§ 2 Zákon o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku – Doba rozhodná pro přihlášení majetku.
Zákon o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku · 134/1946 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 zákona 134/1946 stanovuje, ke kterým konkrétním datům se zjišťuje stav majetku pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku, přičemž standardně jde o 1. leden 1939 (počáteční stav) a 15. listopad 1945 (konečný stav), s možnými výjimkami pro určité druhy majetku.
§ 2 Doba rozhodná pro přihlášení majetku.
(1) Dnem rozhodným pro přihlášení majetku, pokud není stanoveno jinak (odstavce 2 a 5, § 22, odst. 2 a 3), jest:
1. 1. leden 1939, ke kterémužto dni se určí počáteční stav majetku (rozhodný den počáteční), a
2. 15. listopad 1945, ke kterémužto dni se určí konečný stav majetku (rozhodný den konečný). Časové období mezi oběma dny jest v dalších ustanoveních nazýváno zkráceně „rozhodná doba“.
(2) Vlastníci (držitelé) zemědělského a lesního majetku nebo výdělečného majetku, kteří vedou řádné obchodní nebo hospodářské knihy, mohou vzíti pro tento majetek za rozhodný den počáteční den, ke kterému pořídili poslední pravidelnou účetní závěrku před 1. lednem 1939, nebo po 1. lednu 1939, nejdéle však do konce února 1939.
(3) Pro vyrovnání přesunů mezi majetkem uvedeným v odstavci 2 a ostatním majetkem (odstavec 4), které nastaly u téže osoby v době mezi dnem závěrky a jiným rozhodným dnem počátečním pro ostatní majetek, platí tato ustanovení:
a) byly-li majetkový předmět nebo právo vyloučeny z majetku uvedeného v odstavci 2 a převedeny do ostatního majetku, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního majetku ještě patřily k majetku, z něhož byly vyloučeny;
b) byly-li majetkový předmět nebo právo vyloučeny z ostatního majetku a převedeny do majetku uvedeného v odstavci 2, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního majetku ještě patřily k ostatnímu majetku.
(4) Ostatním majetkem podle ustanovení odstavce 3 jest také jiný zemědělský a lesní majetek nebo výdělečný majetek (výdělečný podnik) než jest majetek, z něhož byly majetkový předmět nebo právo podle ustanovení pod písm. a) vyloučeny, nebo do něhož byly podle ustanovení pod písm. b) převedeny.
(5) Vlastníci (držitelé) výdělečného majetku, kteří vedou řádné obchodní knihy, mohou vzíti za rozhodný den konečný 31. prosinec 1945. Tento den musí však býti vzat za rozhodný den konečný tehdy, byla-li přihláška podle vyhlášky ministra financí ze dne 12. prosince 1945, č. 153 Sb., o přihlášení některých majetkových hodnot, podána podle stavu k 31. prosinci 1945. V tomto případě platí pro vyrovnání přesunů mezi jednotlivými druhy majetku téže osoby obdobně ustanovení odstavce 3.
Výklad
Stručně
Paragraf 2 zákona 134/1946 stanovuje, ke kterým konkrétním datům se zjišťuje stav majetku pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku, přičemž standardně jde o 1. leden 1939 (počáteční stav) a 15. listopad 1945 (konečný stav), s možnými výjimkami pro určité druhy majetku.
Co to znamená v praxi
Pro většinu majetku se porovnává jeho stav k 1. lednu 1939 (počáteční rozhodný den) a k 15. listopadu 1945 (konečný rozhodný den). Období mezi těmito dny se nazývá „rozhodná doba“.
Vlastníci zemědělského, lesního nebo výdělečného majetku, kteří vedou účetnictví, mohou pro tento majetek použít jako počáteční rozhodný den datum své poslední účetní závěrky před 1. lednem 1939, nebo krátce po něm (nejpozději do konce února 1939).
Vlastníci výdělečného majetku s řádným účetnictvím mohou jako konečný rozhodný den zvolit 31. prosinec 1945, pokud již k tomuto datu podali přihlášku majetku podle jiné vyhlášky.
Pokud dojde k přesunům majetku mezi různými druhy majetku u téže osoby v rámci rozhodné doby (např. z výdělečného majetku do jiného majetku), zákon stanovuje, jak se s takovým majetkem nakládá pro účely zjištění počátečního stavu.
Na co si dát pozor
Zákon rozlišuje mezi standardními rozhodnými dny a výjimkami, které se vztahují pouze na specifické druhy majetku (zemědělský, lesní, výdělečný) a za splnění dalších podmínek (vedení účetnictví, podání přihlášky).
Ustanovení o přesunech majetku mezi různými druhy majetku jsou komplexní a mají zajistit, aby se s majetkem nakládalo konzistentně, i když byl převeden z jedné kategorie do druhé v rámci rozhodné doby.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.