná osoba po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu je oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, institucím nebo pro podnikové expozice, může v hodnotě PD zohledňovat osobní zajištění za podmínek uvedených v této příloze pro hodnotu LGD. f) Jde-li o riziko rozmělnění u podnikových pohledávek nabytých za úplatu, hodnota PD se rovná odhadu očekávané ztrátovosti pro riziko rozmělnění. Pokud povinná osoba po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu je oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD pro podnikové expozice a je schopna rozkládat své odhady očekávané ztrátovosti pro riziko rozmělnění u podnikových pohledávek nabytých za úplatu na hodnotu PD a hodnotu LGD spolehlivým způsobem, může používat odhad hodnoty PD. Povinná osoba může zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika, které je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. Povinná osoba, která je oprávněna používat vlastní odhady LGD v případě rizika rozmělnění u podnikových pohledávek nabytých za úplatu, může zohlednit osobní zajištění úpravou odhadů hodnoty PD podle bodu II. Hodnota LGD bodu 1 písm. c). 2. Kategorie retailových expozic a) Hodnota PD u retailové expozice je alespoň 0,03 %. b) Hodnota PD dlužníků v selhání je 100 %. Pokud povinná osoba posuzuje u retailových expozic selhání na úrovni transakcí, hodnota PD pro expozice v selhání je 100 %. c) Jde-li o riziko rozmělnění u retailových pohledávek nabytých za úplatu, hodnota PD se rovná odhadu očekávané ztrátovosti pro riziko rozmělnění. Pokud je povinná osoba schopna rozkládat své odhady očekávané ztrátovosti pro riziko rozmělnění u retailových pohledávek nabytých za úplatu na hodnotu PD a hodnotu LGD spolehlivým způsobem, může používat odhad hodnoty PD. d) Povinná osoba může po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu v hodnotě PD zohledňovat osobní zajištění, které je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky, za předpokladu, že ho nezohledňuje v hodnotě LGD. Toto zajištění může zohledňovat buď ve prospěch jednotlivé expozice, nebo seskupení expozic. Povinná osoba stanovuje upravené hodnoty PD tak, aby upravená riziková váha zajištěné expozice byla stejná nebo vyšší než riziková váha přímé expozice vůči poskytovateli zajištění. 3. Kategorie akciových expozic při používání metody odhadu hodnoty PD a LGD Hodnota PD se u těchto expozic stanovuje podle metod pro podnikové expozice s tím, že je alespoň a) 0,09 % pro akciové expozice kótované na regulovaných trzích, pokud investice je součástí dlouhodobého vztahu s klientem, b) 0,40 % pro ostatní akciové expozice kótované na regulovaných trzích včetně ostatních krátkých pozic podle přílohy č. 12 této vyhlášky (závazky z krátkých prodejů akcií a krátké pozice z derivátů, pokud povinná osoba nevytváří obchodní portfolio a tyto nástroje zařazuje do investičního portfolia), c) 0,09 % pro akciové expozice nekótované na regulovaných trzích, pokud jsou výnosy z investice založeny na řádných a opakujících se peněžních tocích, které nejsou odvozeny z kapitálových výnosů, d) 1,25 % pro všechny ostatní akciové expozice včetně ostatních krátkých pozic podle přílohy č. 12 této vyhlášky. II. Hodnota LGD 1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorie expozic vůči institucím nebo kategorie podnikových expozic a) Pokud povinná osoba není oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD, použije tyto hodnoty LGD: 1. alespoň 75 % pro podřízené expozice bez uznatelného kolaterálu, 2. alespoň 45 % pro ostatní expozice (jiné než podřízené) bez uznatelného kolaterálu, 3. alespoň 11,25 % pro kryté dluhopisy podle přílohy č. 4 této vyhlášky, 4. 100 % pro podřízené podnikové pohledávky nabyté za úplatu, u nichž povinná osoba není schopna prokázat, že její odhady hodnoty PD splňují požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky, 5. alespoň 45 % pro ostatní podnikové pohledávky nabyté za úplatu (jiné než podřízené), u nichž povinná osoba není schopna prokázat, že její odhady hodnoty PD splňují požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky, 6. alespoň 75 % pro riziko rozmělnění u podnikových pohledávek nabytých za úplatu. b) Pokud povinná osoba po udělení souhlasu oprávněným orgánem dohledu je oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD pro podnikové expozice a je schopna rozkládat své odhady očekávané ztrátovosti u podnikových pohledávek nabytých za úplatu na hodnotu PD a hodnotu LGD spolehlivým způsobem, může používat pro úvěrové riziko i riziko selhání těchto pohledávek odhad hodnoty LGD. c) Pokud povinná osoba po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu je oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, institucím nebo pro podnikové expozice, může zohledňovat zajištění úvěrového rizika za těchto předpokladů: 1. požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky jsou dodrženy, 2. zajištění je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a příloh č. 15 a 16 této vyhlášky, 3. oprávněný orgán dohledu udělil souhlas a 4. zajištění je zohledněno v hodnotě PD nebo v hodnotě LGD. Povinná osoba přiřazuje upravené hodnoty PD nebo LGD zajištěným expozicím tak, aby upravená riziková váha zajištěné expozice byla stejná nebo vyšší než riziková váha přímé expozice vůči poskytovateli zajištění. d) Pro účely uvedené v příloze 12 této vyhlášky se hodnotou LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění rozumí buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči poskytovateli zajištění, nebo LGD související s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda v případě, že dojde k souběžnému selhání poskytovatele zajištění i dlužníka v průběhu zajištěné transakce, z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že zpětně vytěžená částka by závisela buď na finanční situaci poskytovatele, nebo dlužníka. 2. Kategorie retailových expozic a) Hodnota LGD pro riziko rozmělnění u retailových pohledávek nabytých za úplatu je alespoň 75 %. b) Pokud je povinná osoba schopna rozkládat své odhady očekávané ztrátovosti pro riziko rozmělnění u retailových pohledávek nabytých za úplatu na hodnotu PD a hodnotu LGD spolehlivým způsobem, může používat u těchto pohledávek odhad hodnoty LGD. c) Povinná osoba může v hodnotě LGD zohledňovat osobní zajištění za těchto předpokladů: 1. požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky jsou dodrženy, 2. zajištění je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky, 3. oprávněný orgán dohledu udělil souhlas a 4. zajištění není zohledňováno v hodnotě PD. Toto zajištění může zohledňovat buď ve prospěch jednotlivé expozice, nebo seskupení expozic. Povinná osoba přiřazuje upravené hodnoty LGD tak, aby upravená riziková váha zajištěné expozice byla stejná nebo vyšší než riziková váha přímé expozice vůči poskytovateli zajištění. d) Pro účely uvedené v příloze 12 této vyhlášky se hodnotou LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění rozumí buď hodnota LGD související s nezajištěnou transakcí vůči poskytovateli osobního zajištění, nebo hodnota LGD související s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda v případě, že dojde k souběžnému selhání poskytovatele zajištění i dlužníka v průběhu zajištěné transakce, z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že zpětně vytěžená částka by závisela buď na finanční situaci poskytovatele zajištění, nebo dlužníka. 3. Kategorie akciových expozic při používání metody odhadu hodnot PD a LGD a) Hodnota LGD pro soukromé kapitálové investice, které jsou v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, je alespoň 65 %. b) Hodnota LGD pro všechny ostatní akciové expozice je alespoň 90 %. III. Splatnost (M) 1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorie expozic vůči institucím nebo kategorie podnikových expozic a) Povinná osoba, která není oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD nebo vlastní konverzní faktory, může stanovovat pro všechny expozice splatnost (M) obdobným způsobem jako povinná osoba, která je oprávněna používat vlastní hodnoty LGD nebo vlastní konverzní faktory. Pokud povinná osoba tuto možnost nevyužije, použije tyto splatnosti (M): 1. 0,5 roku pro expozice z repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, 2. 2,5 roku pro ostatní expozice. b) Pokud povinná osoba po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu je oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD nebo vlastní konverzní faktory pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, institucím nebo pro podnikové expozice, stanovuje splatnost (M) pro každou expozici v souladu s těmito pravidly s tím, že splatnost (M) nepřekračuje 5 let: 1. pro nástroje podléhající plánu peněžních toků se splatnost (M) počítá podle vztahu M=max1;min∑tt.CFt∑tCFt;5, kde: CFt označuje smluvní peněžní toky v čase t (platby jistiny a příslušenství smluvně dohodnuté s dlužníkem), t označuje časový okamžik vyjádřený v letech. 2. pro deriváty podléhající rámcové dohodě o započtení splatnost (M) odpovídá váženému průměru zbytkové splatnosti expozice s tím, že je alespoň 1 rok. Pro vážení zbytkové splatnosti se použije hodnota podkladových nástrojů každé expozice; 3. pro expozice z derivátů plně nebo téměř plně zajištěných kolaterálem a z maržových obchodů plně nebo téměř plně zajištěných kolaterálem, které podléhají rámcové dohodě o započtení, splatnost (M) odpovídá váženému průměru zbytkové splatnosti těchto expozic s tím, že je alespoň 10 dnů. V případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, které podléhají rámcové dohodě o započtení, splatnost (M) odpovídá váženému průměru zbytkové splatnosti těchto expozic s tím, že je alespoň 5 dnů. Pro vážení zbytkové splatnosti se použije hodnota podkladových nástrojů každé expozice; 4. používá-li povinná osoba, po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu, vlastní odhady hodnoty PD pro podnikové pohledávky nabyté za úplatu, splatnost (M) pro vyčerpanou část expozice odpovídá váženému průměru zbytkových splatností pohledávek nabytých za úplatu s tím, že je alespoň 90 dnů. Stejná splatnost (M) se použije pro nevyčerpanou část poskytnutého příslibu odkoupit pohledávky za předpokladu, že tento příslib obsahuje smluvní ustanovení o předčasném splácení nebo jiná smluvní ujednání, která chrání kupujícího před významným zhoršením kvality budoucích pohledávek, které mají být nabyty za úplatu během platnosti příslibu. Pokud takové účinné ochranné prvky chybí, splatnost (M) pro nevyčerpanou část expozice se vypočte jako součet nejzazšího data splatnosti možné pohledávky podle kupní smlouvy a zbytkové splatnosti příslibu s tím, že splatnost (M) je alespoň 90 dní; 5. pro ostatní expozice, výše neuvedené, nebo v případě, že povinná osoba není schopna pro nástroje podléhající plánu peněžních toků vypočítat splatnost (M) podle výše uvedeného vztahu, splatnost (M) odpovídá maximální zbytkové splatnosti (v letech), která je dlužníkovi povolena do doby plného splacení jeho smluvních závazků s tím, že splatnost (M) je alespoň 1 rok, 6. je-li povinná osoba oprávněna používat k výpočtu hodnot expozice metodu vlastního EPE modelu podle přílohy č. 8 této vyhlášky, splatnost (M) se pro expozice, na něž povinná osoba tuto metodu uplatňuje a u nichž je splatnost nejdelšího kontraktu v daném souboru transakcí k započtení delší než 1 rok, stanovuje podle vztahu M=min∑tk≤rokskutEEtk.∆tk.dftk+∑tk>1roksplatnostEEtk.∆tk.dftk∑tk≤1rokskutEEtk.∆tk.dftk;5, kde: dftk označuje bezrizikový diskontní faktor pro budoucí časové období tk, EEtk označuje očekávanou expozici pro budoucí časové období tk, váhy Δtk = tk - tk-1 existují pro případy, kdy se budoucí expozice počítá k datům, která nejsou v čase rovnoměrně rozdělena, skutEEtk označuje skutečnou očekávanou expozici pro budoucí časové období tk. Povinná osoba, která k výpočtu jednostranné úvěrové úpravy v ocenění využívá metody vlastního EPE modelu, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat efektivní duraci úvěru odhadnutou (vypočtenou) obdobným způsobem jako M. S výjimkou ustanovení bodů 7 a 8 platí pro skupiny transakcí se započtením, u nichž je původní splatnost všech kontraktů kratší než 1 rok, vzorec uvedený v bodě 1. 7. splatnost (M) činí alespoň 1 den v případě 7.1 derivátů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem, 7.2 maržových obchodů zajištěných plně či téměř plně kolaterálem, nebo 7.3 repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit za předpokladu, že v souladu s dokumentací je nutné každodenní dozajištění a přecenění a že v dokumentaci jsou ustanovení umožňující rychlé zpeněžení či započtení kolaterálu, jestliže dojde k selhání nebo není provedeno dozajištění. 8. splatnost (M) činí alespoň 1 den v případě pohledávek vůči České národní bance se zbytkovou splatností do 1 roku. c) Jde-li o podnikové expozice vůči osobě se sídlem v členském státě, pokud konsolidovaný obrat a konsolidovaná bilanční suma této osoby je nižší než částka odpovídající 500 000 000 EUR, povinná osoba může, bez ohledu na to, zda stanovuje vlastní odhady hodnoty LGD či nikoliv, použít splatnost (M) 1. 0,5 roku pro expozice z repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, 2. 2,5 roku pro ostatní expozice. d) V případě nesouladu splatností se postupuje v souladu s ustanoveními, která upravují nesoulad splatností v rámci technik snižování úvěrového rizika. 2. Kategorie akciových expozic při používání metody odhadů hodnot PD a LGD Splatnost (M) pro jakoukoli akciovou expozici je 5 let. IV. Hodnota expozice (E) 1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorie expozic vůči institucím, kategorie podnikových expozic a kategorie retailových expozic a) Není-li dále stanoveno jinak, hodnota rozvahových expozic, včetně pohledávek nabytých za úplatu, odpovídá účetní hodnotě bez úprav ocenění (hrubá hodnota expozice), u vybraných expozic upravené o obezřetnostní filtry. b) Obezřetnostní filtry, které neutralizují nerealizované zisky a ztráty, se používají pro 1. dluhové nástroje zařazené pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů (available for sale). Hodnota těchto expozic odpovídá účetní hodnotě bez úprav ocenění dále upravené o oceňovací rozdíly, kterými jsou kumulované zisky a ztráty z přecenění na reálnou hodnotu zachycené přímo ve vlastním kapitálu; negativní oceňovací rozdíl se přičítá k účetní hodnotě bez úprav ocenění, pozitivní oceňovací rozdíl se odečítá od účetní hodnoty bez úprav ocenění; 2. finanční nástroje, které jsou pro účely vedení účetnictví označeny jako zajišťované finanční nástroje v rámci použití metody zajištění reálné hodnoty. Hodnota těchto expozic odpovídá účetní hodnotě bez úprav ocenění dále upravené o změny reálné hodnoty z titulu zajišťovaného rizika; kumulované ztráty se přičítají, kumulované zisky se odečítají. c) Hodnota expozice z leasingu odpovídá diskontovaným minimálním leasingovým platbám. Obezřetnostní filtry se zohledňují, jde-li o expozice podle písmene b). Minimální leasingovou platbou se rozumí platby během stanovené doby pronájmu, které má nájemce uhradit, nebo na něm mohou být požadovány. Má-li nájemce na konci stanovené doby možnost koupit majetek od pronajímatele velmi levně a na počátku stanovené doby pronájmu lze očekávat, že nájemce toho využije, minimální leasingové platby také zahrnují platby požadované za tuto možnost. Nájemce za součást minimálních leasingových plateb také považuje částky, za něž se zaručil pronajímateli, nebo za něž se pronajímateli zaručil subjekt spojený s nájemcem. d) Hodnota expozice z pohledávek nabytých za úplatu 1. pro účely výpočtu kapitálového požadavku k riziku rozmělnění odpovídá účetní hodnotě bez úprav ocenění, 2. pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku odpovídá účetní hodnotě bez úprav ocenění snížené o kapitálové požadavky k riziku rozmělnění, a to před uplatněním technik snižování úvěrového rizika. Obezřetnostní filtry se zohledňují, jde-li o expozice podle písmene b). e) Hodnota expozic, u nichž povinná osoba uplatňuje rámcovou dohodu o započtení týkající se repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, se stanovuje v souladu s ustanoveními, která upravují techniky snižování úvěrového rizika. f) Hodnota expozic, u nichž povinná osoba uplatňuje rozvahové započtení, se stanovuje v souladu s ustanoveními, která upravují techniky snižování úvěrového rizika. g) Hodnota expozice derivátů podle přílohy 7 této vyhlášky a transakcí s delší dobou vypořádání se stanovuje 1. metodou tržního ocenění, 2. standardizovanou metodou, nebo 3. metodou založenou na vlastním modelu se zohledněním dopadů smluv o novaci a ostatních dohod o započtení pro účely těchto metod. Vymezení metod a požadavky na model jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky. h) Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit a maržových obchodů se stanovuje 1. v souladu s metodami a podmínkami pro zohledňování účinků majetkového zajištění podle přílohy č. 16 této vyhlášky, nebo 2. metodou založenou na vlastním modelu podle přílohy č. 8 této vyhlášky. i) Pokud expozici tvoří cenné papíry nebo komodity prodané, převedené nebo půjčené v rámci repo obchodu nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit, transakce s delší dobou vypořádání nebo maržového obchodu, hodnota expozice odpovídá účetní hodnotě těchto cenných papírů nebo komodit. Při používání komplexní metody finančního kolaterálu se hodnota expozice upravuje o koeficienty volatility, které příslušejí daným cenným papírům nebo komoditám. j) Hodnota expozice vůči ústřední protistraně se stanovuje podle přílohy č. 8 této vyhlášky, pokud všechny expozice prováděné přes tuto ústřední protistranu všemi účastníky tohoto ujednání jsou plně dozajišťovány kolaterálem na denní bázi. k) Jde-li o podrozvahové položky, hodnota expozice odpovídá přislíbené, ale nevyčerpané částce násobené příslušným konverzním faktorem, a to konverzním faktorem 1. 0 % pro nevyčerpané úvěrové přísliby, které jsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty nebo které umožňují příslib zrušit z důvodu zhoršení úvěruschopnosti osoby, která úvěrový příslib přijala, aniž by se povinná osoba vystavila riziku sankce nebo ztráty. Jde-li o retailové expozice, mohou být považovány za odvolatelné bezpodmínečně, pokud právní předpisy, zejména upravující ochranu práv spotřebitele, umožňují jejich zrušení v plném rozsahu. Předpokladem pro uplatnění konverzního faktoru 0 % je aktivní monitorování finanční situace dlužníka a schopnost řídicího a kontrolního systému povinné osoby bezprostředně zjistit zhoršení úvěrové kvality dlužníka; 2. 20 % pro otevřené a potvrzené neodvolatelné dokumentární akreditivy zajištěné cenným papírem ke zboží nebo takové akreditivy, u nichž byla uzavřena zástavní smlouva k obchodovaným komoditám, a jiné samolikvidující operace; 3. V případě získaných nečerpaných příslibů revolvingových pohledávek nabytých za úplatu, které jsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty, se uplatní konverzní faktor 0 %. Povinná osoba v takovém případě aktivně sleduje finanční situaci dlužníka a její mechanismy vnitřní kontroly jí musí umožnit okamžitě zjistit zhoršení úvěrové kvality dlužníka; 4. 75 % pro nevyčerpané přísliby revolvingových pohledávek nabytých za úplatu; 5. 75 % pro poskytnuté nevyčerpané přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (note issuance facilities, NIF) a poskytnuté nevyčerpané přísliby revolvingových úvěrů (revolving underwriting facilities, RUF) a ostatní nevyčerpané úvěrové přísliby. Pokud se některý příslib vztahuje k rozšíření jiného příslibu, používá se nižší ze dvou konverzních faktorů vztahujících se k uvedeným příslibům. Hodnota expozice ostatních podrozvahových položek, výše neuvedených, se stanovuje v souladu s ustanoveními pro standardizovaný přístup. Vlastní odhady konverzních faktorů pro různé produkty uvedené v předchozích pododstavcích může používat povinná osoba, která splňuje požadavky pro použití přístupu IRB a byl jí k tomu udělen souhlas oprávněného orgánu dohledu. 2. Kategorie akciových expozic Hodnota akciové expozice odpovídá účetní hodnotě této expozice. 3. Kategorie ostatních expozic Hodnota ostatních expozic odpovídá účetní hodnotě těchto expozic. Příloha č. 14 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Vstupní parametry Vstupní parametry, které představují hodnoty PDa LGD a hodnota expozice (E), se určují v souladu v přílohou č. 13 této vyhlášky, není-li stanoveno jinak. 2. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorie expozic vůči institucím, kategorie podnikových expozic, kategorie retailových expozic a) Pro expozice zařazené do těchto se kategorií se výše očekávaných úvěrových ztrát stanovuje podle vztahů Očekávaná ztrátovost EL=PD.LGD, kde: PD označuje pravděpodobnost selhání, LGD označuje ztrátovost ze selhání. Očekávaná úvěrová ztráta=EL.E, kde: EL označuje očekávanou ztrátovost, E označuje hodnotu expozice. b) Jde-li o expozice v selhání (PD = 100 %), u nichž povinná osoba stanovuje vlastní odhady hodnoty LGD v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky, očekávaná ztrátovost (hodnota EL) odpovídá povinnou osobou provedenému nejlepšímu odhadu očekávané ztrátovosti pro expozice v selhání (hodnota ELBE). c) Jde-li o expozice, které splňují podmínky pro zohlednění dvojího selhání, očekávaná ztrátovost je 0 %. d) Jde-li o expozice specializovaného úvěrování, u nichž povinná osoba rizikové váhy přiřazuje podle tabulky v příloze č. 12 této vyhlášky, očekávaná ztrátovost se určuje podle tabulky v této příloze. Zbytková splatnostStupeň 1Stupeň 2Stupeň 3Stupeň 4Stupeň 5Méně než 2,5 roku0 %0,4 %2,8 %8 %50 %Rovnající se nebo větší než 2,5 roku0,4 %0,8 %2,8 %8 %50 % Pokud je povinná osoba oprávněna přiřazovat rizikovou váhu 50 % expozicím ve stupni 1 a rizikovou váhu 70 % expozicím ve stupni 2, očekávaná ztrátovost expozic 1. ve stupni 1 činí 0 %, 2. ve stupni 2 činí 0,4 %. 3. Kategorie akciových expozic a) Jde-li o akciové expozice, u nichž se pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice používá zjednodušená metoda rizikové váhy, výše očekávaných úvěrových ztrát se stanovuje podle vztahu Očekávaná úvěrová ztráta=EL.E, kde: E označuje hodnotu expozice, EL označuje očekávanou ztrátovost, která je 1. 0,8 % pro soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, 2. 0,8 % pro akciové expozice kótované na regulovaných trzích, 3. 2,4 % pro všechny ostatní akciové expozice. b) Jde-li o akciové expozice, u nichž se pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice používá metoda odhadů hodnot PD a LGD, výše očekávaných úvěrových ztrát se stanovuje podle vztahů Očekávaná ztrátovost EL=PD.LGD, kde: PD označuje pravděpodobnost selhání, LGD označuje ztrátovost ze selhání. Očekávaná úvěrová ztráta=EL.E, kde: EL označuje očekávanou ztrátovost, E označuje hodnotu expozice. c) Jde-li o akciové expozice, u nichž se pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice používá metoda vlastních modelů, výše očekávaných úvěrových ztrát se rovná nule. 4. Expozice vůči fondům kolektivního investování Pro tyto expozice se výše očekávaných úvěrových ztrát stanovuje podle vztahů pro kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorii expozic vůči institucím, kategorie podnikových, retailových nebo akciových expozic, a to v závislosti na zařazení podkladových expozic do kategorií. 5. Riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu Výše očekávaných úvěrových ztrát pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu se stanovuje podle vztahů Očekávaná ztrátovost EL=PD.LGD, kde: PD označuje pravděpodobnost selhání, LGD označuje ztrátovost ze selhání. Očekávaná úvěrová ztráta=EL.E, kde: EL označuje očekávanou ztrátovost, E označuje hodnotu expozice. 6. Zacházení s očekávanými úvěrovými ztrátami a) Výše očekávaných úvěrových ztrát vypočtená pro 1. expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím, podnikové nebo retailové expozice, 2. expozice vůči fondům kolektivního investování, pokud se stanovuje podle vztahů pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím, podnikové nebo retailové expozice, 3. riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu se odečte od součtu úprav ocenění a rezerv vztahujících se k těmto expozicím. b) S diskonty u pohledávek v selhání nabytých za úplatu se zachází obdobně jako s úpravami ocenění. c) Očekávané úvěrové ztráty pro sekuritizované expozice a úpravy ocenění a rezervy vztahující se k těmto expozicím se do výpočtu nezahrnují. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. A. Majetkové zajištění a) Majetkové zajištění, které splňuje podmínky uznatelnosti, lze členit z hlediska rozsahu použití na 1. zajištění uznatelné v rámci všech přístupů a 2. zajištění uznatelné jen v rámci přístupu IRB. b) K majetkovému zajištění uznatelnému v rámci všech přístupů se řadí 1. započtení, nebo 2. finanční kolaterál. c) K majetkovému zajištění uznatelnému v rámci přístupu IRB se dále řadí 1. nemovitosti, 2. pohledávky, 3. movité věci, nebo 4. věci v leasingu. I. Majetkové zajištění uznatelné v rámci všech přístupů 1. Započtení a) Započtení pro účely snižování úvěrového rizika může mít formu započtení týkajícího se pohledávek a závazků (dále jen „dohoda o rozvahovém započtení“) nebo formu započtení týkajícího se repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo maržových obchodů (dále jen „rámcová dohoda o započtení“). b) V případě dohody o rozvahovém započtení lze uznat započtení vzájemných pohledávek mezi povinnou osobou nebo osobou v regulovaném konsolidačním celku a jejich protistranou, a to do výše vzájemného peněžitého krytí; tím nejsou dotčena ustanovení týkající se rámcové dohody o započtení. c) Hodnotu rizikově vážených expozic a očekávaných úvěrových ztrát lze v případě dohody o rozvahovém započtení upravit pouze u expozic v podobě úvěrů a vkladů; u expozic v podobě dluhových cenných papírů úprava možná není. d) Dohodu o rozvahovém započtení lze uznat, pokud 1. je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany, 2. povinná osoba je schopna kdykoli určit vzájemné pohledávky, které jsou předmětem dohody o rozvahovém započtení, 3. povinná osoba sleduje a kontroluje rizika spojená se zánikem zajištění úvěrového rizika, 4. povinná osoba sleduje a kontroluje příslušné expozice na čisté bázi. e) V případě rámcové dohody o započtení lze uznat účinky dvoustranných rámcových dohod o započtení, pokud povinná osoba používá komplexní metodu finančního kolaterálu a přijatý kolaterál nebo vypůjčené cenné papíry nebo komodity jsou uznatelné podle komplexní metody finančního kolaterálu; tím nejsou dotčena ustanovení týkající se výpočtu kapitálového požadavku k vypořádacímu riziku obchodního portfolia a k riziku protistrany obchodního portfolia. f) Rámcovou dohodu o započtení lze uznat, pokud 1. je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany, 2. dává povinné osobě nebo osobě v regulovaném konsolidačním celku, která není v selhání, v případě selhání protistrany právo včas ukončit a vypořádat všechny transakce, na které se vztahuje tato dohoda, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany, 3. umožňuje takové započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší současných hodnot vzájemných pohledávek, 4. není součástí jiné dohody, která umožňuje, aby obě strany dohody byly oprávněny v případě selhání své protistrany nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky a 5. jsou zároveň splněny podmínky uznatelnosti finančního kolaterálu podle komplexní metody finančního kolaterálu uvedené v této příloze. g) Rámcová dohoda o započtení se považuje za uznanou, pokud povinná osoba oznámí podle § 221b a projedná s Českou národní bankou záměr zohledňovat tuto dohodu; s oznámením zároveň předloží uspokojivý právní rozbor, kterým je doloženo, že v případě selhání protistrany dojde k započtení. 2. Finanční kolaterál a) Rozsah, v jakém jsou jednotlivé formy finančního kolaterálu uznatelné, závisí na 1. používaném přístupu pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia (standardizovaný přístup nebo přístup IRB), 2. používané metodě finančního kolaterálu (jednoduchá nebo komplexní metoda finančního kolaterálu), 3. zařazení transakce do investičního nebo obchodního portfolia. b) Pro účely všech přístupů a metod lze za finanční kolaterál považovat 1. hotovost nebo hotovostní nástroje (dále jen „hotovostní kolaterál“) představující závazek povinné osoby, jejíž expozice se zajišťuje; jsou-li splněny podmínky uznatelnosti, lze obdobně jako k hotovostnímu kolaterálu přistupovat k úvěrovým dluhovým cenným papírům vydaným touto povinnou osobou (credit linked notes); 2. měnové zlato, 3. dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami, pokud tyto cenné papíry mají rating zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu čtvrtému nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Pro tyto účely lze obdobně nakládat s dluhovými cennými papíry vydanými 3.1 regionálními vládami a místními orgány, s expozicemi vůči nimž se zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě v témže právním řádu, 3.2 organizacemi veřejného sektoru, se kterými se zachází v rámci standardizovaného přístupu jako s expozicemi vůči centrálním vládám, 3.3 mezinárodními rozvojovými bankami, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %, nebo 3.4 mezinárodními organizacemi, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %; 4. dluhové cenné papíry vydané institucemi, pokud tyto cenné papíry mají rating zapsané ratingové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu třetímu nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro expozice vůči institucím. Pro tyto účely lze obdobně nakládat s dluhovými cennými papíry vydanými 4.1 regionálními vládami a místními orgány, kterým nelze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat obdobnou rizikovou váhu jako expozicím vůči centrální vládě v témže právním řádu, 4.2 organizacemi veřejného sektoru, kterým se v rámci standardizovaného přístupu přiřazují obdobné rizikové váhy jako expozicím vůči institucím, nebo 4.3 mezinárodními rozvojovými bankami, kterým nelze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %; 5. dluhové cenné papíry vydané jinými osobami, pokud tyto cenné papíry mají rating zapsané ratingové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu třetímu nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro podnikové expozice; 6. dluhové cenné papíry s krátkodobým ratingem zapsané ratingové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu třetímu nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice; 7. dluhové cenné papíry bez externího ratingu zapsané ratingové agentury vydané institucemi, pokud 7.1 jsou kótovány na uznané burze, 7.2 představují nepodřízený (senior) dluh, 7.3 všechny ostatní emise dluhových cenných papírů vydávající instituce, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti (pari passu) a mají rating zapsané ratingové agentury, mají rating, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu třetímu nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro instituce nebo pro krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice, 7.4 věřitel nemá k dispozici informace, podle nichž by emise měla obdržet méně příznivý rating, než je uvedeno v předchozím bodě, a 7.5 povinná osoba je schopna prokázat, že likvidnost těchto cenných papírů je pro účely snižování úvěrového rizika dostatečná; 8. akcie a vyměnitelné dluhopisy zahrnované do hlavního indexu, nebo 9. podíly ve fondech kolektivního investování, zejména akcie investičních fondů nebo podílové listy podílových fondů, pokud 9.1 jejich ceny jsou denně uveřejňovány a 9.2 fond kolektivního investování je oprávněn investovat pouze do nástrojů podle bodů 1 až 8. Pokud používá deriváty k zajištění těchto investic, nebo má záměr používat je, není to překážkou uznatelnosti podílů v tomto fondu jako finančního kolaterálu. Není-li investování fondu kolektivního investování omezeno pouze na nástroje podle bodů 1 až 8, lze jako zajištění uznat podíly odpovídající hodnotě uznatelných aktiv, přičemž se má za to, že fond kolektivního investování investoval do neuznatelných aktiv v maximální výši povolené v jeho statutu. V případech, kdy neuznatelná aktiva mohou mít zápornou hodnotu v důsledku závazků nebo podmíněných závazků vyplývajících z vlastnictví těchto aktiv, vypočítává úvěrová instituce celkovou hodnotu neuznatelných aktiv a sníží hodnotu uznatelných aktiv o hodnotu neuznatelných aktiv, je-li tato hodnota celkově záporná. c) Mají-li dluhové cenné papíry s dlouhodobým nebo krátkodobým ratingem 1. dva ratingy zapsaných ratingových agentur, používá se rating méně příznivý, nebo 2. více než dva ratingy zapsaných ratingových agentur, používají se dva nejpříznivější z nich. Pokud se tyto dva nejpříznivější ratingy liší, použije se ten, který je méně příznivý. d) Při používání komplexní metody finančního kolaterálu lze za finanční kolaterál považovat také 1. akcie a vyměnitelné dluhopisy nezahrnuté do hlavního indexu, ale kótované na uznané burze, nebo 2. podíly ve fondech kolektivního investování, pokud 2.1 jejich ceny jsou denně uveřejňovány a 2.2 fond kolektivního investování je oprávněn investovat pouze do nástrojů podle bodu 1 a podle písmene b) bodů 1 až 8. Pokud používá deriváty k zajištění těchto investic, nebo má záměr používat je, není to překážkou uznatelnosti podílů v tomto fondu jako finančního kolaterálu. Není-li investování fondu kolektivního investování omezeno na nástroje, které jsou uznatelné podle písmene b) bodů 1 až 8, a na nástroje podle bodu 1, lze jako zajištění uznat podíly odpovídající hodnotě uznatelných aktiv, přičemž se má za to, že fond kolektivního investování investoval do neuznatelných aktiv v maximální výši povolené v jeho statutu. V případech, kdy neuznatelná aktiva mohou mít zápornou hodnotu v důsledku závazků nebo podmíněných závazků vyplývajících z vlastnictví těchto aktiv, vypočítává úvěrová instituce celkovou hodnotu neuznatelných aktiv a sníží hodnotu uznatelných aktiv o hodnotu neuznatelných aktiv, je-li tato hodnota celkově záporná. e) Finanční kolaterál lze uznat pro účely stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního nebo obchodního portfolia, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. mezi úvěrovou kvalitou dlužníka a hodnotou kolaterálu nesmí být významná pozitivní korelace. Cenné papíry vydané dlužníkem nebo členem ekonomicky spjaté skupiny osob nelze uznat jako finanční kolaterál, ledaže jde o kryté dluhopisy dlužníka podle standardizovaného přístupu používané jako kolaterál v repo obchodech a splňující podmínku nevýznamné korelace; 2. jsou splněny všechny smluvní a zákonné požadavky ohledně vymahatelnosti smluv o kolaterálu podle právního řádu, kterému daný kolaterál podléhá. Povinná osoba uskutečňuje všechny kroky nezbytné k tomu, aby byla tato vymahatelnost zajištěna. Povinná osoba má k dispozici uspokojivý právní rozbor, který potvrzuje vymahatelnost smluv o kolaterálu ve všech příslušných právních řádech. Pro trvalé zajištění vymahatelnosti se právní rozbor podle potřeby aktualizuje; 3. smlouvy týkající se kolaterálu jsou řádně zdokumentovány a obsahují jednoznačný a důkladný postup pro včasné uspokojení pohledávky. Povinná osoba 3.1 má k dispozici důkladné postupy v oblasti řízení rizik spojených s použitím kolaterálu, zejména rizik spojených se ztrátou, snížením nebo zánikem zajištění, nesprávným oceněním, koncentrací rizik vyplývajících z využití kolaterálu a vazby na celkový rizikový profil povinné osoby, 3.2 má zdokumentovány zásady a postupy týkající se přijímaných typů a hodnoty kolaterálu, 3.3 stanovuje odpovídajícím způsobem tržní hodnotu kolaterálu. Přecenění kolaterálu provádí alespoň jednou za 6 měsíců a dále vždy, když má důvod se domnívat, že došlo k významnému poklesu tržní hodnoty kolaterálu; 4. kolaterál nebo jeho část není převeden na třetí osobu nebo zatížen právem třetí osoby; tím není dotčeno právo předat kolaterál nebo jeho část do úschovy, k uložení, ke skladování nebo do správy třetí osoby za podmínky, že jej tato osoba eviduje odděleně od svých vlastních aktiv; 5. při používání jednoduché metody finančního kolaterálu je zbytková splatnost kolaterálu alespoň tak dlouhá jako zbytková splatnost expozice. II. Majetkové zajištění uznatelné jen v rámci přístupu IRB Kromě majetkového zajištění uznatelného v rámci všech přístupů lze v rámci přístupu IRB uznat ještě tyto typy zajištění: 1. Nemovitosti a) Jako zajištění nemovitostmi lze uznat 1. obytné nemovitosti, které jsou nebo budou obývány nebo pronajímány k bydlení jejich vlastníkem a jsou vlastněny přímo nebo prostřednictvím vlastníkem založené společnosti, pokud se jedná o nemovitosti soukromých investičních společností, (beneficial owner), 2. podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud obytné nemovitosti jsou nebo budou vlastníkem obývány nebo pronajímány k bydlení, 3. nebytové nemovitosti na území jiného členského státu, pokud příslušný orgán dohledu považuje nebytové nemovitosti na svém území za uznatelné zajištění a jsou splněny podmínky, které pro jejich uznatelnost stanovil, nebo 4. podíly ve finských společnostech zajišťujících nebytovou výstavbu (Finnish housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy. b) Zajištění nemovitostmi lze uznat, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. hodnota nemovitosti není významně závislá na úvěrové kvalitě dlužníka. Tento požadavek nevylučuje situaci, kdy pouze makroekonomické faktory ovlivní hodnotu nemovitosti i plnění dlužníka; 2. riziko dlužníka není významně závislé na provozování dané nemovitosti nebo projektu, ale spíše závisí na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů. To znamená, že splacení expozice není významně závislé na peněžních tocích plynoucích z nemovitosti poskytnuté jako zajištění. Tato podmínka nemusí být splněna u expozic zajištěných nemovitostmi na území členského státu, nevyžaduje-li u těchto nemovitostí její splnění příslušný orgán dohledu tohoto členského státu; 3. zajištění je právně účinné a vymahatelné ve všech příslušných právních řádech a v přiměřené době rovněž i zpeněžitelné; 4. povinná osoba pravidelně sleduje hodnotu nemovitosti, a to alespoň jednou za 3 roky v případě obytných nemovitostí a alespoň jednou za rok v případě nebytových nemovitostí. Častější sledování provádí při výrazných změnách podmínek na trhu. Pro sledování hodnoty nemovitostí a identifikaci těch, u nichž je nutné přecenění, lze využívat statistické metody. Pokud se lze domnívat, že hodnota nemovitosti mohla v porovnání se všeobecnými tržními hodnotami významně poklesnout, hodnotu nemovitosti přezkoumává nezávislý znalec (odhadce); za nezávislého znalce lze považovat osobu, která má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti s oceňováním, nepodílí se na úvěrovém rozhodovacím procesu a je na něm nezávislá. U pohledávek vyšších než je částka odpovídající 3 000 000 EUR nebo 5 % kapitálu je hodnota nemovitostí přezkoumávána nezávislým znalcem alespoň jednou za 3 roky; 5. povinná osoba má jednoznačně zdokumentovány druhy nemovitostí, které přijímá jako zajištění, a své zásady a postupy pro poskytování úvěrů s tímto zajištěním, 6. povinná osoba ověřuje, že nemovitost je řádně pojištěna proti škodám. 2. Pohledávky a) Jako zajištění lze uznat pohledávky vzniklé z obchodní transakce nebo z transakcí, jejichž původní splatnost není delší než 1 rok. Jako zajištění však nelze uznat 1. pohledávky související se sekuritizací, subparticipací nebo úvěrovými deriváty, 2. pohledávky vůči ekonomicky spjatým osobám či osobám propojeným s dlužníkem majetkově, organizačně nebo na základě ovládacích smluv, nebo 3. pohledávky vůči zaměstnancům dlužníka. b) Zajištění pohledávkami lze uznat, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. nárok povinné osoby na uspokojení pohledávky z tohoto zajištění je prvním v pořadí; za porušení této podmínky se nepovažuje, pokud nároku povinné osoby nebo osoby v regulovaném konsolidačním celku předcházejí nároky určitých přednostních věřitelů vyplývající z právních předpisů. Povinná osoba činí všechny úkony nezbytné ke splnění místních požadavků ohledně vymahatelnosti svých nároků z tohoto zajištění. Právo věřitele na plnění z pohledávek, které jsou předmětem zajištění, je důkladně, účinně a jednoznačně právně ošetřeno. Povinná osoba má k dispozici uspokojivý právní rozbor, který potvrzuje vymahatelnost smluv o zajištění pohledávkami ve všech příslušných právních řádech; za účelem trvalého zajištění vymahatelnosti se právní rozbor podle potřeby aktualizuje; 2. smlouvy týkající se zajištění pohledávkami jsou řádně zdokumentovány a obsahují jednoznačný a důkladný postup pro včasné uspokojení nároků ze zajištění; 3. povinnou osobou uplatňované postupy zajišťují dodržení všech právních podmínek nutných pro prohlášení selhání dlužníka a včasné uspokojení nároků ze zajištění. V případě selhání dlužníka nebo jeho finančních nebo ekonomických potíží je povinná osoba oprávněna postoupit pohledávky sloužící jako zajištění třetím osobám bez souhlasu dlužníků z těchto pohledávek; 4. povinná osoba uplatňuje řádné postupy pro určení úvěrového rizika spojeného s pohledávkami, zejména analyzuje finanční a ekonomickou situaci dlužníka, odvětví, ve kterém dlužník podniká, typy smluvních partnerů, se kterými dlužník obchoduje. Pokud povinná osoba neprovádí vlastní hodnocení úvěrového rizika smluvních partnerů dlužníka, ověřuje postupy, které k hodnocení používá dlužník, aby se ujistila o jejich spolehlivosti, dostatečnosti a důvěryhodnosti; 5. rozdíl (marže) mezi jmenovitou hodnotou pohledávek a zajištěnou hodnotou expozice odráží všechny příslušné faktory, zejména náklady na uspokojení nároků ze zajištění, koncentraci uvnitř souboru pohledávek zastavených nebo postoupených jedním dlužníkem a možné riziko koncentrace v rámci celkových expozic věřitele. Povinná osoba pohledávky průběžně sleduje, pravidelně kontroluje dodržování úvěrových podmínek, vliv případných právních či jiných omezení v souvislosti s ochranou životního prostředí a dodržování dalších zákonných požadavků; 6. pohledávky jsou diversifikovány a mezi úvěrovou kvalitou dlužníka a hodnotou pohledávky není významná pozitivní korelace. Při významné pozitivní korelaci jsou u souboru pohledávek v marži zohledněna doprovodná rizika vyplývající z této korelace; 7. povinná osoba má zdokumentovány postupy pro uspokojení nároků ze zajištění, zejména při selhání dlužníka, a to i v případech, kdy za běžných okolností je plněno dlužníkovi. 3. Movité věci a) Jako zajištění lze uznat movité věci, pokud 1. existují likvidní trhy, které umožňují rychlé a ekonomicky efektivní zpeněžení těchto věcí, 2. existují všeobecně přijímané a veřejně dostupné tržní ceny těchto věcí a 3. povinná osoba je schopna prokázat, že nic nenasvědčuje tomu, že čistá realizovatelná hodnota těchto věcí sloužících jako zajištění by se významně odlišovala od tržních cen. b) Zajištění movitými věcmi lze uznat, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. zajištění je právně účinné a vymahatelné ve všech příslušných právních řádech a v přiměřené době rovněž i zpeněžitelné. Nárok povinné osoby na uspokojení pohledávky z tohoto zajištění je prvním v pořadí; za porušení této podmínky se nepovažuje, pokud nároku povinné osoby nebo osoby v regulovaném konsolidačním celku předcházejí nároky určitých přednostních věřitelů vyplývající z právních předpisů; 2. povinná osoba pravidelně sleduje hodnotu těchto věcí, a to alespoň jednou ročně. Častější sledování provádí při výrazných změnách podmínek na trhu; 3. smlouva obsahuje podrobný popis předmětu zajištění a podrobné údaje o způsobu a četnosti (frekvenci) jeho přeceňování, 4. povinná osoba má jednoznačně zdokumentovány druhy movitých věcí, které přijímá jako zajištění, 5. povinná osoba ve své úvěrové politice stanovuje s ohledem na strukturu transakcí požadavky na movité věci týkající se jejich přiměřené hodnoty ve vztahu k hodnotě expozice, schopnosti snadno a včas tyto věci zpeněžit, schopnosti objektivně je ocenit a četnosti, s jakou je možné ocenění stanovit, včetně využití odborných odhadů nebo ocenění, a volatility nebo substitutu (proxy) volatility hodnoty těchto věcí, 6. prvotní ocenění i následné přeceňování plně zohledňuje jakékoli fyzické nebo morální opotřebení věcí; zvláštní pozornost je při tom věnována věcem citlivým na módnost a aktuálnost; 7. povinná osoba je oprávněna fyzicky kontrolovat stav věcí a uplatňuje zásady a postupy, které výkon práva fyzické kontroly upravují, 8. povinná osoba ověřuje, že věc je řádně pojištěna proti škodám. 