§ 9 Vyhláška o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu – Účinnost

§ 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: MUDr. Součková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 133/2004 Sb. Skupina potravinNPD v kGy*1.Sušené byliny, koření, kořenící přípravky10,02.Zmrazené byliny10,03.Brambory0,24.Sladké brambory0,25.Cibule, šalotka0,26.Česnek0,27.Luštěniny, sušená zelenina, čerstvá zelenina s výjimkou cibule, šalotky, česneku, rebarbory1,08.Čerstvé ovoce, čerstvé houby, rebarbora2,09.Sušené ovoce1,010.Mlýnské obilné výrobky s výjimkou rýžové mouky, vloček a klíčků určených pro mléčné výrobky1,011.Vločky a klíčky pro mléčné výrobky10,012.Rýžová mouka4,013.Arabská guma3,014.Kuřecí maso, drůbeží maso (kur domácí, husy, kachny, perličky, holuby, křepelky, krocani)7,015.Drůbeží droby, drůbeží separát5,016.Mražená žabí stehýnka5,017.Sušená živočišná krev, plasma, koaguláty10,018.Ryby a ostatní mořští živočichové s výjimkou mražených krájených nebo dekapitovaných krevet a mražených žabích stehýnek3,019.Mražené krájené nebo dekapitované krevety5,020.Vaječný bílek3,021.Kasein, kaseináty6,0 * Dávka se vyjadřuje v jednotkách gray (Gy). Stanovené hodnoty platí pro maximální celkovou průměrnou, jednorázovou i kumulovanou (§ 4 odst. 4 této vyhlášky) absorbovanou dávku. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 133/2004 Sb. Pro účely posouzení zdravotní nezávadnosti potravin a surovin ozářených celkovou průměrnou dávkou 10 kGy nebo menší lze předpokládat, že všechny radiační chemické efekty v tomto konkrétním dávkovém rozmezí jsou úměrné dávce. Celková průměrná absorbovaná dávka je definována následujícím integrálem přes celý objem výrobku: D=1M ∫Vpx,y,z dx,y,z dV kdy M = celková hmotnost ošetřeného výrobku [kg] p = lokální hustota v bodě (x, y, z) [kg.m-3] d = lokální dávka absorbovaná v bodě (x, y, z) [J.kg-1] dV = dx dy dz elementární objem, v reálných případech představovaný objemovými frakcemi U homogenních výrobků nebo u nebalených výrobků zdánlivě homogenní hustoty lze stanovit celkovou průměrnou absorbovanou dávku přímo tak, že rozmístíme dostatečný počet dozimetrů strategicky nebo náhodně v hmotě výrobků. Z takto stanovené dávkové distribuce se vypočítá průměr, který představuje celkovou průměrnou absorbovanou dávku. Pokud je křivka rozdělení dávek v produktu přesně určená, získáme umístění minimálních a maximálních dávek. Rozdělení dávek v těchto dvou pozicích může být měřeno v sérii vzorků výrobku za účelem získání celkové průměrné dávky. Celková průměrná dávka se stanoví jako průměr hodnot minimálních dávek (Dmin) a maximálních (Dmax): celková průměrná dávka≈Dmax+ Dmin2 Poměr DmaxDmin<3. a) Před pravidelným prováděním ozařování určité kategorie potravin v ozařovací jednotce, stanovuje se poloha bodů minimálních a maximálních dávek a měření dávky se provádí v celkové hmotnosti výrobků. Tato validační měření musí být prováděna v dostatečném počtu (minimálně třikrát), aby se bralo v úvahu kolísání hustoty nebo geometrických parametrů výrobků. b) Měření se musí opakovat, když dochází ke změně výrobku, geometrických parametrů nebo podmínek ozařování. c) Rutinní měření se provádí během ozařování za účelem zabezpečení, aby nebyly překročeny mezní hodnoty. K provádění těchto měření musí být dozimetry schopny měřit úroveň minimální nebo maximální dávky nebo referenční úroveň. Referenční poloha musí být zajištěna na vhodném místě, vně nebo uvnitř výrobku, kde dochází jen k mírnému kolísání dávek. d) Rutinní měření se musí provádět u každé zásilky během ozařování v pravidelných intervalech stanovených ozařovnou na základě systému kritických bodů. e) Pokud se ozařují tekuté nebalené výrobky, poloha bodů minimální a maximální dávky se nestanovují. V takovém případě se musí použít dozimetrické sondy s cílem určit hodnoty nejvyšších dávek. Měření je možné provádět pouze měřidly schváleného typu a s platným ověřením podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. f) Během ozařování se kontrolují a registrují stanovené parametry. U ozařování radionuklidovými zdroji se kontroluje a registruje rychlost dopravy výrobku nebo čas strávený v ozařovací zóně a údaj potvrzující správnou polohu zdroje. U ozařování urychlovači částic se kontroluje a registruje rychlost dopravy výrobku, míra energie, tok elektronů, rozmezí skenovacího zařízení. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES 22. 2. 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřených ionizujícím zářením. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/3/ES 22. 2. 1999 o stanovení seznamu Společenství potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením. 2) ČSN ISO 31-10 (01 1300) Veličiny a jednotky. Část 10 Jaderné reakce a ionizující záření. 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 4) § 13 odst. 2 vyhlášky č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody. Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. 5) Čl. 5 odst. 2 a čl. 12 směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 1999/2/ES ze dne 22. 2. 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací. 6) Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.