§ 5 Zákon o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů – Příjem a výměna tuzemských bankovek a mincí a jejich výdej a vracení do oběhu

§ 5 Příjem a výměna tuzemských bankovek a mincí a jejich výdej a vracení do oběhu (1) Každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout. (2) Příjem tuzemských bankovek nebo mincí může odmítnout a) úvěrová instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o bankovky nebo mince znějící na koruny české prohlášené Českou národní bankou za neplatné a jestliže uplynula doba stanovená na základě zákona upravujícího činnost a postavení České národní banky3), po kterou je povinna provádět jejich výměnu, b) každý s výjimkou České národní banky a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o pamětní bankovky, pamětní mince nebo o tuzemské bankovky nebo mince prohlášené Českou národní bankou za neplatné, c) každý s výjimkou České národní banky a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě. (3) Při příjmu tuzemských bankovek nebo mincí je Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace oprávněna požadovat, aby přijímané tuzemské bankovky a mince byly roztříděny podle nominálních hodnot, a jestliže je to odůvodněno jejich počtem, aby byly zabaleny stanoveným způsobem. (4) Ten, kdo přijímá tuzemské bankovky nebo mince jako plnění vlastní pohledávky, nesmí za jejich přijetí požadovat úplatu. (5) Není-li dohodou mezi plátcem a příjemcem tuzemských bankovek a mincí stanoveno jinak, přechází na příjemce jejich převzetím odpovědnost za jejich správný počet a pravost. To neplatí, pokud příjemce neměl možnost si jejich správný počet a pravost zkontrolovat.