4. Věci v leasingu a) Pohledávky z leasingu lze považovat za expozice zajištěné předmětem leasingu, pokud poměr hodnoty zajištění k hodnotě expozice dosahuje alespoň požadované minimální míry zajištění (dolní prahová hodnota C*). Způsob stanovení této hodnoty je uveden v příloze č. 16 této vyhlášky. b) Předmět leasingu lze uznat jako zajištění, pokud 1. se jedná o nemovitost nebo movitou věc splňující podmínky uznatelnosti pro daný typ zajištění stanovené touto vyhláškou, 2. pronajímatel uplatňuje důkladné postupy v oblasti řízení rizik s ohledem na způsob využití předmětu leasingu, jeho stáří a plánovanou dobu používání, včetně přiměřeného sledování hodnoty předmětu leasingu, 3. pronajímatel je vlastníkem předmětu leasingu a 4. rozdíl mezi hodnotou expozice a tržní hodnotou předmětu leasingu není významný v poměru k celkové míře snížení úvěrového rizika přiřazené danému předmětu leasingu; není-li tato podmínka splněna, lze předmět leasingu uznat pouze pokud je tento rozdíl zohledněn při výpočtu hodnoty LGD nebo při stanovení míry snížení úvěrového rizika. B. Osobní zajištění a) K osobnímu zajištění uznatelnému v rámci všech přístupů a metod se řadí 1. bankovní záruky, ručení a vybrané právní instituty plnící obdobnou funkci (dále jen „záruky“), 2. úvěrové deriváty a 3. ostatní osobní zajištění. b) Jsou-li splněny podmínky uznatelnosti, lze obdobně jako k zárukám přistupovat k ostatnímu osobnímu zajištění, kterým se rozumí 1. hotovostní kolaterál u osoby odlišné od povinné osoby, jejíž expozice se zajišťuje (dále jen „hotovostní kolaterál u třetí osoby“), 2. nástroj splatný na vyžádání vydaný osobou odlišnou od povinné osoby, jejíž expozice se zajišťuje, (dále jen „nástroj splatný na vyžádání“) a 3. životní pojištění. c) Jako poskytovatele osobního zajištění lze v rámci standardizovaného přístupu i přístupu IRB uznat 1. centrální vlády nebo centrální banky, 2. regionální vlády nebo místní orgány, 3. mezinárodní rozvojové banky, 4. mezinárodní organizace, pokud se expozicím vůči nim přiřazuje v rámci standardizovaného přístupu riziková váha 0 %, 5. organizace veřejného sektoru, pokud se k expozicím vůči nim přistupuje v rámci standardizovaného přístupu obdobně jako k expozicím vůči institucím nebo centrálním vládám, 6. instituce, 7. finanční instituce, se kterými se v rámci standardizovaného přístupu zachází jako s institucemi, nebo 8. ostatní právnické osoby, včetně osob ovládajících povinnou osobu nebo povinnou osobou ovládaných či přidružených osob, pokud 8.1 pro ně je zapsanou ratingovou agenturou stanoven rating, na jehož základě se v rámci standardizovaného přístupu podnikové expozici vůči takovéto osobě přiřazuje riziková váha nejvýše 50 %, nebo 8.2 pro ně není zapsanou ratingovou agenturou stanoven rating, ale povinná osoba používá přístup IRB, s tím, že podle interního ratingu je hodnota PD těchto osob stejná jako u ratingů zapsaných ratingových agentur, na jejichž základě se v rámci standardizovaného přístupu podnikové expozici vůči takovéto osobě přiřazuje riziková váha nejvýše 50 %. d) Používá-li povinná osoba přístup IRB, lze poskytovatele osobního zajištění uznat, pokud povinná osoba tyto poskytovatele interně ohodnocuje obdobně jako dlužníky. e) Používá-li povinná osoba přístup IRB, lze pro účely zohlednění dvojího selhání zohlednit zajištění, jehož poskytovatelem jsou 1. instituce, 2. pojišťovny, 3. zajišťovny, nebo 4. exportní úvěrové agentury. f) Aby bylo možné dvojí selhání v rámci přístupu IRB zohlednit, musí poskytovatel zajištění splňovat tyto podmínky: 1. poskytovatel zajištění má dostatečné odborné znalosti v oblasti poskytování osobního zajištění úvěrového rizika, 2. poskytovatel zajištění podléhá obdobné regulaci, jako stanovují pravidla v této vyhlášce, nebo měl v době, kdy bylo poskytnuto zajištění expozice, externí rating zapsané ratingové agentury, který odpovídá třetímu stupni úvěrové kvality nebo lepšímu podle pravidel pro stanovení rizikových vah pro podnikové expozice v rámci standardizovaného přístupu, 3. poskytovatel zajištění měl v době, kdy bylo poskytnuto zajištění, nebo v jakémkoli časovém období poté, interní rating s hodnotou PD, která je stejná nebo nižší než hodnota PD, která je spojena s druhým stupněm úvěrové kvality nebo lepším podle pravidel pro stanovení rizikových vah pro podnikové expozice v rámci standardizovaného přístupu, 4. poskytovatel zajištění má interní rating s hodnotou PD, která je stejná nebo nižší než ta, která je spojena s třetím stupněm úvěrové kvality nebo lepším podle pravidel pro stanovení rizikových vah pro podnikové expozice v rámci standardizovaného přístupu. g) V případě zajištění poskytnutého exportní úvěrovou agenturou se v případě zohlednění dvojího selhání v rámci přístupu IRB nezohlední případná explicitní protizáruka vydaná centrální vládou. Protizárukou se rozumí záruka, která zajišťuje nároky věřitele vyplývající z jiné záruky. 1. Záruky a) Zajištění zárukou lze uznat, pokud jsou splněny tyto základní a dodatečné podmínky. b) Základní podmínky uznatelnosti záruk jsou tyto: 1. záruka představuje přímý závazek poskytovatele zajištění, 2. rozsah záruky je jednoznačně vymezený a nesporný, 3. záruka neobsahuje ustanovení, jehož splnění by bylo mimo přímou kontrolu věřitele a které by 3.1 poskytovateli zajištění umožňovalo toto zajištění jednostranně zrušit, 3.2 zvyšovalo skutečné náklady na zajištění v případě zhoršení úvěrové kvality zajištěné expozice, 3.3 poskytovateli zajištění umožňovalo neplnit včas v případě, že původní dlužník nezaplatil jakoukoli splatnou částku, nebo 3.4 poskytovateli zajištění umožňovalo zkrátit dobu platnosti tohoto zajištění; 4. záruka je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech, 5. povinná osoba je schopna prokázat, že má k dispozici systémy k řízení možné koncentrace rizika v důsledku používání záruk, 6. povinná osoba je schopna prokázat, jak je její strategie při využívání záruk propojena s řízením jejího celkového rizikového profilu. c) Dodatečné podmínky uznatelnosti záruk jsou tyto: 1. v případě prodlení dlužníka s plněním jakékoli částky má věřitel právo požadovat včasné plnění od poskytovatele zajištění; toto plnění není podmíněno povinností věřitele vymáhat svůj nárok nejprve po dlužníkovi. V případě záruky poskytnuté osobou, která je uznatelným poskytovatelem protizáruk podle písmene d), se má za to, že tato podmínka je splněna, pokud je povinná osoba schopna prokázat, že ochranný účinek záruky před ztrátami, včetně ztrát vyplývajících z neplacení jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, opravňuje k takovému postupu, nebo pokud má povinná osoba právo obdržet včas od poskytovatele zajištění předběžné plnění. Výše tohoto plnění se stanoví jako spolehlivý odhad výše ekonomické ztráty včetně ztrát vyplývajících z neplacení příslušenství a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, a kterou věřitel pravděpodobně utrpí poměrně k výši krytí poskytnutého zárukou. Obdobně se postupuje u záruk v rámci uznaného ručitelského systému (mutual guarantee schemes) a u protizáruk. V případě úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí je jako osobní zajištění uznatelná i záruka, která splňuje podmínky uvedené v tomto odstavci a podmínku, že záruka neobsahuje ustanovení, jehož splnění by bylo mimo přímou kontrolu věřitele a které by poskytovateli zajištění umožňovalo zbavit se povinnosti platit včas v případě, že původní dlužník nezaplatil jakoukoli splatnou částku v celkové lhůtě 24 měsíců; 2. záruka je výslovný a řádně zdokumentovaný závazek poskytovatele zajištění; 3. záruka pokrývá všechny druhy plateb, které má dlužník provést v souvislosti se svým závazkem vůči věřiteli; pokud jsou určité typy plateb dlužníka ze záruky vyloučeny, uznaná hodnota záruky se upravuje tak, aby odrážela toto omezené krytí. d) Protizáruku lze uznat jako zajištění zárukou, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. poskytovatelem protizáruky je 1.1 centrální vláda nebo centrální banka, 1.2 regionální vláda nebo místní orgán nebo organizace veřejného sektoru, pokud se k expozicím vůči nim přistupuje v rámci standardizovaného přístupu jako k expozicím vůči centrální vládě v témže právním řádu, 1.3 mezinárodní rozvojová banka nebo mezinárodní organizace, pokud se expozicím vůči nim přiřazuje v rámci standardizovaného přístupu riziková váha 0 %, 1.4 organizace veřejného sektoru, pokud se k expozicím vůči ní přistupuje v rámci standardizovaného přístupu jako k expozicím vůči institucím, nebo 1.5 jiný subjekt, pokud je jím poskytnutá protizáruka přímo zajištěna jedním z předcházejících subjektů, 2. protizáruka plně pokrývá úvěrové riziko expozice, 3. záruka i protizáruka splňují podmínky uznatelnosti záruk, s výjimkou podmínky přímého zajištění expozice v případě protizáruky, 4. povinná osoba je schopna prokázat, že zajištění je důkladné a že nic z historické zkušenosti nenaznačuje, že zajištění protizárukou by poskytovalo menší jistotu než zajištění přímou zárukou vystavenou daným poskytovatelem protizáruky. 2. Úvěrové deriváty a) Jako zajištění lze uznat tyto úvěrové deriváty a nástroje, které mohou být z těchto úvěrových derivátů složeny: 1. swapy úvěrového selhání, 2. swapy veškerých výnosů; tento úvěrový derivát však nelze uznat jako zajištění, pokud příjemce zajištění nezohledňuje čisté příjmy z derivátu při snížení hodnoty zajišťované expozice (snížením reálné hodnoty nebo úpravou ocenění), nebo 3. úvěrové dluhové cenné papíry; k úvěrovým dluhovým cenným papírům vydaným povinnou osobou se přistupuje jako k hotovostnímu kolaterálu, a to do výše přijaté hotovosti. b) Z vnitřních obchodů lze uznat jako zajištění úvěrového rizika expozice v investičním portfoliu úvěrový derivát zařazený do obchodního portfolia, pokud úvěrové riziko z tohoto derivátu je z obchodního portfolia převedeno na třetí osobu. Splňují-li vnitřní úvěrové deriváty podmínky uznatelnosti zajištění, přistupuje se k nim jako k osobnímu zajištění. c) Zajištění úvěrovým derivátem lze uznat, pokud jsou splněny základní podmínky uznatelnosti jako v případě záruk, a dále jsou splněny tyto dodatečné podmínky: 1. úvěrový derivát zahrnuje alespoň tyto úvěrové události: 1.1 nezaplacení částek splatných v souladu s podmínkami podkladového nástroje, které jsou platné v době tohoto nezaplacení (s dobou odkladu, která je téměř stejná nebo kratší než doba odkladu podkladového nástroje), 1.2 povolení reorganizace nebo oddlužení anebo prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo písemné prohlášení o neschopnosti obecně platit své dluhy v termínu jejich splatnosti, a podobné skutečnosti, 1.3 restrukturalizaci podkladového nástroje vyžadující prominutí nebo odložení splátek jistiny nebo příslušenství, které vede k úvěrové ztrátě, zejména k úpravě ocenění s dopadem do výkazu zisku a ztráty; pokud není tato úvěrová událost zahrnuta, úvěrový derivát lze uznat, je-li jeho uznatelná hodnota snížena v souladu s přílohou upravující výpočet účinků technik snižování úvěrového rizika; 2. umožňuje-li úvěrový derivát vypořádání v penězích, povinná osoba má důkladné oceňovací postupy pro spolehlivý odhad ztráty. Je jednoznačně stanovena lhůta, ve které je provedeno přecenění podkladového nástroje v závislosti na úvěrové události; 3. je-li pro účely vypořádání vyžadováno právo a schopnost příjemce zajištění převést podkladový nástroj na poskytovatele zajištění, podmínky podkladového nástroje stanovují, že jakýkoliv požadovaný souhlas s takovýmto převodem nelze bezdůvodně odepřít, 4. jsou jednoznačně vymezeny osoby odpovědné za určení, zda nastala úvěrová událost, s tím, že se nemůže jednat o výlučnou odpovědnost poskytovatele zajištění. Příjemce zajištění má právo a je schopen informovat poskytovatele zajištění o tom, že nastala úvěrová událost; 5. dochází-li k nesouladu mezi podkladovým a referenčním nástrojem, 5.1 referenční nástroj je postaven na roveň (pari passu) podkladovému nástroji nebo mu je podřízen (junior) a 5.2 podkladový a referenční nástroj jsou vydány stejnou osobou a obsahují právně vymahatelné doložky křížového selhání a křížového urychlení. Referenčním nástrojem se rozumí nástroj použitý pro účely stanovení výše hotovostního vypořádání nebo hodnoty převáděného nástroje nebo pro účely určení, zda nastala úvěrová událost. d) Pokud je koš expozic zajištěn úvěrovým derivátem prvního selhání, může se upravit výpočet hodnoty rizikově vážené expozice a výše očekávané úvěrové ztráty z té expozice, která by bez zajištění měla nejnižší hodnotu rizikově vážené expozice, pokud je hodnota této expozice nižší nebo rovná hodnotě zajištění. e) Pokud je koš expozic zajištěn úvěrovým derivátem n-tého selhání, může příjemce zajištění toto zajištění uznat pro výpočet hodnot rizikově vážených expozic a výší očekávaných úvěrových ztrát pouze tehdy, pokud bylo zajištění poskytnuto také pro předcházejících (n-1) selhání, nebo pokud již (n-1) selhání nastalo. V takovém případě se bude postupovat podle metodologie stanovené pro deriváty prvního selhání, odpovídajícím způsobem upravené pro produkty n-tého selhání. 3. Záruky a úvěrové deriváty v případě dvojího selhání Používá-li povinná osoba přístup IRB, dvojí selhání lze v případě zajištění zárukou nebo úvěrovým derivátem zohlednit, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) podkladový nástroj se vztahuje k: 1. podnikové expozici v rámci přístupu IRB, s výjimkou expozic vůči pojišťovnám a zajišťovnám, 2. expozicím vůči regionální vládě, místnímu orgánu nebo organizaci veřejného sektoru, s níž se v rámci přístupu IRB nezachází jako s expozicí vůči centrální vládě nebo centrální bance, 3. expozici vůči malému nebo střednímu podnikateli, která splňuje podmínky pro zařazení do kategorie retailových expozic v rámci přístupu IRB, b) dlužníci nejsou osobami jednajícími ve shodě27) s poskytovatelem zajištění, c) expozice je zajištěna jedním z těchto nástrojů: 1. úvěrovými deriváty na jedno jméno (single-name unfunded credit derivatives) nebo zárukami na jedno jméno (single-name guarantees), 2. produkty v koši prvního selhání - dvojí selhání se zohlední v rámci koše u toho aktiva, které má nejnižší hodnotu rizikově vážené expozice, nebo 3. produkty v koši n-tého selhání - dvojí selhání se zohlední pouze v případě, že bylo získáno také uznatelné zajištění pro předcházejících (n-1) selhání, nebo již v rámci koše došlo k selhání u (n-1) aktiv. Dvojí selhání se zohlední v rámci koše u toho aktiva, které má nejnižší hodnotu rizikově vážené expozice; d) zajištění splňuje základní a dodatečné podmínky pro záruky a úvěrové deriváty, včetně ustanovení o nesouladu mezi podkladovým a referenčním nástrojem, e) riziková váha dané expozice před zohledněním dvojího selhání nezohledňuje žádným způsobem zajištění, f) povinná osoba má právo na platbu od poskytovatele zajištění a očekává, že ji obdrží, aniž by musela podnikat právní kroky a vymáhat platbu na dlužníkovi. Do té míry, jak je to možné, podnikne povinná osoba kroky, aby se ujistila, že poskytovatel zajištění je ochoten okamžitě zaplatit, pokud dojde k úvěrové události; g) zajištění pokryje všechny úvěrové ztráty vzniklé na zajištěné části expozice, ke kterým dojde v důsledku úvěrových událostí uvedených ve smlouvě, h) pokud má podle splátkového kalendáře dojít k fyzickému vypořádání, pak musí existovat právní jistota ohledně možnosti dodat podkladový nástroj. Pokud má povinná osoba v úmyslu dodat jiný nástroj než podkladový nástroj, musí zajistit, aby tento nástroj byl dostatečně likvidní, aby ho povinná osoba byla schopna koupit pro dodání v souladu se smlouvou; i) podmínky zajištění úvěrového rizika musí být právně potvrzeny v písemné podobě jak poskytovatelem zajištění úvěrového rizika, tak povinnou osobou, j) instituce musí mít zavedený postup pro zjištění významné korelace mezi úvěruschopností poskytovatele zajištění a dlužníka podkladového nástroje, s výjimkou faktoru systematického rizika, k) v případě zajištění proti riziku rozmělnění nesmí být prodejce nakoupených pohledávek osobou jednající ve shodě s poskytovatelem zajištění. 4. Ostatní osobní zajištění a) Hotovostní kolaterál u třetí osoby lze uznat, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. jedná se o peněžitou pohledávku vůči instituci, která není v její správě a jež je zastavena, anebo postoupena, ve prospěch povinné osoby, 2. právo ze zajištění je bezpodmínečné a nezrušitelné bez souhlasu povinné osoby, 3. instituce plní pohledávku výlučně ve prospěch povinné osoby nebo jiných osob se souhlasem povinné osoby a 4. právo ze zajištění je účinné a vymahatelné ve všech příslušných právních řádech. b) Nástroj splatný na vyžádání lze uznat, pokud je vydán institucí a jsou splněny podmínky uznatelnosti pro finanční kolaterál. c) Životní pojištění lze uznat, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. pohledávka na výplatu pojistného plnění, anebo odkupného, je zastavena, anebo postoupena, ve prospěch povinné osoby, jejíž expozice se zajišťuje, 2. právo ze zajištění je účinné a vymahatelné ve všech příslušných právních řádech, 3. povinná osoba je informována o jakémkoli nezaplacení pojistného, 4. povinná osoba je v případě selhání dlužníka oprávněna zrušit pojištění a požadovat výplatu odkupného, 5. odkupné je splatné bez zbytečného odkladu a jeho výše je zřejmá a neredukovatelná, 6. výplatu pojistného plnění, anebo odkupného, ve prospěch jiné osoby lze provést jen se souhlasem povinné osoby a 7. na výkon činnosti pojistitele se vztahují příslušné předpisy Evropské unie upravující reorganizaci a likvidaci pojišťoven a životní pojištění,29) anebo právní předpisy a pravidla výkonu dohledu, které jsou obdobné právnímu režimu uplatňovanému v členských státech. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Vymezení pojmů Pro účely této přílohy se rozumí hlavním účastníkem trhu a) centrální vláda nebo centrální banka s externím ratingem zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu čtvrtému nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Pro tyto účely se obdobně přistupuje k 1. regionálním vládám a místním orgánům, s expozicemi vůči nimž se zachází v rámci standardizovaného přístupu jako s expozicemi vůči centrální vládě v témže právním řádu, 2. organizacím veřejného sektoru, s expozicemi vůči nimž se zachází v rámci standardizovaného přístupu jako s expozicemi vůči centrálním vládám, 3. mezinárodním rozvojovým bankám, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %, nebo 4. mezinárodním organizacím, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %; b) instituce, c) pojišťovna nebo jiná finanční instituce, které lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 20 %, nebo v případě úvěrových institucí uplatňujících přístup IRB finanční instituce, která nemá externí rating zapsané ratingové agentury, avšak má interní rating s hodnotou PD odpovídající pravděpodobnosti selhání spojené s externím ratingem zapsané ratingové agentury, kterému byl příslušným orgánem dohledu přiřazen druhý stupeň externího ratingu nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah pro podnikové expozice v rámci přístupu IRB, d) fond kolektivního investování, nad nímž je vykonáván dohled a který zároveň splňuje kapitálové požadavky nebo omezení ohledně výše zadlužení, e) penzijní fond, nad nímž je vykonáván dohled, nebo f) uznané clearingové centrum. II. Metody a podmínky pro zohledňování účinků majetkového zajištění Výběr metody pro zohledňování účinků majetkového zajištění a s tím související podmínky závisejí na tom, zda majetkové zajištění je ve formě 1. započtení, 2. finančního kolaterálu, 3. nemovitosti, 4. pohledávek, 5. movitých věcí, nebo 6. věcí v leasingu. 1. Dohoda o rozvahovém započtení Jde-li o dohodu o rozvahovém započtení, věřitel s úvěry a vklady, které jsou předmětem započtení, zachází jako s hotovostním kolaterálem a používá pro ně metody stanovené pro finanční kolaterál. 2. Rámcová dohoda o započtení a) Jde-li o rámcovou dohodu o započtení, lze v rámci standardizovaného přístupu i přístupu IRB používat 1. komplexní metodu finančního kolaterálu, nebo 2. metodu založenou na vlastních modelech, a to při splnění podmínek, které s jednotlivými metodami souvisejí. b) Při použití komplexní metody finančního kolaterálu se stanovuje plně upravená hodnota expozice (E*), a to s využitím regulatorních koeficientů volatility podle tabulek č. 1 až 4 v této příloze, nebo koeficientů volatility stanovených na základě vlastních odhadů; ustanovení týkající se stanovení koeficientů volatility uvedená u finančního kolaterálu se použijí obdobně. Při výpočtu plně upravené hodnoty expozice (E*) se postupuje takto: 1. vypočítá se čistá pozice pro každý typ cenných papírů nebo komodit; od celkové hodnoty cenných papírů nebo komodit daného typu půjčených, prodaných nebo poskytnutých podle rámcové dohody o započtení se odečte celková hodnota cenných papírů nebo komodit daného typu vypůjčených, nakoupených nebo přijatých podle rámcové dohody o započtení. Pro tyto účely se typem cenných papírů rozumí cenné papíry vydané stejnou osobou, se stejným datem emise, stejně stanovenou splatností a stejnou dobou držení, s nimiž jsou spojena stejná práva a povinnosti; 2. vypočítá se čistá pozice v každé měně, ledaže jde o měnu vypořádání podle rámcové dohody o započtení; od celkové hodnoty cenných papírů v každé jednotlivé měně, půjčených, prodaných nebo poskytnutých podle rámcové dohody o započtení, zvýšené o hodnotu hotovosti v dané měně, půjčené nebo převedené podle rámcové dohody o započtení, se odečte celková hodnota cenných papírů v dané měně, vypůjčených, nakoupených nebo přijatých podle rámcové dohody o započtení, zvýšená o hodnotu hotovosti v dané měně, vypůjčené nebo přijaté podle této dohody, 3. stanoví se absolutní hodnota kladné nebo záporné čisté pozice v každém typu cenných papírů nebo komodit a upraví se o příslušný koeficient volatility. Stanoví se absolutní hodnota čisté pozice v každé měně, ledaže jde o měnu vypořádání podle rámcové dohody o započtení, a upraví se o příslušný koeficient volatility pro nesoulad měn; 4. plně upravená hodnota expozice (E*) se při použití komplexní metody finančního kolaterálu stanovuje podle vztahu: E*=max0;ΣE-ΣC+ΣEs.Hs+ΣEfx.Hfx, kde: E* označuje plně upravenou hodnotu expozice, E označuje hodnotu expozice stanovenou podle ustanovení pro standardizovaný přístup nebo přístup IRB bez ohledu na existující zajištění expozice, C označuje hodnotu obdrženého zajištění, Es označuje absolutní hodnotu čisté pozice v každém cenném papíru nebo komoditě, Hs označuje koeficient volatility pro absolutní hodnotu čisté pozice v cenném papíru nebo komoditě, Efx označuje absolutní hodnotu čisté pozice v každé měně, ledaže jde o měnu vypořádání podle rámcové dohody o započtení, Hfx označuje koeficient volatility pro nesoulad měn expozice a zajištění. c) Metodu založenou na vlastních modelech (VaR modely) lze používat pro stanovení plně upravené hodnoty expozice (E*) vyplývající z použití rámcové dohody o započtení, ledaže jde o transakce s deriváty. Tato metoda zohledňuje vliv korelace mezi pozicemi v cenných papírech, které jsou předmětem rámcové dohody o započtení, i likviditu dotčených nástrojů. Vlastní modely použité v této metodě poskytují odhady možné změny hodnoty nezajištěné expozice (∑E - ∑C). d) S použitím metody založené na vlastních modelech souvisejí tyto podmínky: 1. metodu založenou na vlastních modelech lze pro výpočet hodnot rizikově vážených expozic používat při uplatňování standardizovaného přístupu i přístupu IRB. Pokud se povinná osoba rozhodne tuto metodu používat, činí tak u všech protistran a u všech cenných papírů. Nemusí tak postupovat u nevýznamných portfolií; u nich může používat komplexní metodu finančního kolaterálu s regulatorními koeficienty volatility nebo s vlastními odhady koeficientů volatility; 2. metodu založenou na vlastních modelech lze používat, pokud je povinná osoba oprávněna používat vlastní modely pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému nebo tržnímu riziku obchodního portfolia, 3. povinná osoba, která není oprávněna používat vlastní modely pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému nebo tržnímu riziku obchodního portfolia, může požádat oprávněný orgán dohledu o souhlas s jejich používáním pro účely výpočtu plně upravené hodnoty expozice (E*), která vyplývá z použití rámcové dohody o započtení, metodou založenou na vlastních modelech. Je přitom schopna prokázat, že její systém řízení rizik vyplývajících z transakcí podle rámcové dohody o započtení je koncepčně správný a je zajištěno jeho řádné a spolehlivé uplatňování. Povinná osoba je také schopna prokázat splnění požadavků, které jsou stanoveny pro VaR modely pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku obchodního portfolia; 4. 5denní doba držení se přiřazuje repo obchodům s cennými papíry nebo půjčkám či výpůjčkám cenných papírů, 10denní doba držení se přiřazuje ostatním transakcím; pokud by tato doba držení nebyla přiměřená vzhledem k likvidnosti daného nástroje, minimální doba držení se zvýší; 5. vlastní modely lze používat i pro maržové obchody, pokud jsou pokryty dvoustrannou rámcovou dohodou splňující podmínky stanovené pro výpočet hodnoty expozice s rizikem protistrany a oprávněný orgán dohledu k jejich použití udělil souhlas, 6. plně upravená hodnota expozice (E*) se při použití metody založené na vlastních modelech stanovuje podle vztahu: E*=max0;ΣE-ΣC+VaR, kde: E* označuje plně upravenou hodnotu expozice, ∑E - ∑C označuje hodnotu nezajištěné expozice, E označuje hodnotu expozice stanovenou podle ustanovení pro standardizovaný přístup nebo přístup IRB v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika, C označuje hodnotu vypůjčených, nakoupených nebo přijatých cenných papírů nebo vypůjčené či přijaté hotovosti v případě každé takové expozice, VaR označuje výstup modelu za předchozí pracovní den. e) V případě expozic z repo obchodů, půjček nebo výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo maržových obchodů podle rámcových dohod o započtení plně upravená hodnota expozice (E*) nahrazuje hodnotu expozice (E). 3. Finanční kolaterál a) Jde-li o finanční kolaterál, lze v rámci 1. standardizovaného přístupu používat buď jednoduchou metodu finančního kolaterálu, nebo komplexní metodu finančního kolaterálu. Používat zároveň jednoduchou i komplexní metodu finančního kolaterálu není možné, ledaže tak povinná osoba činí pro účely § 92 odst. 1 a 2. Povinná osoba prokáže České národní bance, že toto výjimečné použití obou metod není prováděno selektivně za účelem snížení minimálních kapitálových požadavků a nevede k obcházení pravidel obezřetnosti, 2. přístupu IRB používat komplexní metodu finančního kolaterálu. b) S hotovostí, cennými papíry či komoditami nakoupenými, vypůjčenými nebo přijatými v rámci repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo maržových obchodů se zachází jako s finančním kolaterálem. c) Podle jednoduché metody finančního kolaterálu hodnota uznatelného finančního kolaterálu odpovídá jeho tržní hodnotě stanovené v souladu s podmínkami uznatelnosti finančního kolaterálu. Při použití jednoduché metody finančního kolaterálu se při stanovení rizikové váhy expozice nebo její části ve výši, která odpovídá tržní hodnotě uznatelného finančního kolaterálu (dále v této příloze jen „zajištěná část hodnoty expozice“) postupuje takto: 1. Zajištěné části hodnoty expozice, lze přiřazovat rizikovou váhu 0 %, jde-li o 1.1 zajištěnou část hodnoty expozice z repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů splňujících podmínky pro použití koeficientu volatility 0 %. Pokud protistrana v takové transakci není hlavním účastníkem trhu, riziková váha zajištěné části hodnoty expozice je alespoň 10 %; 1.2 zajištěnou část hodnoty expozice z mimoburzovních derivátů, které jsou denně tržně přeceňovány, jsou zajištěny hotovostním kolaterálem a nedochází u nich k nesouladu měn. Pokud jsou zajištěny dluhovými cennými papíry vydanými centrálními vládami nebo centrálními bankami, kterým se v rámci standardizovaného přístupu přiřazuje riziková váha 0 %, riziková váha zajištěné části hodnoty expozice je alespoň 10 %. Pro tyto účely lze obdobně nakládat s dluhovými cennými papíry vydanými 1.2.1. regionálními vládami nebo místními orgány, pokud se k expozicím vůči nim přistupuje v rámci standardizovaného přístupu jako k expozicím vůči centrální vládě v témže právním řádu, 1.2.2 mezinárodními rozvojovými bankami, pokud se expozicím vůči nim přiřazuje v rámci standardizovaného přístupu riziková váha 0 %, nebo 1.2.3 mezinárodními organizacemi, pokud se expozicím vůči nim přiřazuje v rámci standardizovaného přístupu riziková váha 0 %; 1.3 transakce, kdy expozice i finanční kolaterál jsou ve stejné měně a zároveň finanční kolaterál je v podobě hotovostního kolaterálu nebo dluhových cenných papírů vydaných centrálními vládami nebo centrálními bankami, kterým se v rámci standardizovaného přístupu přiřazuje riziková váha 0 %. Tržní hodnota těchto cenných papírů se pro účely stanovení zajištěné části hodnoty expozice snižuje o 20 %. Pro tyto účely lze obdobně nakládat s dluhovými cennými papíry vydanými 1.3.1 regionálními vládami a místními orgány, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat obdobnou rizikovou váhu jako expozicím vůči centrální vládě v témže právním řádu, 1.3.2 mezinárodními rozvojovými bankami, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %, nebo 1.3.3 mezinárodními organizacemi, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %. 2. V ostatních případech se zajištěné části hodnoty expozice přiřazuje riziková váha, která by v rámci standardizovaného přístupu přímo náležela expozici představované nástrojem použitým jako finanční kolaterál, avšak alespoň 20 %. 3. Zbývající části hodnoty expozice se přiřazuje riziková váha, která by v rámci standardizovaného přístupu náležela nezajištěné expozici vůči dané protistraně. 4. Hodnotou expozice podrozvahové položky podle přílohy č. 6 této vyhlášky se pro tyto účely rozumí 100 % její hodnoty a nikoli hodnota expozice podle § 87 odst. 3. d) Při použití komplexní metody finančního kolaterálu se stanovuje plně upravená hodnota expozice (E*), a to s využitím regulatorních koeficientů volatility podle tabulek č. 1 až 4 v této příloze, nebo koeficientů volatility stanovených na základě vlastních odhadů. Při výpočtu plně upravené hodnoty expozice (E*) se postupuje takto: 1. Tržní hodnota finančního kolaterálu se upravuje pomocí koeficientů volatility o cenovou volatilitu a volatilitu měny. Úprava pomocí koeficientu volatility pro nesoulad měn se provádí, pokud finanční kolaterál není ve stejné měně jako expozice. Jde-li o mimoburzovní deriváty podle uznané rámcové dohody o započtení, úprava pomocí koeficientu volatility pro nesoulad měn se provádí, pokud finanční kolaterál je v jiné měně než je měna vypořádání mimoburzovních derivátů. Jsou-li mimoburzovní deriváty podle uznané rámcové dohody o započtení v různým měnách, používá se jeden koeficient volatility pro nesoulad měn. 2. Jde-li o transakce podle rámcové dohody o započtení, která splňuje podmínky uznatelnosti, stanovuje se plně upravená hodnota expozice (E*) podle vztahů uvedených v bodě o rámcové dohodě o započtení. 3. Jde-li o ostatní transakce, stanovuje se plně upravená hodnota expozice (E*) podle vztahů: Cva=C.1-Hc-Hfx, kde: Cva označuje tržní hodnotu finančního kolaterálu upravenou o cenovou volatilitu a volatilitu měny, C označuje tržní hodnotu finančního kolaterálu, Hc označuje koeficient volatility pro cenovou volatilitu finančního kolaterálu, Hfx označuje koeficient volatility pro nesoulad měn expozice a kolaterálu, Eva=E.1+Hc, kde: Eva označuje hodnotu expozice upravenou o volatilitu; jde-li o mimoburzovní deriváty, Eva = E; E označuje hodnotu expozice stanovenou podle ustanovení pro standardizovaný přístup, anebo přístup IRB, bez ohledu na existující zajištění expozice; jde-li o podrozvahové položky podle přílohy č. 6 této vyhlášky, anebo podle přílohy č. 13 bodu IV.1 písm. k) této vyhlášky, hodnota expozice pro tyto účely odpovídá jejich účetní hodnotě po odečtení rezerv násobené konverzním faktorem 100 %; Hc označuje koeficient volatility pro expozici, E*=max0;Eva-Cvam, kde: E* označuje plně upravenou hodnotu expozice, Eva označuje hodnotu expozice upravenou o volatilitu; jde-li o mimoburzovní deriváty, Eva = E; Cvam označuje tržní hodnotu finančního kolaterálu upravenou o cenovou volatilitu a volatilitu měny (Cva) a dále upravenou podle vztahu pro nesoulad splatností. e) Při používání standardizovaného přístupu plně upravená hodnota expozice (E*) nahrazuje hodnotu expozice (E). Jde-li o podrozvahové položky podle přílohy č. 6 této vyhlášky, plně upravená hodnota expozice (E*) se násobí konverzním faktorem. f) Při používání přístupu IRB bez vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů se u expozic s uznatelným finančním kolaterálem stanovuje efektivní ztrátovost ze selhání (LGD*), která nahrazuje hodnotu LGD. Efektivní ztrátovost ze selhání (LGD*) se stanovuje podle vztahu LGD*=LGD.E*E, kde: LGD* označuje efektivní ztrátovost ze selhání, LGD označuje ztrátovost ze selhání v případě nezajištěné expozice podle přílohy č. 13 této vyhlášky, E* označuje plně upravenou hodnotu expozice, E označuje hodnotu expozice. g) Koeficienty volatility lze při používání standardizovaného přístupu i přístupu IRB stanovovat s využitím regulatorních koeficientů volatility, nebo na základě vlastních odhadů. Pokud se povinná osoba rozhodne používat koeficienty volatility na základě vlastních odhadů, používá je pro všechny typy nástrojů, ledaže jde o nevýznamná portfolia; pro ně může používat regulatorní koeficienty volatility. h) Regulatorní koeficienty volatility jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 4 v této příloze. Předpokladem pro jejich používání je každodenní přeceňování finančního kolaterálu. S použitím regulatorních koeficientů volatility souvisejí tyto zásady: 1. doba držení se přiřazuje takto: 1.1 5denní repo obchodům a půjčkám či výpůjčkám cenných papírů, ledaže jde o repo obchody s převodem komodit nebo práv na komodity, kterým se přiřazuje 20denní doba držení, 1.2 20denní úvěrovým transakcím zajištěným finančním kolaterálem, 1.3 10denní maržovým obchodům; 2. stupeň úvěrové kvality, s nímž je externí rating daného dluhového cenného papíru spojen, odpovídá stupni úvěrové kvality v rámci standardizovaného přístupu. Mají-li cenné papíry více než jeden externí rating, použijí se příslušná ustanovení o finančním kolaterálu uvedená v příloze č. 15 této vyhlášky; 3. jde-li o cenné papíry nebo komodity půjčené nebo prodané v rámci repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, které nejsou uznatelným finančním kolaterálem, používá se obdobný koeficient jako pro akcie kótované na uznané burze, ale nezahrnuté do hlavního indexu, 4. jde-li o uznatelné podíly ve fondech kolektivního investování, koeficient volatility odpovídá váženému průměru koeficientů volatility, které by se použily při době držení podle bodu 1, pro podkladové expozice daného fondu. Pokud povinná osoba nezná podkladové expozice fondu kolektivního investování, používá nejvyšší koeficient volatility pro podkladové expozice, do kterých má daný fond právo investovat; 5. jde-li o uznatelné dluhové cenné papíry bez externího ratingu zapsané ratingové agentury vydané institucemi, používají se obdobné koeficienty volatility jako pro dluhové cenné papíry vydané institucemi nebo podnikové dluhové cenné papíry s externím ratingem přiřazeným k druhému nebo třetímu stupni úvěrové kvality, 6. koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami uvedené v tabulkách č. 1 a 2 v této příloze se používají pro dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami, pokud tyto cenné papíry mají rating zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu čtvrtému nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Pro tyto účely lze obdobně nakládat s dluhovými cennými papíry vydanými 6.1 regionálními vládami a místními orgány, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat obdobnou rizikovou váhu jako expozicím vůči centrální vládě v témže právním řádu, 6.2 mezinárodními rozvojovými bankami, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %, nebo 6.3 mezinárodními organizacemi, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %; 7. koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané institucemi nebo jinými osobami uvedené v tabulkách č. 1 a 2 v této příloze se používají pro dluhové cenné papíry vydané institucemi, pokud tyto cenné papíry mají externí rating zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu třetímu nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro expozice vůči institucím. Pro tyto účely lze obdobně nakládat s dluhovými cennými papíry vydanými 7.1 regionálními vládami a místními orgány, kterým nelze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat obdobnou rizikovou váhu jako expozicím vůči centrální vládě v témže právním řádu, 7.2 organizacemi veřejného sektoru, kterým se v rámci standardizovaného přístupu přiřazují obdobné rizikové váhy jako expozicím vůči institucím, 7.3 mezinárodními rozvojovými bankami, kterým nelze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %, nebo 7.4 jinými osobami, pokud tyto cenné papíry mají externí rating zapsané ratingové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu třetímu nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro podnikové expozice. Tabulka č. 1Stupeň úvěrové kvality, s nímž je externí rating daného dluhového cenného papíru spojenZbytková splatnostKoeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankamiKoeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané institucemi nebo jinými osobami20denní doba držení (%)10denní doba držení (%)5denní doba držení (%)20denní doba držení (%)10denní doba držení (%)5denní doba držení(%)1≤ 1 rok0,7070,50,3541,41410,707>1 ≤ 5 let2,82821,4145,65742,828> 5 let5,65742,82811,31485,6572-3≤ 1 rok1,41410,7072,82821,414>1 ≤ 5 let4,24332,1218,48564,243> 5 let8,48564,24316,971128,4854≤ 1 rok21,2131510,607———>1 ≤ 5 let21,2131510,607———> 5 let21,2131510,607——— Tabulka č. 2Stupeň úvěrové kvality, s nímž je externí rating daného krátkodobého dluhového cenného papíru spojenKoeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané centrálními vládami nebo centrálními bankami s krátkodobými externími ratingyKoeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané institucemi nebo jinými osobami s krátkodobými externími ratingy20denní doba držení (%)10denní doba držení (%)5denní doba držení (%)20denní doba držení (%)10denní doba držení (%)5denní doba držení (%)10,7070,50,3541,41410,7072-31,41410,7072,82821,414 Tabulka č. 3Koeficienty volatility pro ostatní formy finančního kolaterálu nebo expozic20denní doba držení (%)10denní doba držení (%)5denní doba držení (%)Akcie a vyměnitelné dluhopisy zahrnuté do hlavního indexu uznané burzy21,2131510,607Jiné akcie nebo vyměnitelné dluhopisy kótované na uznané burze, ale nezahrnuté do hlavního indexu35,3552517,678Hotovostní kolaterál000Zlato21,2131510,607 Tabulka č. 4Koeficienty volatility pro nesoulad měn20denní doba držení (%)10denní doba držení (%)5denní doba držení (%)11,31485,657 i) Povinná osoba může stanovovat koeficienty volatility na základě vlastních odhadů pro expozice a finanční kolaterál, pokud je schopna prokázat splnění těchto kritérií a Česká národní banka jejich použití neodmítla: 1. v koeficientech volatility pro finanční kolaterál nebo nesoulad měn se nezohledňuje korelace mezi nezajištěnou expozicí, finančním kolaterálem anebo měnovými kurzy, 2. koeficienty volatility pro finanční kolaterál se stanovují v případě 2.1 dluhových cenných papírů s externím ratingem zapsané ratingové agentury v investičním stupni pro jednotlivé kategorie dluhových cenných papírů tak, aby byly reprezentativní pro cenné papíry zahrnuté do dané kategorie. Při vymezení jednotlivých kategorií se zohledňuje typ emitenta cenného papíru, externí rating cenných papírů, jejich zbytková splatnost a modifikovaná durace; 2.2 dluhových cenných papírů s externím ratingem zapsané ratingové agentury v horším než investičním stupni jednotlivě pro každý cenný papír, nebo 2.3 ostatních typů finančního kolaterálu jednotlivě pro každý typ, 3. při výpočtu koeficientů volatility se používá jednostranný konfidenční interval s hladinou spolehlivosti 99 %, 4. doba držení se přiřazuje takto: 4.1 5denní repo obchodům a půjčkám či výpůjčkám cenných papírů, ledaže jde o repo obchody s převodem komodit nebo právem na komodity, kterým se přiřazuje 20denní doba držení, 4.2 20denní úvěrovým transakcím zajištěným finančním kolaterálem, 4.3 10denní maržovým obchodům, 5. pokud je doba držení pro daný typ transakce používaná pro stanovení odhadu koeficientu volatility odlišná od 5, 10 nebo 20 dnů, koeficient volatility se upraví pomocí druhé odmocniny času podle níže uvedeného vztahu: Hm=Hn.TmTn, kde: Hm označuje koeficient volatility pro dobu držení Tm pro daný typ transakce, Hn označuje vlastní odhad koeficientu volatility pro dobu držení Tn, Tm označuje konkrétní minimální dobu držení pro daný typ transakce (5, 10 nebo 20 dnů), Tn označuje dobu držení použitou pro stanovení odhadu koeficientu volatility Hn, 6. povinná osoba zohledňuje horší likvidnost méně kvalitních typů finančního kolaterálu. Existují-li pochybnosti ohledně likvidnosti finančního kolaterálu, dobu držení používanou pro výpočet koeficientu volatility prodlužuje. Povinná osoba určuje případy, kdy by na základě historických dat mohlo dojít k podcenění možné volatility, zejména u měny v režimu pevných měnových kurzů. Tyto případy řeší s použitím stresového scénáře; 7. historické období pozorování (období vzorku) pro výpočet koeficientů volatility je alespoň 1 rok. Jsou-li používány systémy vážení nebo jiné metody pro historické období pozorování, efektivní období pozorování je alespoň 1 rok, což znamená, že vážený průměr časového zpoždění jednotlivých pozorování je alespoň 6 měsíců. Povinná osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího efektivního období, pokud je tento postup zdůvodnitelný, například značnou změnou cenové volatility; 8. povinná osoba aktualizuje své datové soubory a stanovuje koeficienty volatility alespoň jednou za 3 měsíce a kdykoliv, dochází-li k výrazným změnám tržních cen, 9. povinná osoba používá koeficienty volatility ve svém každodenním procesu řízení rizik, včetně zohlednění v interních limitech pro expozice, 10. povinná osoba má zavedeny postupy, pomocí nichž sleduje a zajišťuje dodržování zdokumentovaného souboru zásad a kontrolních mechanismů týkajících se provozu systému pro stanovování koeficientů volatility na základě vlastních odhadů a začleňování těchto odhadů do procesu řízení rizik, 11. v rámci procesu vnitřního auditu povinné osoby se pravidelně provádí nezávislé přehodnocení systému pro stanovování koeficientů volatility na základě vlastních odhadů. Přehodnocení celkového systému pro stanovování koeficientů volatility na základě vlastních odhadů a pro začleňování těchto odhadů do procesu řízení rizik se provádí alespoň jednou za rok a zaměřuje se alespoň na: 11.1 začleňování vlastních odhadů koeficientů do každodenního řízení rizik, 11.2 validaci jakýchkoliv významných změn v procesu stanovování vlastních odhadů, 11.3 ověřování jednotnosti, ucelenosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojů dat používaných při provozu systému na stanovování koeficientů volatility na základě vlastních odhadů, a to včetně nezávislosti těchto zdrojů dat, 11.4 přesnost a vhodnost předpokladů používaných při stanovování koeficientů volatility. j) Regulatorní koeficienty volatility se používají v případě každodenního přeceňování. Obdobně vlastní odhady jsou stanovovány na základě každodenního přeceňování. Pokud však nedochází k přeceňování alespoň jednou denně, koeficienty volatility založené na každodenním přeceňování se zvyšují v závislosti na skutečné frekvenci přeceňování pomocí druhé odmocniny času podle vztahu: H=Hm.Nr+Tm-1Tm, kde: H označuje koeficient volatility použitelný při dané frekvenci přeceňování, Hm označuje koeficient volatility použitelný v případě každodenního přeceňování, Nr označuje skutečný počet pracovních dnů mezi přeceněními, Tm označuje konkrétní minimální dobu držení pro daný typ transakce (5, 10 nebo 20 dnů). k) Při použití komplexní metody finančního kolaterálu s využitím regulatorních koeficientů volatility nebo koeficientů volatility založených na vlastních odhadech lze pro repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů používat koeficient volatility 0 %, pokud jsou splněny tyto podmínky: 1. expozice i zajištění jsou v podobě hotovostního kolaterálu, nebo dluhových cenných papírů vydaných centrálními vládami nebo centrálními bankami, pokud tyto cenné papíry mají rating zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu čtvrtému nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Pro tyto účely lze obdobně nakládat s dluhovými cennými papíry vydanými 1.1 regionálními vládami a místními orgány, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat obdobnou rizikovou váhu jako expozicím vůči centrální vládě v témže právním řádu, 1.2 mezinárodními rozvojovými bankami, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %, nebo 1.3 mezinárodními organizacemi, kterým lze v rámci standardizovaného přístupu přiřazovat rizikovou váhu 0 %; 2. expozice i zajištění jsou ve stejné měně, 3. původní splatnost dané transakce není delší než 1 den nebo se expozice i finanční kolaterál denně přeceňují na tržní hodnotu nebo podléhají každodennímu dozajištění, 4. v případě, že dlužník není schopen provést dozajištění, lze očekávat, že doba mezi posledním přeceněním nebo dozajištěním a zpeněžením finančního kolaterálu nepřesáhne 4 pracovní dny, 5. transakce se vypořádává přes vypořádací systém, který se pro tento typ transakcí osvědčil, 6. pro transakci je používána dokumentace standardně používaná na trhu pro dané repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů, 7. smluvní podmínky transakce stanoví, že se transakce stává splatnou, pokud protistrana není schopna splnit povinnost dodat hotovost či cenné papíry nebo doplnit marži nebo pokud nastane jakékoliv jiné selhání protistrany, 8. protistranou v transakci je hlavní účastník trhu. l) Obdobné podmínky se použijí i v případě rámcových dohod o započtení, ledaže povinná osoba používá vlastní modely. 