§ 126 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách – Ostatní federální a republikové ústřední orgány státní správy
Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách · 137/1973 Sb. · § 126 · Správní právo
Stručně: Paragraf 126 vyhlášky 137/1973 stanovuje, jaké pravomoci a povinnosti mají federální a republiková ministerstva a další ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) v oblasti cenové regulace.
§ 126 Ostatní federální a republikové ústřední orgány státní správy
(1) Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) předkládají příslušným cenovým úřadům, popřípadě jiným orgánům a organizacím, na které je přenesena cenová působnost, návrhy
a) konečných cenových limitů a jejich změn pro výrobky podle § 48 odst. 4 písm. a) a c), odst. 8 a v případech, kde si stanovení konečných cenových limitů vyhradí cenové úřady,
b) cen a jejich změn v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,57)
c) odbytových přirážek a srážek, obchodních přirážek a srážek u maloobchodních cen a jejich změn v podřízených organizacích.
(2) Ministerstva stanoví ceny a změny cen v rozsahu stanoveném právními předpisy58) nebo v rozsahu na ně přenesené působnosti.
(3) Ministerstva stanoví
a) ceny a změny cen za řešení úkolů příslušného resortního plánu rozvoje vědy a techniky,
b) předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení úkolů resortních a ve vyhrazeném rozsahu oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky podle § 47 odst. 1 písm. a), nebo na základě rozhodnutí v případech podle § 47 odst. 1 písm. b) a dále výrobků vyráběných podle norem schválených podle státního nebo resortního plánu standardizace,87)
c) konečné limity velkoobchodních cen v případech, kdy podle § 48 odst. 4 písm. d) rozhodla, že má být vypracován jejich návrh, nebo na základě pověření,
d) ceny a změny cen za řešení úkolů státního plánu ekonomického výzkumu po dohodě s Radou ekonomického výzkumu,
e) sazby nepřímých nákladů, zisku a hodinové zúčtovací sazby pro tvorbu cen výzkumných a vývojových prací přímo řízeným organizacím.
(4) Ministerstva rozhodují o technické zastaralosti výrobků, které dodávají jim podřízené organizace, s výjimkou případů, kdy o technické zastaralosti rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR.
(5) Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu.
(6) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vykonává působnost podle zvláštního předpisu59) a působnost podle odstavce 10 a 11.
(7) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví po dohodě s příslušným cenovým úřadem republiky velkoobchodní ceny prací a služeb, vykonávaných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby, s výjimkou generálních oprav traktorů a mechanizačních prostředků prováděných strojními a traktorovými stanicemi a opravnami zemědělských strojů a s výjimkou služeb, jejichž ceny se stanoví podle § 127 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. e).
(8) Ministerstva obchodu republik zabezpečují v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány žádoucí skladbu sortimentu v jednotlivých cenových polohách u spotřebních výrobků, zejména přiměřený podíl výrobků nízkých cenových poloh. Ministerstva obchodu republik stanoví předběžné limity maloobchodních cen podle § 47 odst. 2 a konečné limity maloobchodních cen podle § 48 odst. 5, pokud si jejich stanovení nevyhradí příslušný cenový úřad. Dále stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků, není-li stanoveno jinak.
(9) Ministerstva vydávají pro podřízené organizace v dohodě s cenovými úřady zásady pro doprodeje v oblasti maloobchodních cen; schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů včetně snížených cen, pokud jejich stanovením nepověří jimi řízená generální ředitelství obchodních organizací, popřípadě přímo řízené organizace nebo podřízené odbytové organizace.
(10) Ministerstva předkládají cenovým úřadům vlastní rozbory vývoje a působení cen s případnými návrhy na cenová opatření a podklady vyžádané příslušným cenovým úřadem pro přípravu cenových opatření.
(11) Ministerstva projednávají s cenovými úřady návrhy doplňkových položek60) a doplňkových složek cen, zúčastňují se cenového řízení a prací na cenových opatřeních, zejména zpracování způsobů tvorby cen a metodických pokynů pro tvorbu a kontrolu cen v rozsahu dohodnutém s cenovými úřady.
(12) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění kontroly cen; ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů další opatření.
(13) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.
(14) Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik cenovým úřadům republik rozbory vývoje a působení cen, plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích provedených kontrol, o uložených dodatkových odvodech, majetkových a osobních sankcích a náhradách škod.
Výklad
Stručně
Paragraf 126 vyhlášky 137/1973 stanovuje, jaké pravomoci a povinnosti mají federální a republiková ministerstva a další ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) v oblasti cenové regulace.
Co to znamená v praxi
Ministerstva navrhují cenovým úřadům konečné cenové limity a jejich změny pro určité výrobky, dále pak ceny a jejich změny v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, a také odbytové a obchodní přirážky a srážky u maloobchodních cen v podřízených organizacích.
Ministerstva mají pravomoc sama stanovovat ceny a jejich změny, pokud jim to umožňují právní předpisy nebo pokud na ně byla tato působnost přenesena.
Ministerstva určují ceny a jejich změny pro úkoly v oblasti vědy a techniky, stanovují předběžné a konečné limity velkoobchodních cen pro určité výrobky a rozhodují o sazbách nepřímých nákladů, zisku a hodinových zúčtovacích sazbách pro výzkumné a vývojové práce.
Ministerstva rozhodují o tom, zda jsou výrobky dodávané jejich podřízenými organizacemi technicky zastaralé, s výjimkou případů, kdy o tom rozhodují specializovaná ministerstva.
Na co si dát pozor
Pravomoci ministerstev se liší v závislosti na konkrétním typu výrobku nebo služby a na tom, zda jde o návrh ceny, nebo její přímé stanovení.
Některá ministerstva mají specifické pravomoci, například Federální ministerstvo paliv a energetiky stanovuje ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu, a ministerstva zemědělství a výživy republik stanovují velkoobchodní ceny prací a služeb pro zemědělskou výrobu.
V některých případech je pro stanovení cen vyžadována dohoda s jinými orgány, například s Radou ekonomického výzkumu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.