§ 66 Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona – Poštovní styk
Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona · 135/1998 Sb. · § 66 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 66 vyhlášky 135/1998 stanovuje, kdy se zboží dovážené nebo vyvážené v poštovním styku považuje za navržené k celnímu řízení, a určuje, kdo je v těchto případech dlužníkem.
§ 66 Poštovní styk
(1) Zboží dovážené v poštovním styku se považuje za navržené na propuštění do volného oběhu
a) v okamžiku vstupu do tuzemska, jedná-li se o poštovní zásilky obsahující pouze
1. osobní sdělení,
2. písemnosti pořízené hmatovým písmem, štočky se slepeckými značkami a zvukové záznamy a zvláštní papíry pro potřebu nevidomých (slepecké zásilky),
3. tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a daním nebo osvobozené od dovozního cla a daní.
b) v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží dovážené v poštovních zásilkách, které není uvedeno v písmenu a), a zásilky jsou opatřeny celním prohlášením o obsahu.20)
(2) Zboží vyvážené v poštovním styku se považuje za navržené do režimu vývozu
a) v okamžiku podání k poštovní přepravě do zahraničí, jedná-li se o zboží nepodléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, vyvážené v poštovních zásilkách opatřených nebo neopatřených celním prohlášením o obsahu,20)
b) v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům vyvážené v poštovních zásilkách, opatřených celním prohlášením o obsahu.20)
(3) V případech uvedených v odstavci 1 je dlužníkem adresát zásilky a v případech uvedených v odstavci 2 odesilatel zásilky.
(4) Jsou-li celnímu úřadu dodány poštovní zásilky neopatřené celním prohlášením o obsahu20) nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad deklarantovi formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.
Výklad
Stručně
Paragraf 66 vyhlášky 135/1998 stanovuje, kdy se zboží dovážené nebo vyvážené v poštovním styku považuje za navržené k celnímu řízení, a určuje, kdo je v těchto případech dlužníkem.
Co to znamená v praxi
Dovoz zboží: U některých typů zásilek (osobní sdělení, slepecké zásilky, tiskoviny bez cla/daní) se zboží považuje za navržené k propuštění do volného oběhu už v okamžiku vstupu do tuzemska. U ostatního zboží s celním prohlášením o obsahu je to v okamžiku dodání celnímu úřadu.
Vývoz zboží: Zboží bez vývozního cla/daní/poplatků se považuje za navržené do režimu vývozu v okamžiku podání k poštovní přepravě. Zboží podléhající clu/daním/poplatkům je navrženo v okamžiku dodání celnímu úřadu.
Určení dlužníka: Při dovozu je dlužníkem (např. pro clo a daně) adresát zásilky, při vývozu pak odesílatel.
Neúplné celní prohlášení: Pokud celní úřad obdrží zásilku bez celního prohlášení o obsahu nebo s neúplným prohlášením, určí, jakým způsobem má být prohlášení podáno nebo doplněno.
Na co si dát pozor
Paragraf 67 stanovuje výjimky, kdy se ustanovení § 66 odst. 1 až 3 nepoužijí, například pokud je celní hodnota zboží vyšší než 30 000 Kč nebo pokud bylo celní prohlášení podáno jinou formou.
Je důležité, zda je zásilka opatřena celním prohlášením o obsahu, neboť to ovlivňuje okamžik navržení zboží k celnímu řízení.
Vždy je potřeba zkontrolovat, zda zboží podléhá clu, daním nebo poplatkům, protože to má vliv na okamžik navržení a na to, zda je potřeba celní prohlášení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.