4. Nemovitosti, pohledávky, movité věci a věci v leasingu a) Jde-li o nemovitost uznatelnou jako zajištění, včetně nemovitostí v leasingu, jsou stanoveny tyto podmínky pro zohlednění její hodnoty: 1. hodnotu nemovitosti stanovuje nezávislý odhadce, 2. hodnota nemovitosti stanovená nezávislým odhadcem nepřevyšuje tržní hodnotu; tržní hodnotou se rozumí odhadovaná částka, za kterou by mohla být nemovitost v den ocenění po řádném uvedení na trh převedena mezi kupujícím a prodávajícím, kteří jsou v navzájem nezávislém vztahu a jednají vědomě, obezřetně a bez donucení. Tržní hodnota je doložena zřejmým a jednoznačným způsobem; 3. pokud nezávislý odhadce stanovuje hodnotu zastavené nemovitosti, zejména pro účely hypotečních zástavních listů, hodnota nemovitosti nepřevyšuje zástavní hodnotu zastavené nemovitosti28). Zástavní hodnota nemovitosti je doložena zřejmým a jednoznačným způsobem; 4. nemovitost uznatelnou jako zajištění lze zohlednit v hodnotě, která nepřevyšuje tržní nebo zástavní hodnotu zastavených nemovitostí sníženou tak, aby odpovídala naplnění podmínek uznatelnosti nemovitostí a zohledňovala veškeré přednostní nároky na danou nemovitost. b) Pohledávky lze zohlednit v hodnotě, která nepřevyšuje tržní hodnotu. c) Movité věci uznatelné jako zajištění lze zohlednit v hodnotě, která nepřevyšuje tržní hodnotu. d) Při používání přístupu IRB bez vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů se u expozic s uznatelným zajištěním v podobě nemovitostí, pohledávek nebo movitých věcí používá efektivní ztrátovost ze selhání (LGD*). Pro používání efektivní ztrátovosti ze selhání (LGD*) jsou stanoveny tyto podmínky: 1. pokud je poměr mezi hodnotou zajištění (C) a hodnotou expozice (E) nižší než požadovaná minimální míra zajištění (dolní prahová hodnota, C*) podle tabulky č. 5, považuje se expozice za nezajištěnou; hodnota expozice (E) se pro tento účel stanoví s využitím konverzního faktoru ve výši 100 % namísto konverzních faktorů uvedených v příloze č. 13 bodě IV.1 písm. k) této vyhlášky; 2. pokud je poměr mezi hodnotou zajištění (C) a hodnotou expozice (E) vyšší nebo roven horní prahové hodnotě (C**), expozice se považuje za zajištěnou. Efektivní ztrátovost ze selhání (LGD*) podle tabulky č. 5 v této příloze nahrazuje hodnotu LGD; 3. pokud je poměr mezi hodnotou zajištění (C) a hodnotou expozice (E) vyšší nebo roven dolní prahové hodnotě (C*) a nižší než horní prahová hodnota (C**), expozice se rozděluje na dvě části, zajištěnou a nezajištěnou část. Hodnota zajištěné části expozice se stanoví tak, aby poměr mezi hodnotou zajištění (C) a hodnotou zajištěné části expozice byl vyšší nebo roven horní prahové hodnotě (C**). Hodnota nezajištěné části expozice odpovídá rozdílu mezi hodnotou expozice (E) a hodnotou zajištěné části expozice. Efektivní ztrátovost ze selhání (LGD*) podle tabulky č. 5 v této příloze nahrazuje hodnotu LGD u zajištěné části expozice. U nezajištěné části expozice efektivní ztrátovost ze selhání (LGD*) nenahrazuje hodnotu LGD; Tabulka č. 5LGD*Prahová hodnotapro podřízené expozicepro jiné než podřízené expozicedolní (C*)horní (C**)Pohledávky65 %35 %0 %125 %Nemovitosti65 %35 %30 %140 %Movité věci70 %40 %30 %140 % 4. pokud je trh jiného členského státu prokazatelně rozvinutý a stabilní s dostatečně nízkou ztrátovostí a příslušný orgán dohledu umožní na stanovenou část expozice zajištěnou nemovitostí na svém území aplikovat místo efektivní ztrátovosti ze selhání (LGD*) rizikovou váhu 50 %, mohou povinné osoby v ČR aplikovat na expozice zajištěné nemovitostmi na území daného členského státu tuto rizikovou váhu za stejných podmínek, jaké jsou v daném členském státě. III. Metody a podmínky pro zohlednění účinků osobního zajištění a) Metody pro zohlednění účinků osobního zajištění a s tím související podmínky závisejí na tom, zda osobní zajištění je v podobě záruky, úvěrového derivátu nebo ostatního osobního zajištění. b) Hodnota záruky nebo úvěrového derivátu (G) odpovídá částce, kterou se poskytovatel zajištění zavázal zaplatit při selhání dlužníka nebo jiné smluvené úvěrové události. 1. Záruky a) Pokud záruka a expozice nejsou ve stejné měně (nesoulad měn), hodnota záruky (G) se snižuje pomocí koeficientů volatility pro nesoulad měn, a to regulatorních koeficientů volatility podle tabulky č. 4 v této příloze, nebo koeficientů volatility stanovených na základě vlastních odhadů, obdobně jako u finančního kolaterálu. Hodnota záruky upravená o nesoulad měn (G*) se stanovuje podle vztahu: G*=G.1-Hfx, kde: G* označuje hodnotu záruky (G) upravenou o nesoulad měn, G označuje hodnotu osobního zajištění, Hfx označuje koeficient volatility pro nesoulad měn stanovený pro 10denní dobu držení. b) Pokud je při použití vlastního odhadu koeficientu volatility doba držení používaná pro stanovení tohoto odhadu odlišná od 10 dnů, koeficient volatility se upraví na dobu 10 dnů pomocí druhé odmocniny času obdobně jako v případě finančního kolaterálu. c) Pokud nedochází ke každodennímu přeceňování v závislosti na změnách měnového kurzu, koeficienty volatility se zvyšují v závislosti na skutečné frekvenci přeceňování pomocí druhé odmocniny času obdobně jako v případě finančního kolaterálu. d) Pokud záruka a expozice jsou ve stejné měně, hodnota záruky upravená o nesoulad měn (G*) se rovná hodnotě záruky (G). 2. Úvěrové deriváty a) Pokud úvěrový derivát nezahrnuje jako úvěrovou událost restrukturalizaci podkladového nástroje vyžadující prominutí nebo odložení splátek jistiny nebo příslušenství, které vede k úvěrové ztrátě, zejména jde-li o úpravu ocenění s dopadem do výkazu zisku a ztráty, hodnota úvěrového derivátu (G) se snižuje 1. o 40 %, není-li hodnota úvěrového derivátu (G) vyšší než hodnota expozice, 2. na částku odpovídající 60 % hodnoty expozice, je-li hodnota úvěrového derivátu (G) vyšší než hodnota expozice. b) Pokud úvěrový derivát a expozice nejsou ve stejné měně (nesoulad měn), hodnota úvěrového derivátu (G) se snižuje pomocí koeficientů volatility pro nesoulad měn obdobně jako v případě záruk. 3. Ostatní osobní zajištění a) K uznatelnému hotovostnímu kolaterálu u třetí osoby, která je institucí, a k nástrojům vydaným třetí osobou, která je institucí a je povinna je na vyžádání odkoupit, se přistupuje obdobně jako k záruce vydané danou institucí. b) Jde-li o hotovostní kolaterál u třetí osoby, která je institucí, postupuje se při výpočtu účinků a s tím souvisejících podmínek podle ustanovení pro záruky. c) Jde-li o nástroje vydané třetí osobou, která je institucí a je povinna je na vyžádání odkoupit, hodnota zajištění se stanoví takto: 1. pokud bude daný nástroj odkupován za jeho jmenovitou hodnotu, hodnota zajištění odpovídá jmenovité hodnotě daného nástroje, 2. pokud bude nástroj odkupován za tržní cenu, hodnota zajištění odpovídá hodnotě daného nástroje oceněného stejným způsobem jako dluhové cenné papíry bez externího ratingu zapsané ratingové agentury vydané institucemi, pokud 2.1 jsou kótovány na uznané burze, 2.2 představují nepodřízený (senior) dluh, 2.3 všechny ostatní emise vydávající instituce, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti (pari passu) a rating zapsané ratingové agentury, který odpovídá v rámci standardizovaného přístupu třetímu nebo lepšímu stupni úvěrové kvality pro instituce nebo pro krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice, 2.4 věřitel nemá k dispozici informace, podle nichž by emise měla obdržet méně příznivý rating, než je uvedeno v předchozím bodě, a 2.5 povinná osoba je schopna prokázat, že likvidita těchto cenných papírů je pro účely snižování úvěrového rizika dostatečná. d) Jsou-li splněny podmínky podle přílohy č. 15 této vyhlášky, stanoví se hodnota expozice zajištěná životním pojištěním takto: 1. vztahují-li se na expozici ustanovení pro standardizovaný přístup, použijí se rizikové váhy stanovené v bodě III.5, 2. vztahují-li se na expozici ustanovení pro přístup IRB, ale nepoužijí-li se vlastní odhady LGD, přiřadí se expozici LGD ve výši 40 %. e) V případě nesouladu měn se hodnota životního pojištění, jež je rovna výši odkupného, snižuje podle ustanovení o nesouladu měn pro záruky. 4. Postup zohledňování účinků osobního zajištění a) Při částečném převodu úvěrového rizika některé expozice v jedné nebo více tranších se postupuje podle ustanovení pro sekuritizaci. Prahy významnosti plateb, pod jejichž úrovní nebude v případě ztráty provedena žádná platba, odpovídají nepřevedeným pozicím první ztráty a způsobují převod rizika v tranších. b) Při používání standardizovaného přístupu se expozici plně zajištěné osobním zajištěním přiřazuje riziková váha poskytovatele zajištění. Hodnota expozice (E), kterou se pro tyto účely rozumí hodnota expozice podle § 87, se nahrazuje hodnotou záruky nebo úvěrového derivátu (G) upravenou o nesoulad měn a nesoulad splatností; jde-li o podrozvahové položky podle přílohy č. 6 této vyhlášky, odpovídá pro tyto účely hodnota expozice (E) 100 % jejich účetní hodnoty po odečtení rezerv a nikoli hodnotě podle § 87 odst. 3. Hodnota rizikově vážené expozice plně zajištěné osobním zajištěním se stanovuje podle vztahu: Rizikově vážená expozice plně zajištěná osobním zajištěním=g.Ga, kde: g označuje rizikovou váhu poskytovatele zajištění, Ga označuje hodnotu expozice plně zajištěnou osobním zajištěním upravenou o nesoulad měn (G*) a dále upravenou podle vztahu pro nesoulad splatností. c) Pokud je při používání standardizovaného přístupu expozice zajištěna osobním zajištěním jen částečně, lze účinky osobního zajištění zohlednit, pokud zajištěná i nezajištěná část expozice mají stejnou úroveň (pari passu). Hodnota rizikově vážené expozice částečně zajištěné osobním zajištěním se stanovuje podle vztahu: Rizikově vážená expozice částečně zajištěná osobním zajištěním =r·E-Ga+g·Ga, kde: r označuje rizikovou váhu expozice vůči dlužníkovi, E označuje hodnotu expozice podle § 87; jde-li o podrozvahové položky podle přílohy č. 6 této vyhlášky, hodnota expozice pro tyto účely odpovídá 100 % jejich účetní hodnoty po odečtení rezerv a nikoli hodnotě podle § 87 odst. 3, Ga označuje část hodnoty expozice, která je plně zajištěna osobním zajištěním a upravena o nesoulad měn (G*) a dále upravena podle vztahu pro nesoulad splatností, g označuje rizikovou váhu poskytovatele zajištění. d) Při používání standardizovaného přístupu lze expozici nebo části expozice, která je zajištěna zárukou centrální vlády nebo centrální banky a zároveň na expozice vůči takové centrální vládě nebo centrální bance se použije preferenční riziková váha podle přílohy č. 4 bodu 1 písm. e) a f) v kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, přiřazovat tuto rizikovou váhu, pokud je záruka v domácí měně dlužníka a expozice je v této měně financována. e) Při používání přístupu IRB lze u zajištěné hodnoty expozice nebo zajištěné části hodnoty expozice, stanovené na základě upravené hodnoty zajištění Ga, nahrazovat hodnotu PD dlužníka hodnotou PD poskytovatele zajištění, nebo hodnotou PD nižší, než je hodnota PD dlužníka, avšak vyšší, než je hodnota PD poskytovatele zajištění, pokud se plné nahrazení nezdá být opodstatněné. Jde-li o podřízené expozice a osobní zajištění, které není podřízené, lze používat hodnoty LGD pro expozice, které nejsou podřízené. U nezajištěné části hodnoty expozice se používá hodnota PD dlužníka a hodnota LGD pro podkladové expozice. Hodnota expozice zajištěná osobním zajištěním upravená o nesoulad měn a splatností (Ga) se stanovuje podle vztahů pro hodnotu záruky nebo úvěrového derivátu upravenou o nesoulad měn (G*) a úpravu o nesoulad splatností. Jde-li o podrozvahové položky podle přílohy č. 13 bodu IV.1 písm. k) této vyhlášky, odpovídá pro tyto účely hodnota expozice jejich účetní hodnotě po odečtení rezerv násobené konverzním faktorem 100 %. 5. Postup zohledňování životního pojištění Pro účely stanovení hodnoty expozice se použijí tyto rizikové váhy: a) 20 %, je-li přednostní nezajištěné expozici vůči pojistiteli přidělena riziková váha 20 %, b) 35 %, je-li přednostní nezajištěné expozici vůči pojistiteli přidělena riziková váha 50 %, c) 70 %, je-li přednostní nezajištěné expozici vůči pojistiteli přidělena riziková váha 100 %, d) 150 %, je-li přednostní nezajištěné expozici vůči pojistiteli přidělena riziková váha 150 %. IV. Důsledky nesouladu splatností a) Dochází-li k nesouladu splatností, techniku snižování úvěrového rizika nelze zohlednit, pokud 1. původní doba splatnosti zajištění je kratší než 1 rok, 2. zajišťovaná expozice je krátkodobá se zbytkovou splatností do 1 roku a splatností (M) alespoň 1 den, 3. zbytková splatnost zajištění je kratší než 3 měsíce a zároveň kratší než splatnost zajišťované expozice, nebo 4. je použita jednoduchá metoda finančního kolaterálu a dojde k nesouladu mezi splatností zajišťované expozice a splatností zajištění. b) Úpravy v důsledku nesouladu splatností se provádějí v závislosti na tom, zda jde o majetkové zajištění nebo osobní zajištění, takto: 1. Jde-li o majetkové zajištění, splatnost zajištění a splatnost expozice se zohledňují v upravené hodnotě zajištění podle vztahu: Cvam=Cva.t-0,25T-0,25, kde: Cvam označuje tržní hodnotu finančního zajištění upravenou o cenovou volatilitu a volatilitu měny (Cva) a dále upravenou podle vztahu pro nesoulad splatností, Cva označuje tržní hodnotu finančního zajištění upravenou o cenovou volatilitu a volatilitu měny, nebo hodnotu expozice, pokud je nižší, t označuje počet let zbývajících do splatnosti zajištění vypočítané v souladu s ustanovením pro splatnost, nebo hodnotu T, pokud je nižší, T označuje počet let zbývajících do splatnosti expozice, nebo 5 let, zbývá-li více než 5 let. 2. Jde-li o osobní zajištění, splatnost zajištění a splatnost expozice se zohledňují v upravené hodnotě zajištění podle vztahu: Ga=G*.t-0,25T-0,25, kde: Ga označuje hodnotu expozice zajištěnou osobním zajištěním upravenou o nesoulad měn a dále upravenou podle vztahu pro nesoulad splatností, G* označuje hodnotu osobního zajištění upravenou o nesoulad měn, t označuje počet let zbývajících do splatnosti zajištění vypočítané v souladu s ustanoveními pro splatnost, nebo hodnotu T, pokud je nižší, T označuje počet let zbývajících do splatnosti expozice, nebo 5 let, zbývá-li více než 5 let. V. Kombinace použitých technik snižování úvěrového rizika a) Pokud se při používání standardizovaného přístupu k expozici vztahuje více typů majetkového zajištění nebo osobního zajištění, expozice se rozděluje na části podle použitých typů zajištění. Výpočet hodnoty rizikově vážené expozice se provádí pro každou část expozice samostatně. b) Pokud se při používání přístupu IRB k expozici vztahuje více typů majetkového zajištění nebo osobního zajištění, expozice se rozděluje na části podle použitých typů zajištění. Výpočet hodnoty LGD se provádí pro každou část expozice samostatně. Pro používání efektivní ztrátovosti ze selhání (LGD*) jsou stanoveny tyto podmínky: 1. hodnota expozice upravená o volatilitu (Eva) stanovená podle ustanovení pro finanční kolaterál se rozděluje na části s tím, že ke každé části je přiřazena jen jedna forma uznatelného zajištění. Pro každou část je stanovena plně upravená hodnota expozice (E* s finančním kolaterálem, E* se zajištěním nemovitostí, E* se zajištěním pohledávkou, E* se zajištěním movitou věcí nebo E* bez uznatelného zajištění). Pokud povinná osoba stanovuje vlastní odhady hodnoty LGD a zohledňuje osobní zajištění v LGD, postupuje obdobně i v případě osobního zajištění; 2. pro plně upravené hodnoty expozice (E*), které se vztahují k jednotlivým částem expozice, se stanovují efektivní ztrátovosti ze selhání (LGD*) v souladu s ustanoveními platnými pro příslušný typ zajištění. c) Pokud se finanční kolaterál skládá z více uznatelných položek (koš položek), koeficient volatility se stanovuje podle vztahu: H=∑iaiHi, kde: H označuje koeficient volatility pro finanční kolaterál složený z více uznatelných položek, ai označuje podíl jednotlivých uznatelných položek na koši, Hi označuje koeficient volatility pro jednotlivé uznatelné položky v koši. Příloha č. 17 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Vymezení pojmů Pro účely této přílohy se rozumí a) likviditní facilitou sekuritizovaná expozice vyplývající ze smluvního ujednání o poskytnutí hotovosti na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům, b) nadměrným rozpětím (excess spread) poplatky za správu a obhospodařování a ostatní poplatky a příjmy, které souvisejí se sekuritizovanými expozicemi, očištěné o náklady a výdaje, c) programem krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy sekuritizační program, ve kterém vydané cenné papíry jsou převážně cenné papíry s původní splatností nejvýše 1 rok, II. Postup výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované nebo resekuritizované expozice při používání standardizovaného přístupu Povinná osoba při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání standardizovaného přístupu postupuje takto: 1. Hodnota sekuritizované expozice se násobí rizikovou váhou podle tabulky č. 1. Stupeň úvěrové kvality1234 (pouze pro externí rating jiný než krátkodobý)všechny ostatní stupně úvěrové kvalityRiziková váha pro sekuritizované expozice, které nejsou resekuritizací20%50%100%350%1250%Riziková váha pro resekuritizované expozice40%100%225%650%1250% Pozice s krátkodobým externím ratingemStupeň úvěrové kvality123všechny ostatní externí ratingyRiziková váha20 %50 %100 %1250 % 2. Sekuritizovaným pozicím bez externího ratingu se přiřazuje riziková váha 1250 %, ledaže jde o pozice podle bodů 4 až 8. 3. Souhrn hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic vyplývajících ze sekuritizovaných pozic původce nebo sponzora je limitován hodnotami rizikově vážených expozic, které by původce nebo sponzor stanovil, pokud by nedošlo k sekuritizaci. 4. Pokud povinná osoba vždy zná složení portfolia podkladových expozic, stanovuje u pozic bez externího ratingu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic tak, že jednotlivé sekuritizované expozice vynásobí rizikovou vahou a koeficientem koncentrace s tím, že a) riziková váha se rovná váženému průměru rizikových vah portfolia podkladových expozic stanovených podle standardizovaného přístupu, pokud by tyto expozice nebyly sekuritizovány, b) koeficient koncentrace se rovná podílu, v jehož čitateli je součet jmenovitých hodnot všech tranší a ve jmenovateli součet jmenovitých hodnot tranše, ve které povinná osoba drží pozici, a všech tranší, které jsou jí postavené na roveň (pari passu) nebo podřízené (junior). c) Součin rizikové váhy a koeficientu koncentrace nesmí být vyšší než 1250 % a nižší než riziková váha nejbližší seniorní pozice s externím ratingem. 5. Jde-li o program krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy (dále jen „ABCP program“), povinná osoba přiřazuje pozici vyšší z těchto rizikových vah: 100 % nebo nejvyšší rizikovou váhu, která by byla přiřazena jakékoli podkladové expozici v sekuritizované pozici, a to pokud jsou splněny tyto podmínky: a) sekuritizovaná pozice je ekonomicky v druhé ztrátě (second loss) nebo v lepší pozici v dané sekuritizaci a první ztráta (first loss) pozice poskytuje dostatečné úvěrové posílení, b) riziko spojené s touto pozicí odpovídá investičnímu stupni externího ratingu, c) povinná osoba, která drží tuto pozici, nedrží nebo neposkytuje zároveň v dané sekuritizaci pozici první ztráty. 6. Jde-li o likviditní facility bez externího ratingu, které splňují podmínky pro přípustné likviditní facility, hodnota expozice se stanovuje vynásobením jmenovité hodnoty likviditní facility konverzním faktorem. Povinná osoba přiřazuje takto upravené hodnotě nejvyšší rizikovou váhu, která přísluší jakékoliv podkladové expozici pokryté danou facilitou. Podmínky pro přípustné likviditní facility jsou tyto: a) ve smluvní dokumentaci jsou jednoznačně stanoveny a omezeny podmínky, za nichž je možné danou facilitu čerpat, b) facilita nesmí být čerpána jako úvěrová podpora na pokrytí ztrát, které jsou v době čerpání již známy, zejména poskytnutí likvidity na expozice, které jsou v době čerpání této likvidity již v selhání, nebo na nákup aktiv za cenu vyšší než je tržní hodnota, c) facilita nesmí být využívána jako trvalý nebo pravidelný zdroj financování dané sekuritizace, d) splátky dané facility nesmí být podřízeny pohledávkám investorů, ledaže jde o pohledávky vyplývající z úrokových a měnových derivátů, a jsou placeny řádně a včas, e) likviditní facilita nesmí být čerpána poté, co jsou vyčerpána všechna přípustná úvěrová posílení, f) smluvní dokumentace obsahuje ujednání, které 1. automaticky snižuje velikost možného čerpání facility o hodnotu expozic v selhání, 2. ukončí danou facilitu, pokud portfolio podkladových expozic je složeno z expozic s externím ratingem a průměrná kvalita podkladových expozic klesne pod investiční stupeň. 7. Pro účely postupu podle bodu 6 se použije konverzní faktor 50 %. 8. Zálohové facilitě (cash advance facilities) se přiřazuje konverzní faktor 0 %, pokud a) jsou splněny podmínky pro přípustné likviditní facility, b) povinná osoba má právo bez předchozího oznámení tuto facilitu vypovědět a c) splácení takové facility je seniorní všem ostatním pohledávkám vyplývajícím ze sekuritizovaných expozic. 9. Při sekuritizaci revolvinogových expozic s možností předčasného splacení původce stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice jak ze svého podílu (originators' interest), tak i z podílu investora (investors' interest). 10. Pokud sekuritizační schéma obsahuje i jiné než revolvingové expozice, dále uvedený postup se používá pouze na tu část sekuritizace, která se týká portfolia podkladových revolvingových expozic. 11. Pomyslná hodnota podkladových expozic prodaných do sekuritizace je rozdělena na dvě části, a to v takovém poměru, v jakém jsou rozděleny peněžní toky generované jistinou, úroky a dalšími platbami vyplývajícími z podkladových expozic mezi původce a investory. Za podíl původce se považuje hodnota expozice připadající na tu pomyslnou část podkladových expozic, která je určena poměrem mezi peněžními toky, které nejsou určeny pro držitele sekuritizovaných pozic, a celkovými peněžními toky. Aby mohl být podíl původce jako takový uznán, nesmí být podřízen podílu investora. Za podíl investora se považuje hodnota expozice připadající na zbylou pomyslnou část podkladových expozic. 12. Podíl původce se nepovažuje za sekuritizovanou pozici a pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic se s ním zachází jakoby nebyl sekuritizován. 13. Typy sekuritizace, které se nepovažují za sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení a tudíž původce u nich nepočítá dodatečnou hodnotu rizikově vážených sekuritizovaných expozic, jsou tyto: a) sekuritizace revolvingových expozic, při níž investor zůstává plně vystaven všem budoucím čerpáním a nemá právo vrátit původci podkladové facility ani v případě jejich předčasného splacení, nebo b) sekuritizace, u níž je předčasné splacení umožněno výhradně při událostech, které nejsou spojeny se splácením podkladových expozic nebo se zhoršením kvality původce, například při významné změně daňových zákonů nebo regulace. 14. Celková hodnota rizikově vážených sekuritizovaných revolvingových expozic s možností předčasného splacení je limitována vyšší z hodnot: a) hodnotou rizikově vážených sekuritizovaných expozic zadržených původcem, nebo b) hodnotou rizikově vážených expozic, která by byla stanovena, pokud by nedošlo k sekuritizaci. 15. Čistý zisk z kapitalizace budoucích příjmů ze sekuritizace, o který se snižuje původní kapitál (složka tier 1), není zahrnován do maximální hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných revolvingových expozic podle předchozího bodu. 16. Při výpočtu rizikově vážených revolvingových expozic s možností předčasného splacení původce vynásobí svůj podíl příslušným konverzním faktorem podle tabulky č. 3 v této příloze a rizikovou váhou, která se rovná váženému průměru rizikových vah podkladových expozic, pokud by nebyly sekuritizované. 17. Možnost předčasného splacení se považuje za kontrolovanou, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) původce má vhodný plán k udržení dostatečného kapitálu a dostatečné likvidity pro případ, že nastane předčasné splacení, b) veškeré platby, zisky nebo ztráty a výtěžky vyplývající z podkladových expozic, které jsou stanoveny k jednomu nebo více termínům během každého měsíce, jsou v průběhu transakce rozdělovány mezi původce a investory poměrně (pro rata) k jejich podílu, c) amortizační perioda (amortisation period) je nastavena tak, aby na začátku předčasné amortizační periody bylo alespoň 90 % všech podkladových expozic, které představují jak podíl investora, tak podíl původce, splaceno nebo v selhání, d) rychlost splácení není větší než jaká by byla dosažena lineární amortizací v periodě podle písmene c). 18. Při sekuritizaci s možností předčasného splacení, kdy a) jsou sekuritizovány retailové expozice, b) tyto expozice jsou nezávazné a bezpodmínečně odvolatelné bez předchozího oznámení a c) předčasné splácení je spuštěno tím, že nadměrné rozpětí poklesne pod stanovenou úroveň, původce porovnává velikost tříměsíčního průměrného nadměrného rozpětí s hodnotou, při které by mělo být nadměrné rozpětí v dané sekuritizaci zachyceno (trapping level of excess spread). 19. Pokud není pro danou sekuritizaci stanovena hodnota, při které by mělo být nadměrné rozpětí zachyceno, rovná se 4,5 % nad úroveň, při které je spuštěno předčasné splácení. 20. Při sekuritizaci s možností předčasného splacení, kdy a) jsou sekuritizovány retailové expozice, b) tyto expozice jsou nezávazné a bezpodmínečně odvolatelné bez předchozího oznámení a c) předčasné splácení je spuštěno kvantitativním ukazatelem, který ale není tříměsíční průměrné nadměrné rozpětí, Česká národní banka může povinné osobě umožnit obdobný postup jako pro sekuritizaci expozic podle bodů 18 a 19. Pokud Česká národní banka má v úmyslu toto umožnit, informuje o tom všechny příslušné orgány dohledu členských států a jejich názory zohlední. Výsledek takovýchto konzultací a přijaté závěry Česká národní banka uveřejní. Tabulka č. 3Sekuritizaces kontrolovanou možností předčasného splacenís nekontrolovanou možností předčasného splaceníkonverzní faktorkonverzní faktorrevolvingových expozic podle bodu 183měsíční průměrné excess spreadse rovná nebo je vyšší 133,33 % trapping level of excess spread0 %0 %je menší než 133,33% a vyšší nebo se rovná 100 % trapping level of excess spread1 %5 %je menší než 100 % a vyšší nebo se rovná 75 % trapping level of excess spread2 %15 %je menší než 75 % a vyšší nebo se rovná 50 % trapping level of excess spread10 %50 %je menší než 50 % a vyšší nebo se rovná 25 % trapping level of excess spread20 %100 %je menší než 25 % trapping level of excess spread40 %100 %ostatních revolvingových expozic90 %100 % 21. Pokud je majetkové zajištění nebo osobní zajištění poskytnuto přímo pro danou sekuritizovanou pozici, lze toto zajištění zohlednit při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. 22. Povinná osoba může hodnotu sekuritizované expozice, které se přiřazuje riziková váha 1250 %, odečíst od kapitálu, namísto přiřazení této rizikové váhy a výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice. V hodnotě expozice lze zohlednit uznatelné majetkové zajištění. 23. Pokud povinná osoba využije alternativní postup podle bodu 22, sníží odpovídajícím způsobem limit stanovený v bodu 3. Příloha č. 18 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. Povinná osoba při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání přístupu IRB postupuje takto: 1. Pro pozice s externím ratingem nebo pro pozice, kterým je možné přiřadit odvozený rating, povinná osoba použije metodu externího ratingu. 2. Pro pozice bez externího ratingu povinná osoba použije metodu regulatorního vzorce, ledaže je oprávněna používat pro pozice z ABCP programu metodu interního hodnocení. 3. Pokud povinná osoba není původcem nebo sponzorem, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat metodu regulatorního vzorce. 4. Sekuritizovaným expozicím bez externího ratingu, kterým nelze přiřadit odvozený rating, se přiřazuje riziková váha 1250 %, pokud a) původce nebo sponzor není schopen spočítat hodnotu Kirb a není oprávněn používat pro pozice z ABCP programu metodu interního hodnocení, nebo b) povinná osoba, která není ani původcem ani sponzorem, nemůže používat metodu regulatorního vzorce ani metodu interního hodnocení; Hodnota Kirb je rovna podílu, kde a) čitatel je roven součtu 1. 8 % součtu hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic stanovených podle přístupu IRB tak, jakoby tyto expozice nebyly sekuritizovány a 2. součtu hodnot očekávaných úvěrových ztrát spojených s těmito expozicemi, b) jmenovatel je roven součtu hodnot sekuritizovaných expozic. Hodnota Kirb je vyjádřena v desetinné formě, například Kirb rovnající se 15 % portfolia se vyjádří jako Kirb rovnající se 0,15. 5. Povinná osoba může přiřadit pozici bez externího ratingu odvozený rating, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) odvozený rating se rovná externímu ratingu referenční pozice, za kterou se považuje nejbližší externě ohodnocená pozice, která je ve všech ohledech podřízena příslušné pozici bez externího ratingu, b) splatnost referenční pozice je stejná nebo delší než je splatnost příslušné pozice bez externího ratingu, c) odvozený rating je průběžně aktualizován v závislosti na změnách v externím ratingu referenční pozice. 6. Povinná osoba může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat pro pozice bez externího ratingu v ABCP programu metodu interního hodnocení, pokud a) pozice v krátkodobém cenném papíru vydaném v rámci ABCP programu mají externí rating, b) povinná osoba doložila oprávněnému orgánu dohledu, že její interní hodnocení úvěrové kvality pozice zohledňuje veřejně dostupnou hodnotící metodologii alespoň jedné zapsané ratingové agentury pro externí rating příslušného typu sekuritizace, c) mezi zapsanými ratingovými agenturami, jejichž metodologie je předmětem požadavku vymezeného v písmenu b), jsou také zapsané ratingové agentury, které krátkodobému cennému papíru vydanému v rámci programu ABCP stanovily externí rating. Kvantitativní prvky, zejména stresové faktory, které byly povinnou osobou použity při přiřazení úvěrové kvality pozici, musí být konzervativní alespoň ve stejné míře, jako je tomu v případě odpovídající hodnotící metodologie příslušné zapsané ratingové agentury; d) povinná osoba zohledňuje při vyvíjení své metodologie interního hodnocení odpovídající veřejně dostupné (publikované) hodnotící metodologie zapsaných ratingových agentur, které stanovují externí rating krátkodobých cenných papírů v ABCP programech. Tato skutečnost musí být zdokumentována a pravidelně aktualizována; e) metodologie pro interní hodnocení obsahuje ratingové stupně, které jsou v souladu s úvěrovým hodnocením zapsané ratingové agentury. Tento soulad musí být zdokumentován; f) povinná osoba používá metodologii interního hodnocení při řízení rizik, v rozhodovacích procesech, v informačních systémech, v procesech rozložení vnitřně stanoveného kapitálu, g) útvar vnitřního auditu, auditor, zapsaná ratingová agentura, nebo útvar řízení rizik pravidelně přezkoumávají proces interního hodnocení a kvalitu interních ratingů. Pokud toto přezkoumávání provádí útvar vnitřního auditu nebo útvar řízení rizik, musí být nezávislý na útvarech, které vytvářejí ABCP program nebo jsou odpovědné za kontakt s klientem; h) povinná osoba sleduje a vyhodnocuje výsledky interních hodnocení v průběhu času. Pokud se reálné výsledky expozic běžně odchylují od hodnot, které jsou očekávány na základě výstupů interního hodnocení, povinná osoba upraví svoji metodologii pro interní hodnocení; i) ABCP program obsahuje úvěrové a investiční postupy (underwriting standards). Při rozhodování o koupi aktiv administrátor posuzuje typ nakupovaných aktiv, typ a hodnotu expozic vznikajících z poskytování likviditních facilit a úvěrových posílení, rozložení ztrát, právní a ekonomické oddělení převedených expozic od původce. Musí být provedena úvěrová analýza rizikového profilu prodávajícího, která zahrnuje analýzu minulých i budoucích výsledků hospodaření, stávající pozici na trhu, budoucí očekávanou konkurenceschopnost, pákový efekt, peněžní toky, ukazatel úrokového krytí (interest coverage) a externí rating. Ověřují se také úvěrové a investiční postupy prodávajícího a jeho kapacity pro provádění činnosti obsluhovatele; j) v úvěrových a investičních postupech pro ABCP program jsou stanovena minimální kritéria uznatelnosti aktiv, zejména 1. jsou vyloučeny koupě aktiv v selhání, 2. je omezena nadměrná koncentrace vůči jednomu dlužníkovi nebo zeměpisné oblasti, 3. je omezena splatnost kupovaných aktiv, k) součástí ABCP programu jsou zásady pro shromažďování podkladových expozic a postupy, které zohledňují operační kapacitu a úvěrovou kvalitu obsluhovatele. Program by měl snižovat riziko prodávajícího či obsluhovatele prostřednictvím různých metod, zejména spouštěcími mechanismy založenými na současné úvěrové kvalitě, které zamezují možnému směšování peněžních toků (co-mingling of funds); l) agregovaný odhad ztráty z portfolia podkladových expozic, jehož koupě je v rámci ABCP programu zvažována, zohledňuje veškeré zdroje rizik, zejména zdroje úvěrového rizika a rizika rozmělnění. Pokud úvěrové posílení poskytnuté prodávajícím je založené pouze na ztrátách, které se vztahují k úvěrovým událostem, musí být vytvořen samostatný rezervní fond (separate reserve) pro riziko rozmělnění, je-li toto riziko významné pro dané portfolio expozic. Při posuzování požadované úrovně posílení se také přezkoumávají historické informace v délce několika let, včetně ztrát, doby po splatnosti, rozmělnění a míry obratu pohledávek; m) do ABCP programu by měly být včleněny strukturální rysy (structual features) pro nákup expozic za účelem omezení rizika možného zhoršení úvěrové kvality portfolia podkladových expozic (například wind-down triggers). n) Česká národní banka může upustit od požadavku, aby hodnotící metodologie zapsané ratingové agentury byla veřejně dostupná, pokud je dostatečně doloženo, že s ohledem na specifické rysy sekuritizované transakce, zejména její výjimečné schéma, dosud neexistuje veřejně dostupná hodnotící metodologie zapsané ratingové agentury. 7. Povinná osoba přiřazuje pozici bez externího ratingu interní hodnocení. Tam, kde je tento interní rating na počátku sekuritizované transakce na investičním stupni, povinná osoba s ním může zacházet jako s externím ratingem od zapsané ratingové agentury pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic. 8. V případě původce, sponzora nebo jiné povinné osoby, která může provádět výpočet hodnoty Kirb, jsou hodnoty rizikově vážených expozic stanovované pro sekuritizované pozice limitovány ve výši, ke které by vedlo stanovení kapitálového požadavku jako součtu 8 % hodnoty rizikově vážených expozic za situace, pokud by tyto expozice nebyly sekuritizovány, a stanovení očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic. 9. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované nebo resekuritizované expozice metodou externího ratingu se hodnota sekuritizované expozice násobí rizikovou váhou podle tabulky a koeficientem 1,06. Stupeň úvěrové kvality Sekuritizované expozice Resekuritizované expozice Rating jiný než 1 krátkodobýKrátkodobý ratingABCDE117%12%20%20%30%28%15%25%25%40%310%18%35% 35%50%4212%20%40%65%520%35%60%100%635%50% 100%150%7360%75% 150%225%8100% 200%350%9250% 300%500%10425% 500%650%11650% 750%850%všechny ostatní expozice a expozice bez ratingu 1250% 10. Rizikové váhy ve sloupci C tabulky se použijí tam, kde sekuritizovaná expozice není resekuritizovanou expozicí a kde efektivní počet sekuritizovaných expozic je menší než 6. Pro ostatní sekuritizované expozice, které nejsou resekuritizovanými expozicemi, se použijí rizikové váhy ve sloupci B, ledaže se jedná o expozici vůči tranši s nejvyšší předností v dané sekuritizační transakci; v takovém případě se použijí rizikové váhy ve sloupci A. Pro resekuritizované expozice se použijí rizikové váhy ve sloupci E, s výjimkou situace, kdy se jedná o expozici vůči tranši s nejvyšší předností v dané resekuritizační transakci a žádná z podkladových expozic není resekuritizovanou expozicí; v takové situaci se použijí rizikové váhy ve sloupci D. 11. Při rozhodování, zda na danou tranši lze v této souvislosti nahlížet jako na tranši s nejvyšší předností, se nemusí zohledňovat platby vyplývající z úrokových nebo měnových derivátů, poplatky nebo obdobné platby. 12. Při stanovení efektivního počtu expozic se více expozic vůči stejnému dlužníkovi považuje za jednu expozici. 13. Efektivní počet expozic se stanovuje podle vztahu N=∑iEi2∑iEi2, kde: N označuje efektivní počet expozic, Ei označuje součet hodnot expozic pro všechny expozice vůči i-tému dlužníkovi. Je-li znám podíl největší expozice C1 na celém portfoliu, N se může stanovovat jako 1/C1. 14. Při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou externího ratingu lze zohledňovat majetkové zajištění a osobní zajištění v souladu s body 21 až 23 v této příloze a s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky. 15. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice metodou regulatorního vzorce se hodnota sekuritizované expozice, ledaže jde o expozice podle bodů 19 a 20, násobí rizikovou váhou, která je stanovována podle níže uvedeného vztahu; nesmí však být nižší než 20 % v případě resekuritizovaných expozic a 7 % v případě ostatních sekuritizovaných expozic. r=12,5.SL+T-SLT, kde: r označuje rizikovou váhu, T označuje poměrnou velikost (thickness) tranše, ve které je držena pozice. Tato hodnota se stanovuje jako podíl, kde v čitateli je jmenovitá hodnota příslušné tranše a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic; L označuje úroveň úvěrového posílení (credit enhancement level), která se stanovuje jako podíl, kde v čitateli je jmenovitá hodnota všech tranší podřízených té tranši, ve které je držena pozice, a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic. Kapitalizované budoucí příjmy nejsou do výpočtu hodnoty L zahrnuty. Jde-li o úrokové a měnové deriváty, platby od protistrany, které představují tranše více podřízené (more junior tranche) než daná tranše, mohou být při výpočtu hodnoty L zachyceny pouze ve své reálné hodnotě (bez zahrnutí potenciálních budoucích úvěrových expozic), S se stanovuje podle vztahu Sx= x, je –li x≤Kirb,Kirb+Kx-KKirb+d.Kirbω.1-eω.Kirb-xKirb, je –li x>Kirb, h=1-KirbELGDN, c=Kirb1-h, v=ELGD-Kirb.Kirb+0,25.1-ELGD.KirbN, f=v+Kirb21-h-c2+1-Kirb.Kirb-v1-h.τ, g=1-c.cf-1, a=g.c, b=g.1-c, d=1-1-h.1-BetaKirb;a,b, Kx=1-h.1-Betax,a,b.x+Betax;a+1,b.c, kde: τ se rovná 1000, ω se rovná 20, Beta[x;a,b] označuje distribuční funkci rozdělení beta s parametry a, b spočítanou v bodě x, N označuje efektivní počet expozic stanovený podle bodu 12, v případě resekuritizace použije povinná osoba počet podkladových expozic této resekuritizace a nikoli počet expozic v původním souboru expozic, ze kterého vzešly sekuritizované expozice, ze kterých potom vzešly dané resekuritizované expozice, ELGD označuje expozičně váženou průměrnou hodnotu LGD, která se stanovuje podle vztahu ELGD=∑iLGDi.Ei∑iEi kde: LGDi označuje průměrnou hodnotu LGD vzhledem ke všem expozicím vůči i-tému dlužníkovi. Při resekuritizaci se pro sekuritizované pozice použije LGD ve výši 100 %. Tam, kde je riziko selhání a riziko rozmělnění pro nakoupené pohledávky v rámci sekuritizace agregováno (např. jeden rezervní fond /single reserve/ nebo přezajištění jsou určeny k pokrytí obou zdrojů rizik), hodnota LGDi se stanovuje jako vážený průměr hodnoty LGD pro úvěrové riziko a hodnoty LGD pro riziko rozmělnění ve výši 75 %. Váhami jsou kapitálové požadavky pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění. Pokud hodnota největší sekuritizované expozice C1 není větší než 3 % součtu hodnot sekuritizovaných expozic, povinná osoba může pro metodu regulatorního vzorce použít hodnotu LGD = 50% a N stanovit podle vztahu N=1C1.Cm+Cm-C1m-1.max1-m.C1;0 nebo podle vztahu N=1C1, kde: Cm označuje podíl, kde v čitateli je součet m největších hodnot expozic a ve jmenovateli je součet hodnot sekuritizovaných expozic. Úroveň m může povinná osoba stanovit, C1 označuje hodnotu největší sekuritizované expozice. Se souhlasem oprávněného orgánu dohledu může povinná osoba pro účely sekuritizace zahrnující retailové expozice používat metodu regulatorního vzorce s využitím zjednodušení h=0 a v=0. 16. Při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou regulatorního vzorce lze zohledňovat majetkové zajištění a osobní zajištění v souladu s technikami snižování úvěrového rizika. 17. Ustanovení v bodech 18 až 20 se týkají likviditních facilit bez externího ratingu. 18. Na jmenovitou hodnotu likviditní facility, která splňuje podmínky pro zálohové facility podle přílohy č. 17 bodu 8 této vyhlášky, lze použít konverzní faktor 0 %. 19. Pokud není účelné, aby povinná osoba počítala hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic jako by sekuritizovány nebyly, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu ve výjimečných případech použít při výpočtu hodnot rizikově vážených expozic pro sekuritizovanou pozici bez ratingu, která představuje přípustnou likviditní facilitu, nejvyšší riziková váha, která by byla použita na kteroukoliv ze sekuritizovaných expozic za situace, kdyby nebyly sekuritizovány. 20. Pokud má facilita podle bodu 19 původní splatnost menší nebo rovnou než 1 rok, vynásobí se její jmenovitá hodnota konverzním faktorem 50 %. V ostatních případech se používá konverzní faktor 100 %. 21. Majetkové zajištění lze u sekuritizovaných pozic zohledňovat, pokud a) jde o zajištění uznatelné při používání standardizovaného přístupu a b) je v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika. 22. Osobní zajištění lze u sekuritizovaných pozic zohledňovat, pokud a) osobou, která toto zajištění poskytla, je uznatelný poskytovatel zajištění a b) je v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika. 23. Při použití metody externího ratingu lze hodnotu sekuritizované pozice, ke které se vztahuje zajištění, upravit v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika. 24. Při použití metody regulatorního vzorce, kdy je plné zajištění, se postupuje takto: a) stanoví se efektivní riziková váha pozice. Tato váha se stanoví jako podíl, kde v čitateli je hodnota rizikově vážené expozice vyplývající ze sekuritizované pozice a ve jmenovali je hodnota této pozice. Tento podíl se násobí číslem 100; b) jde-li o majetkové zajištění, při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice se hodnota expozice po zohlednění majetkového zajištění v souladu s ustanoveními o technikách snižování úvěrového rizika násobí efektivní rizikovou váhou, c) jde-li o osobní zajištění, při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice se postupuje takto: 1. hodnota expozice plně zajištěná osobním zajištěním upravená o nesoulad měn a dále upravená podle vztahu pro nesoulad splatností (Ga) stanovená podle přílohy č. 16 k této vyhlášce se násobí rizikovou váhou poskytovatele zajištění, 2. rozdíl hodnoty sekuritizované pozice a hodnoty expozice plně zajištěné osobním zajištěním upravené o nesoulad měn a dále upravné podle vztahu pro nesoulad splatností (Ga) se násobí efektivní rizikovou váhou, 3. výsledky výpočtů podle bodu 1 a 2 se sečtou. 25. Při použití metody regulatorního vzorce, kdy je částečné zajištění, se postupuje takto: a) pokud zajištění pokrývá první ztrátu nebo pokrývá ztráty poměrně, postupuje se podle ustanovení o použití metody regulatorního vzorce při plném zajištění, b) v ostatních případech se zachází se sekuritizovanou pozicí jako se dvěma nebo více pozicemi s tím, že za nepokrytou část je považována pozice s nejnižší úvěrovou kvalitou. Při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice této pozice se postupuje podle ustanovení o metodě regulatorního vzorce v bodech 15 a 16 s touto úpravou: 1. T je nahrazeno e*, jde-li o majetkové zajištění, 2. T je nahrazeno T-g v případě osobního zajištění, 3. e* označuje podíl E* a celkového pomyslnému objemu portfolia podkladových expozic, 4. E* je stanovena v souladu s přílohou č. 16 k této vyhlášce a označuje upravenou hodnotu sekuritizované expozice v sekuritizované pozici, 5. E označuje výši sekuritizované pozice, 6. g označuje podíl hodnoty zajištěné expozice upravené o nesoulad měn a nesoulad splatností v souladu s přílohou č. 16 k této vyhlášce a součtu hodnot sekuritizovaných expozic. Jde-li o osobní zajištění, riziková váha poskytovatele zajištění se přiřazuje té části sekuritizované pozice, která nespadá pod upravenou hodnotu T. 26. Při sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení původce stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice podle bodu 9, 10, 13 až 20 v příloze č. 17 této vyhlášky s tím, že a) za podíl původce se považuje součet těchto dvou hodnot: 1. hodnoty expozice vyplývající z pomyslného objemu portfolia čerpaných částí expozic prodaných do sekuritizace, jejíž poměr k výši celkového portfolia expozic prodaných do sekuritizace určuje podíl na peněžních tocích generovaných splátkami jistin a úroků a ostatními souvisejícími platbami, které nelze použít pro platby osobám, které mají sekuritizované pozice v sekuritizaci, 2. hodnoty expozice vyplývající z té části portfolia nečerpaných částí úvěrových linek (credit lines), jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, kdy její poměr k celkové výši takto nečerpaných částí je stejný jako poměr hodnoty expozice podle předchozího bodu k hodnotě expozice vyplývající z portfolia čerpaných částí expozic prodaných do sekuritizace s tím, že podíl původce nesmí být podřízen podílu investora, b) za podíl investora se považuje součet těchto dvou hodnot: 1. hodnoty expozice vyplývající z pomyslného objemu portfolia čerpaných částí expozic, které nespadá pod písmeno a) bod 1, 2. hodnoty expozice vyplývající z té části portfolia nečerpaných částí úvěrových linek, které nespadá pod písmeno a) bod 2, jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, c) expozice původce spojená s nároky na tu část podílu původce, která je vymezena v písmenu a) bodu 1, se nepovažuje za sekuritizovanou pozici. Považuje se za poměrnou expozici vůči sekuritizovaným expozicím z čerpaných částí, které jsou stanoveny tak, jakoby nebyly sekuritizovány, a to ve výši podle písmene a) bodu 1. Původce má zároveň poměrnou expozici vůči nečerpaným částem úvěrových linek, jejichž čerpané části byly prodány do sekuritizace, a to ve výši podle písmene a) bodu 2. 