§ 33 Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona
Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona · 135/1998 Sb. · § 33 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 33 vyhlášky 135/1998 definuje, co se pro účely společného tranzitu rozumí smluvní stranou, členským státem a třetím státem, a dále vysvětluje pojem celního statutu zboží Evropských společenství.
§ 33
(1) Pro účely společného tranzitu se rozumí
a) smluvní stranou Evropská společenství, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
b) členským státem Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Velkoknížectví Lucembursko, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
c) třetím státem stát, který není členským státem.
(2) Pro účely společného tranzitu se celním statutem zboží Evropských společenství (dále jen „celní statut Společenství“) rozumí postavení zboží vyjadřující, že se jedná o zahraniční zboží, které
a) bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství,
b) bylo dovezeno na celní území Evropských společenství ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství, a bylo zde propuštěno do volného oběhu,
c) bylo získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství buď zcela ze zboží uvedeného pod písmenem a), nebo ze zboží uvedeného pod písmeny a) a b).
Výklad
Stručně
Paragraf 33 vyhlášky 135/1998 definuje, co se pro účely společného tranzitu rozumí smluvní stranou, členským státem a třetím státem, a dále vysvětluje pojem celního statutu zboží Evropských společenství.
Co to znamená v praxi
Rozlišení států pro tranzit: Pro společný tranzit je jasně určeno, které státy jsou považovány za smluvní strany (např. Česká republika, Německo) a které za členské státy (širší okruh včetně Maďarska, Norska atd.). Třetí státy jsou pak všechny ostatní, které nejsou členskými státy.
Definice celního statutu Společenství: Zboží má tento statut, pokud bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství bez příměsi zboží z ne-EU států, nebo pokud bylo dovezeno z ne-EU států a propuštěno do volného oběhu v EU, nebo pokud bylo vyrobeno z kombinace těchto dvou typů zboží.
Dopad na celní řízení: Znalost celního statutu zboží je klíčová pro správné zařazení zboží do celního režimu, například pro určení, zda se jedná o zboží s kódem T1 nebo T2, jak je zmíněno v § 34.
Původ zboží: Paragraf specifikuje, jakým způsobem se určuje, zda zboží pochází z celního území Evropských společenství, což je důležité pro jeho další celní režim.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.