27. Hodnota rizikově vážených expozic s rizikovou váhou 1250 % se může snížit o 12,5 násobek úprav ocenění těchto expozic. Pokud se hodnota těchto rizikově vážených expozic sníží, nelze úpravy ocenění zohlednit v nedostatku nebo přebytku z výpočtu očekávaných úvěrových ztrát. 28. Hodnota rizikově vážených expozic se může snížit o 12,5 násobek úprav ocenění těchto expozic. 29. Povinná osoba může hodnotu sekuritizované expozice, které se přiřazuje riziková váha 1250 %, odečíst od kapitálu, namísto přiřazení této rizikové váhy a výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice s tím, že a) hodnota expozice může být odvozena z hodnoty rizikově vážených expozic se zohledněním úprav ocenění podle bodů 27 a 28, b) v hodnotě expozice lze zohlednit uznatelné majetkové zajištění, c) je-li je k výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice použita metoda regulatorního vzorce a L ≤ Kirb a [L+T] > Kirb, s pozicí se zachází jako se dvěma pozicemi, kde L = Kirb pro tu pozici, která má vyšší stupeň seniority. 30. Pokud povinná osoba využije alternativní postup podle bodu 29, sníží odpovídajícím způsobem limit stanovený v bodu 8. Příloha č. 19 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Požadavky na externí ratingy Externí rating lze používat při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) je soulad mezi typy plateb, které jsou zohledněny v externím ratingu, a typy plateb, které přísluší instituci z dané sekuritizované pozice v rámci smluvních ujednání, b) externí rating je veřejně dostupný; externí rating se považuje za veřejně dostupný pouze tehdy, pokud byl zveřejněn v dostupné formě a je zahrnut do přechodové matice (transition matrix) příslušné zapsané ratingové agentury. Externí rating dostupný pouze omezenému okruhu uživatelů se nepovažuje za veřejně dostupný a c) externí rating není založen, anebo částečně založen, na osobním zajištění poskytnutém povinnou osobou; pokud by taková skutečnost nastala, povinná osoba zachází s relevantní expozicí tak, jako kdyby externí rating neměla, a použije odpovídající rizikovou váhu pro expozici bez externího ratingu. 2. Požadavky na používání externích ratingů a) Povinná osoba si může vybrat jednu nebo více zapsaných ratingových agentur, jejichž externí ratingy bude používat pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic. b) Povinná osoba při využívání externích ratingů postupuje na základě jednotného přístupu. c) Povinná osoba by neměla používat v rámci jednoho schématu sekurizitace pro pozici v jedné tranši externí rating od jedné zapsané ratingové agentury a pro pozici v druhé tranši externí rating od jiné zapsané ratingové agentury, bez ohledu na to, zdali tato pozice obdržela externí rating od první zapsané ratingové agentury či nikoliv. Pokud však pro danou pozici existuje externí rating 1. od dvou vybraných zapsaných ratingových agentur, povinná osoba použije horší externí rating, nebo 2. od více než 2 vybraných zapsaných ratingových agentur, povinná osoba použije druhý nejlepší externí rating. d) Pokud je uznatelné zajištění poskytnuto přímo jednotce pro speciální účel a je zohledněno v externím ratingu příslušné pozice, tento externí rating se zohledňuje při stanovení rizikové váhy. Externí rating není možné zohlednit, pokud zajištění 1. není uznatelné, nebo 2. není poskytnuto jednotce pro speciální účel, ale přímo příslušné sekuritizované pozici. Příloha č. 20 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. A. Vypořádací riziko Konverzní faktory pro výpočet kapitálového požadavku k vypořádacímu riziku jsou uvedeny v tabulce č. 1 v této příloze. Tabulka č. 1Počet pracovních dnů po stanoveném dni vypořádáníKonverzní faktor5 až 15 dnů8 %16 až 30 dnů50 %31 až 45 dnů75 %46 a více dnů100 % B. Specifické úrokové riziko I. Koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku Koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku jsou uvedeny v tabulce č. 2 v této příloze. KategorieKoeficienty pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému rizikuI. Vládní nástroje Dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které by podle standardizovaného přístupu patřily do prvního stupně úvěrové kvality nebo které by obdržely rizikovou váhu 0 %.0 %II. Kvalifikované nástroje a) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států, které patří do druhého nebo třetího stupně úvěrové kvality, b) dluhopisy vydané nebo zaručené institucemi, které patří do prvního, druhého, anebo třetího stupně úvěrové kvality, c) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do prvního, druhého, anebo třetího stupně úvěrové kvality, d) ostatní kvalifikované nástroje: 1. dlouhé a krátké pozice v nástrojích, jejichž stupeň úvěrové kvality odpovídá alespoň investičnímu stupni externího ratingu, 2. dlouhé a krátké pozice v nástrojích, jejichž hodnota PD podle IRB přístupu není vzhledem k solventnosti jejich emitenta větší než hodnota PD nástrojů odpovídajících investičnímu stupni externího ratingu, 3. dlouhé a krátké pozice v nástrojích, které nemají externí rating od zapsané externí ratingové agentury, pokud 3.1. jsou povinnou osobou považovány za dostatečně likvidní, 3.2. povinná osoba považuje finanční a ekonomickou situaci emitenta nástroje za odpovídající investičnímu stupni externího ratingu a 3.3. jsou kótovány na uznané burze, 4. dlouhé a krátké pozice v nástrojích vydaných institucemi podléhajícím požadavkům na kapitálovou přiměřenost podle směrnice 2006/48/ES, které jsou povinnou osobou považovány za dostatečně likvidní a pro které platí, že povinná osoba považuje finanční a ekonomickou situaci jejich emitenta za odpovídající investičnímu stupni externího ratingu, 5. cenné papíry vydané institucemi, pro které platí, že povinná osoba považuje finanční a ekonomikou situaci emitenta za lepší nebo odpovídající druhému stupni úvěrové kvality a emitent podléhá takovému rámci regulace a dohledu, který je srovnatelný s požadavky stanovenými v této vyhlášce. Zařazení nástrojů mezi kvalifikované nástroje může být posouzeno Českou národní bankou a nástroje s významným specifickým úrokovým rizikem mohou být po tomto posouzení vyřazeny z kvalifikovaných nástrojů. Česká národní banka může požadovat, aby povinná soba použila nejvyšší rizikovou váhu podle této tabulky pro nástroje, které vzhledem k solventnosti jejich emitenta vykazují mimořádné riziko.0,25 % není-li zbytková splatnost delší než 6 měsíců, 1,00 % je-li zbytková splatnost delší než 6 měsíců a není-li delší než 24 měsíců, anebo 1,60 % je-li zbytková splatnost delší než 24 měsíců III. Ostatní nástroje a) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států či institucemi, které patří do čtvrtého nebo pátého stupně úvěrové kvality, b) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do čtvrtého stupně úvěrové kvality, c) expozice, u nichž není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury,8,00 %d) dluhopisy vydané nebo zaručené centrálními vládami, vydané centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami nebo orgány regionální nebo místní správy členských států či institucemi, které patří do šestého stupně úvěrové kvality, e) dluhopisy vydané nebo zaručené podnikateli, které patří do pátého nebo šestého stupně úvěrové kvality.12,00 %Instituce, které používají přístup IRB, mohou pro účely této tabulky přiřadit expozici stupeň úvěrové kvality pouze tehdy, jestliže interní rating dlužníka této expozice odpovídá hodnotě PD, která je ekvivalentní nebo nižší než hodnota PD spojená s příslušným stupněm úvěrové kvality v kategorii podnikových expozic u standardizovaného přístupu. II. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic 1. Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek k čistým pozicím v nástrojích obchodního portfolia, které jsou sekuritizovanými expozicemi, tak, že namísto koeficientu podle tabulky č. 2 použije následující hodnotu: a) součin 8 % a příslušné rizikové váhy podle standardizovaného přístupu, pokud by taková sekuritizovaná expozice podléhala v investičním portfoliu standardizovanému přístupu, b) součin 8 % a příslušné rizikové váhy podle přístupu IRB, pokud by taková sekuritizovaná expozice podléhala v investičním portfoliu přístupu IRB. 2. Metoda regulatorního vzorce smí být pro účely bodu 1 písm. b) použita se souhlasem oprávněného orgánu dohledu pouze povinnou osobou, která tuto metodu smí použít pro stejnou sekuritizovanou expozici v investičním portfoliu. Odhady parametrů PD a LGD jako vstupů do metody regulatorního vzorce jsou stanovovány podle zásad pro přístup IRB přístup, nebo, alternativně se samostatným souhlasem oprávněného orgánu dohledu, mohou být založené na odhadech, které jsou odvozeny prostřednictvím postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 této vyhlášky a jsou v souladu s kvantitativními standardy pro přístup IRB. 3. Kapitálový požadavek k expozici v obchodním portfoliu, která by podléhala rizikové váze 1250 % při jejím zařazení do investičního portfolia, se stanoví ve výši 8 % takto rizikově vážené expozice. III. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku úvěrových derivátů n-tého selhání, které mají externí rating V případě úvěrového derivátu n-tého selhání, který má externí rating, povinná osoba použije místo koeficientu podle tabulky č. 2 v příloze součin 8 % a rizikové váhy, která by pro daný externí rating byla platná pro sekuritizovanou expozici. IV. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku nástrojů zařazených do portfolia obchodování s korelací Pokud si povinná osoba nezvolí pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku nástrojů zařazených do portfolia obchodování s korelací postup podle bodu I, anebo podle přílohy č. 21 této vyhlášky, stanovuje tento kapitálový požadavek jako větší z následujících hodnot: součet kapitálových požadavků k čistým dlouhým pozicím tohoto portfolia a součet kapitálových požadavků k čistým krátkým pozicím tohoto portfolia. C. Obecné úrokové riziko I. Metoda splatností Při měření obecného úrokového rizika metodou splatností se postupuje takto: 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 %, podle tabulky č. 3 v této příloze. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %. 2. Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 3 v této příloze. Tabulka č. 3Časové pásmoKoeficientPředpokládaná změna úrokových měr v %Kuponová míra 3 % a vyššíKuponová míra nižší než 3 %zóna 1do 1 měsíce včetnědo 1 měsíce včetně01,001 až 3 měsíce včetně1 až 3 měsíce včetně0,0021,003 až 6 měsíců včetně3 až 6 měsíců včetně0,0041,006 až 12 měsíců včetně6 až 12 měsíců včetně0,0071,00zóna 21 až 2 roky včetně1,0 až 1,9 let včetně0,01250,902 až 3 roky včetně1,9 až 2,8 let včetně0,01750,803 až 4 roky včetně2,8 až 3,6 let včetně0,02250,75zóna 34 až 5 let včetně3,6 až 4,3 let včetně0,02750,755 až 7 let včetně4,3 až 5,7 let včetně0,03250,707 až 10 let včetně5,7 až 7,3 let včetně0,03750,6510 až 15 let včetně7,3 až 9,3 let včetně0,0450,6015 až 20 let včetně 9,3 až 10,6 let včetně0,05250,60nad 20 let10,6 až 12 let včetně0,060,6012 až 20 let včetně0,080,60nad 20 let0,1250,60 3. Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu. 4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně. 5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně. 6. Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně. 7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1, c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2, d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3, e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2, f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3, g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3, h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6. II. Metoda durací Při měření obecného úrokového rizika metodou durací se postupuje takto: 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací, podle tabulky č. 4 v této příloze. 2. Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou stanoveny v tabulce č. 4 v této příloze. Tabulka č. 4Modifikované duracePředpokládaná změna úrokových měr v %Modifikované duracePředpokládaná změna úrokových měr v %zóna 1zóna 3do 1 měsíce včetně1,003,3 až 4,0 roky včetně0,751 až 3 měsíce včetně1,004,0 až 5,2 let včetně0,703 až 6 měsíců včetně1,005,2 až 6,8 let včetně0,656 až 12 měsíců včetně1,006,8 až 8,6 let včetně0,608,6 až 9,9 let včetně0,60zóna 29,9 až 11,3 let včetně0,601,0 až 1,8 let včetně0,9011,3 až 16,6 let včetně0,601,8 až 2,6 let včetně0,80nad 16,6 let0,602,6 až 3,3 let včetně0,75 3. Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu. 4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně. 5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně. 6. Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně. 7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny stanovený s použitím metody durací se rovná součtu a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu, b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1, c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2, d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3, e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2, f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3, g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3, h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6. III. Metoda marží Při měření obecného úrokového rizika metodou marží se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle metody splatností nebo metody durací nebo pomocí vlastního VaR modelu. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do měnových pozic nezařazují. D. Akciové riziko Přehled akciových indexů je uveden v tabulce č. 5. Akciové indexyAustrálieAll OrdsPolskoWIGBelgieBEL 20PortugalskoBVL General IndexČeská republikaPXRakouskoATXFrancieCAC 40ŘeckoGeneral Price IndexHong KongHang SengSingaporeStraits Times IndexIrskoISEQ IndexSpojené státy americkéS&P 500JaponskoNikkei 225ŠpanělskoIBEX 35NěmeckoDAXŠvédskoOMXNizozemíAEXŠvýcarskoSMIMaďarskoBUXVelká BritánieFTSE 100neuvedené státy OECDoficiální akciové indexy organizovaných trhů E. Komoditní riziko I. Zjednodušená metoda Při měření komoditního rizika zjednodušenou metodou se kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity rovná součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity. II. Metoda splatností Při měření komoditního rizika metodou splatností se postupuje takto: 1. Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve kterém existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma. 2. Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice. 3. Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem a) 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu, b) 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a c) 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice. III. Metoda marží Při měření komoditního rizika metodou marží se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách se rovná součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody nebo vlastního VaR modelu. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do měnových pozic. F. Opce I. Zjednodušená metoda Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím zjednodušenou metodou se postupuje takto: 1. Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi. 2. Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. 3. Kapitálový požadavek k opci se rovná rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle následujícího bodu a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot a) reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle následujícího bodu, nebo b) reálná hodnota opce. 4. Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě a) úrokových opcí se koeficient rovná součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 2 v této příloze a koeficientu 0,08, b) akciových opcí se koeficient rovná součtu koeficientu specifického akciového rizika a koeficientu 0,08, c) měnových opcí je koeficient roven 0,08, d) komoditních opcí je koeficient roven 0,15. 5. Kapitálový požadavek k opcím se rovná součtu kapitálových požadavků k jednotlivým opcím. 6. Kapitálový požadavek k opcím podle předchozího bodu se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. II. Metoda delta plus Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou delta plus se postupuje takto: 1. Delta ekvivalenty opcí se zařadí do úrokových, akciových a komoditních pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku a obecnému úrokovému riziku, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku a obecnému akciovému riziku a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku. 2. Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do měnových pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku. 3. Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega. 4. Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí a) stejnými podkladovými nástroji v případě 1. úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 3 v této příloze nebo tabulky č. 4 v této příloze v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku byla zvolena, 2. akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu, 3. cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato, 4. komodit jednotlivé komodity, b) změnou reálné hodnoty podkladového nástroje v případě 1. úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 3 v této příloze. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle této tabulky; 2. akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08, 3. komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15. 5. Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji. 6. Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci. 7. Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku. III. Metoda analýzy situací Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou analýzy situací se postupuje takto: 1. Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu + 8 % a v případě komodit + 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu + 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů. 2. Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě. 3. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 2 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku. 4. Nejvyšší očekávané ztráty podle bodu 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku. 5. Při použití metody analýzy situací se delta ekvivalenty opcí nezařazují do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovování kapitálových požadavků k obecnému úrokovému, obecnému akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. IV. Metoda marží Při výpočtu kapitálového požadavku k opcím metodou marží se postupuje takto: 1. Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce se rovná marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody, metody delta plus, metody analýzy situací nebo interního VaR modelu. 2. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 2 v této příloze nebo koeficientů podle § 143. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku v závislosti na podkladovém nástroji. 3. Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku. 4. Při použití metody marží se delta ekvivalenty opcí nezařazují do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovování kapitálových požadavků k obecnému úrokovému, obecnému akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. Příloha č. 21 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Kvalitativní požadavky 1. Předpokladem pro používání vlastního VaR modelu při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku pro účely této vyhlášky je splnění těchto kvalitativních požadavků: a) model je nedílnou součástí denního procesu měření rizik povinné osoby a výstupy z něj slouží pro informování vrcholného vedení o míře podstupovaných rizik, b) povinná osoba má útvar řízení rizik nezávislý na útvaru obchodování. Útvar řízení rizik podává hlášení přímo vrcholnému vedení, je odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizik povinné osoby, denně zpracovává a analyzuje výstupy modelu, navrhuje odpovídající opatření k úpravě vnitřních limitů; c) vrcholné vedení se aktivně zúčastňuje procesu řízení rizik. Denní hlášení připravovaná útvarem řízení rizik jsou posuzována vedoucími zaměstnanci, kteří mají pravomoc snížit limity jednotlivým obchodníkům včetně pravomoci snížit limity celkových pozic povinné osoby; d) povinná osoba má dostatečný počet zaměstnanců, kteří byli vyškoleni v oblasti používání modelů pro obchodování, řízení rizik, vypořádání obchodů a v oblasti vnitřního auditu se zaměřením na modely stanovení kapitálových požadavků, e) povinná osoba stanovila postupy pro monitorování vnitřních procedur a vnitřních kontrolních mechanizmů a zajištění jejich souladu s fungováním systému řízení rizik, f) historická data o modelu dokazují, že model je při měření rizik dostatečně přesný, g) povinná osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování modelu, jehož výsledky jsou posuzovány vrcholným vedením a následně promítány do vnitřních postupů a procesu řízení rizik včetně stanovování limitů, h) povinná osoba zajistí, aby součástí pravidelného provádění vnitřního auditu bylo nezávislé prověření celkového systému řízení rizik povinné osoby. 2. Vnitřní audit musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné alespoň jednou za rok musí zahrnovat a) prověření dostatečnosti dokumentace systému řízení rizik, organizace útvaru řízení rizik a jeho činností, b) způsob začlenění výstupů měření tržního a specifického rizika do denního procesu řízení povinné osoby a do informačního systému povinné osoby, c) prověření procesu schvalování systémů pro měření rizik a systémů stanovování reálných hodnot, které jsou využívány obchodním útvarem a útvarem vypořádání obchodů, d) posouzení míry zahrnutí tržního a specifického rizika pokrývaných modelem a způsob schvalování změn v procesu řízení rizik, e) posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu rizik podstupovaných povinnou osobou, f) posouzení postupu hodnocení jednotnosti, ucelenosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat, g) posouzení procesu, který povinná osoba používá k hodnocení zpětného testování. II. Specifikace faktorů tržního rizika Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku zohledňoval dostatečné množství rizikových faktorů tržního rizika nebo specifického rizika v závislosti na rozsahu aktivit povinné osoby na jednotlivých trzích a charakteru těchto trhů;. Tam, kde rizikový faktor je zahrnut do oceňovacího modelu používaného povinnou osobou, avšak nikoli do modelu pro měření rizika, musí povinná osoba nezahrnutí tohoto faktoru do modelu pro měření rizika náležitě oprávněnému orgánu dohledu odůvodnit. Model pro měření rizika musí také podchytit riziko nelinearity, korelační riziko a bazické riziko. Při použití zástupných indikátorů musí být doloženo, že představují blízkou aproximaci povinnou osobou skutečně držené pozice. Pro jednotlivé konkrétní typy rizik musí být přitom splněny alespoň tyto podmínky: a) v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má povinná osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat bázické riziko, nebo-li riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek; b) v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím povinné osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě, c) v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má povinná osoba významné pozice, d) v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má povinná osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice. III. Kvantitativní požadavky 1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tyto kvantitativní požadavky: a) riziková hodnota je počítána denně, b) pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 %, c) pro výpočet rizikové hodnoty je 10 pracovních dnů nejkratším obdobím držení nástrojů. Povinná osoba může použít rizikovou hodnotu vypočítanou za kratší období držení s tím, že takovou rizikovou hodnotu koriguje na ekvivalent 10 dnů, například pomocí druhé odmocniny poměru období, a v takovém případě musí být schopna pravidelně oprávněnému orgánu dohledu doložit oprávněnost tohoto přístupu; d) historické období pozorování (období vzorku) pro výpočet rizikové hodnoty je alespoň 1 rok. Jsou-li používány systémy vážení nebo jiné metody pro historické období pozorování, efektivní období pozorování je alespoň 1 rok, což znamená, že vážený průměr časového zpoždění jednotlivých pozorování je alespoň 6 měsíců. Povinná osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího efektivního období, pokud je tento postup zdůvodnitelný, například značnou změnou cenové volatility; e) datové soubory se obnovují alespoň jednou za měsíc, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek, f) jsou používány modely založené na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo, g) model přesně podchycuje rizika spojená s opcemi. Pro stanovení opčních rizik model splňuje nejméně tyto podmínky: 1. podchycuje nelineární cenové charakteristiky opčních pozic, alespoň riziko gamma a vega, 2. pracuje s opčními pozicemi nebo pozicemi, které vykazují charakteristiku podobnou opcím, jako by je povinná osoba držela nejméně po dobu 10 pracovních dnů, 3. bere v úvahu soubor rizikových faktorů, které podchycují volatility úrokových měr a cen podkladových nástrojů opcí. 2. Povinná osoba též stanovuje stresovou rizikovou hodnotu (stress value-at-risk) s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99 % a období držení 10 pracovních dní. Stresová riziková hodnota je stanovována pro aktuální portfolio, avšak s parametry VaR modelu stanovenými za historické období v délce souvislých 12 měsíců, které bylo charakterizováno významně stresovými podmínkami na trhu vzhledem ke složení portfolia. Volba tohoto období podléhá souhlasu oprávněného orgánu dohledu a je povinnou osobou ročně přezkoumávána. Stresová riziková hodnota je stanovována s minimálně týdenní periodicitou. 3. Stanovuje-li povinná osoba alespoň část kapitálového požadavku k tržnímu riziku a specifickému riziku prostřednictvím vlastního modelu, je celkový kapitálový požadavek stanovený vlastním modelem roven součtu hodnoty A, hodnoty B, hodnoty C a hodnoty D. Stanovuje-li povinná osoba alespoň část kapitálového požadavku k tržnímu riziku prostřednictvím vlastního modelu, je celkový kapitálový požadavek stanovený vlastním modelem roven součtu hodnoty A a hodnoty B. 4. Hodnota A je rovna vyšší hodnotě z a) rizikové hodnoty předchozího dne, zvýšené o dodatečnou přirážku pro specifické úrokové či akciové riziko, pokud je aplikována, nebo b) součinu multiplikačního faktoru MC a průměrné denní rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů. 5. Hodnota B je rovna vyšší hodnotě z a) naposledy stanovené stresové rizikové hodnoty, nebo b) součinu multiplikačního faktoru MS a průměrné stresové rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů. 6. Hodnota C je rovna vyšší hodnotě z a) naposledy stanovené rizikové hodnoty podle bodů IV.3 až IV.18, nebo b) součinu multiplikačního faktoru MIRC a průměrné rizikové hodnoty stanovené podle bodů IV.3 až IV.18 za posledních 12 týdnů. 7. Hodnota D je rovna nejvyšší hodnotě z a) naposledy stanovené rizikové hodnoty podle bodů IV.19 až IV.24, b) součinu multiplikačního faktoru MCOR a průměrné rizikové hodnoty stanovené podle bodů IV.19 až IV.24 za posledních 12 týdnů, nebo c) 8 % kapitálového požadavku vypočteného podle přílohy č. 20 písm. B. bodu IV této vyhlášky pro tytéž pozice, pro které je stanovována riziková hodnota podle bodů IV.19 až IV.24. 8. Nejnižší hodnota multiplikačních faktorů MC a MS podle bodů 4 a 5 je 3. Povinná osoba zvýší hodnotu faktorů MC a MS o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky v této příloze v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu. Oprávněný orgán dohledu vyžaduje po povinné osobě stanovování počtu převýšení konzistentně na základě zpětného testování hypotetických změn hodnoty portfolia. 9. Povinná osoba oznámí oprávněnému orgánu dohledu jakákoliv zvýšení počtu převýšení při počtu převýšení 5 a více do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Hodnoty plus faktoruPočet překročeníPlus faktorméně než 50,0050,4060,5070,6580,7590,8510 a více1,00 10. Hodnota multiplikačního faktoru MIRC je rovna 1. Hodnota multiplikačního faktoru MCOR je rovna 1. IV. Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku na základě vlastního modelu 1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tato dodatečná kritéria: a) model objasňuje historické cenové pohyby v portfoliu, zejména pomocí testů dobré shody (goodness of fit), b) model je citlivý na změny ve struktuře portfolia a stanovuje vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací, c) model zohledňuje změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí, d) pomocí zpětného testování se ověřuje, zda je specifické riziko správně odhadováno. Pokud oprávněný orgán dohledu umožní, aby toto zpětné testování bylo uskutečňováno na základě jednotlivých dílčích portfolií, tato dílčí portfolia musí být volena konzistentně, e) model je schopen zachytit idiosynkratické riziko, neboli je citlivý na rozdíly mezi obdobnými, ne však plně identickými pozicemi a f) model je schopen zachytit riziko události (event risk), nebo-li riziko, že dojde k významné změně reálné hodnoty dluhopisu či akcie v důsledku neočekávané události. 2. Vlastní VaR model by měl konzervativně hodnotit riziko vznikající z méně likvidních pozic anebo pozic s omezenou cenovou transparentností. Kromě toho jsou dodrženy požadavky na data. Pokud jsou používány odhady nebo zástupné indikátory, musí se používat s náležitou opatrností a pouze v případech, kdy dostupná data nepostačují nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia. 3. Při stanovování celkového kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku pozic v obchodním portfoliu povinná osoba navíc zohledňuje riziko vyplývající ze změny interního či externího ratingu (dále jen „riziko migrace“) a riziko selhání, resp. ty části obou kategorií rizika, které nejsou podchyceny samotným VaR modelem. Ta část rizika migrace, která není podchycena samotným VaR modelem, se nazývá dodatečné riziko migrace. Ta část rizika selhání, která není podchycena samotným VaR modelem, se nazývá dodatečné riziko selhání. Pokud riziko migrace a riziko selhání jsou u dluhových nástrojů podchyceny v plné míře postupem podle tohoto bodu a bodů 4 až 18, nemusí je podchycovat samotný VaR model. 4. Povinná osoba doloží oprávněnému orgánu dohledu, že při stanovování kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace dosahuje standardu srovnatelného s IRB přístupem za předpokladu stejné úrovně rizika, a případně zohledňuje vliv likvidity, koncentrace, zajištění a nelinearity. 5. Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic a úvěrových derivátů n-tého selhání postupem podle přílohy č. 20 této vyhlášky bez ohledu na to, zda tyto nástroje zařadí do výpočtu kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace. Výjimku z této zásady představují pozice, pro které povinná osoba postupuje podle bodů 19 až 24. Dále má povinná osoba možnost si se souhlasem oprávněného orgánu dohledu zvolit, že do propočtu bude konzistentně zahrnovat také veškeré kótované akciové pozice a deriváty založené na kótovaných akciích, kde toto zahrnutí je v souladu s postupy, kterými povinná osoba vnitřně měří a řídí riziko. 6. Propočet kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace zohlední vliv korelací mezi událostmi selhání a událostmi změn interního či externího ratingu. Nesmí však být zohledněn vliv korelací mezi událostmi selhání a událostmi změn interního či externího ratingu na straně jedné a ostatními faktory specifického rizika a faktory tržního rizika na straně druhé. Předpoklady týkající se korelací musí být podložené analýzou objektivních dat v koncepčně správném rámci. Propočet kapitálového požadavku náležitě zohledňuje otázku koncentrace emitentů nástrojů. Koncentrace, které vznikají uvnitř a napříč třídami produktů za stresových podmínek, musí být též náležitě zohledněny. 7. Propočet kapitálového propočtu k dodatečnému riziku selhání a migrace kvantifikuje ztráty vyplývající ze selhání nebo změny interního či externího ratingu s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99,9 % za kapitálový horizont jednoho roku. Vychází z předpokladu stejné úrovně rizika za kapitálový horizont jednoho roku, to znamená, že jednotlivé pozice nebo skupiny pozic v obchodním portfoliu, u kterých došlo během jejich horizontu likvidity k události selhání nebo změny interního či externího ratingu, jsou na konci horizontu likvidity přeskládány tak, aby bylo dosaženo počáteční úrovně rizika. Povinná osoba si však alternativně může zvolit, že bude konzistentně používat předpoklad nezměněných pozic za kapitálový horizont jednoho roku. 8. Horizontem likvidity se rozumí časové období potřebné k prodeji pozice nebo k zajištění všech významnějších relevantních cenových rizik za stresových podmínek na trhu, přičemž je speciálně nutno zohlednit velikosti pozic. Stanovení horizontů likvidity odráží skutečnou praxi a zkušenosti shromážděné za období stresových podmínek na trhu jak systémové, tak idiosynkratické povahy. Horizont likvidity je měřen za konzervativních předpokladů a je dostatečně dlouhý tak, aby samotný akt prodeje či získání zajištění významnějším způsobem negativně neovlivnil cenu, za kterou bude uskutečněn prodej či získáno zajištění. Nejnižší přípustná délka horizontu likvidity jsou 3 měsíce. 9. Stanovení horizontu likvidity pro pozici či skupinu pozic zohledňuje vnitřní postupy povinné osoby pro řízení nehybných pozic a pro obezřetnostní úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem. Tam, kde povinná osoba stanovuje horizont likvidity spíše pro skupiny pozic než pro jednotlivé pozice, kriteria pro definování skupin pozic jsou stanovena tak, aby smysluplně odrážela rozdíly v úrovni likvidity. Povinná osoba stanovuje horizonty likvidity pro koncentrované pozice jako delší než pro nekoncentrované pozice a zohledňuje tím větší délku období potřebného k uzavření takových pozic. Horizont likvidity pro uskladněná aktiva k sekuritizaci (securitisation warehouse) reflektuje čas potřebný pro vytvoření, prodej a sekuritizaci aktiv, nebo k zajištění všech významnějších rizikových faktorů za stresových podmínek na trhu. 10. Při propočtu kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace lze zohlednit zajištění. Dlouhé a krátké pozice lze kompenzovat pouze tehdy, vztahují-li se k témuž finančnímu nástroji. Zajišťovací strategie nebo diverzifikační efekty, které jsou spojené s dlouhými a krátkými pozicemi se zahrnutím různých nástrojů nebo různých cenných papírů emitovaných týmž dlužníkem, nebo které jsou spojené s dlouhými a krátkými pozicemi v nástrojích různých emitentů, lze zohlednit pouze explicitním modelováním hrubých dlouhých a krátkých pozic v různých nástrojích. Povinná osoba zohlední vliv významnějších rizik týkajících se časového intervalu mezi okamžikem splatnosti zajištění a horizontem likvidity, a také možnou přítomnost významného bazického rizika v zajišťovacích strategiích podle produktu, seniority v kapitálové struktuře, interního či externího ratingu, splatnosti, roku původu sekuritizace a ostatních odlišností v nástrojích. Povinná osoba zohlední zajištění pouze v té míře, jaká může být udržena i v situaci, kdy z celkového stavu dlužníka je patrná zvyšující se pravděpodobnost úvěrové či jiné události. 11. Pro pozice v obchodním portfoliu, které jsou zajišťovány prostřednictvím dynamických zajišťovacích strategií, mohou být změny skladby zajištění v průběhu horizontu likvidity zajišťované pozice zohledněny za podmínek, že povinná osoba: a) konzistentně modeluje změny skladby zajištění napříč relevantními třídami pozic v obchodním portfoliu, b) doloží, že zohlednění výsledků změn skladby zajištění vyústí v kvalitnější měření rizika, c) doloží, že trhy pro zajišťující nástroje jsou dostatečně likvidní tak, aby umožnily změny skladby zajištění i za stresových podmínek na trhu. 12. Veškerá zbytková rizika plynoucí z dynamických zajišťovacích strategií musí být v kapitálovém požadavku zohledněna. 13. Propočet kapitálového požadavku k dodatečnému riziku selhání a migrace zohledňuje vliv nelinearity opcí, strukturovaných úvěrových derivátů a ostatních pozic s významnějším nelineárním profilem vzhledem k cenovým pohybům. Náležitě též zohledňuje modelovací riziko přítomné v oceňování a odhadování cenových rizik takových nástrojů. 14. Při nezávislém přezkoumávání systému měření rizika a při validaci vnitřních modelů v souladu s požadavky této přílohy musí povinná osoba s ohledem na propočet kapitálových požadavků k dodatečnému riziku selhání a migrace uskutečňovat zejména tyto činnosti: a) prověřit, že modelovací přístup ke korelacím a cenovým změnám, včetně volby faktorů systémového rizika a volby jejich vah, je pro dané portfolio věcně správný; b) provádět různorodou škálu stresového testování, včetně analýzy senzitivit a analýzy scénářů, k vyhodnocení racionality přístupu v kvantitativním i kvalitativním ohledu, zejména s ohledem na zacházení s koncentrovanými pozicemi. Tyto testy nesmí být omezeny pouze na historicky proběhlé události; c) uskutečnit náležitou kvantitativní validaci včetně relevantních vnitřních standardů (benchmark) pro modelování. 15. Přístup k podchycení dodatečného rizika selhání a migrace musí být konzistentní s vnitřními postupy pro identifikaci, měření a řízení rizik plynoucích z aktivit s nástroji obchodního portfolia a musí být založen na datech, která jsou objektivní a aktuální. 16. Povinná osoba musí zdokumentovat svůj přístup k podchycení dodatečného rizika selhání a migrace tak, aby přijaté předpoklady ohledně korelací a dalších prvků modelovacího postupu byly transparentní vůči oprávněnému orgánu dohledu. 17. Jestliže povinná osoba používá přístup k podchycení dodatečného rizika selhání a migrace, který naplňuje ne všechny z výše uvedených požadavků, avšak který je konzistentní s jejími vnitřními postupy pro identifikaci, měření a řízení rizik, musí být v takovém případě schopna doložit, že její přístup vede ke kapitálovému požadavku v alespoň takové výši, jaká by byla stanovena, kdyby její přístup všechny výše uvedené požadavky naplňoval. Oprávněný orgán dohledu přezkoumává plnění ustanovení předchozí věty s minimálně roční periodicitou. 18. Povinná osoba stanovuje rizikovou hodnotu podle bodů 3 až 17 s minimálně týdenní periodicitou. 19. Pro portfolio obchodování s korelací umožní oprávněný orgán dohledu povinné osobě použití speciálního vnitřního přístupu, který se nazývá komplexní riziková míra (comprehensive risk measure), ke stanovení dodatečného kapitálového požadavku pro toto portfolio za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodech 20 až 23. V takovém případě povinná osoba k tomuto portfoliu nestanovuje kapitálový požadavek podle přílohy č. 20 této vyhlášky. 20. Komplexní riziková míra adekvátně podchytí veškerá cenová rizika s použitím jednostranného konfidenčního intervalu na hladině spolehlivosti 99,9 % za kapitálový horizont jednoho roku za předpokladu stejné úrovně rizika, a v případě potřeby bude upravena tak, aby zohledňovala vliv likvidity, koncentrací, zajištění a nelinearity. Do komplexní rizikové míry lze zahrnout veškeré pozice, které jsou řízeny společně s pozicemi portfolia obchodování s korelací, a lze z ní poté vyloučit pozice, ke kterým povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek podle bodů 3 až 18. Dodatečný kapitálový požadavek pro portfolio obchodování s korelací nesmí být nižší než 8 % z kapitálového požadavku pro toto portfolio stanoveného podle přílohy č. 20 písm. B. bodu IV této vyhlášky. 21. Podchyceny musí být zejména tyto kategorie rizika: a) kumulativní riziko vznikající z vícečetných selhání u tranšovaných produktů, včetně řazení selhání, b) riziko úvěrového rozpětí, včetně gamma efektů a křížových gamma efektů, c) volatilita implikovaných korelací, včetně křížových efektů mezi rozpětími a korelacemi, d) bazické riziko, včetně bazického rozdílu mezi úvěrovým rozpětím indexu a úvěrovým rozpětím jeho jednotlivých složek a bazického rozdílu mezi implikovanými korelacemi indexu a implikovanými korelacemi individuálních portfolií, e) volatilita míry výtěžnosti ve vztahu k potenciální možnosti, že míra výtěžnosti ovlivní cenu tranší, f) riziko podhodnocení nákladů zajištění (hedge slippage) vzhledem ke skutečnosti, že komplexní riziková míra využívá dynamické zajišťování, a potenciální náklady na doplnění nebo změnu skladby zajištění. 22. Povinná osoba musí mít dostatek tržních dat tak, aby bylo zajištěno, že v jejím vnitřním přístupu budou podchycena veškerá zásadní rizika vyplývající z expozic v portfoliu obchodování s korelací v souladu se standardy stanovenými v této příloze. Povinná osoba též doloží prostřednictvím zpětného testování nebo jiných vhodných technik, že její komplexní riziková míra náležitě objasňuje historické cenové pohyby příslušných nástrojů, a dále doloží, že je schopna oddělit pozice, které mohou vstupovat do komplexní rizikové míry, od ostatních pozic. 23. Povinná osoba podrobí portfolio vstupující do komplexní rizikové míry pravidelnému stresovému testování. Stresové scénáře musí zkoumat účinky stresových podmínek na míry selhání, míry výtěžnosti, úvěrová rozpětí a účinky korelací na zisky a ztráty útvaru obchodování s korelací. Stresové testy jsou prováděny s minimálně týdenní periodicitou, a minimálně čtvrtletně jsou oprávněnému orgánu dohledu reportovány výsledky těchto stresových testů, včetně porovnání s příslušným kapitálovým požadavkem. Jakékoli případy, kde stresové testy ukazují na podstatně nedostatečný kapitálový požadavek, musí být oprávněnému orgánu dohledu včas oznámeny. V návaznosti na výsledky stresových testů oprávněný orgán dohledu zváží uvalení dodatečného kapitálového požadavku pro portfolio obchodování s korelací. 24. Povinná osoba stanovuje rizikovou hodnotu podle bodů 19 až 23 s minimálně týdenní periodicitou. 25. Povinná osoba provádí denně zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud povinná osoba člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií; tím není dotčeno ustanovení bodu 22. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen oprávněnému orgánu dohledu a ten tento záměr uznal. Povinná osoba vždy o tomto záměru současně informuje Českou národní banku. Vlastní VaR model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dnů počet 10. Tuto skutečnost oznámí povinná osoba neprodleně České národní bance. 26. Nedostatky VaR modelu povinná osoba odstraňuje neprodleně. Pro pokrytí specifického rizika má zajištěn dostatek kapitálu. V. Stresové testování 1. Povinná osoba používající vlastní VaR model při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku má k dispozici komplexní program stresového testování. Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají značný dopad na povinnou osobu. 2. Stresové scénáře a) berou v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty povinné osoby nebo mohou značně ztížit řízení rizik, zejména sníženou likvidnost trhů v případech krize, riziko koncentrace, jednostranné trhy, b) zahrnutí události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik, c) objasňují vliv takových událostí na pozice povinné osoby, které mají lineární i nelineární cenovou charakteristiku. 3. Povinná osoba využívá stresové kvantitativní testy, které identifikují možné dopady na povinnou osobu způsobené pohyby reálných hodnot, úrokových měr, volatilit, korelací a podobně. Dále využívá kvalitativní testy, kterými se prověřuje adekvátnost kapitálového vybavení povinné osoby a stanoví se možnosti snížení jejího rizika a ochrany kapitálu před možnými ztrátami. Stresové testy musí být nedílnou součástí strategie vrcholného vedení a o jejich výsledcích musí být pravidelně informováno vrcholné vedení. 4. Povinná osoba ověřuje prostřednictvím série vlastních stresových scénářů svoji odolnost vůči nepříznivým změnám tržních podmínek a stanovuje stresové testy, které ovlivní hodnotu jejího portfolia nejnepříznivěji. 5. Povinná osoba provádí též reverzní stresové testy. VI. Zpětné testování Oprávněný orgán dohledu prověří, zda povinná osoba je schopna provádět zpětné testování jak skutečných, tak hypotetických změn hodnoty portfolia. Zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na porovnání hodnoty portfolia na konci obchodního dne a jeho hodnoty na konci následujícího obchodního dne za předpokladu nezměněných pozic. Oprávněný orgán dohledu vyžaduje po povinné osobě přijetí náležitých nápravných opatření, identifikuje-li v jejích postupech pro zpětné testování nedostatky. Oprávněný orgán dohledu vyžaduje po povinné osobě zpětné testování hypotetických i skutečných změn hodnoty portfolia. Povinná osoba zaznamená počet překročení při zpětném testování hypotetických změn i počet překročení při zpětném testování skutečných změn a pro účely stanovení plus faktoru použije větší z obou hodnot. VII. Ověření modelu 1. Vlastní VaR model musí být dostatečně ověřen osobou, která je nezávislá na procesu vývoje. Model by měl být ověřen poté, co byl vyvinut a dále pak pravidelně, zejména v případech, kdy došlo k závažným změnám modelu nebo k strukturálním změnám na trhu či ve složení portfolií. Ověření modelu se neomezuje pouze na zpětné testování, ale mělo by obsahovat mimo jiné i ověření, že a) předpoklady, na kterých je model vybudován, jsou správné a neodhadují riziko špatně, b) v závislosti na struktuře portfolií a podstupovaném riziku je prováděna dodatečná validace modelu nad rámec zpětného testování podle této vyhlášky, c) jsou používána hypotetická portfolia k ujištění, že daný model je schopen podchytit specifické faktory jednotlivých portfolií, zejména riziko koncentrace nebo bázické riziko. 2. Záměr používat vlastní VaR model povinná osoba doloží zprávou auditora nebo jiné osoby, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti modelování, o ověření přesnosti modelu, pokud Česká národní banka od tohoto požadavku neupustí. Tato zpráva obsahuje zejména vyjádření, zda a) struktura vlastního modelu je přiměřená aktivitám povinné osoby, b) model splňuje kvalitativní požadavky, kvantitativní požadavky a popřípadě dodatečná kritéria v souladu s touto vyhláškou, c) povinná osoba specifikuje faktory tržního rizika a provádí stresové testování v souladu s touto vyhláškou, d) model poskytuje spolehlivou informaci o výši kapitálového požadavku k tržnímu, popřípadě specifickému riziku. Příloha č. 22 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. I. Přístup základního ukazatele a) Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu BIA je roven 15 % z hodnoty relevantního ukazatele. b) Relevantní ukazatel se při přístupu BIA stanovuje jako tříletý průměr součtu čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu a při výpočtu se postupuje takto: 1. průměr je počítán z údajů za poslední 3 účetní období, které jsou ověřeny auditorem. Pokud ani po zákonem stanovené lhůtě nejsou k dispozici údaje uvedené v účetní závěrce povinné osoby ověřené auditorem, použijí se údaje povinné osoby neověřené auditorem. Pokud povinná osoba začala vykonávat svoji činnost až ve sledovaných účetních obdobích, stanovuje relevantní ukazatel na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky; povinná osoba tento postup uplatňuje do okamžiku, než má k dispozici údaje za poslední 3 účetní období; 2. je-li součet čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu za účetní období záporný nebo roven nule, není tato hodnota do výpočtu tříletého průměru zahrnována. V takovém případě se relevantní ukazatel stanovuje jako součet dosažených kladných hodnot dělený počtem těchto kladných hodnot; 3. čistý úrokový a čistý neúrokový výnos odpovídá součtu položek podle tabulky č. 1 v této příloze; každá položka je do součtu zahrnuta se svým příslušným kladným nebo záporným znaménkem a v souladu s následujícími ustanoveními; 4. relevantní ukazatel je počítán před odečtením 4.1 nákladů na tvorbu opravných položek a rezerv, 4.2 provozních nákladů. Hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou s úzkým propojením s povinnou osobou, zahraniční bankou, zahraničním obchodníkem s cennými papíry nebo finanční institucí, která má sídlo v jiném než členském státě, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled; 5. do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují tyto položky: 5.1 realizovaný zisk nebo ztráta z prodeje nástrojů investičního portfolia, 5.2 mimořádné a nepravidelné výnosy, 5.3 výnosy z pojistného plnění; 6. do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se zahrnují zisky nebo ztráty z přecenění finančních nástrojů na reálnou hodnotu, které jsou zahrnuty do výkazu zisku nebo ztráty. Tabulka č. 11.Výnosy z úroků a podobné výnosy2.Náklady na úroky a podobné náklady3.Výnosy z akcií a podílů4.Výnosy z poplatků a provizí5.Náklady na poplatky a provize6.Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací7.Ostatní provozní výnosy II. Standardizovaný přístup a) Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle standardizovaného přístupu se určuje jako tříletý průměr ročních součtů kapitálových požadavků k operačnímu riziku pro jednotlivé linie podnikání vymezené v tabulce č. 2, ve které jsou také uvedeny rizikové váhy (parametry ß) pro jednotlivé linie podnikání. b) Kapitálový požadavek se stanovuje podle ustanovení pro přístup BIA s těmito odchylkami: 1. pro výpočet kapitálového požadavku pro jednotlivou linii podnikání v jednotlivém účetním období se použije procento (riziková váha - parametr β) vymezené pro danou linii v tabulce č. 2 v této příloze; 2. je-li hodnota kapitálového požadavku za účetní období v linii podnikání záporná v důsledku záporné hodnoty součtu čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu, nabývá kapitálový požadavek vypočtený pro danou jednotlivou linii podnikání a dané účetní období zápornou hodnotu; tato hodnota se zahrne do dalšího výpočtu bez jakéhokoliv omezení; 3. je-li však v daném účetním období záporný i součet kapitálových požadavků za všechny linie podnikání, pak se při výpočtu tříletého průměru, neboli při výpočtu celkového kapitálového požadavku, v čitateli nahradí skutečně dosažená (záporná) hodnota součtu kapitálových požadavků za dané účetní období nulou. Jmenovatel se nemění, neboli součet kapitálových požadavků za 3 účetní období se vždy dělí třemi. Tabulka č. 2Linie podnikáníSeznam činnostíParametr βPodnikové financováníUpisování finančních nástrojů a/nebo umisťování finančních nástrojů na základě neodvolatelného závazku, služby související s upisováním, investiční poradenství, poradenství osobám v oblasti kapitálové struktury, strategie a v souvisejících otázkách, poradenství a služby týkající se fúzí a koupě podniků, investiční průzkum a finanční analýzy či jiné formy základních doporučení ohledně transakcí s finančními nástroji.18%Obchodování na finančních trzíchObchodování na vlastní účet, peněžní zprostředkování (money broking), přijímání a zpracovávání pokynů vztahujících se k jednomu či více finančním nástrojům, provádění klientských pokynů,umisťování finančních nástrojů bez neodvolatelného závazku, provozování mnohostranných obchodních systémů(operation of Multilateral Trading Facilities - MTFs).18%Retailové makléřství (činnosti pro jednotlivé fyzické osoby nebo malé a střední podnikatele, pokud expozice vůči nim splňují kritéria retailových expozic podle standardizovaného přístupu)Přijímání a zpracování pokynů vztahujících se k jednomu či více finančním nástrojům, provádění klientských pokynů, umisťování finančních nástrojů bez neodvolatelného závazku.12%Podnikové bankovnictvíPřijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, finanční leasing, záruky a přísliby.15%Retailové bankovnictví (činnosti pro jednotlivé fyzické osoby nebo malé a střední podnikatele, pokud expozice vůči nim splňují kritéria retailových expozic podle standardizovaného přístupu)Přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, finanční leasing, záruky a přísliby.12%Zúčtovací služby pro třetí osobyPlatební styk a zúčtování pro třetí osoby, vydávání a správa platebních prostředků pro třetí osoby.18%Služby z pověřeníÚschova, správa a uložení finančních nástrojů na účet klienta, včetně opatrovnictví a souvisejících služeb, zejména obhospodařování peněžních toků (cash management).15%Obhospodařování aktivObhospodařování portfolií, obhospodařování podílů ve fondech kolektivního investování, ostatní formy obhospodařování aktiv.12% c) Pro členění do linií podnikání jsou stanoveny tyto požadavky: 1. všechny činnosti jsou začleněny do linií podnikání tak, aby na jedné straně nedocházelo k překrývání, a na druhé straně žádná činnost nebyla vynechána. 2. každá činnost, kterou nelze jednoznačně začlenit do žádné linie podnikání standardizovaného rámce vymezeného v tabulce č. 2 v této příloze, avšak představuje podpůrnou funkci pro jinou činnost do tohoto rámce zahrnutou, se zařadí do stejné linie podnikání jako ta činnost, kterou podporuje. Pokud taková činnost podporuje více linií podnikání, je její začlenění uskutečněno podle objektivního kritéria; 3. pokud některou činnost nelze začlenit do konkrétní linie podnikání, použije se ta linie podnikání, která vede k největšímu kapitálovému požadavku. Shodná linie podnikání se použije pro zařazení všech souvisejících podpůrných činností; 4. při alokaci relevantního ukazatele do linií podnikání lze využívat vnitřní ceny. Náklady generované v jedné linii podnikání, které věcně souvisejí s jinou linií podnikání, mohou být převedeny do té linie, se kterou věcně souvisejí, například pomocí postupů založených na vnitřním převodu nákladů mezi liniemi podnikání; 5. začleňování činností do linií podnikání pro účely stanovení kapitálových požadavků k operačnímu riziku musí být v souladu se zásadami, které povinná osoba uplatňuje při výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému a tržnímu riziku, 6. povinná osoba má stanoveny a zdokumentovány konkrétní zásady pro členění činností a alokaci relevantního ukazatele do standardizovaného rámce vymezeného v tabulce č. 2 v této příloze. Tyto zásady schvaluje představenstvo nebo výbor, na který představenstvo tuto pravomoc delegovalo, a jsou přezkoumávány a případně upravovány v návaznosti na nové či změněné podnikatelské činnosti nebo rizika. Proces členění činností a alokace relevantního ukazatele do standardizovaného rámce vymezeného v tabulce č. 2 v této příloze podléhá také nezávislému přezkoumávání. d) Požadavky pro používání standardizovaného přístupu jsou tyto: 1. povinná osoba je schopna prokázat, že naplňuje požadavky na členění do linií podnikání stanovené v této příloze, 2. povinná osoba má řádně zdokumentovaný systém vyhodnocování a řízení operačního rizika s jasně stanovenými odpovědnostmi pro tento systém. Povinná osoba určuje míru podstupovaného operačního rizika a zaznamenává odpovídající údaje týkající se tohoto rizika, včetně údajů o událostech s významným dopadem. Tento systém podléhá pravidelnému nezávislému přezkoumávání; 3. systém vyhodnocování operačního rizika je přímo začleněn do procesů řízení rizik povinné osoby. Jeho výstupy jsou nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu povinné osoby z hlediska operačního rizika; 4. povinná osoba má zaveden systém hlášení, který poskytuje vedení a dalším příslušným zaměstnancům informace o operačním riziku. Povinná osoba má zavedeny postupy pro zajištění odpovídajících opatření v návaznosti na informace obsažené v hlášeních. III. Alternativní standardizovaný přístup a) Požadavky pro používání přístupu ASA jsou tyto: 1. povinná osoba prokáže splnění požadavků pro používání standardizovaného přístupu, 2. povinná osoba prokáže, že naprostá většina jejích činností spadá do 2.1 linie podnikání retailové bankovnictví, 2.2 linie podnikání podnikové bankovnictví, nebo 2.3 linií podnikání retailové bankovnictví a podnikové bankovnictví. Tento požadavek je naplněn, pokud hodnota relevantního ukazatele z činností za linii nebo linie vybrané povinnou osobou podle 2.1 až 2.3 je alespoň 90 % hodnoty relevantního ukazatele stanoveného podle přístupu BIA za všechny činnosti; 3. povinná osoba prokáže, že významná část činností retailového nebo podnikového bankovnictví je tvořena expozicemi, se kterými je spojena vysoká pravděpodobnost selhání, 4. povinná osoba používá shodný výběr linie nebo linií podle bodu 2 pro účely prokazování jednotlivých kvantitativních podmínek pro používání přístupu ASA podle bodu 2 a 3 i pro účely určování kapitálového požadavku podle písmene b) a c), 5. povinná osoba prokáže, že používání přístupu ASA představuje zkvalitněné východisko pro vyhodnocování operačního rizika. b) Celkový kapitálový požadavek při přístupu ASA se určuje podle ustanovení pro standardizovaný přístup s tím, že namísto relevantního ukazatele se pro linii nebo linie vybrané povinnou osobou podle písmene a) bodu 2 použije alternativní ukazatel. c) Alternativní ukazatel odpovídá normalizovanému ukazateli výnosu, který je roven součinu koeficientu 0,035 a dlužné částky poskytnutých úvěrů v linii nebo liniích vybraných povinnou osobou podle písmene a) bodu 2; do linie podnikové bankovnictví se začleňují též cenné papíry v investičním portfoliu. IV. Pokročilý přístup a) Požadavky pro používání přístupu AMA jsou kvalitativní a kvantitativní. b) Kvalitativní požadavky pro používání přístupu AMA jsou tyto: 1. systém měření operačního rizika je přímo začleněn do každodenních procesů řízení rizik, 2. povinná osoba má ustanovenu nezávislou funkci s odpovědností za řízení operačního rizika, 3. pravidelně jsou k dispozici informace, jak je povinná osoba vystavena operačnímu riziku (expozice vůči operačnímu riziku), jaké již utrpěla z tohoto titulu ztráty a jaké skutečnosti byly v souvislosti s těmito ztrátami zjištěny. Povinná osoba má zavedeny postupy pro učinění náležitých opatření k nápravě; 4. systém řízení operačního rizika je náležitě zdokumentován. Zajištění dodržování stanovených zásad a postupů je součástí běžných činností povinné osoby a jsou stanoveny zásady pro postup v případě jejich nedodržení; 5. procesy řízení a systémy měření operačního rizika podléhají pravidelnému nezávislému přezkoumávání vnitřním auditem nebo auditorem; 6. povinná osoba je schopna prokázat, že 6.1 proces interní validace systému měření operačního rizika probíhá uspokojivým způsobem, 6.2 toky dat a procesy spojené se systémem měření rizik jsou transparentní a dostupné. c) Kvantitativní požadavky pro používání přístupu AMA se týkají systému a procesu měření operačního rizika, interních dat, externích dat, analýz scénářů a podchycení faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu. Jedná se o tyto požadavky: 1. povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek tak, aby zahrnoval neočekávanou i očekávanou ztrátu, ledaže je schopna doložit, že očekávaná ztráta je odpovídajícím způsobem podchycena v jejích vnitřních postupech pro výkon činností. Měření operačního rizika podchycuje možné málo četné události s velkým dopadem. Je při tom nutno dosáhnout standardu kvality srovnatelného s hladinou spolehlivosti 99,9 % v průběhu časového období jednoho roku; 2. pro naplnění tohoto standardu kvality systém měření operačního rizika obsahuje určité klíčové prvky. Mezi tyto prvky patří užití interních dat, externích dat, analýzy scénářů a podchycení faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu v souladu s tím, jak jsou tyto oblasti upraveny dále. Povinná osoba má řádně zdokumentovaný přístup k míře zastoupení těchto čtyř prvků v celkovém systému měření operačního rizika; 3. systém měření operačního rizika podchycuje hlavní faktory, které jsou zdrojem operačního rizika a které ovlivňují tvar koncové oblasti statistického rozložení ztrát (fat tails), 4. korelace mezi jednotlivými kategoriemi ztrát lze v případě operačního rizika zohledňovat jen tehdy, pokud povinná osoba uspokojivě doloží oprávněnému orgánu dohledu, že její systémy pro měření korelací jsou spolehlivé, jsou implementovány na základě jednotného přístupu a zohledňují nejistotu spojenou s postupy pro odhadování těchto korelací, zejména v krizových obdobích. Povinná osoba provádí validaci předpokladů, ze kterých tyto postupy vycházejí, s využitím vhodných kvantitativních a kvalitativních technik; 5. systém měření operačního rizika je vnitřně jednotný a ucelený a zamezuje vícenásobnému užití těch kvalitativních úsudků či technik snižování rizika, které již byly zohledněny při výpočtu jiných kapitálových požadavků, 6. povinná osoba při měření operačního rizika vychází z alespoň pětileté historické řady dat. Při zahájení používání přístupu AMA povinnou osobou je postačující tříletá řada dat; 7. povinná osoba je schopna, při dodržení principů pro členění do linií podnikání uvedených v této příloze, zařadit svá data o historických ztrátách do linií podnikání podle tabulky č. 2 v této příloze a do typů událostí podle tabulky č. 3 v této příloze a na vyžádání poskytnout tato data oprávněnému orgánu dohledu. Ztrátové události postihující celou povinnou osobu mohou být za mimořádných okolností začleněny do doplňkové linie podnikání „podnikové položky“. Kritéria pro zařazování ztrát do stanovených linií podnikání a typů událostí jsou objektivní a zdokumentovaná. Ztráty z operačního rizika, které se vztahují k úvěrovému riziku a byly historicky zahrnovány do interních databází pro účely úvěrového rizika, musí být v databázích pro účely operačního rizika zaznamenávány a samostatně identifikovány. Tyto ztráty nepodléhají kapitálovému požadavku k operačnímu riziku, pokud jsou nadále zahrnovány do výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku. Ztráty z operačního rizika, které se vztahují k tržnímu riziku, jsou do výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku zahrnovány; 8. interní data o ztrátách povinné osoby jsou ucelená, neboli podchycují všechny významné činnosti a expozice ze všech relevantních subsystémů a zeměpisných oblastí. Povinná osoba je schopna doložit, že jakékoli nepodchycené činnosti a expozice, jak samostatně, tak i v kombinaci, nemají významné dopady na celkové odhady ztrát z operačního rizika. Jsou stanoveny odpovídající minimální prahy (hodnoty) pro sběr dat o ztrátách, 9. kromě informací o hrubé výši ztráty shromažďuje povinná osoba informace o datu události, o jakémkoli výtěžku z této ztráty, a též popisné informace o rizikových faktorech a příčinách ztrátové události, 10. povinná osoba má jasně stanovená kritéria pro zařazování dat (informací) o ztrátě vzniklé z událostí v centrálních či obslužných útvarech nebo vzniklé při činnosti, která pokrývá více než jednu linii podnikání, a kritéria pro zařazování událostí, které spolu navzájem souvisejí, i když je mezi nimi časový odstup, 11. povinná osoba má zdokumentované postupy pro posuzování trvající platnosti (relevantnosti) historických dat o ztrátách. V těchto postupech je také stanoveno, 11.1 kdy je možno přednostně použít (nadřadit) úsudek či použít škálování (scaling) nebo provést jiné úpravy, 11.2 v jakém rozsahu mohou být výše popsané úpravy použity a kdo jejich použití schvaluje; 12. systém měření operačního rizika používá odpovídající externí data, zejména pokud existuje důvod k domněnce, že povinná osoba je vystavena málo četným událostem s velkým dopadem. Povinná osoba má stanoven systematický proces pro určování situací, kdy se použijí externí data a metodologie pro začleňování těchto dat do jejího systému měření operačního rizika. Podmínky pro použití externích dat a postupy práce s nimi jsou zdokumentovány a pravidelně ověřovány a podléhají také pravidelnému nezávislému přezkoumávání; 13. povinná osoba využívá analýzu scénářů založených na expertních odhadech společně s externími daty k ohodnocení své expozice vůči událostem s velkým dopadem. Tato ohodnocení jsou průběžně ověřována a přehodnocována porovnáváním se skutečnými daty o ztrátách, aby byla zajištěna smysluplnost jejich použití; 14. metodologie pro vyhodnocování rizik povinné osoby podchycuje klíčové faktory, které zohledňující podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu a které mohou změnit rizikový profil povinné osoby z hlediska operačního rizika; 15. výběr každého faktoru zohledňujícího podnikatelské prostředí nebo vnitřní kontrolu musí být odůvodněn v tom smyslu, že podle zkušenosti se jedná o významný stimul rizika. Při výběru musí být zohledněn i expertní názor v příslušné oblasti; 16. citlivost rizikových odhadů na změny ve faktorech a poměr, v jakém jsou jednotlivé faktory zastoupeny, jsou dostatečně odůvodněny. Kromě podchycení změn ve velikosti podstupovaného rizika, které nastaly vlivem zlepšení při jeho řízení, je vždy také podchycen potenciální nárůst rizika v případě vykonávání složitějších činností nebo nárůstu objemu podnikatelských činností; 17. systém pro podchycování klíčových faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí nebo vnitřní kontrolu je zdokumentován a podléhá pravidelnému vnitřnímu přezkoumávání. Proces a jeho výstupy jsou průběžně ověřovány a přehodnocovány porovnáním se skutečnými interními údaji o ztrátách a s odpovídajícími externími daty. d) Pokud je povinná osoba oprávněna používat přístup AMA, může při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku tímto přístupem zohledňovat pojištění, které splňuje tyto podmínky uznatelnosti: 1. pojistitel 1.1 je oprávněn provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost, 1.2 není osobou s úzkým propojením k osobě, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Tato podmínka uznatelnosti nemusí být naplněna, pokud se pojistitel zajistil u zajišťovny, která vůči němu není osobou s úzkým propojením; 1.3 má externí rating zapsané ratingové agentury, který by v rámci standardizovaného přístupu příslušel do třetího nebo lepšího stupně úvěrové kvality expozic vůči institucím; 2. pojistná smlouva 2.1 stanovuje pojistnou dobu alespoň 1 rok. Pokud do konce pojistné doby zbývá méně než 1 rok, ale více než 90 dnů, hodnota pojištění zohledněná při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku se odpovídajícím způsobem snižuje. Pokud do konce pojistné doby zbývá 90 nebo méně dnů, pojištění nelze zohledňovat; 2.2 stanovuje dobu, ve které je možné oznámit vypovězení této smlouvy, alespoň v délce 90 dnů, 2.3 neobsahuje taková vyloučení či omezení, která by nabyla účinnosti v případě zásahu orgánu dohledu. Pojistná smlouva může vylučovat jakoukoli peněžitou pokutu, sankci nebo náhradu škody plnící sankční funkci, která plyne z kroků podniknutých orgánem dohledu; 2.4 neobsahuje taková vyloučení či omezení, která by při selhání osoby, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění (oprávněná osoba), zabránila této osobě, nucenému správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci vymáhat náhradu utrpěných škod či výdajů, ke kterým došlo před zahájením nucené správy, vstupem do likvidace či prohlášením konkursu; 3. postupy pro 3.1 používání pojištění a jeho zohledňování při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku jsou odpovídajícím způsobem zdokumentovány, 3.2 zohledňování pojištění při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku obsahují ustanovení o snížení zohledňované hodnoty pojištění alespoň pro případy: 3.2.1 kdy do konce pojistné doby zbývá méně než 1 rok, ale více než 90 dnů, 3.2.2 kdy doba, ve které je možné oznámit vypovězení pojistné smlouvy, je kratší než 1 rok, 3.2.3 nejistoty nebo nesouladu v platbách pojistného plnění. e) Pokud je povinná osoba oprávněna používat přístup AMA, může při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku tímto přístupem zohledňovat kromě pojištění i další techniky snižování operačního rizika. Předpokladem pro zohlednění dalších technik je schopnost povinné osoby prokázat oprávněnému orgánu dohledu jejich zřejmý vliv na snižování operačního rizika. f) Kapitálový požadavek k operačnímu riziku při použití přístupu AMA bez zohlednění pojištění nebo dalších uznatelných technik snižování rizika může být v důsledku jejich zohlednění snížen nejvýše o 20 %. Tabulka č. 3Klasifikace typů ztrátových událostíKategorie typu událostiVymezení kategorieVnitřní nekalé jednáníZtráty způsobené jednáním, jehož úmyslem je uskutečnit podvod, zpronevěřit majetek nebo obejít právní předpisy nebo vnitřní předpisy či pravidla, pokud je v něm zaangažována alespoň jedna vnitřní strana (osoba). Do této kategorie se nezařazují události spojené s diskriminací.Vnější nekalé jednáníZtráty způsobené jednáním třetí osoby, jehož úmyslem je uskutečnit podvod, zpronevěřit majetek nebo obejít právní předpis.Pracovněprávní postupy a bezpečnost provozuZtráty způsobené jednáním, které je v rozporu s právními předpisy, dohodami či smlouvami týkajícími se zaměstnání nebo ochrany zdraví a bezpečnosti; platby z důvodu újmy na zdraví a z důvodu diskriminace.Klienti, produkty, obchodní postupyZtráty způsobené nedbalostním jednáním nebo neúmyslným selháním, které vedlo k neschopnosti plnit závazky vůči danému klientovi, včetně kompenzací za porušení důvěrnosti či za nepatřičné jednání, nebo ztráty způsobené podstatou nebo formou produktu.Škody na hmotném majetkuZtráty způsobené poškozením hmotného majetku přírodními katastrofami nebo jinými vnějšími skutečnostmi (událostmi).Narušení činností a selhání systémůZtráty způsobené narušením činností nebo selháním systémů.Provádění transakcí, dodávky, řízení procesůZtráty způsobené selháním při zpracovávání transakcí nebo při řízení procesů, ztráty plynoucí ze vztahů s dodavateli a dalšími smluvními partnery (protistranami). Příloha č. 23 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle bodu 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během 9 pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. 2. Korekční faktor ve sloupci A tabulky v této příloze se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech deseti pracovních dnech. 3. Korekční faktor ve sloupci B tabulky v této příloze se použije, pokud převýšení trvalo méně než 10 pracovních dnů. TabulkaPřevýšení v den vykazováníKorekční faktorABdo 40 % včetně kapitálu22od 40 do 60 % včetně kapitálu32od 60 do 80 % včetně kapitálu42od 80 do 100 % včetně kapitálu52od 100 do 250 % včetně kapitálu62nad 250 % kapitálu92 Příloha č. 24 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Údaje o povinné osobě a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo povinné osoby podle zápisu v obchodním rejstříku, b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny, c) výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku, d) výše splaceného základního kapitálu, e) druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich jmenovité hodnoty, pokud povinná osoba je akciovou společností, f) údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných účastnických cenných papírů, s uvedením druhu, formy, podoby a počtu, pokud povinná osoba je akciovou společností, g) údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl zvýšen od posledního uveřejnění: 1. způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu, 2. jsou-li vydávány nové akcie, povinná osoba uveřejňuje druh, formu, podobu a počet emitovaných akcií s uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově upsaných akcií a lhůtu pro splacení nově upsaných akcií, 3. při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů povinná osoba uveřejňuje částku, o níž se základní kapitál zvyšuje, označí vlastní zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Povinná osoba, která je akciovou společností dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje; h) organizační struktura povinné osoby s uvedením počtu organizačních jednotek a počtu zaměstnanců (přepočtený stav), i) údaje o členech dozorčí rady nebo kontrolní komise, členech představenstva a údaje o členech vrcholného vedení povinné osoby v tomto rozsahu: 1. jméno a příjmení, včetně titulů, 2. funkce, datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává, 3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce, 4. členství v orgánech jiných právnických osob, 5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých povinnou osobou členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, členům představenstva a vrcholného vedení povinné osoby, 6. souhrnná výše záruk vydaných povinnou osobou za členy dozorčí rady nebo kontrolní komise, členy představenstva a členy vrcholného vedení povinné osoby. 2. Údaje o složení akcionářů nebo členů povinné osoby Údaje o akcionářích nebo členech povinné osoby s kvalifikovanou účastí na povinné osobě s tím, že a) o akcionářích nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, povinná osoba uveřejňuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla a výši podílu na hlasovacích právech v procentech, b) o akcionářích nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, povinná osoba uveřejňuje jméno a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech v procentech. 3. Údaje o struktuře konsolidačního celku, jehož je povinná osoba součástí a) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, jež zahrnuje 1. obchodní firmu, právní formu a adresu sídla takovéto osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno a příjmení; 2. přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu povinné osoby v procentech, 3. přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech povinné osoby v procentech, 4. jiný způsob ovládání, 5. souhrnnou výši pohledávek povinné osoby a souhrnnou výši závazků povinné osoby vůči těmto osobám, 6. souhrnnou výši cenných papírů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou emitovány těmito osobami, a souhrnnou výši závazků povinné osoby z těchto cenných papírů, 7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za těmito osobami, a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob. Je-li osobou, která přímo ovládá povinnou osobu, banka, obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo zahraniční obchodník s cennými papíry, postačuje uveřejnění informací podle písmene a) pouze za tuto ovládající osobu; b) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládanými osobami, popřípadě v nichž je povinná osoba většinovým společníkem, jež zahrnuje 1. obchodní firmu, právní formu a adresu sídla takovéto osoby, 2. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na základním kapitálu v procentech, 3. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na hlasovacích právech v procentech, 4. jiný způsob ovládání, 5. počet, jmenovitou hodnotu a pořizovací cenu akcií nebo výši a pořizovací cenu obchodního podílu nabytého v takové osobě a změny v průběhu účetního období, 6. souhrnnou výši pohledávek povinné osoby a souhrnnou výši závazků povinné osoby vůči těmto osobám, 7. souhrnnou výši cenných papírů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou emitovány takovými osobami, a souhrnnou výši závazků povinné osoby z těchto cenných papírů, 8. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za takové osoby a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob; c) grafické znázornění konsolidačního celku, nad nímž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, a jehož členem je povinná osoba, s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do regulovaného konsolidačního celku. 4. Údaje o činnosti povinné osoby a) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku, b) přehled činností skutečně vykonávaných, c) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno, nebo vyloučeno, a d) údaje o objemu obchodů uskutečněných v rámci poskytování investičních služeb ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům, pokud povinná osoba je oprávněna poskytovat investiční služby podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 5. Údaje o finanční situaci povinné osoby a) čtvrtletní rozvaha povinné osoby, b) čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osoby, c) informace banky nebo družstevní záložny o pohledávkách z finančních činností bez selhání a v selhání, a to v členění na pohledávky za úvěrovými instituce a jinými osobami než úvěrovými institucemi, a dále v členění podle jednotlivých kategorií pohledávek z finančních činností, s uvedením účetní hodnoty bez opravných položek, opravných položek k jednotlivým pohledávkám a k portfoliím pohledávek a s uvedením kumulované ztráty z ocenění reálnou hodnotou, d) informace banky nebo družstevní záložny o pohledávkách bez znehodnocení a se znehodnocením, s uvedením hodnoty před znehodnocením, opravných položek a kumulovaných ztrát z ocenění reálnou hodnotou a s uvedením účetní hodnoty, e) souhrnná výše pohledávek banky nebo družstevní záložny z finančních činností, které byly během účetního období restrukturalizovány (součet zůstatků účtů pohledávek k vykazovanému datu, a to pohledávek, u nichž byla během účetního období provedena restrukturalizace); pohledávky jsou uváděny bez opravných položek; f) reálné a jmenovité (pomyslné) hodnoty derivátů souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace, g) poměrové ukazatele banky a družstevní záložny 1. ukazatel kapitálové přiměřenosti 2. rentabilita průměrných aktiv (ROAA), 3. rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE), 4. aktiva na jednoho zaměstnance, 5. správní náklady na jednoho zaměstnance, 6. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho zaměstnance. h) poměrové ukazatele obchodníka s cennými papíry 1. ukazatel kapitálové přiměřenosti, 2. zadluženost I (celkový dluh bez majetku zákazníků/aktiva bez majetku zákazníků), 3. zadluženost II (celkový dluh bez majetku zákazníků/vlastní kapitál), 4. rentabilita průměrných aktiv (ROAA, aktiva bez majetku zákazníků), 5. rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE), 6. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb), 7. správní náklady na jednoho zaměstnance. Příloha č. 25 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Údaje o strategiích a postupech řízení rizik Tyto údaje jsou členěny podle jednotlivých kategorií rizik, kterým povinná osoba je nebo může být vystavena. Rozčlenění je alespoň na riziko úvěrové, úrokové, měnové, akciové, komoditní, operační a riziko koncentrace. Pro každou z kategorií rizik se samostatně uveřejňují informace o a) strategii a procesech řízení rizika, b) organizačním uspořádání systému řízení rizika, c) rozsahu a charakteru systému vyhodnocování či měření a ohlašování rizika, d) technikách snižování rizika, strategii a procesech sledování efektivnosti těchto technik. Jde-li o úrokové a akciové riziko, samostatně se uveřejňují informace o úrokovém riziku investičního portfolia a o akciovém riziku investičního portfolia. 2. Údaje o kapitálu a) souhrnná informace o podmínkách a hlavních charakteristikách kapitálu a jeho složek včetně nástrojů uvedených v § 55b, b) souhrnná výše původního kapitálu (složka tier 1), souhrnná výše hlavního původního kapitálu, souhrnná výše vedlejšího původního kapitálu, výše jednotlivých kladných složek a výše jednotlivých záporných položek, c) souhrnná výše dodatkového kapitálu (složka tier 2), d) souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (složka tier 3), e) souhrnná výše odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu, a dále samostatné uvedení výše odčitatelné položky z titulu nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát, f) souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu a stanovených limitů položek kapitálu. 3. Údaje o kapitálové přiměřenosti a výši kapitálových požadavků a) souhrnná informace o přístupu povinné osoby k posuzování dostatečnosti vnitřně stanoveného kapitálu vzhledem k jejím současným a budoucím činnostem (vnitřně stanovená a udržovaná kapitálová přiměřenost), b) výše kapitálových požadavků 1. k úvěrovému riziku, riziku protistrany, riziku rozmělnění a k volným dodávkám v členění na 1.1 kapitálové požadavky k úvěrovému riziku podle standardizovaného přístupu, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic, 1.2 kapitálové požadavky k úvěrovému riziku (včetně rizika rozmělnění) podle přístupu IRB, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic. U akciových expozic se výše kapitálových požadavků uvádí podle jednotlivých metod pro stanovení hodnoty rizikově vážených akciových expozic, a dále v členění na soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, akciové expozice kótované na regulovaných trzích a ostatní akciové expozice; 2. k vypořádacímu riziku, 3. k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku, 4. k operačnímu riziku, 5. k riziku angažovanosti obchodního portfolia, 6. ostatních a přechodných, které vyplývají z přechodu na přístup IRB nebo přístup AMA, pokud povinná osoba tyto přístupy používá; jsou v důsledku stanovených limitů pro případný pokles kapitálových požadavků v letech 2007 až 2009. Obchodník s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb nebo obchodník s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet, který stanovuje kapitálový požadavek na základě režijních nákladů namísto kapitálového požadavku k operačnímu riziku nebo namísto kapitálového požadavku k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku, uvádí výši tohoto kapitálového požadavku. 4. Doplňující údaje o výši jednotlivých kapitálových požadavků k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku a k riziku protistrany a) k pozičnímu riziku, jehož součástí jsou kapitálové požadavky 1. k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia, 2. k obecnému akciovému riziku obchodního portfolia, 3. ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia, se samostatným uvedením kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných expozic, 4. ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia, b) k měnovému riziku, c) ke komoditnímu riziku a d) k riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání, maržových obchodů. Uvádí se také další informace o úvěrovém riziku z repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů, v případě obchodního portfolia jde o riziko protistrany z těchto transakcí, a to: a) souhrnná informace o přístupu povinné osoby k posuzování vnitřně stanoveného kapitálu pro riziko protistrany a úvěrových limitů pro expozice vůči protistranám, b) souhrnná informace o zásadách pro kolaterál používaný v těchto transakcích a stanovení případných požadavků na převýšení kolaterálu nad hodnotou expozice, c) souhrnná informace o zásadách pro expozice z těchto transakcí s rizikem pozitivní korelace, d) souhrnná informace o dopadu výše kolaterálu na zhoršení ratingu, e) souhrnně za deriváty kladná reálná hodnota, výše možných užitků ze započtení, kladná reálná hodnota po zohlednění možných užitků ze započtení, výše přijatého kolaterálu, kladná reálná hodnota po zohlednění možných užitků ze započtení a po zohlednění přijatého kolaterálu, f) souhrnně za zajišťovací úvěrové deriváty jmenovitá (pomyslná) hodnota, kladná reálná hodnota, a to v členění podle druhů těchto derivátů, g) souhrnně za úvěrové derivátů jmenovitá (pomyslná) hodnota, a to v členění podle záměru použití těchto derivátů na úvěrové deriváty podle jednotlivých portfolií, podle jednotlivých druhů produktů a podle koupeného a prodaného zajištění, h) odhadovaná výše parametru α, pokud ho povinná osoba se souhlasem oprávněného orgánu dohledu stanovuje. 5. Doplňující údaje o úvěrovém riziku a riziku rozmělnění a) definice pohledávky po splatnosti a pohledávky se znehodnocením, kterou povinná osoba používá pro účely vedení účetnictví a účetní závěrky, b) popis metod, které povinná osoba používá při stanovení ztrát ze znehodnocení pohledávek a pro stanovení výše rezerv, c) souhrnná výše expozic po zohlednění úprav ocenění a rezerv, ale bez zohlednění majetkového zajištění nebo osobního zajištění, průměrná výše expozic za období v členění podle kategorií expozic, d) zeměpisné rozdělení souhrnné výše expozic, a to v členění podle významných kategorií expozic, v případě potřeby doplněné o další detaily, e) rozdělení souhrnné výše expozic podle sektorů nebo typu protistran, a to v členění podle kategorií expozic, v případě potřeby doplněné o další detaily, f) rozdělení souhrnné výše expozic podle zbytkové splatnosti, a to v členění podle kategorií expozic, v případě potřeby doplněné o další detaily, g) v členění podle významných sektorů nebo typu protistran 1. souhrnná výše expozic se znehodnocením a souhrnná výše expozic po splatnosti, 2. výše úprav ocenění a rezerv, 3. změny v úpravách ocenění a rezervách za období, h) v členění podle významných zeměpisných oblastí 1. souhrnná výše expozic se znehodnocením, 2. souhrnná výše expozic po splatnosti, 3. výše úprav ocenění a rezerv, i) sesouhlasení změn v úpravách ocenění expozic a sesouhlasení změn v rezervách k expozicím, vždy s uvedením 1. popisu úprav ocenění (rezerv), 2. souhrnné výše opravných položek (rezerv) k 1. 1. kalendářního roku, 3. souhrnné výše použití opravných položek (rezerv) od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku, 4. souhrnné výše tvorby opravných položek (rezerv) od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku, 5. souhrnné výše rozpuštění opravných položek (rezerv) od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku (vytvořených v předchozích účetních obdobích) pro nepotřebnost, 6. souhrnné výše kurzových rozdílů a ostatních úprav od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku 7. souhrnné výše opravných položek (rezerv) k 31. 12. kalendářního roku, 8. souhrnné výše výnosů z odepsaných aktiv přímo zahrnutých do výkazu zisku a ztráty od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku, 9. souhrnné výše úprav ocenění přímo zahrnutých do výkazu zisku a ztráty od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku. 6. Doplňující údaje o úvěrovém riziku při použití standardizovaného přístupu Údaje v členění podle jednotlivých kategorií expozic: a) označení zapsaných ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur, jejichž externí ratingy povinná osoba používá, důvody pro jejich změnu, pokud nastala, b) kategorie expozic, pro které se externí ratingy zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury používají, c) popis, jak jsou používány externí ratingy dlužníka a externí ratingy emisí dlužníka pro expozice v investičním portfoliu, d) přiřazení externího ratingu každé zapsané ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury stupni úvěrové kvality stanovenému pro standardizovaný přístup, e) souhrnná výše expozic v členění podle stupňů úvěrové kvality, souhrnná výše expozic odčítaných od kapitálu, a to vždy samostatně bez zohledněného majetkového zajištění nebo osobního zajištění a samostatně po zohlednění tohoto zajištění. Údaje podle písmen a) až d) se týkají jen pro standardizovaný přístup s využitím externích ratingů zapsaných ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur. 7. Doplňující údaje o úvěrovém riziku při použití přístupu IRB a) souhrnná výše expozic ze specializovaného úvěrování v členění podle jednotlivých kategorií v rámci zbytkové splatnosti, b) souhrnná výše akciových expozic v členění podle kategorií rizikových vah. 8. Doplňující údaje o tržním riziku při použití vlastních modelů pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku a specifickému riziku a) informace o každém dílčím portfoliu, jejíž součástí je 1. charakteristika použitého modelu, 2. v případě stanovování kapitálových požadavků při postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 a bodů IV.19 až IV.24 této vyhlášky, a to pro každou z těchto variant samostatně, použité metody a rizika měřená prostřednictvím vlastního modelu včetně popisu použitého přístupu pro určení horizontu likvidity, metody použité k posouzení výše kapitálu, která je v souladu s požadovanými standardy obezřetnosti, a přístupy použité při validaci modelů, 3. popis stresového testování používaného u každého dílčího portfolia, 4. popis přístupu ke zpětnému testování a validaci správnosti a ucelenosti vlastních odhadů a procesů modelování, b) informace o rozsahu, v jakém je tento přístup akceptován oprávněným orgánem dohledu, c) souhrnná informace o rozsahu a metodách používaných pro naplnění požadavků na řídicí a kontrolní systém v této oblasti, d) nejvyšší, nejnižší a střední hodnota z následujících dat: 1. denní riziková hodnota za období a ke konci období, 2. stresová riziková hodnota za období a ke konci období, 3. výše kapitálových požadavků při postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 a bodů IV.19 až IV.24 této vyhlášky za období a ke konci období, e) výše kapitálových požadavků při postupu podle přílohy č. 21 bodů IV.3 až IV.18 a bodů IV.19 až IV.24 této vyhlášky, společně s váženým průměrným horizontem likvidity pro každé dílčí portfolio vstupující do těchto postupů a f) srovnání měření jednodenní rizikové hodnoty stanovené ke konci obchodního dne s jednodenními změnami hodnoty portfolia na konci následujícího obchodního dne společně s analýzou jakéhokoliv významného převýšení během období. 9. Doplňující údaje o kapitálových požadavcích k operačním riziku a) informace o přístupu k výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku, k jehož používání je povinná osoba oprávněna, b) používá-li povinná osoba pro výpočet kapitálových požadavků k operačnímu riziku přístup AMA, uvádí se také popis používané metodologie včetně popisu začlenění významných vnitřních a vnějších faktorů. V případě používání přístupu AMA v kombinaci s ostatními přístupy se uvádí informace o rozsahu pokrytí jednotlivými přístupy. 10. Doplňující údaje o akciových expozicích v investičním portfoliu a) informace o cílech držení těchto expozic, například držba za účelem dividend, strategické důvody, informace o použitých účetních metodách včetně ocenění a významných změnách v těchto metodách, b) informace o ocenění těchto expozic, a to v účetní hodnotě, reálné hodnotě, v případě expozic kótovaných na regulovaných trzích také porovnání s tržní hodnotou, odlišuje-li se významně od reálné hodnoty, c) informace o typu, charakteru a výši expozic v členění na expozice kótované na regulovaných trzích, soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, a ostatní expozice, d) souhrnná výše realizovaných zisků nebo ztrát z prodeje nebo likvidace těchto expozic za období, e) souhrnná výše nerealizovaných zisků nebo ztrát (oceňovacích rozdílů), včetně informace, zda jsou součástí původního nebo dodatečného kapitálu a v jaké výši. 11. Doplňující údaje o úrokovém riziku investičního portfolia a) informace o charakteru úrokového rizika investičního portfolia a hlavních předpokladech měření tohoto rizika včetně předpokladů, které se týkají předčasného splacení pohledávek a chování závazků splatných na požádání, a frekvenci měření tohoto rizika, b) informace o vlivu případného zvýšení nebo snížení úrokových měr na výsledek hospodaření povinné osoby, na hodnoty původního a dodatkového kapitálu a další případné ukazatele používané povinnou osobou, zjištěné na základě přístupů používaných povinnou osobou pro měření úrokového rizika, v členění podle jednotlivých měn. 12. Doplňující údaje o sekuritizaci a) informace o zásadách a cílech, které povinná osoba má v souvislosti se sekuritizací, b) povaha dalších rizik včetně rizika likvidity spojeného se sekuritizovanými aktivy, c) druhy rizik z hlediska nadřízenosti podkladových sekuritizovaných pozic a z hlediska podkladových aktiv těchto sekuritizovaných pozic převzatých a držených v resekuritizaci, d) informace o zapojení do sekuritizace a o rolích v sekuritizaci (původce, investor apod.), e) informace o rozsahu zapojení do sekuritizace, f) popis postupů sledování změn úvěrového a tržního rizika sekuritizovaných expozic včetně toho, jaké dopady na sekuritizované expozice má chování podkladových aktiv, a popis, jak se tyto postupy liší pro resekuritizované expozice, g) popis strategie při určování používání zajištění a osobního zajištění ke snižování rizik držených sekuritizovaných a resekuritizovaných expozic včetně identifikace protistran, které jsou zdrojem významného zajištění v členění podle typu rizikové expozice, h) informace o metodách použitých pro výpočet kapitálových požadavků v souvislosti se sekuritizací včetně informace, jaká metoda se používá pro jaký typ sekuritizace, i) typy jednotek pro speciální účel, které povinná osoba v roli sponzora využívá pro sekuritizaci expozic vůči třetím stranám, včetně informace, zda, v jaké formě a v jakém rozsahu má povinná osoba expozice vůči jednotkám pro speciální účel, uváděné samostatně pro rozvahové a podrozvahové expozice, a přehled osob, které povinná osoba řídí nebo jim poskytuje poradenství a které investují do sekuritizovaných pozic, které povinná osoba sekuritizovala, nebo do jednotek pro speciální účel, které povinná osoba sponzoruje, j) shrnutí účetních metod použitých pro sekuritizaci včetně informace 1. zda je operace vykázána jako prodej nebo financování, 2. o výši zisků vykázaných z prodeje, 3. o způsobech a o hlavních předpokladech uplatněných při ocenění podílů na expozicích, které si povinná osoba ponechala, a o změnách oproti předchozímu období, 4. o zacházení se syntetickou sekuritizací, 5. o způsobech ocenění aktiv čekajících na sekuritizaci, a zda jsou evidované v investičním portfoliu nebo v obchodním portfoliu povinné osoby, 6. o strategii pro uznávání rozvahových závazků za ujednání, která mohou vyžadovat od úvěrové instituce poskytnutí finanční podpory pro sekuritizovaná aktiva, k) označení zapsané ratingové agentury, která poskytla externí rating při sekuritizaci, a typech expozic v členění podle jednotlivých zapsaných ratingových agentur, l) popis metody interního hodnocení podle přílohy č. 18 této vyhlášky včetně struktury procesu interního hodnocení a vztahu mezi interním hodnocením a externím ratingem, užití interního hodnocení pro jiné účely než pro stanovení kapitálového požadavku metodou interního ohodnocení, kontrolních mechanismů procesu interního hodnocení včetně popisu posuzování procesu interního hodnocení, odpovědnosti a naplňování požadavku nezávislosti; informace o typech expozic, pro které se použije proces interního hodnocení, a stresové faktory použité při stanovení úrovní úvěrového posílení podle typu expozice, m) vysvětlení významných kvantitativních změn v uveřejňovaných informacích podle písmen n) až q) oproti předchozímu období, n) v členění na expozice obchodního a investičního portfolia a dále v členění podle typu expozic, následující informace, 1. souhrnná výše nesplacených expozic sekuritizovaných povinnou osobou, a to v členění na expozice z tradiční sekuritizace a expozice ze syntetické sekuritizace a sekuritizace, v nichž je povinná osoba pouze sponzorem, 2. souhrnná výše rozvahových sekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, a podrozvahové sekuritizované expozice, 3. souhrnná výše aktiv čekajících na sekuritizaci, 4. u sekuritizovaných facilit podléhajících předčasnému splacení souhrnná výše čerpaných expozic připadajících na podíl původce a souhrnná výše čerpaných expozic připadajících na podíl investora, souhrnná výše kapitálových požadavků vzniklých povinné osobě vůči podílu původce a vůči podílu investora a souhrnná výše kapitálových požadavků vzniklých povinné osobě vůči podílům investora na čerpaných a na nečerpaných úvěrových linkách, 5. souhrnná výše sekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, a to v členění podle rizikových vah se samostatným uvedením expozic s rizikovou váhou 1 250 % nebo odčítaných od kapitálu, 6. shrnutí o sekuritizaci během minulého účetního období včetně souhrnné výše sekuritizovaných expozic v daném období, a to v členění podle typu expozic, a včetně výše zisku nebo ztráty z prodeje, v členění podle typu expozic, o) informace v členění na obchodní a investiční portfolio: 1. souhrnná výše sekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, a s nimi spojených kapitálových požadavků v členění na sekuritizované a resekuritizované expozice a v dostatečném členění podle rizikových vah nebo kapitálových požadavků, a jaký přístup pro jaký kapitálový požadavek byl použit, 2. souhrnná výše resekuritizovaných expozic, které povinné osobě zůstaly nebo je pořídila, v členění na expozice před nebo po zajištění/pojištění a expozice k finančnímu ručiteli v členění podle úvěrové kvality ručitele nebo podle jména ručitele, p) u investičního portfolia souhrnná výše expozic se znehodnocením nebo po splatnosti, sekuritizovaných povinnou osobou, a dále ztráty vzniklé povinné osobě za období, v obou případech v členění podle typu expozic, a q) u obchodního portfolia souhrnná výše nesplacených expozic sekuritizovaných povinnou osobou, a k nimž se stanoví kapitálový požadavek k tržnímu riziku, a to v členění na expozice z tradiční sekuritizace a expozice ze syntetické sekuritizace a podle typu expozice. 13. Doplňující údaje o přístupu IRB Údaje, jejichž uveřejnění je jednou z podmínek pro používání přístupu IRB, a to a) informace o souhlasu oprávněného orgánu dohledu používat tento přístup, b) vysvětlení a zhodnocení 1. struktury interního ratingového systému a jeho vztahu k externím ratingům, 2. používání vlastních odhadů jiných než používaných pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice, 3. procesu řízení a uznávání technik snižování úvěrového rizika, 4. vnitřních kontrolních mechanismů ratingových systémů včetně popisu posuzování ratingových systémů, odpovědnosti a naplňování požadavku nezávislosti, c) popis procesu stanovování interních ratingů, samostatně pro tyto kategorie expozic: 1. expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, 2. expozice vůči institucím, 3. podnikové expozice včetně expozic vůči středním a malým podnikatelům, specializované úvěrové expozice a podnikové pohledávky nabyté za úplatu, 4. retailové expozice, a to v členění podle kategorií s rozdílnou korelací, 5. akciové expozice, d) souhrnná výše expozic v členění podle kategorií expozic uvedených v písmenu c), v tom samostatně souhrnná výše expozic, u nichž povinná osoba používá vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů, e) pro každou z kategorií expozic (expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím, podnikové expozice, akciové expozice) a přes dostatečný počet ratingových stupňů dlužníků (včetně selhání), který dovolí smysluplné rozlišení úvěrového rizika, 1. souhrnná výše expozic, a dále u expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, institucím a u podnikových expozic nesplacená hodnota pohledávek a hodnota expozic z nevyčerpaných příslibů, u akciových expozic účetní hodnota, 2. průměrná vážená ztráta ze selhání vyjádřená v procentech, pokud jsou používány vlastní odhady hodnoty LGD, kde vahou je hodnota expozice, 3. průměrnou váženou rizikovou váhu, kde vahou je hodnota expozice, 4. výše nevyčerpaných příslibů, pokud jsou používány vlastní odhady konverzních faktorů pro výpočet hodnot rizikově vážených expozic, a pro každou kategorii expozic průměrná hodnota rizikově vážené expozice, f) u kategorií retailových expozic a kategorií expozic podle písmena c) bodu 4 1. údaje podle písmena e) na úrovni seskupení, je-li používáno, nebo 2. analýza expozic neboli nesplacená hodnota úvěrů a hodnota expozic z nevyčerpaných příslibů, ve vztahu k dostatečnému počtu stupňů očekávaných úvěrových ztrát, který dovolí smysluplné rozlišení úvěrového rizika, na úrovni sdílení, je-li používáno, g) výše úprav ocenění a rezerv za předchozí účetní období podle jednotlivých kategorií expozic /pro retailové expozice i pro každou z kategorií expozic podle písmene c) bodu 4/ a informace o tom, jak se liší oproti zkušenostem z minulosti, h) popis faktorů, které ovlivnily očekávání spojená se ztrátami v předchozím účetním období, zejména zda podíly selhání byly vyšší než v dlouhodobém průměru, zda hodnoty LGD nebo konverzní faktory byly vyšší než v dlouhodobém průměru, i) informace o porovnání odhadů se skutečností za delší období, jejíž součástí je alespoň informace o porovnání očekávaných úvěrových ztrát se skutečnými ztrátami, a to podle jednotlivých kategorií /pro retailové expozice i pro každou z kategorií expozic podle písmene c) bodu 4/ a za dostatečné dlouhé období, které umožní spolehlivě posoudit, jak efektivní je proces stanovování interních ratingů v jednotlivých kategoriích expozic /pro retailové expozice i pro každou z kategorií expozic podle písmene c) bodu 4/. Je-li to vhodné, povinná osoba dále informaci rozvede tak, aby poskytla analýzu hodnot PD, a aby u povinné osoby používající vlastní odhady hodnoty LGD a konverzních faktorů, poskytla porovnání skutečné hodnoty LGD a konverzních faktorů s odhadovanými charakteristikami, o nichž je podána informace v předchozích částech. Pro účely písmene c) se popis týká typů expozic zahrnutých do jednotlivých kategorií expozic, definic, metod a dat pro odhady a validaci hodnot PD, hodnot LGD a konverzních faktorů, jsou-li odhadovány, včetně předpokladů, s nimiž se pracuje při odvozování těchto proměnných, a významných odchylek od dané definice selhání včetně jejich co nejširšího vlivu. 14. Doplňující údaje o technikách snižování úvěrového rizika Údaje, jejichž uveřejnění je jednou z podmínek pro zohledňování majetkového zajištění nebo osobního zajištění při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku, a to a) informace o metodách a procesech používání započtení (dohody o rozvahovém započtení, rámcové dohody o započtení) včetně informace o rozsahu používání, b) informace o metodách a procesech oceňování a řízení jednotlivých typech majetkového zajištění, c) popis používaných hlavních typů majetkového zajištění, d) informace o hlavních typech poskytovatelů zajištění a jejich úvěruschopnosti, e) informace o koncentracích tržního a úvěrového rizika způsobených použitím majetkového zajištění nebo osobního zajištění, f) souhrnná výše expozic bez vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů (po aplikaci koeficientu volatility), ke kterým se vztahuje uznatelný finanční kolaterál, a souhrnná výše takovýchto expozic s ostatním uznatelným majetkovým zajištěním, v členění podle jednotlivých kategorií expozic a po zohlednění započtení, je-li použito, g) souhrnná výše expozic, ke kterým se vztahuje osobní zajištění, v členění podle jednotlivých kategorií expozic (po zohlednění započtení, je-li použito). U akciových expozic se tato informace uvede samostatně podle všech použitých metod; 15. Doplňující údaje o technikách snižování operačního rizika Údaje, jejichž uveřejnění je jednou z podmínek pro zohledňování technik snižování rizika při výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku, a to popis a) jak je použito pojištění pro snižování operačního rizika v případě, že povinná osoba používá přístup AMA, b) dalších technik nebo nástrojů snižování operačního rizika, uznaných odpovědným orgánem dohledu ke snížení kapitálového požadavku k operačnímu riziku při použití přístupu AMA. 16. Údaje o odměňování Povinná osoba s ohledem na svou velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností uveřejňuje a pravidelně aktualizuje tyto údaje týkající se zásad a postupů odměňování vybraných skupin zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby podle přílohy č. 1a této vyhlášky, aniž by tím byla dotčena ustanovení právních předpisů o zacházení s osobními údaji: a) informace o rozhodovacím procesu uplatňovaném pro stanovení zásad odměňování včetně informace o složení a působnosti výboru, pokud je výbor pro odměňování zřízen, informace o případných externích poradcích, jejichž služeb bylo využito při stanovení zásad odměňování, a úloze dalších relevantních dotčených osob, b) informace o vztahu mezi odměnou podle přílohy č. 1a této vyhlášky a výkonností, c) informace o nejvýznamnějších charakteristikách uplatňovaného systému odměňování včetně informace o kritériích měření výkonnosti, úpravách zohledňujících riziko, zásadách pro oddálení nároku na pohyblivou složku odměny a podmínkách jeho přiznání, d) informace o kritériích poskytování akcií, opcí, nebo jiných pohyblivých položek odměny, e) hlavní parametry a odůvodnění schématu pohyblivých složek odměn a jakýchkoliv dalších nepeněžních výhod, f) souhrnné vyčíslení odměn v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby, g) informace v členění na vrcholné vedení a na zaměstnance, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby o souhrnném vyčíslení: 1. částky odměn v účetním období v členění na pevnou a na pohyblivou složku, a počet příjemců, 2. částky pohyblivých složek odměn za účetní období, v členění podle formy na peněžní odměny, akcie, s akciemi svázané nástroje a na ostatní, 3. nevyplacené částky oddálených odměn, v členění částky na již přiznané a dosud nepřiznané právní nároky, 4. částky odměn, jejichž přiznání bylo oddáleno do účetního období, v členění na částky přiznané a částky, o které byly oddálené odměny sníženy, 5. částky odměn na nově vzniklé pracovní poměry a částky odstupného, vyplacené v účetním období, a počet jejich příjemců, 6. částky odstupného vyplaceného v účetním období, počet příjemců a nejvyšší částka odstupného vyplacená fyzické osobě. Povinná osoba, která je významná vzhledem ke své velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu nebo složitosti činností, uveřejní kvantitativní informace podle tohoto bodu samostatně za představenstvo. Příloha č. 26 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Údaje o rozsahu aplikace pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě Informace o a) rozdílech mezi konsolidačním celkem pro účely konsolidované účetní závěrky a regulovaným konsolidačním celkem s tím, že u každé ovládané a přidružené osoby se uvede, zda 1. je zahrnuta do regulovaného konsolidačního celku plnou metodou, 2. je zahrnuta do regulovaného konsolidačního celku poměrnou metodou, 3. je účast na této osobě při stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku odčitatelnou položkou od kapitálu, 4. není zahrnuta do regulovaného konsolidačního celku, ani účast na této osobě není při stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku odčitatelnou položkou od kapitálu, b) současných a předvídaných věcných nebo právních překážkách okamžitého převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi ovládající osobou a ovládanými osobami, c) souhrnné výši nedostatku kapitálu ovládaných osob, které nejsou zahrnuty do regulovaného konsolidačního celku včetně jejich identifikace (obchodní firma), je-li skutečná výše kapitálu nižší než výše kapitálu požadovaná podle právních předpisů, d) případném využití možnosti neuplatňovat pravidla obezřetného podnikání na konsolidovaném základě. 2. Údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě Uvádí se údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání v rozsahu a členění podle přílohy č. 25 této vyhlášky, kterou se stanoví obsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání uveřejňovaných na individuálním základě, s tím, že údaje se uveřejňují za regulovaný konsolidační celek. Příloha č. 27 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Údaje o kapitálu a) souhrnná informace o podmínkách a hlavních charakteristikách kapitálu a jeho složek včetně nástrojů podle § 55b, b) souhrnná výše původního kapitálu (složka tier 1), souhrnná výše hlavního původního kapitálu, souhrnná výše vedlejšího původního kapitálu, výše jednotlivých kladných složek a výše jednotlivých záporných položek, c) souhrnná výše dodatkového kapitálu (složka tier 2), d) souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (složka tier 3), e) souhrnná výše odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu, a dále samostatné uvedení výše odčitatelné položky z titulu nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát, f) souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu a stanovených limitů položek kapitálu. 2. Údaje o kapitálových požadavcích a) souhrnná informace o přístupu povinné osoby k posuzování dostatečnosti vnitřně stanoveného kapitálu vzhledem k současným a budoucím činnostem (vnitřně stanovená a udržovaná kapitálová přiměřenost), b) výše kapitálových požadavků 1. k úvěrovému riziku v členění na 1.1 kapitálové požadavky k úvěrovému riziku podle standardizovaného přístupu, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic, 1.2 kapitálové požadavky k úvěrovému riziku podle přístupu IRB, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic. U akciových expozic se výše kapitálových požadavků uvádí podle jednotlivých metod pro stanovení hodnoty rizikově vážených akciových expozic, a dále v členění na soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, akciové expozice kótované na regulovaných trzích a ostatní akciové expozice, 2. k vypořádacímu riziku, 3. k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku, 4. k operačnímu riziku, 5. k riziku angažovanosti obchodního portfolia, a 6. ostatních a přechodných, které vyplývají z přechodu na přístup IRB nebo přístup AMA, pokud povinná osoba tyto přístupy používá; jsou v důsledku stanovených limitů pro případný pokles kapitálových požadavků v letech 2007 až 2009. Obchodník s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb nebo obchodník s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet, který stanovuje kapitálový požadavek na základě režijních nákladů namísto kapitálového požadavku k operačnímu riziku nebo namísto kapitálového požadavku k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku, uvádí výši tohoto kapitálového požadavku. Příloha č. 28 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Údaje o pobočce zahraniční banky a) označení, adresa sídla a identifikační číslo pobočky zahraniční banky podle zápisu v obchodním rejstříku, b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny, c) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku, d) přehled činností skutečně vykonávaných, e) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno, nebo vyloučeno, f) organizační struktura pobočky zahraniční banky s uvedením počtu organizačních jednotek a počtu zaměstnanců (přepočtený stav), g) údaje o vedoucím zahraniční pobočky a dalších vedoucích zaměstnancích zahraniční pobočky v tomto rozsahu: 1. jméno a příjmení, včetně titulů, 2. funkce, datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává, 3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce, 4. členství v orgánech jiných právnických osob, 5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých pobočkou zahraniční banky vedoucím zaměstnancům pobočky zahraniční banky, 6. souhrnná výše záruk vydaných pobočkou zahraniční banky za vedoucí zaměstnance pobočky zahraniční banky. 2. Údaje o zahraniční bance a) obchodní firma a adresa sídla zahraniční banky, která je zřizovatelem pobočky zahraniční banky, b) označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraniční bankou, c) údaje o akcionářích nebo členech s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance s tím, že o akcionářích nebo členech, kteří jsou 1. právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, adresa sídla a výše podílu na hlasovacích právech v procentech, 2. fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše podílu na hlasovacích právech v procentech, d) předmět podnikání (činnosti) zahraniční banky, e) přehled činností zahraniční bankou skutečně vykonávaných, f) přehled činností zahraniční banky, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu omezeno, nebo vyloučeno, g) výroční zpráva zahraniční banky a účetní závěrka zahraniční banky, není-li součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo internetová adresa, na které jsou tyto informace k dispozici. Příloha č. 29 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Údaje o organizační složce zahraničního obchodníka s cennými papíry a) označení, adresa sídla a identifikační číslo organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zápisu v obchodním rejstříku, b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny, c) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku, d) přehled činností skutečně vykonávaných, e) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno, nebo vyloučeno, f) organizační struktura organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry s uvedením počtu organizačních jednotek a počet zaměstnanců (přepočtený stav), g) údaje o vedoucí osobě organizační složky zahraniční obchodníka s cennými papíry a dalších vedoucích zaměstnancích této organizační složky v tomto rozsahu: 1. jméno a příjmení, včetně titulů, 2. funkce, datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává, 3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce, 4. členství v orgánech jiných právnických osob, 5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry vedoucím zaměstnancům této organizační složky, 6. souhrnná výše záruk vydaných organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry vedoucím zaměstnancům této organizační složky h) čtvrtletní rozvaha a výkaz zisku a ztráty pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry, i) údaje o objemu obchodů uskutečněném v rámci poskytování investičních služeb ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům. 2. Údaje o zahraničním obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou a) obchodní firma a adresa sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry, který je zřizovatelem organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry, b) označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry, c) údaje o akcionářích nebo členech s kvalifikovanou účastí na zahraničním obchodníkovi s cennými papíry s tím, že o akcionářích nebo členech, kteří jsou 1. právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, adresa sídla a výše podílu na hlasovacích právech v procentech, 2. s cennými papíry fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše podílu na hlasovacích právech v procentech, d) předmět podnikání (činnosti) zahraničního obchodníka s cennými papíry, e) přehled činností zahraničního obchodníka s cennými papíry skutečně vykonávaných, f) přehled činností zahraničního obchodníka s cennými papíry, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu omezeno nebo vyloučeno, g) výroční zpráva zahraničního obchodníka s cennými papíry a účetní závěrka zahraničního obchodníka s cennými papíry, který není bankou, není-li součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo internetovou adresu, na které jsou tyto informace k dispozici. Příloha č. 30 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Údaje o kapitálu a) souhrnná informace o podmínkách a hlavních charakteristikách kapitálu a jeho složek včetně nástrojů podle § 55b, b) souhrnná výše původního kapitálu (složka tier 1), souhrnná výše hlavního původního kapitálu, souhrnná výše vedlejšího původního kapitálu, výše jednotlivých kladných složek a záporných položek, c) souhrnná výše dodatkového kapitálu (složka tier 2), d) souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (složka tier 3), e) souhrnná výše odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu, a dále samostatné uvedení výše odčitatelné položky z titulu nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát, f) souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu a stanovených limitů položek kapitálu. 2. Údaje o kapitálových požadavcích a) k úvěrovému riziku v členění na kapitálové požadavky k úvěrovému riziku podle standardizovaného přístupu a podle přístupu IRB, b) k vypořádacímu riziku, c) k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku, d) k operačnímu riziku, e) k riziku angažovanosti obchodního portfolia, f) k ostatním nástrojům obchodního portfolia, g) ostatních a přechodných, které vyplývají z přechodu na přístup IRB nebo přístup AMA, pokud povinná osoba tyto přístupy používá; jsou v důsledku stanovených limitů pro případný pokles kapitálových požadavků v letech 2007 až 2009. Obchodník s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb nebo obchodník s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet, který stanovuje kapitálový požadavek na základě režijních nákladů namísto kapitálového požadavku k operačnímu riziku nebo namísto kapitálového požadavku k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku, uvádí výši tohoto kapitálového požadavku. 3. Poměrové ukazatele a) U banky a družstevní záložny se uvádí 1. ukazatel kapitálové přiměřenosti, 2. rentabilita průměrných aktiv (ROAA), 3. rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE), 4. aktiva na jednoho zaměstnance, 5. správní náklady na jednoho zaměstnance, 6. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho zaměstnance. b) U obchodníka s cennými papíry se uvádí 1. ukazatel kapitálové přiměřenosti, 2. zadluženost I (celkový dluh bez majetku zákazníků/aktiva bez majetku zákazníků), 3. zadluženost II (celkový dluh bez majetku zákazníků/vlastní kapitál), 4. rentabilita průměrných aktiv (ROAA, aktiva bez majetku zákazníků), 5. rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE), 6. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb), 7. správní náklady na jednoho zaměstnance. Příloha č. 31 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Informace o ovládající bance, ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry, zahraniční ovládající bance, zahraniční ovládající úvěrové instituci, zahraničním ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené holdingové osobě (dále v této příloze jen „ovládající osoba“) v tomto rozsahu: a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností, b) výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu, c) příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem, nebo příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu ovládající osoby s uvedením právnických osob, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí. U každé z těchto právnických osob se uvádí obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností; d) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku a přehled činností skutečně vykonávaných, e) název a adresa sídla zahraničního orgánu dohledu nad ovládající osobou, je-li dohled vykonáván, f) sdělení, zda účetní závěrka ovládající osoby je předmětem auditu a pokud je předmětem auditu, kdo audit provádí, g) další údaje, jsou-li zapotřebí k objasnění struktury a vazeb konsolidačního celku a regulovaného konsolidačního celku. 2. Přehled ovládaných a přidružených osob s tím, že u každé z nich se uvede a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností, b) výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu, c) výše přímého a nepřímého podílu ovládající osoby na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiný způsob, jakým ovládající osoba vykonává rozhodující nebo významný vliv v ovládaných a přidružených osobách, d) příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem, nebo příjmení, jméno, titul, datum narození a adresa členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu ovládané osoby s uvedením právnických osob, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí. U každé z těchto právnických osob se uvádí obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností; e) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku a přehled činností skutečně vykonávaných, f) název a adresa sídla zahraničního orgánu dohledu nad ovládanou nebo přidruženou osobu, je-li dohled vykonáván, g) přehled služeb poskytovaných ovládající osobě, h) seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na ovládané osobě, s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým tyto osoby vykonávají v ovládané osobě významný vliv. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození; i) sdělení, zda účetní závěrka ovládané nebo přidružené osoby je předmětem auditu a pokud je předmětem auditu, kdo audit provádí. 3. Další informace o regulovaném konsolidačním celku v tomto rozsahu: a) sdělení, jaká metoda je použita pro konsolidaci dat jednotlivých osob v regulovaném konsolidačním celku a zda je pro konsolidaci pozic jednotlivých osob v regulovaném konsolidačním celku použita metoda agregace plus, b) příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem, nebo příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu společně řízeného podniku s uvedením právnických osob, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí. U každé z těchto právnických osob se uvádí obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností; c) seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na společně řízeném podniku s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým tyto osoby vykonávají ve společně řízeném podniku významný vliv. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození; d) seznam osob, které splňují některé z kritérií pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě a nejsou zahrnuty do regulovaného konsolidačního celku spolu s průkazným odůvodněním tohoto nezahrnutí. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození; e) seznam osob s kvalifikovanou účastí na ovládající bance, ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry, zahraniční ovládající bance, zahraniční ovládající úvěrové instituci, zahraničním ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry nebo finanční holdingové osobě s uvedením výše jejich přímého a nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým je vykonáván rozhodující nebo významný vliv v těchto osobách. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození; f) přehled služeb poskytovaných ovládající bankou, ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, zahraniční ovládající bankou, zahraniční ovládající úvěrovou institucí, zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo finanční holdingovou osobou dalším osobám v konsolidačním celku a přehled služeb vzájemně poskytovaných mezi osobami v konsolidačního celku. Příloha č. 32 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. A. Vymezení pojmů Pro účely této přílohy se rozumí a) mezinárodními finančními institucemi 1. Evropská investiční banka, nebo 2. mezinárodní rozvojové banky, a to Africká rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Karibská rozvojová banka, Fond Rady Evropy pro znovu usídlení, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropský investiční fond, Meziamerická rozvojová banka, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Severská investiční banka, Mezinárodní finanční korporace, Korporace pro meziamerické investice a Mnohostranná agentura pro investiční záruky, b) obchodníkem s cennými papíry osoba, která není úvěrovou institucí a jejíž soustavnou činností je poskytování hlavních investičních služeb pro třetí osoby. Tato osoba má ke své činnosti oprávnění příslušného orgánu ve státu svého sídla a podléhá alespoň takové regulaci, jakou požaduje právo Evropských společenství; c) úvěrovou institucí ve státě zóny A osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě oprávnění k činnosti udělenému orgánem státu, který se nachází v zóně A. Pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny B, se posuzuje jako úvěrová instituce ve státě zóny A; d) úvěrovou institucí ve státě zóny B osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě oprávnění k činnosti udělenému orgánem státu, který se nachází v zóně B. Pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny A, se posuzuje jako úvěrová instituce ve státě zóny B; e) vládou podporovanou institucí 1. státní fondy podle zvláštních právních předpisů, zejména Státní fond kultury České republiky, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond životního prostředí České republiky, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, 2. Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, 3. Pozemkový fond České republiky, 4. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, nebo 5. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., s výjimkou závazků zaručených výslovnou zárukou státu podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, f) zónou A všechny členské státy Evropského hospodářského prostoru a všechny ostatní země, které jsou řádnými členy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, nebo země, které uzavřely s Mezinárodním měnovým fondem úvěrovou dohodu v rámci tzv. Obecného ujednání o půjčce (GAB). Země, která restrukturalizovala nebo požádala o restrukturalizaci svého státního vnějšího dluhu, se po dobu následujících pěti let do zóny A nezahrnuje; g) zónou B všechny země, které nejsou zahrnuty do zóny A. B. Přístup pro výpočet kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel I. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze z nástrojů zařazených do investičního portfolia. b) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel je roven součinu rizikově vážených aktiv investičního portfolia podle písmene c) a koeficientu 0,08. c) Při stanovení rizikově vážených aktiv investičního portfolia se postupuje takto: 1. Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv. 2. Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění spotových operací se stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. 3. V případě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit převody nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry se oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě reverzního repa s komoditami se poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dlužníka. V případě repa s cennými papíry se poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě repa s komoditami se poskytnutá komodita oceňuje rizikovou vahou 1,00. V případě vypůjčování a půjčování cenných papírů a komodit volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů a komodit bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru nebo komodity vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru nebo komodity a vypůjčovatele. 4. Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle bodu 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v této příloze se použije příslušná riziková váha emitenta dluhopisu nebo směnky nebo akcie podle tabulky č. 1 v této příloze. 5. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v této příloze se stanoví jako součin podrozvahových aktiv nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v této příloze. Od tohoto součinu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součinu. 6. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle bodu 8, se stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v této příloze. V případě, že reálná hodnota derivátu je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Od tohoto součtu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie. V případě, že byla uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení (závěrečné vyrovnání) splňující kritéria podle bodu 9 s protistranou, se kterou byl sjednán derivát, lze postupovat při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle bodu 10. 7. V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v této příloze je 1,00, se použije riziková váha 0,50. 8. Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je nulový. 9. Po uzavření dvoustranné dohody o uzavíracím započtení je nutné sledovat relevantní právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti této dohody. Dohoda musí splňovat tato kritéria a) stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k započtení kladných a záporných reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje, tak, že po započtení bude existovat jediná pohledávka nebo jediný závazek ve vztahu k této protistraně (čistá částka), b) definuje selhání protistrany, c) není součástí jiné dohody, která umožňuje, aby obě strany dohody byly oprávněny v případě selhání své protistrany nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky, d) byla předložena České národní bance spolu s právním rozborem osoby, která dlouhodobě poskytuje právní služby v této oblasti, tímto rozborem bylo potvrzeno, že v případě selhání protistrany dojde k započtení podle písmena a), ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce od předložení úplných dokumentů tuto dohodu odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce od předložení úplných dokumentů informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tuto dohodu ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tuto dohodu odmítne. Česká národní banka může požádat o vyjádření k vymahatelnosti dohody příslušný orgán dohledu s tím, že jeho negativním stanoviskem je vázána. 10. Pokud jsou splněny podmínky podle bodu 9, stanoví se jeden úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s danou protistranou, které jsou zařazeny do obchodního i investičního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s danou protistranou. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Potenciální budoucí angažovanost se stanoví podle vzorce PCEred=0,4.PCEgross+0,6.NGR.PCEgross, kde: PCEgross označuje součet součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v této příloze, NGR označuje podíl: a) v jehož čitateli je čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení s danou protistranou; pokud je tato hodnota záporná, považuje se za rovnou 0, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů, nebo b) v jehož čitateli je součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují dvoustranné dohody o uzavíracím započtení se všemi protistranami, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi protistranami, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi protistranami. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s danou protistranou se rozdělí na část náležející do investičního portfolia a část náležející do obchodního portfolia ve stejném poměru jako je poměr součtu úvěrových ekvivalentů u derivátů investičního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení, a součtu úvěrových ekvivalentů derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení. d) Při zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech se postupuje takto: 1. Rozvahovému aktivu ve formě pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle bodu 3 přiřazena riziková váha a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo protistrany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s 1. centrálními vládami států zóny A, 2. centrálními bankami států zóny A, 3. Evropskými společenstvími, 4. vládami územních celků států zóny A, 5. orgány územní samosprávy států zóny A, 6. mezinárodními finančními institucemi, 7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele, 8. úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny A, 9. úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně, 10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, nebo 11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A, b) nula v případě zástavního práva k 1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo k vkladním listům vydaným touto úvěrovou institucí před 1. lednem 2001, nebo 2. dluhopisu s původní splatností do jednoho roku vydanému úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, a tento dluhopis je u ní uložen, c) úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která není členem regulovaného konsolidačního celku, v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této úvěrové instituce, nebo v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u této úvěrové instituce, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto úvěrovou institucí před 1. lednem 2001, d) emitenta dluhopisu, v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému 1. centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi, 2. centrálními bankami států zóny A, 3. Evropskými společenstvími, 4. vládami územních celků států zóny A, 5. orgány územní samosprávy států zóny A, 6. mezinárodními finančními institucemi, nebo 7. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do jednoho roku včetně, a u banky dále e) 0,50 v případě 1. pohledávek z úvěru fyzické osobě, který neslouží pro účely podnikání, na nemovitosti zároveň dané do zástavy, s tím, že hodnotu nemovitosti lze započítávat nejvýše v aktuální čisté realizovatelné hodnotě, kterou je odhadovaná hodnota získaná po odečtení odhadovaných nákladů na její realizaci. Tato nemovitost je určena převážně k bydlení a je ve výlučném vlastnictví jednoho nebo více dlužníků - fyzických osob, které v ní trvale bydlí nebo ji pronajímají; nebo 2. pohledávek z cenných papírů, s výjimkou hypotečních zástavních listů, jejichž splácení je plně a přímo zajišťováno ze splácení pohledávek z úvěrů podle bodu 1 zajištěných nemovitostí podle bodu 1 (mortgage-backed securities), pokud tyto úvěry byly v době emise cenných papírů spláceny podle stanovených podmínek a přednostní nárok na tyto úvěry (podkladová aktiva) mají přímo investoři do cenných papírů nebo na jejich účet správce nebo zmocněný zástupce, a to v rozsahu odpovídajícím cenným papírům, které mají v držení, f) pojistitele v případě pojištění, na jehož základě dojde k odškodnění věřitele, který je pojištěnou osobou, nebo na něj bude převedeno plnění pojistitele z pojistné smlouvy, pokud jediným akcionářem pojistitele je stát ze zóny A, nebo g) směnečně zavázané úvěrové instituce nezahrnuté do regulovaného konsolidačního celku, v případě směnky s původní splatností do jednoho roku, pokud termín splatnosti směnky je pevně stanoven (fixní směnka). 2. Podrozvahovému aktivu ve formě budoucí pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle bodu 3 přiřazena riziková váha a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo smluvního partnera pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s 1. centrálními vládami států zóny A, 2. centrálními bankami států zóny A, 3. Evropskými společenstvími, 4. vládami územních celků států zóny A, 5. orgány územní samosprávy států zóny A, 6. mezinárodními finančními institucemi, 7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele, 8. bankami se sídlem ve státech zóny A, 9. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku večtně, 10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, nebo 11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A, b) nula v případě zástavního práva k 1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001, nebo 2. cenným papírům emitovaným centrálními vládami států zóny A a institucemi, jejichž závazky jsou zaručeny centrálními vládami států zóny A, centrálními bankami států zóny A nebo Evropskými společenstvími, c) 0,20 v případě zástavního práva k cenným papírům emitovaným mezinárodními finančními institucemi. Jiné zajištění nelze pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva ve formě budoucí pohledávky uznat. 3. Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí. Toto zajištění musí splňovat tyto podmínky: a) závazky ze zajištění jsou jasně specifikované a jsou neodvolatelné, b) závazky jsou nepodmíněné a právo ze zajištění lze uplatnit, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně a včas, c) závazky jsou formulovány tak, aby nebylo umožněno krácení právních nároků věřitele ze zajištění, d) v případě zajištění zástavním právem podle bodu 1 písm. b) až d) je člen regulovaného konsolidačního celku jediným zástavním věřitelem, e) v případě zástavního práva k nemovitosti podle bodu 1 písm. e) bodu 1 vznikne zástavní právo ve prospěch člena regulovaného konsolidačního celku jako první v pořadí. Pokud takové aktivum není zajištěno v plné výši podle bodu 1 písm. a) až g), oceňuje se jeho nezajištěná část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v této příloze. II. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia. b) Při stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součtu kapitálových požadavků a) ke specifickému úrokovému riziku (bod III), b) ke specifickému akciovému riziku (bod IV), c) k vypořádacímu riziku podle bodu 2, popřípadě podle bodu 3, d) k reverzním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit podle bodu 4, e) k derivátům podle bodu 5, f) k ostatním nástrojům obchodního portfolia podle bodu 6. 2. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví v případě, kdy obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji, kromě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit, nebyly vypořádány (nevypořádané operace) do 4 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání. Stanoví se jako součet kladných cenových rozdílů v případě nákupů nebo jako součet absolutních hodnot záporných cenových rozdílů v případě prodejů násobený konverzními faktory vypořádacího rizika uvedenými ve sloupci A tabulky č. 4 v této příloze. Cenový rozdíl se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů a dohodnutou vypořádací cenou. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví uvedenou metodou vždy, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány počínaje 46. dnem po stanoveném dni vypořádání. V ostatních případech lze postupovat podle bodu 3. 3. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány v době od 5 do 45 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání, lze stanovit jako součet součinů dohodnutých vypořádacích cen úrokových, akciových a komoditních nástrojů a konverzních faktorů vypořádacího rizika uvedených ve sloupci B tabulky č. 4 v této příloze. 4. Kapitálový požadavek k reverzním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit je roven součtu kapitálových požadavků k jednotlivým uvedeným operacím. Kapitálový požadavek k reverznímu repu, repu, výpůjčce, půjčce cenného papíru nebo komodity se stanoví jako součin odpovídajícího úvěrového ekvivalentu a příslušné rizikové váhy protistrany podle tabulky č. 1 v této příloze a koeficientu 0,08. Úvěrový ekvivalent se stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu reálné hodnoty poskytnuté hotovosti (nebo poskytnutého cenného papíru nebo poskytnuté komodity) a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v této příloze. V případě, že reálná hodnota je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Konverzní faktor se volí podle toho, zda byla poskytnuta hotovost, cenný papír nebo komodita. Reálná hodnota se stanoví v případě a) rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou hotovostního závazku, b) reverzních rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou hotovostní pohledávky a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit, pokud všechny nebo část těchto cenných papírů nebo komodit nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby. Jinak se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou peněžní pohledávky a reálnou hodnotou těch přijatých cenných papírů nebo komodit, které nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby, c) půjčování cenných papírů nebo komodit jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou přijatého kolaterálu, d) vypůjčování cenných papírů nebo komodit jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit, pokud všechny nebo část těchto cenných papírů nebo komodit nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby. Jinak se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou těch přijatých cenných papírů nebo komodit, které nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby. 5. Kapitálový požadavek k derivátům se stanoví jako součin součtu podrozvahových rizikově vážených aktiv a koeficientu 0,08. Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podle bodu I, písm. c), bodu 6 až 10 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. 6. Kapitálový požadavek k ostatním nástrojům obchodního portfolia vyplývajícím z dalších obchodů, které představují pohledávku, se rovná součtu součinů reálných hodnot pohledávek a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze a koeficientu 0,08. Ostatními nástroji jsou například pohledávky vyplývající z uhrazených nakoupených cenných papírů nebo komodit do jejich převodu ke stanovenému termínu nebo pohledávky vyplývající z převedených prodaných cenných papírů nebo komodit do jejich úhrady ke stanovenému termínu a podobně (volné dodávky). III. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Kapitálový požadavek k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa a pevné termínové operace. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice. Pro účely kompenzací nástrojů podle písmena b) a stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku lze používat úrokové pozice, které vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od centrální banky státu zóny A nebo úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v této příloze nebo od obchodníka s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v této příloze a které jsou zařazeny v souladu s touto vyhláškou v investičním portfoliu. Potom se použijí všechny takové úrokové pozice, které byly zaujmuty za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto pozice musí být denně oceňovány reálnými hodnotami. b) Při kompenzaci nástrojů se postupuje takto: 1. Před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel lze kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkursu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou kupónovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů. 2. V případě pevných termínových operací lze provést kompenzace nad rozsah kompenzací podle bodu 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a stejný druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění těchto podmínek: a) v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o 7 dnů, b) v případě úrokových swapů nebo dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o 1. 0 dnů při zbytkové splatnosti nástroje nižší než jeden měsíc, 2. 7 dnů při zbytkové splatnosti nástroje od jednoho měsíce včetně do jednoho roku včetně, nebo 3. 30 dnů při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než jeden rok. c) Při stanovení úrokových pozic se postupuje takto: 1. Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů. 2. Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou se zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisů s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu dluhopisu za jednotlivé úrokové pozice. 3. Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček či půjček cenných papírů nebo komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici. 4. S úrokovými forwardy, úrokovými futures a úrokovými swapy se zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, použije se pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jedna úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhá úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje. 5. V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů se dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací kupovaných měn a krátké úrokové pozice se zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel. 6. V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů se úrokové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel a akciové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel. 7. V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů se úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle podle dosavadních pravidel. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel. d) Při stanovení kapitálového požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v této příloze. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v této příloze zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v této příloze rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v této příloze rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů. 2. Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům se přiřadí koeficient podle bodu 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient nula. e) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto: 1. Pro každou měnu se zvolí jedna ze dvou metod měření obecného úrokového rizika obchodního portfolia podle dosavadních pravidel, kterými jsou metoda splatností nebo metoda durací. 2. Dlouhé a krátké úrokové pozice se zahrnou do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo se zahrnou do schématu durací podle modifikované durace. 3. Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží s tím, že úrokové pozice těchto nástrojů se nezařazují do schématu splatností nebo durací. 4. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu stanovených podle metody splatností nebo metody durací a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží. f) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou splatností se postupuje takto: 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v této příloze. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %. 2. Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v této příloze. 3. Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu. 4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně. 5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně. 6. Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně. 7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel stanovený metodou splatností se u dané měny rovná součtu a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (bod 3), b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (bod 4), c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (bod 4), d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (bod 4), e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (bod 5), f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (bod 5), g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (bod 6), h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6. g) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou durací se postupuje takto: 1. Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v této příloze. 2. Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v této příloze. 3. Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu. 4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně. 5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně. 6. Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně. 7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel stanovený metodou durací se rovná součtu a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (bod 3), b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (bod 4), c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 bod 4), d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (bod 4), e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (bod 5), f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (bod 5), g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (bod 6), h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6. h) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku stanovenému metodou splatností, metodou durací nebo podle vlastních modelů. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do měnových pozic nezařazují. IV. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Kapitálový požadavek k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty. V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu podle písmena c). b) Před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku lze kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkursu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně. V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje. c) Při stanovení akciových pozic se postupuje takto: 1. Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací. 2. Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu. 3. Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu. 4. Převody akciových nástrojů v rámci revezních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici. 5. U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku. 6. Obchodník s cennými papíry může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku dlouhé akciové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že tyto akcie jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou. Může také vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku části dlouhých akciových pozic podle tabulky č. 11 v této příloze vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií třetí osobou do stanoveného pracovního dne podle tabulky č. 11 v této příloze ode dne, ke kterému se obchodník s cennými papíry zavázal sám předmětné akcie upsat za předem pevně stanovenou cenu. d) Při stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle písmene c) bodu 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle bodu 2. 2. Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky: a) nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v této příloze pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel, b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v této příloze, c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice, pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia. Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel v případě vybraného portfolia je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia. 3. Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle bodu 1 a 2. e) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle písmene c) bodu 3. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle bodu 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle bodu 1 nebo podle vlastních modelů. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do měnových pozic, které jsou základem pro stanovení měnových pozic. f) S akciovými indexy se při stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel zachází takto: 1. Akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 v této příloze lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje. 2. Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů, nebo jako reálná hodnota akciového indexu. 3. Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 v této příloze se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují. V. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v Kč. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v Kč. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách se vyjímají pozice nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů, a dále pozice podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů. Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato. Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení. b) Při stanovení měnových pozic se postupuje takto: 1. Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů. 2. Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný. 3. Čistá měnová pozice v Kč je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, je-li tento součet kladný. 4. Celková měnová pozice je součet 4.1 větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách s tím, že čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje a 4.2 absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě. c) Se silně korelovanými měnami se zachází takto: 1. Dvě měny lze považovat za silně korelované v případě, že ke ztrátě (spočtené na základě kurzů devizovaného trhu vyhlašovaných Českou národní bankou v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let) u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy. 2. Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle písmene b) bodu 4. d) Při výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle bodu 1 nebo podle vlastních modelů. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle bodu 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures. VI. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku se stanoví z komoditních nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici. b) Před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku lze kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně, mají stejnou splatnost a v případě derivátů i stejnou protistranu. Dále lze kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle písmene e) a opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o deset dnů. c) Při stanovení komoditních pozic se postupuje takto: 1. Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací. 2. Převody komoditních nástrojů v rámci revezních rep a rep, výpůjček a půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici. 3. U komoditních forwardů, futures a swapů se komoditní pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku. 4. Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby ovládající osoba přijala kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích. d) Při výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku se postupuje takto: 1. Pro každou komoditu se zvolí jedna ze dvou metod měření komoditního rizika, kterými jsou zjednodušená metoda podle písmene f) nebo metoda splatností podle písmene g). U silně korelovaných komodit lze použít podle písmene e) společné schéma splatností. 2. Pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle písmene h) s tím, že komoditní pozice těchto nástrojů se nezařazují do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice se nezařazují do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku. e) Se silně korelovanými komoditami se zachází takto: 1. Silně korelovanými komoditami se rozumí komodity, které jsou podle dohody protistran zaměnitelné, nebo podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9. 2. Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle písmene f) a metody splatností podle písmene g) za jednu komoditu. f) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel stanovený pro danou komoditu zjednodušenou metodou je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity. g) Při stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel metodou splatností se postupuje takto: 1. Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma. 2. Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice. 3. Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem 3.1 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu, 3.2 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a 3.3 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice. h) Při stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody, metody splatnostní nebo podle vlastních modelů podle dosavadních pravidel. 2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do měnových pozic, které jsou základem pro stanovení měnových pozic. i) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel je roven součtu kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle písmene f) nebo metody splatností podle písmene g) nebo metody marží podle písmene h). VII. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Kapitálový požadavek k opcím se stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do investičního portfolia. b) Před stanovením kapitálového požadavku k opcím lze kompenzovat opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje. c) Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem. d) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel se pro každou opci se zvolí jedna ze čtyř metod stanovení kapitálového požadavku k opcím, kterými jsou zjednodušená metoda podle písmene e), metoda delta plus podle písmene f), metoda analýzy situací podle písmene g) nebo metoda marží podle písmene h). Metodu delta plus může používat pouze banka. e) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel zjednodušenou metodou se postupuje takto: 1. Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi. 2. Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. 3. Kapitálový požadavek k opci podle dosavadních pravidel je roven rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle bodu 4 a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot 3.1 reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle bodu 4, nebo 3.2 reálná hodnota opce. 4. Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě 4.1 úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 této vyhlášky, a koeficientu 0,08, 4.2 akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového rizika podle § 38 a koeficientu 0,08, 4.3 měnových opcí je koeficient roven 0,08, nebo 4.4 komoditních opcí je koeficient roven 0,15. 5. Kapitálový požadavek k opcím podle dosavadních pravidel je roven součtu kapitálových požadavků stanovených podle bodu 3. 6. Kapitálový požadavek k opcím podle odstavce 5 se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. 7. Kapitálový požadavek k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v této příloze a koeficientu 0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel odpovídající koeficientu specifického rizika se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel. Druhá část kapitálového požadavku k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel odpovídající koeficientu 0,08 se přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel. 8. V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím podle dosavadním pravidlům se postupuje stejným způsobem, což znamená, že kapitálový požadavek k akciovým opcím se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického rizika použitému při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel a druhá část ke kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel. 9. Kapitálový požadavek k měnovým opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel. 10. Kapitálový požadavek ke komoditním opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel. f) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou delta plus se postupuje takto: 1. Delta ekvivalenty opcí se zařadí do úrokových, akciových a komoditních pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel. 2. Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do měnových pozic podle, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel. 3. Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega. 4. Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se stejnými podkladovými nástroji rozumí v případě 4.1 úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 nebo č. 8 v této příloze v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel byla zvolena, 4.2 akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny při stanovení akciových pozic do jednoho národního trhu, 4.3 cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato, nebo 4.4 komodit jednotlivé komodity. Pro účely tohoto ustanovení se změnou reálné hodnoty podkladového nástroje rozumí v případě 4.5 úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7 v této příloze. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v této příloze; 4.6 akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08, nebo 4.7 komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15. 5. Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji. 6. Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci. 7. Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel. g) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou analýzy situací se postupuje takto: 1. Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu + 8 % a v případě komodit + 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu + 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů. 2. Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě. 3. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku podle dosavadních pravidel takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika použitých při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel. 4. Nejvyšší očekávané ztráty podle bodu 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel. h) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto: 1. Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku podle dosavadních pravidel k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle dosavadních pravidel zjednodušenou metodou, metodou delta plus, metodou analýzy situací nebo podle vlastních modelů podle dosavadních pravidel. 2. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí podle dosavadních pravidel je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika použitých při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel v závislosti na podkladovém nástroji. 3. Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel. 4. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do měnových pozic nezařazují. VIII. Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku na základě vlastních modelů podle dosavadních pravidel pro banky a) Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému a specifickému akciovému riziku na základě vlastních modelů podle dosavadních pravidel jsou tato: 1. Model musí objasňovat historické cenové pohyby v portfoliu, například pomocí testu dobré shody (goodness of fit). 2. Model musí být citlivý na změny ve struktuře portfolia a musí stanovovat vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací. 3. Model musí brát do úvahy změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí. 4. Model musí být ověřen pomocí zpětného testování, zda je specifické riziko správně odhadováno. b) Kapitálový požadavek ke specifickému riziku stanovený modelem se zvyšuje o dodatečnou přirážku, která je rovna 1. části celkové rizikové hodnoty celého portfolia připadající na specifické riziko, nebo 2. rizikové hodnotě subportfolia obsahujícího pozice v dluhopisech a akciích, které mají specifické riziko. Dodatečná přirážka se stanoví ve výši průměrné denní hodnoty podle bodu 1 nebo 2 za posledních 60 pracovních dnů. c) Specifické riziko lze oddělit od obecného rizika zejména 1. na základě postupů výpočtu mezních přínosů rizikových faktorů specifického rizika k celkové rizikové hodnotě, 2. na základě postupů výpočtu rozdílu mezi rizikovou hodnotou a hodnotou vypočtenou nahrazením individuálních akciových pozic akciovým indexem, nebo 3. pomocí zvláštního modelu pro analytické rozdělení obecného a specifického rizika. d) Denně se provádí zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka tento záměr ve lhůtě 3 měsíců od jeho úplného doložení odmítne nebo ve lhůtě 3 měsíců od úplného doložení záměru informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené o nejvýše o 2 měsíce, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne. Vlastní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dnů počet 10. Tato skutečnost se oznamuje neprodleně České národní bance. e) Nedostatky modelu je nutné neprodleně odstranit a zajistit dostatečnou rezervu kapitálu pro pokrytí specifického rizika. IX. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel pro družstevní záložny a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia je roven součinu rizikově vážených aktiv investičního portfolia a koeficientu 0,08. b) Při stanovení rizikově vážených aktiv investičního portfolia se postupuje takto: 1. Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv. 2. Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění spotových operací družstevní záložna stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. 3. V případě reverzního repa, repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů nedochází jejich převody ke změně jejich původních vykazovaných pozic. V případě reverzního repa s cennými papíry družstevní záložna oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě repa s cennými papíry družstevní záložna oceňuje poskytnutý cenný papír rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě vypůjčování a půjčování cenných papírů volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru a vypůjčovatele. 4. Podrozvahová rizikově vážená aktiva družstevní záložna stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle bodů 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. Podrozvahová aktiva, na která se nevztahují ustanovení bodů 5, 6 a 8, se při stanovení podrozvahových rizikově vážených aktiv nezahrnují. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy a směnky z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy a směnky z opcí podle tabulky č. 2 v této příloze družstevní záložna použije příslušnou rizikovou váhu emitenta dluhopisu nebo dlužníka ze směnky nebo z pohledávky z vkladu nebo úvěru podle tabulky č. 1 v této příloze. 5. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v této příloze družstevní záložna stanoví jako součin podrozvahového aktiva nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy a směnky z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v této příloze. Od tohoto součinu družstevní záložna odečítá rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny k pokrytí závazku nebo výdaje z konkrétního podrozvahového aktiva, avšak pouze do výše tohoto součinu. 6. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle bodu 8, družstevní záložna stanoví jako součin podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 12 v této příloze. Od tohoto součinu družstevní záložna odečítá rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny k pokrytí závazku nebo výdaje z konkrétního podrozvahového aktiva, avšak pouze do výše tohoto součinu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie. 7. Pro účely stanovení podrozvahových rizikově vážený aktiv se u derivátů riziková váha 1,00 podle tabulky č. 1 v této příloze nahrazuje rizikovou vahou 0,50. 8. Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je 0. c) Při zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech se postupuje takto: 1. Rozvahovému aktivu družstevní záložny, které je pohledávkou a které je zajištěno způsoby zajištění podle tohoto bodu, může být po dobu trvání zajištění, jsou-li dodrženy podmínky pro zajištění stanovené v bodu 4, přiřazena riziková váha a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo příslušné smluvní strany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s 1. centrální vládou státu zóny A, 2. centrální bankou státu zóny A, 3. Evropskými společenstvími, 4. orgánem územního celku státu zóny A, 5. orgánem územní samosprávy státu zóny A, 6. mezinárodní finanční institucí, 7. centrální vládou nebo centrální bankou státu zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele, 8. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, 9. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně, 10. obchodníkem s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A, nebo 11. uznaným clearingovým centrem nebo burzou se sídlem ve státě zóny A, b) nula v případě zástavního práva k pohledávce na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této družstevní záložny, c) úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, v případě zástavního práva k pohledávce na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této úvěrové instituce, nebo v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u této úvěrové instituce, d) emitenta dluhopisu, v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému 1. centrální vládou státu zóny A, 2. centrální bankou státu zóny A, 3. Evropskými společenstvími, 4. orgánem územního celku státu zóny A, 5. orgánem územní samosprávy státu zóny A, 6. mezinárodní finanční institucí, nebo 7. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do 1 roku včetně, e) 0,50 v případě pohledávky z úvěru poskytnutého fyzické osobě na nemovitost zároveň danou do zástavy, která je ve výlučném vlastnictví dlužníka nebo dlužníků z tohoto úvěru, kteří v příslušné nemovitosti trvale bydlí nebo ji pronajímají; hodnotu nemovitosti lze započítávat nejvýše v aktuální čisté realizovatelné hodnotě, kterou je odhadovaná hodnota získaná po odečtení odhadovaných nákladů na její realizaci, nebo f) směnečně zavázané úvěrové instituce ve státě zóny A nebo B v případě směnky se stanovenou původní splatností do 1 roku, pokud termín splatnosti směnky je pevně stanoven. 2. Podrozvahovému aktivu družstevní záložny, které je podrozvahovou pohledávkou nebo které je uvedeno v tabulce č. 2 v této příloze, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění, jsou-li dodrženy podmínky pro zajištění stanovené v bodu 4, přiřazena riziková váha a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo příslušné smluvní strany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s 1. centrální vládou státu zóny A, 2. centrální bankou státu zóny A, 3. Evropskými společenstvími, 4. orgánem územního celku státu zóny A, 5. orgánem územní samosprávy státu zóny A, 6. mezinárodní finanční institucí, 7. centrální vládou nebo centrální bankou státu zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele, 8. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, 9. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do 1 roku včetně, 10. obchodníkem s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A, nebo 11. uznaným clearingovým centrem nebo burzou se sídlem ve státě zóny A, b) nula v případě zástavního práva k 1. pohledávce na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této družstevní záložny, nebo 2. cennému papíru emitovanému centrální vládou státu zóny A nebo institucí nebo osobou, jejichž závazky jsou zaručeny centrální vládou státu zóny A, centrální bankou státu zóny A nebo Evropskými společenstvími, nebo c) 0,20 v případě zástavního práva k cennému papíru emitovanému mezinárodní finanční institucí. 3. Pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva nelze zajištění, které není uvedené v bodu 2, použít. 4. Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky nebo jiného zajišťovaného aktiva, pokud dlužník svým závazkům nedostojí. Toto zajištění musí splňovat tyto podmínky: a) závazky ze zajištění jsou jasně specifikované a jsou neodvolatelné, b) závazky jsou nepodmíněné a právo ze zajištění lze uplatnit, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně a včas, c) závazky jsou formulovány tak, aby nebylo umožněno krácení právních nároků věřitele ze zajištění, d) družstevní záložna je jediným zástavním věřitelem, je-li rozvahové nebo podrozvahové aktivum zajištěno zástavním právem podle bodu 1 písm. b) až d) nebo bodu 2 písm. b) a c), e) zástavní právo ve prospěch družstevní záložny je zřízené jako první v pořadí, je-li pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti podle bodu 1 písm. e). 5. Pokud rozvahové nebo podrozvahové aktivum uvedené v bodu 4 není zajištěno v plné výši podle bodu 1 písm. a) až f) nebo podle bodu 2 písm. a) až c), oceňuje se jeho nezajištěná část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v této příloze. X. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku a k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadním pravidel pro družstevní záložny a) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů investičního a obchodního portfolia obsahujících pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace, pevné termínové operace a opce. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách družstevní záložna vyjímá pozice 1. nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zaúčtovány na účtech nákladů nebo výnosů, 2. podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zaúčtovány na účtech nákladů nebo výnosů. b) Při stanovení měnových pozic se postupuje takto: 1. Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů. 2. Měnové pozice opcí, které představují měnový nástroj, se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí, které se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem. Pro účely stanovení čistých měnových pozic v cizích měnách se zohledňují pouze delta ekvivalenty v cizích měnách opcí. 3. Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný. 4. Celková měnová pozice v cizích měnách je větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách. c) Při výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku stanoví družstevní záložna, jejíž celková měnová pozice v cizích měnách převyšuje součin koeficientu 0,02 a hodnoty kapitálu družstevní záložny. 2. Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se rovná součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice v cizích měnách. d) Při výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia se postupuje takto: 1. Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia družstevní záložna stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia. 2. Pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia se použijí ustanovení v této příloze upravující rizikově vážená aktiva investičního portfolia družstevní záložny a ustanovení v této příloze upravující výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia družstevní záložny. C. Pravidla angažovanosti podle dosavadních pravidel Pravidly angažovanosti podle dosavadních pravidel se rozumí pravidla angažovanosti platná přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. I. Angažovanost investičního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Při stanovení hrubé angažovanosti investičního portfolia se postupuje takto: 1. Hrubou angažovaností investičního portfolia vůči osobě se rozumí veškeré nástroje včetně akcií a podílových listů, které jsou rozvahovými a podrozvahovými aktivy zahrnutými do investičního portfolia, včetně pohledávek z poskytnutých příslibů úvěrů a půjček, záruk a ručení a příslibů bankovních záruk, pohledávek z otevřených a potvrzených akreditivů, pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí. Pro účely hrubé angažovanosti investičního portfolia se započítávají veškeré nástroje bez zohlednění opravných položek nebo rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu rozvahovému nebo podrozvahovému aktivu. 2. Deriváty se započítávají do hrubé angažovanosti investičního portfolia vůči protistraně kontraktu v hodnotě úvěrového ekvivalentu podle ustanovení v této příloze o hodnotě rizikově vážených aktiv. Pokud je uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení, která splňuje kritéria podle ustanovení v této příloze o hodnotu rizikově vážených aktiv, do hrubé angažovanosti se započítává úvěrový ekvivalent náležející do investičního portfolia podle ustanovení v této příloze o hodnotě rizikově vážených aktiv. 3. Do hrubé angažovanosti investičního portfolia se nezahrnují pohledávky z měnových operací s termínem vypořádání do 2 pracovních dnů ode dne sjednání kontraktu a pohledávky z operací nákupu a prodeje cenných papírů s termínem vypořádání maximálně 5 pracovních dnů ode dne sjednání obchodu, u nichž termín vypořádání ještě nenastal. Do hrubé angažovanosti investičního portfolia se dále nezahrnují kapitálové investice, které jsou odčitatelnou položkou od kapitálu. 4. Do hrubé angažovanosti investičního portfolia se v případě reverzního repa a repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů a komodit zahrnuje původní pozice převáděných podkladových úrokových, akciových nebo komoditních nástrojů v návaznosti na postup podle ustanovení v této příloze o hodnotě rizikově vážených aktiv, například v případě reverzního repa se do hrubé angažovanosti zahrnuje poskytnutý úvěr, v případě repa cenný papír nebo komodita. b) Od hrubé angažovanosti investičního portfolia vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst při dodržení podmínek pro zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech při výpočtu hodnoty rizikově vážených aktiv podle dosavadních pravidel ty její části, které jsou plně zajištěny zástavním právem k 1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku a které přísluší podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, nebo 2. pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku a které přísluší podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným před 1. lednem 2001 úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, které přísluší podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně. Vkladní listy a obdobné nástroje jsou uloženy u člena regulovaného konsolidačního celku. c) Od hrubé angažovanosti investičního portfolia vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst a převést do angažovanosti vůči jiným osobám uvedeným v tabulce č. 1 v této příloze, například poskytovateli záruky, úvěrové instituce, vůči níž směřuje zastavená pohledávka na vyplacení vkladu, emitentovi dluhopisu nebo směnečně zavázané osobě, ty její části, které jsou plně zajištěny 1. ručením, zárukou vydanou nebo pevnou termínovou operací s úvěrovými nástroji sjednanou s 1.1 centrálními vládami států zóny A, 1.2 centrálními bankami států zóny A, 1.3 Evropskými společenstvími, 1.4 vládami územních celků států zóny A, 1.5 orgány územní samosprávy států zóny A, 1.6 mezinárodními finančními institucemi, 1.7 centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele, 1.8 úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto úvěrovým institucím podle tabulky č. 1 v této příloze č. 2 riziková váha do 0,20 včetně, nebo 1.9 obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto osobám podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, a jsou splněny podmínky pro zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech při výpočtu hodnoty rizikově vážených aktiv podle dosavadních pravidel, 2. zástavním právem k dluhopisům vydaným 2.1 centrálními vládami států zóny A, 2.2 centrálními bankami států zóny A, 2.3 Evropskými společenstvími, 2.4 vládami územních celků států zóny A, nebo 2.5 orgány územní samosprávy států zóny A, a jsou splněny podmínky pro zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech při výpočtu hodnoty rizikově vážených aktiv podle dosavadních pravidel, 3. zástavním právem k dluhopisům vydaným 3.1 mezinárodními finančními institucemi, 3.2 úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto úvěrovým institucím podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, nebo 3.3 obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto osobám podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, a jsou splněny podmínky zajištění v rizikově vážených aktivech při výpočtu hodnoty rizikově vážených aktiv podle dosavadních pravidel. V případě banky zároveň takové dluhopisy nesmí být vydány členem regulovaného konsolidačního celku, osobou, která je osobou ovládající banku nebo osobou patřící do ekonomicky spjaté skupiny, jejímž členem je člen konsolidačního celku nezahrnutý do regulovaného konsolidačního celku, a nesmí být součástí kapitálu. V případě obchodníka s cennými papíry zároveň takové dluhopisy nesmí být vydány osobou, která je osobou ovládající obchodníka, nebo osobou, kterou osoba ovládající obchodníka rovněž ovládá a osobou, kterou ovládá obchodník (dále v tomto ustanovení jen „osoby propojené s obchodníkem“) nebo osobou ekonomicky spjatou s osobami propojenými s obchodníkem. Dluhopisy jsou oceňovány reálnou hodnotou. Celková hodnota takovýchto dluhopisů musí přesahovat hodnotu pohledávky o 50 %; nebo v případě banky také 4. zástavním právem k pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u mateřské společnosti ovládající osoby, kterou je úvěrová instituce se sídlem ve státě zóny A a které přísluší podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, a jsou splněny podmínky pro zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech při výpočtu hodnoty rizikově vážených aktiv podle dosavadních pravidel, 5. zástavním právem k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, které přísluší riziková váha podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, nebo zástavním právem k vkladním listům vydaným před 1. lednem 2001 mateřskou společností banky, která je úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A a které přísluší riziková váha do 0,20 včetně podle tabulky č. 1 v této příloze č. 2. Vkladní listy a obdobné nástroje jsou uloženy u této úvěrové instituce nebo u člena regulovaného konsolidačního celku se sídlem ve státě zóny A, a jsou splněny podmínky pro zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech při výpočtu hodnoty rizikově vážených aktiv podle dosavadních pravidel; 6. pojištěním, na jehož základě dojde k odškodnění věřitele, který je pojištěnou osobou nebo na něj bude převedeno plnění pojistitele z pojistné smlouvy, pokud jediným akcionářem pojistitele je stát ze zóny A a jsou splněny podmínky podle pro zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech při výpočtu hodnoty rizikově vážených aktiv podle dosavadních pravidel, nebo 7. směnkou s původní splatností do 1 roku směnečně zavázané třetí osoby, kterou je úvěrová instituce nezahrnutá do regulovaného konsolidačního celku a které přísluší riziková váha do 0,20 včetně, pokud termín splatnosti směnky je pevně stanoven. d) Od hrubé angažovanosti investičního portfolia lze odečíst také 1. nepoužité části úvěrových příslibů za předpokladu, že právo kdykoliv zrušit úvěrový příslib je bezpodmínečné, neměnitelné a neodvolatelné, 2. v případě banky také 50 % hodnoty dokumentárních akreditivů otevřených nebo potvrzených členem regulovaného konsolidačního celku za předpokladu, že splňují současně tyto podmínky: 2.1 předkládané dokumenty se vztahují ke komoditám obchodovatelným na veřejných trzích, 2.2 byla uzavřena zástavní smlouva, která umožňuje uspokojit pohledávky zpeněžením takových komodit, 2.3 trvání závazku nepřesahuje 1 rok. e) Zajištění musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení pohledávky v případě, že osoba svým závazkům nedostojí. f) Čistou angažovaností investičního portfolia vůči osobě se rozumí hrubá angažovanost investičního portfolia po odečtení položek podle písmen b), c) a d) a u obchodníka s cennými papíry dále po odečtení opravných položek a rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu rozvahovému nebo podrozvahovému nástroji. g) V případě banky se čistou angažovaností investičního portfolia vůči úvěrové instituci se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto úvěrovou institucí je do 1 roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, a úvěrové instituci se sídlem ve státě zóny A rozumí hrubá angažovanost investičního portfolia vůči úvěrové instituce podle po odečtení položek podle písmen b), c) a d) násobená koeficientem 0,2. h) Při stanovení ekonomicky spjaté skupině osob se v případě banky postupuje takto: 1. Ekonomicky spjatou skupinou osob se rozumí dvě nebo více osob, jiných než zařazených do regulovaného konsolidačního celku, vůči nimž mohou mít členové regulovaného konsolidačního celku hrubou angažovanost a které jsou navzájem propojeny tím, že jedna z osob má kontrolu nad jinou osobou nebo jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit platební potíže alespoň jedné z ostatních. Při vyhodnocování vzájemných vztahů je třeba se zaměřit zejména na případy, kdy 1.1 jedna osoba má kvalifikovanou účast na jiné osobě, 1.2 stejná osoba má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách, 1.3 osoby mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo vedoucí zaměstnanci, členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady více osob jsou blízké osoby, 1.4 osoby jsou propojeny zárukami nebo úvěry, nebo 1.5 osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, například dodávkami zboží. 2. Za ekonomicky spjatou skupinu osob se považuje investiční společnost a všechny podílové fondy, jejichž majetek je svěřen do obhospodařování této investiční společnosti. 3. Čistou angažovaností investičního portfolia vůči ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet čistých angažovaností jednotlivých osob - členů ekonomicky spjaté skupiny. 4. V případě, že podíly na dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých ekonomicky spjatých skupin a podíly těchto osob jsou stejné, lze hrubou angažovanost ve vztahu k této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti ve vztahu k oběma ekonomicky spjatým skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více než dvou osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen. i) Při stanovení ekonomicky spjaté skupině osob se v případě obchodníka s cennými papíry postupuje takto: 1. Ekonomicky spjatou skupinou osob se rozumí alespoň dvě osoby, vůči nimž má obchodník angažovanost a které jsou navzájem propojeny tím, že jedna z osob ovládá ostatní, nebo jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit, že alespoň jedna z ostatních nebude řádně plnit svoje platební závazky. Při vyhodnocování vzájemných vztahů obchodník vezme v úvahu zejména zda 1.1 jedna osoba má kvalifikovanou účast na druhé osobě, 1.2 stejná osoba má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách, 1.3 osoby mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady anebo vedoucí zaměstnanci, členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady jsou osobami blízkými, 1.4 osoby jsou propojeny zajištěním, půjčkami nebo úvěry, 1.5 osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, například dodávkami zboží, nebo 1.6 osoby jsou osobami blízkými. 2. Za ekonomicky spjatou skupinu osob se považuje investiční společnost a všechny podílové fondy a investiční fondy, jejichž majetek je svěřen do obhospodařování této investiční společnosti. 3. Čistou angažovaností investičního portfolia vůči ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet čistých angažovaností jednotlivých osob - členů ekonomicky spjaté skupiny. 4. Pokud by měla být daná osoba zařazena s ohledem na její vztahy ve více ekonomicky spjatých skupinách osob, hrubou angažovanost vůči této osobě obchodník zařadí do takové ekonomicky spjaté skupiny, ve které je zařazena osoba ovládající danou osobu. 5. V případě, že podíly v dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých ekonomicky spjatých skupin a podíly těchto osob jsou stejné, lze hrubou angažovanost ve vztahu k této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti ve vztahu k oběma ekonomicky spjatým skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen. j) Limity čisté angažovanosti investičního portfolia jsou v případě banky stanoveny takto: 1. Čistá angažovanost investičního portfolia vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob kromě osob uvedených v bodě 2 nesmí přesáhnout 25 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. 2. Čistá angažovanost investičního portfolia nesmí přesáhnout 20 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky vůči 2.1 osobě, která má k bance nebo jiné osob z regulovaného konsolidačního celku zvláštní vztah, 2.2 ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou se zvláštním vztahem k bance nebo k jiné osobě z regulovaného konsolidačního celku, 2.3 ekonomicky spjaté skupině osob s tím, že alespoň na jedné osobě má kvalifikovanou účast osoba se zvláštním vztahem k bance nebo k jiné osobě z regulovaného konsolidačního celku, 2.4 právnické osobě, ve které má banka nebo jiná osoba z regulovaného konsolidačního celku kvalifikovanou účast, nebo 2.5 ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou, ve které má banka nebo jiná osoba z regulovaného konsolidačního celku kvalifikovanou účast. 3. Úhrn čistých angažovaností investičního portfolia vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle bodů 1 a 2, vůči nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky, nesmí přesáhnout 800 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob, kromě případů, kdy je angažovanost rozdělena na poloviny, pro účely tohoto limitu se čistá angažovanost investičního portfolia vůči této osobě zahrne pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % se potom zahrnuje i čistá angažovanost investičního portfolia vůči ekonomicky spjaté skupině, jejíž objem klesl pod 10 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. 4. Limitům čisté angažovanosti investičního portfolia nepodléhá angažovanost vůči 4.1 centrálním vládám států zóny A, 4.2 centrálním bankám států zóny A, 4.3 centrálním vládám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a financovány v národní měně těchto vlád a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, 4.4 centrálním bankám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní měně těchto centrálních bank a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo 4.5 Evropským společenstvím. k) Limity čisté angažovanosti investičního portfolia jsou v případě obchodníka s cennými papíry stanoveny takto: 1. Čistá angažovanost investičního portfolia vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob kromě osob uvedených v bodu 2 nesmí přesáhnout 25 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. 2. Čistá angažovanost investičního portfolia nesmí přesáhnout 20 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky vůči 2.1 osobě, která je osobou propojenou s obchodníkem, 2.2 ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou propojenou s obchodníkem, 2.3 ekonomicky spjaté skupině osob s tím, že alespoň na jedné osobě má kvalifikovanou účast osoba propojená s obchodníkem, 2.4 právnickým osobám, ve kterých má obchodník kvalifikovanou účast, nebo 2.5 ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je právnickou osobou, ve které má obchodník kvalifikovanou účast. 3. Úhrn čistých angažovaností investičního portfolia vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle bodů 1 a 2, vůči nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky, nesmí přesáhnout 800 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob (kromě případu, kdy je angažovanost rozdělena na poloviny), pro účely tohoto limitu obchodník čistou angažovanost investičního portfolia vůči této osobě zahrne pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % obchodník potom zahrnuje i čistou angažovanost investičního portfolia vůči skupině, jejíž objem klesl pod 10 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. 4. Limitům čisté angažovanosti investičního portfolia nepodléhá angažovanost vůči 4.1 centrálním vládám států zóny A, 4.2 centrálním bankám států zóny A, 4.3 centrálním vládám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní měně osoby anebo v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele zajištění, a nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu, 4.4 centrálním bankám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní měně osoby anebo v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele zajištění, a nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu, 4.5 Evropským společenstvím, nebo 4.6 úvěrovým institucím se sídlem ve státech zóny A, obchodníkům a zahraničním obchodníkům, uznaným clearingovým centrům, uznaným burzám se sídlem ve státech zóny A a Garančnímu fondu burzy se zbytkovou splatností menší než 60 dnů. II. Angažovanost obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry a) Při stanovení angažovanosti obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto: 1. Angažovaností obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet dlouhých pozic podle bodu 2. 2. Vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se stanoví tyto dlouhé pozice, které se označují kladným znaménkem, a krátké pozice, které se označují záporným znaménkem: 2.1 úrokové pozice, 2.2 akciové pozice, 2.3 cenové rozdíly mezi reálnou hodnotou a sjednanou vypořádací cenou úrokových, akciových a komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud jsou tyto nástroje nakupovány, 2.4 cenové rozdíly mezi sjednanou vypořádací cenou a reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud jsou tyto nástroje prodávány, 2.5 úvěrové ekvivalenty, stanovené podle ustanovení v této příloze o hodnotě rizikově vážených aktiv, reverzních rep, rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit sjednaných s osobou nebo s osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu, 2.6 úvěrové ekvivalenty derivátů, stanovené podle ustanovení v této příloze o hodnotě rizikově vážených aktiv, sjednaných s osobou nebo osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu nebo úvěrový ekvivalent náležející do obchodního portfolia, pokud je uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení, stanovený podle ustanovení v této příloze o hodnotě rizikově vážených aktiv, 2.7 rozdíly dlouhých a krátkých pozic u ostatních nástrojů obchodního portfolia vyplývajících z dalších obchodů. Každá pozice je zařazena pouze do jedné z pozic podle bodu 2.1 až 2.7. 3. Do angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se nezahrnují odčitatelné položky od kapitálu a v případě obchodníka s cennými papíry také angažovanosti vůči úvěrovým institucím se sídlem ve státech zóny A, obchodníkům a zahraničním obchodníkům, uznaným clearingovým centrům, uznaným burzám se sídlem ve státech zóny A a Garančnímu fondu burzy se zbytkovou splatností menší než 60 dnů. 4. Obchodník s cennými papíry může z angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob vyloučit 4.1 pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií nebo dluhopisů v případě, že tyto akcie nebo dluhopisy jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou, nebo 4.2 části pozic podle tabulky č. 11 v této příloze vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií nebo dluhopisů v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií nebo dluhopisů třetí osobou do stanoveného pracovního dne podle tabulky č. 11 v této příloze ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné akcie nebo dluhopisy upsat. b) Při výpočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se v případě banky postupuje takto: 1. Pro každou osobu se stanoví rozdíl mezi čistou angažovaností investičního portfolia odpovídající limitu čisté angažovanosti investičního portfolia vůči osobě a čistou angažovaností investičního portfolia vůči osobě. Tento kladný rozdíl se nazývá zbytková angažovanost vůči osobě. 2. Dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě se sečtou. V případě osoby, kterou je úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto úvěrovou institucí je do 1 roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je úvěrová instituce se sídlem ve státě zóny A, se součet násobí koeficientem 0,2. Je-li tento součet, v případě uvedených úvěrových institucí násobený koeficientem 0,2, menší než zbytková angažovanost vůči osobě, kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia je roven nule. V opačném případě se kapitálový požadavek k riziku angažovanosti podle dosavadních pravidel počítá podle postupu uvedeného v bodech 3 až 7. 3. Pro účely propočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se přiřadí dlouhým pozicím koeficienty takto: 3.1 úrokovým pozicím koeficienty podle tabulky č. 5 v této příloze této vyhlášky, 3.2 akciovým pozicím koeficienty pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel, 3.3 ostatním pozicím koeficienty rovné součinu 0,08 a rizikové váhy podle tabulky č. 1 v této příloze. V případě osoby, kterou je úvěrová instituce se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto úvěrovou institucí je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je úvěrová instituce se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2. 4. Všechny krátké pozice se sečtou. V případě osoby, kterou je úvěrová instituce se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto úvěrovou institucí je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je úvěrová instituce se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2. Dlouhé pozice se pak uspořádají vzestupně do jedné posloupnosti podle koeficientů. Dále se postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti s tím, že se postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících dlouhých pozic. 5. Postupně se kompenzuje zbytková angažovanost vůči osobě se zbývajícími dlouhými pozicemi s tím, že se postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím se obdrží výsledná posloupnost dlouhých pozic. 6. Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě se stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti a příslušného koeficientu podle bodu 3 a korekčního faktoru podle tabulky č. 6 v této příloze. 7. Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle bodu 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během devíti pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky č. 6 v této příloze se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech deseti pracovních dnech. Jestliže převýšení trvalo méně než deset pracovních dnů, použije se korekční faktor ve sloupci B. 8. Postup podle bodů 1 až 7 se uplatňuje ve vztahu k osobě pro každé převýšení limitu čisté angažovanosti investičního portfolia v obchodním portfoliu. V případě ekonomicky spjaté skupiny osob se uplatní postup písmene a) bodu 2 a návazně se uplatní postup podle bodů 1 až 7 pro každé převýšení limitu čisté angažovanosti investičního portfolia. Jednotlivé kapitálové požadavky se sečtou, čímž se obdrží kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. 9. Součet dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle bodu 2 nesmí přesáhnout 500 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. Tento limit platí pouze v případě, že limit čisté angažovanosti investičního portfolia je překračován nejvýše 10 po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více než 10 po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých dnech převýšit 600 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. 10. Jakékoliv operace vedoucí k umělému snižování kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle dosavadních pravidel nelze provádět. c) Při výpočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se v případě obchodníka s cennými papíry postupuje takto: 1. Obchodník stanoví pro každou osobu rozdíl mezi čistou angažovaností investičního portfolia odpovídající limitu čisté angažovanosti investičního portfolia a čistou angažovaností investičního portfolia. Tento rozdíl se nazývá zbytková angažovanost vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob. 2. Obchodník sečte dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě. Je-li tento součet menší než zbytková angažovanost, kapitálový požadavek k riziku angažovanosti je roven 0. V opačném případě obchodník počítá kapitálový požadavek k riziku angažovanosti podle postupu uvedeného v bodech 3 až 7. 3. Obchodník pro účely propočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle dosavadních pravidel přiřadí dlouhým pozicím koeficienty takto: 3.1 úrokovým pozicím koeficienty podle tabulky č. 5 v této příloze, 3.2 akciovým pozicím koeficienty specifického akciového rizika použité při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel, 3.3 ostatním pozicím koeficienty rovné součinu 0,08 a rizikové váhy podle tabulky č. 1 v této příloze. 4. Obchodník sečte všechny krátké pozice. Dlouhé pozice obchodník pak uspořádá vzestupně do jedné posloupnosti podle koeficientů. Dále postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti s tím, že postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících dlouhých pozic. 5. Obchodník postupně kompenzuje zbytkovou angažovanost se zbývajícími dlouhými pozicemi s tím, že postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím obdrží výslednou posloupnost dlouhých pozic. 6. Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob podle dosavadních pravidel obchodník stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti a příslušného koeficientu podle bodu 3 a korekčního faktoru podle tabulky č. 6 v této příloze. 7. Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě ve smyslu bodu 2 nad zbytkovou angažovaností během 9 pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky č. 6 v této příloze obchodník použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech 10 pracovních dnech. V opačném případě (převýšení trvalo méně než 10 pracovních dnů) obchodník použije korekční faktor ve sloupci B. 8. Obchodník uplatňuje postup podle bodů 1 až 7 ve vztahu k osobě pro každé převýšení limitu čisté angažovanosti investičního portfolia v obchodním portfoliu. V případě ekonomicky spjaté skupiny osob obchodník uplatní postup podle písmene a) bodu 2 a návazně uplatní postup podle bodů 1 až 7 pro každé převýšení limitu čisté angažovanosti investičního portfolia. Jednotlivé kapitálové požadavky sečte, čímž obdrží kapitálový požadavek k riziku angažovanosti podle dosavadních pravidel. 9. Rozdíl součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle bodu 2 a zbytkové angažovanosti podle bodu 1 vůči osobě nesmí přesáhnout v den vykazování 500 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. Tento limit platí pouze v případě, že limit čisté angažovanosti investičního portfolia je překračován nejvýše 10 po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více než 10 po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých dnech převýšit 600 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky. III. Angažovanost podle dosavadních pravidel pro družstevní záložny a) Při stanovení hrubé angažovanosti investičního portfolia se postupuje takto: 1. Hrubou angažovaností vůči osobě se rozumí veškeré nástroje družstevní záložny, které jsou rozvahovými nebo podrozvahovými aktivy zahrnutými do investičního nebo obchodního portfolia, které představují rozvahovou nebo podrozvahovou pohledávku družstevní záložny za touto osobou nebo angažovanost družstevní záložny vůči této osobě v souvislosti s podrozvahovým aktivem podle tabulky č. 2 v této příloze nebo cenný papír vydaný touto osobou nebo jiný cenný papír stvrzující závazek této osoby vůči družstevní záložně. Pro účely stanovení hrubé angažovanosti se započítávají veškeré nástroje bez zohlednění opravných položek nebo rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu rozvahovému aktivu nebo k pokrytí závazku nebo výdaje z konkrétního podrozvahového aktiva. Při stanovení hrubé angažovanosti družstevní záložna nezohledňuje pohledávky, u kterých byl uplatněn odpis, v rozsahu tohoto odpisu. 2. Deriváty se započítávají do hrubé angažovanosti družstevní záložny vůči osobě, která je příslušnou smluvní stranou obchodu, v hodnotě úvěrového ekvivalentu. 3. Družstevní záložna při stanovení hrubé angažovanosti nezahrnuje nástroje podle bodu 1 související s řádným průběhem vypořádání měnových operací, pokud termín jejich řádného vypořádání nepřesahuje 48 hodin po provedení úhrady družstevní záložnou, a nástroje podle bodu 1 související s řádným průběhem vypořádání nákupu nebo prodeje cenných papírů, pokud termín jejich řádného vypořádání nepřesahuje 5 pracovních dnů od provedení úhrady nebo dodání cenných papírů družstevní záložnou. 4. V případě reverzního repa, repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů se do hrubé angažovanosti zahrnují původní pozice převáděných podkladových nástrojů. V případě reverzního repa družstevní záložna do portfolia zahrnuje poskytnutý úvěr, v případě repa cenný papír převáděný družstevní záložnou. b) Od hrubé angažovanosti družstevní záložny vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst při dodržení podmínek pro zohlednění zajištění pro účely snížení rizikové váhy podle ustanovení této přílohy ty její části, které jsou plně zajištěny zástavním právem k pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této družstevní záložny. c) Od hrubé angažovanosti družstevní záložny vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst a převést do angažovanosti vůči jiné osobě, za kterou družstevní záložna eviduje pohledávku vyplývající z tohoto zajištění nebo která je povinna na základě tohoto zajištění uhradit příslušný závazek osoby vůči družstevní záložně nebo která je emitentem cenného papíru zastaveného na základě příslušného zajištění ve prospěch družstevní záložny, ty její části, které 1. jsou při dodržení podmínek pro zohlednění zajištění pro účely snížení rizikové váhy podle ustanovení této přílohy plně zajištěny ručením, zárukou vydanou nebo pevnou termínovou operací s úvěrovými nástroji sjednanou s 1.1 centrální vládou státu zóny A, 1.2 centrální bankou státu zóny A, 1.3 Evropskými společenstvími, 1.4 orgánem územního celku státu zóny A, 1.5 orgánem územní samosprávy státu zóny A, 1.6 mezinárodní finanční institucí, 1.7 centrální vládou nebo centrální bankou státu zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele, 1.8 úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, přísluší-li pohledávkám za touto úvěrovou institucí podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, nebo 1.9 obchodníkem s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A, přísluší-li pohledávkám za tímto obchodníkem s cennými papíry podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, nebo 2. jsou při dodržení podmínek pro zohlednění zajištění pro účely snížení rizikové váhy podle ustanovení této přílohy plně zajištěny zástavním právem k dluhopisu vydaným 2.1 centrální vládou státu zóny A, 2.2 centrální bankou státu zóny A, 2.3 Evropskými společenstvími, 2.4 orgánem územního celku státu zóny A, nebo 2.5 orgánem územní samosprávy státu zóny A, 3. jsou při dodržení podmínek pro zohlednění zajištění pro účely snížení rizikové váhy podle ustanovení této přílohy a písmene i) plně zajištěny zástavním právem k dluhopisu vydaným 3.1 mezinárodní finanční institucí, 3.2 úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, přísluší-li pohledávkám za touto úvěrovou institucí podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, nebo 3.3 obchodníkem s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A, přísluší-li pohledávkám za tímto obchodníkem s cennými papíry podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně, 4. jsou plně zajištěny směnkou se stanovenou splatností do jednoho roku, ze které vyplývá povinnost úhrady dlužné částky jinou osobou, kterou je úvěrová instituce ve státě zóny A nebo B, přísluší-li pohledávce za touto úvěrovou institucí podle tabulky č. 1 v této příloze riziková váha do 0,20 včetně. d) Od hrubé angažovanosti družstevní záložny lze odečíst také nepoužité části úvěrových příslibů, jestliže oprávnění družstevní záložny kdykoliv zrušit úvěrový příslib je bezpodmínečné, neměnitelné a neodvolatelné. e) Pro účely podle písmene a) a b) musí být zajištění sjednáno tak, aby družstevní záložna mohla dosáhnout uspokojení pohledávky, pokud osoba, která je dlužníkem, svým závazkům nedostojí. f) Čistou angažovaností družstevní záložny vůči osobě s výjimkou úvěrové instituce podle písmene g) a h) se rozumí hrubá angažovanost vůči této osobě po odečtení položek podle písmene a) až c). g) Čistou angažovaností družstevní záložny vůči jiné družstevní záložně se sídlem ve státě zóny A se rozumí hrubá úvěrová angažovanost vůči této družstevní záložně po odečtení položek podle písmene a) až c) násobená koeficientem 0,2. h) Čistou angažovaností družstevní záložny vůči úvěrové instituci se sídlem ve státě zóny A, která není družstevní záložnou, se rozumí hrubá angažovanost vůči této úvěrové instituci po odečtení její části, která nepodléhá limitům čisté angažovanosti, a po odečtení položek podle písmene a) až c). Pro účely stanovení čisté angažovanosti vůči této úvěrové instituci se hodnota hrubé angažovanosti vůči této úvěrové instituci 1. vyplývající z nástrojů podle písmene a) bodu 1 s původní splatnost více než 1 rok, avšak nepřesahuje 3 roky, a které nelze zahrnout ani zčásti do kapitálu této úvěrové instituce, násobí koeficientem 0,2, 2. představující pohledávku za touto úvěrovou institucí vyplývající z dluhových nástrojů s původní splatností přesahující 3 roky, kterou nelze ani zčásti zahrnout do kapitálu, této úvěrové instituce, nástroji násobí koeficientem 0,5. Tento postup lze využít za předpokladu, že dluhové nástroje vydané touto institucí jsou skutečně obchodovatelné na trhu sestávajícím z profesionálních operátorů a jsou na tomto trhu denně kotovány nebo pokud jejich vydání schválily příslušné orgány členského státu této úvěrové instituce. i) Pro účely převedení úvěrové angažovanosti podle písmene c) bodu 3 nesmí být jiná, osoba, která emitovala příslušné dluhopisy, ekonomicky spjatou osobou s dlužníkem. Dluhopisy nesmí být emitent oprávněn zahrnout ani zčásti do jeho kapitálu. Dluhopisy jsou oceňovány reálnou hodnotou. Celková hodnota dluhopisů zastavených ve prospěch družstevní záložny na základě příslušného zajištění musí přesahovat hodnotu pohledávky družstevní záložny za dlužníkem alespoň o 50 %. j) Při stanovení angažovanosti vůči skupině osob se postupuje takto: 1. Čistou angažovaností vůči skupině dvou a více osob, které jsou navzájem propojeny tím, že jedna z osob ovládá jinou osobu, nebo jejichž vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit, že alespoň jedna z ostatních nebude řádně plnit své závazky (dále v této části přílohy jen „ekonomicky spjatá skupina osob“), vůči nimž družstevní záložna eviduje nástroje, které způsobují její úvěrovou angažovanost vůči těmto osobám, se rozumí součet čistých angažovaností družstevní záložny vůči jednotlivým osobám, které jsou členy této ekonomicky spjaté skupiny, podle písmene f) až h). 2. Pro účely podle bodu 1 při vyhodnocování povahy vzájemných vztahů skupiny osob, družstevní záložna zejména posuzuje, zda 2.1 jedna osoba má kvalifikovanou účast na jiné osobě. Kvalifikovanou účastí osoby na jiné právnické osobě se rozumí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje alespoň 10% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech této právnické osoby nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby. Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo osob; 2.2 stejná osoba má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách, 2.3 osoby mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo vedoucí zaměstnanci, členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady těchto osob jsou osobami blízkými, 2.4 osoby jsou propojeny zárukami nebo úvěry, nebo 2.5 osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, například dodávkami zboží. 3. V případě, že podíly na dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých ekonomicky spjatých skupin a podíly těchto osob jsou stejné, lze hrubou angažovanost ve vztahu k této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti ve vztahu k oběma ekonomicky spjatým skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více než dvou osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen. k) Limity čisté angažovanosti portfolia jsou v případě družstevní záložny stanoveny takto: 1. Čistá angažovanost družstevní záložny vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob s výjimkou osob uvedených v bodu 2 a 4 nesmí přesáhnout 25 % kapitálu družstevní záložny. 2. Čistá angažovanost družstevní záložny nesmí přesáhnout 20 % jejího kapitálu vůči osobě, která má kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo vůči ekonomicky spjaté skupině osob, jejímž členem je alespoň jedna osoba s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně. 3. Úhrn čistých angažovaností družstevní záložny vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle bodu 1 a 2, vůči nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent kapitálu družstevní záložny, nesmí přesáhnout 800 % kapitálu družstevní záložny. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob, nejedná-li se o případ, kdy je angažovanost rozdělena na poloviny, zahrne se pro účely limitu úhrnu čistých angažovaností portfolia čistá angažovanost vůči této osobě pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Klesla-li čistá angažovanost vůči ekonomicky spjaté skupině osob v důsledku zahrnutí čisté angažovanosti vůči osobě podle předchozí věty do čisté angažovanosti vůči jiné ekonomicky spjaté skupině osob pod 10 % kapitálu družstevní záložny, zahrne se pro účely sledování limitu úhrnu čistých angažovaností družstevní záložny i čistá angažovanost vůči této ekonomicky spjaté skupině osob, která nezahrnuje čistou angažovanost vůči této osobě. 4. Limitům čisté angažovanosti družstevní záložny nepodléhá angažovanost vůči 4.1 centrálním vládám států zóny A, 4.2 centrálním bankám států zóny A, 4.3 centrálním vládám států zóny B, pokud příslušné pohledávky nebo jiné nástroje způsobující angažovanost družstevní záložny jsou denominovány a financovány v národní měně těchto vlád a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, 4.4 centrálním bankám států zóny B, pokud příslušné pohledávky nebo jiné nástroje způsobující angažovanost družstevní záložny jsou denominovány a mají být uhrazeny v národní měně těchto centrálních bank a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, 4.5 Evropským společenstvím, nebo 4.6 úvěrové instituci, která není družstevní záložnou, a tato angažovanost vyplývá z nástrojů podle písmene a) bodu 1, jejichž původní splatnost je do 1 roku včetně a zároveň nelze takovou angažovanost zahrnout ani zčásti do kapitálu této úvěrové instituce. Tabulka č. 1Rizikové váhy aktivriziková váhadruh rozvahového aktiva01. pokladní hodnoty, 2. pohledávky za centrálními vládami států zóny A, popřípadě přímo za těmito státy, včetně pohledávek, které jsou těmito vládami, popřípadě státy zaručeny, například pohledávky a) pojištěné Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s., podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo pojištěné jinou osobou, pokud rizikovou váhu 0 přiznává pojištění poskytovanému touto osobou příslušný zahraniční orgán dohledu, b) za Českou exportní bankou, a.s., které jsou zaručeny zárukou státu podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, c) za Českou konsolidační agenturou, 3. pohledávky za Evropskými společenstvími, 4. pohledávky za centrálními bankami států zóny A, 5. pohledávky za centrálními vládami států zóny B denominované a splácené v národní měně daného státu, pokud nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, 6. pohledávky za centrálními bankami států zóny B denominované a splácené v národní měně daného státu, pokud nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, 7. reálné hodnoty derivátů, 8. aktiva, která jsou odečitatelnou položkou od kapitálu, 9. pohledávky zajištěné zástavním právem k dluhopisům, vkladním listům a penězům, uznatelným pro účely rizikově vážených aktivech, 10. pohledávky za vládami územních celků států zóny A a za orgány územní samosprávy států zóny A, pokud těmto vládám a orgánům přiznává rizikovou váhu 0 příslušný zahraniční orgán dohledu a tuto skutečnost oznámil Evropské komisi,0,201. pohledávky za úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny A kromě pohledávek, které jsou součástí kapitálových investic odečítaných od kapitálu a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, 2. pohledávky za úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše jeden rok kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, 3. pohledávky za mezinárodními finančními institucemi, 4. pohledávky za vládami územních celků států zóny A, kterým nepřísluší riziková váha 0, 5. pohledávky za orgány územní samosprávy států zóny A, kterým nepřísluší riziková váha 0, 6. pohledávky za obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A kromě pohledávek, které jsou součástí kapitálových investic odečítaných od kapitálu, a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, 7. pohledávky za uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A, 8. finanční nástroje v procesu inkasa.0,501. pohledávky zajištěné zástavním právem k nemovitostem uznatelným pro účely rizikově vážených aktivech, 2. pohledávky z cenných papírů uznatelným pro účely rizikově vážených aktivech.1,00Všechna ostatní aktiva, která nejsou uvedena výše, zejména 1. kapitálové investice do úvěrových a finančních institucí, které nejsou odečitatelnou položkou, 2. kapitálové investice do právnických osob kromě úvěrových a finančních institucí, 3. pohledávky za úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny A a obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, u kterých byl prohlášen konkurs nebo byla odebrána licence nebo byla povolena reorganizace nebo byla přijata reorganizační opatření podle příslušného předpisu Evropských společenství25a) nebo jsou v likvidaci nebo u kterých byla zavedena nucená správa. To neplatí v případě pohledávek, které jsou odečitatelnou položkou; 4. pohledávky za právnickými osobami kromě úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry, kromě pohledávek odečítaných, a pohledávky za fyzickými osobami, 5. pohledávky za centrálními vládami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, a za institucemi podporovanými centrálními vládami států zóny B, 6. pohledávky za centrálními bankami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, 7. pohledávky za vládami územních celků států zóny B a za orgány územní samosprávy států zóny B, 8. pohledávky za úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše jeden rok, u kterých byla zavedena nucená správa, prohlášen konkurs nebo přijata reorganizační opatření podle příslušného předpisu Evropských společenství25a) nebo jsou v likvidaci, 9. pohledávky za úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny B s původní splatností delší než jeden rok, které nejsou odečitatelnou položkou, 10. nesplacená část emise akcií vč. emisního ážia emitovaných členy regulovaného konsolidačního celku, 11. pohledávky za právnickými osobami - finančními institucemi, kterým nepřísluší riziková váha 0,2 12. hmotný majetek, pokud není odčitatelnou položkou, 13. pohledávky za vládou podporovanými institucemi podle této přílohy. Tabulka č. 2Konverzní faktory podrozvahových aktivkonverzní faktorvybrané podrozvahové aktivum0poskytnuté odvolatelné úvěrové přísliby včetně příslibů k uložení vkladu, s původní splatností do jednoho roku včetně, odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty,0,20poskytnuté záruky z otevření a potvrzení neodvolatelných dokumentárních akreditivů, u nichž byla uzavřena zástavní smlouva k obchodovaným komoditám,0,501. poskytnuté úvěrové přísliby včetně příslibů k uložení vkladu, kterým nepřísluší konverzní faktor 0, 2. poskytnuté neplatební záruky včetně neodvolatelných záložních akreditivů (standby letter of credit), 3. poskytnuté záruky z otevření a potvrzení neodvolatelných dokumentárních akreditivů, kterým nepřísluší konverzní faktor 0,20, 4. poskytnuté přísliby bankovních záruk,1,001. poskytnuté platební záruky včetně neodvolatelných záložních akreditivů (standby letter of credit) a pevných termínových operací s úvěrovými nástroji, které jsou podle účetních postupů považovány za poskytnuté záruky, 2. poskytnuté záruky z prodaných směnek, 3. poskytnutá směnečná rukojemství, 4. poskytnutá přijetí směnek, 5. pohledávky z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí. Tabulka č. 3Konverzní faktory derivátůderivátyúrokové2)měnové včetně derivátů na měnové zlatoakciové a úvěrovéna drahé kovy kromě derivátů na měnové zlatona ostatní komodity3)zbytková splatnost1) 1. do 1 roku včetně00,010,060,070,102. od 1 roku do 5 let0,0050,050,080,070,123. nad 5 let0,0150,0750,100,080,15 1) U derivátů, u kterých dochází k vypořádání v určitých přesně stanovených datech a kde podmínky vypořádání jsou takové, že reálná hodnota derivátů k těmto datům je nulová, se za zbytkovou splatnost považuje doba do následujícího takového data. U těchto derivátů v případě úrokových nástrojů se zbytkovou splatností nad jeden rok konverzní faktor nemůže být nižší než 0,005. Důvodem pro toto spodní omezení je, že i když výše uvedené charakteristiky derivátů omezují potenciální cenové pohyby dlouhodobých derivátů do nejbližšího data vypořádání, takový derivát přesto představuje dlouhodobý závazek a tudíž větší riziko než derivát s krátkou zbývající splatností. Spodní hranice zajišťuje, že kapitálový požadavek k takovému derivátu není nikdy nulový. 2) U úrokových swapů typu proměnlivá úroková míra/proměnlivá úroková míra v jedné měně je propočet úvěrového ekvivalentu založen pouze na stanovení reálné hodnoty nástroje, to znamená, že konverzní faktory se považují za nulové. 3) Do této kategorie derivátů se zařazují deriváty na komodity kromě měnového zlata a drahých kovů. Tabulka č. 4Úvěrové riziko obchodního portfolia - konverzní faktory vypořádacího rizikapočet pracovních dnů po stanoveném dnu vypořádánísloupec Asloupec B5-150,080,00516-300,500,04031-450,750,09046 a více1,00- Tabulka č. 5Specifické úrokové riziko – koeficientynástrojkoeficientVládní nástroje0Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností nižší než 6 měsíců včetně0,0025Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatnosti od 6 do 24 měsíců včetně0,01Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností vyšší než 24 měsíců0,016Ostatní nástroje0,08 Tabulka č. 6Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia - korekční faktorpřevýšení podle § 24 odst. 7 v den vykazováníkorekční faktorABdo 40 % včetně kapitálu regulovaného konsol. celku22od 40 do 60 % včetně kapitálu regul. konsol. celku32od 60 do 80 % včetně kapitálu regul. konsol. celku42od 80 do 100 % včetně kapitálu regul. konsol. celku52od 100 do 250 % včetně kapitálu regul. konsol. celku62nad 250 % kapitálu regul. konsol. celku92 Tabulka č. 7Obecné úrokové riziko, metoda splatností – koeficientyčasové pásmokoeficientpředpokládaná změna úrokových měr v %kuponová míra 3 % a vyššíkuponová míra nižší než 3 %zóna 1do 1 měsíce včetnědo 1 měsíce včetně01,001 až 3 měsíce včetně1 až 3 měsíce včetně0,0021,003 až 6 měsíců včetně3 až 6 měsíců včetně0,0041,006 až 12 měsíců včetně6 až 12 měsíců včetně0,0071,00zóna 21 až 2 roky včetně1,0 až 1,9 let včetně0,01250,902 až 3 roky včetně1,9 až 2,8 let včetně0,01750,803 až 4 roky včetně2,8 až 3,6 let včetně0,02250,75zóna 34 až 5 let včetně3,6 až 4,3 let včetně0,02750,755 až 7 let včetně4,3 až 5,7 let včetně0,03250,707 až 10 let včetně5,7 až 7,3 let včetně0,03750,6510 až 15 let včetně7,3 až 9,3 let včetně0,0450,6015 až 20 let včetně9,3 až 10,6 let včetně0,05250,60nad 20 let10,6 až 12 let včetně0,060,6012 až 20 let včetně0,080,60nad 20 let0,1250,60 Tabulka č. 8Obecné úrokové riziko, metoda durací – předpokládané změny úrokových měrmodifikované duracepředpokládaná změna úrokových měr v %modifikované duracepředpokládaná změna úrokových měr v %zóna 1zóna 3do 1 měsíce včetně1,003,3 až 4,0 roky včetně0,751 až 3 měsíce včetně1,004,0 až 5,2 let včetně0,703 až 6 měsíců včetně1,005,2 až 6,8 let včetně0,656 až 12 měsíců včetně1,006,8 až 8,6 let včetně0,608,6 až 9,9 let včetně0,60zóna 29,9 až 11,3 let včetně0,601,0 až 1,8 let včetně0,9011,3 až 16,6 let včetně0,601,8 až 2,6 let včetně0,80nad 16,6 let0,602,6 až 3,3 let včetně0,75 Tabulka č. 9Akciové riziko – indexyAustrálieAll OrdsMexikoPrice and Quotat. IndexBelgieBEL 20PolskoWIGČeská republikaPXPortugalskoBVL General IndexFrancieCAC 40RakouskoATXHong KongHang SengŘeckoGeneral Price IndexIrskoISEQ IndexSingaporeSES All Share Price IndexItálieMIB-30Spojené státy americkéS&P 500JaponskoNikkei 225ŠpanělskoIBEX 35KanadaTSE 35ŠvédskoOMXLucemburskoShare Price IndexŠvýcarskoSMINěmeckoDAXVelká BritánieFTSE 100NizozemíEOE 25neuvedené státyoficiální akciové indexy organizovanýchMaďarskoBUXOECDtrhů Tabulka č. 10Vlastní modely – kvantitativní požadavkypočet překročeníPlus faktorméně než 50,0050,4060,5070,6580,7590,8510 a více1,00 Tabulka č. 11Upisování akcií a dluhopisůpočet pracovních dnů po dni, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné nástroje upsatDluhopisyAkcie0 dnů0 %10 %1 den10 %10 %2 dny25 %25 %3 dny25 %25 %4 dny50 %50 %5 dnů75 %75 %6 a více dnů100 %100 % Tabulka č. 12Konverzní faktory derivátů v případě družstevní záložnyPůvodní doba splatnostiÚrokové kontraktyMěnové kontrakty1 rok nebo méně0,5 %2 %Více než 1 rok, ale ne více než 2 roky1 %5 %Za každý další rok1 %3 % Příloha č. 33 k vyhlášce č. 123/2007 Sb. 1. Obsah údajů o kapitálu a) souhrnná výše původního kapitálu (složka tier 1), b) souhrnná výše dodatkového kapitálu (složka tier 2), c) souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (složka tier 3), d) souhrnná výše všech odčitatelných položek, e) souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek a stanovených limitů pro dodatkový kapitál. 2. Obsah údajů o kapitálových požadavcích a) souhrnná výše kapitálových požadavků, b) výše kapitálových požadavků 1. k úvěrovému riziku investičního portfolia, 2. k úvěrovému riziku obchodního portfolia, 3. k riziku angažovanosti obchodního portfolia, 4. k obecnému úrokovému riziku, 5. k obecnému akciovému riziku, 6. k měnovému riziku, 7. ke komoditnímu riziku, 8. k rizikům stanovených vlastním VaR modelem. 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění). Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. Směrnice Komise 2007/18/ES ze dne 27. března 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o vyloučení nebo zahrnutí některých institucí z oblasti působnosti uvedené směrnice nebo do oblasti působnosti uvedené směrnice a o zacházení s expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám. Směrnice Komise 2009/27/ES ze dne 7. dubna 2009, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik. Směrnice Komise 2009/83/ES ze dne 27. července 2009, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování. 3) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech). 4) § 12a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 9 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 38 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například § 22 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. 10) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES. 11) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 4a a § 9 odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb. 13) § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. 14) § 12a odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb. § 8 odst. 6 zákona č. 87/1995 Sb. § 9 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb. 15) § 12 odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb. § 8 odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb. § 9 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb. 16) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 17) § 17a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb. 18) § 183a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 21/1992 Sb. 20) § 17a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. 21) § 2b odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb. 22) § 41 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 12c zákona č. 21/1992 Sb.§ 8a zákona č. 87/1995 Sb.§ 9a zákona č. 256/2004 Sb. 24) § 19 zákona č. 21/1992 Sb. § 8b zákona č. 87/1995 Sb. 25) Například nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9). 25a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. 26) Článek 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění). § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 66b zákona č. 513/1991 Sb. 28) § 29 zákona o dluhopisech. 29) § 12a a 12c zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.