§ 18 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách – Ostatní přímé náklady
Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách · 137/1973 Sb. · § 18 · Správní právo
Stručně: Paragraf 18 vyhlášky 137/1973 stanovuje, jakým způsobem se do ceny nového výrobku započítávají takzvané „ostatní přímé náklady“, tedy náklady, které nelze přímo spojit s materiálem nebo mzdou.
§ 18 Ostatní přímé náklady
(1) Ostatní přímé náklady se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se jednotlivé položky nákladů, pokud jsou podle příslušných kalkulačních vzorců zahrnovány do ostatních přímých nákladů, kalkulují takto:
a) podle celostátních normativů, platných cen a sazeb (zejména příspěvky na sociální zabezpečení, spotřeba technologického paliva a energie, odpisy základních prostředků, cestovní výdaje),
b) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem (zejména náklady na technický rozvoj, na přípravu a záběh nových výrobků a nových výrobních technologií, na odpisy speciálních přípravků, na technologicky zdůvodnitelné ztráty ze zmetků, na záruční opravy), nejsou-li pro příslušné položky nákladů stanoveny celostátní normativy, ceny nebo sazby podle písmena a),
c) dělením celkové prokazatelné výše těchto nákladů na odpovídající množství výroby v případech, kdy nelze postupovat podle písmena a) a není stanoven postup podle písmena b).
(2) Náklady související s licencemi, vynálezy, průmyslovými vzory, ochrannými známkami, zlepšovacími návrhy a další položky nákladů, u nichž předpisy o účetnictví umožňují provedení odpisu do 4 let, se rozvrhují na množství výroby předpokládané na dobu 4 let, s výjimkou případů, kdy výroba příslušného výrobku má skončit dříve, nebo kdy byla výjimečně stanovena delší doba pro rozvrhování těchto nákladů. Odepsání takto rozvržených nákladů v uvedených lhůtách nezakládá povinnost snížit cenu, jestliže se výrobek dále vyrábí. Při kalkulování nákladů na vynálezy a licence nelze do ceny zahrnovat náklady na technický rozvoj pro stejný účel.
Výklad
Stručně
Paragraf 18 vyhlášky 137/1973 stanovuje, jakým způsobem se do ceny nového výrobku započítávají takzvané „ostatní přímé náklady“, tedy náklady, které nelze přímo spojit s materiálem nebo mzdou.
Co to znamená v praxi
Pokud existují cenové normativy pro daný typ nákladů, použijí se tyto normativy pro výpočet.
V ostatních případech se náklady kalkulují buď podle celostátních normativů, platných cen a sazeb (např. sociální zabezpečení, energie, odpisy), nebo podle procentních sazeb stanovených cenovým úřadem (např. náklady na technický rozvoj, záruční opravy).
Pokud nelze použít předchozí metody, náklady se rozdělí na celkové množství výroby.
Náklady spojené s duševním vlastnictvím (licence, vynálezy) se rozvrhují na předpokládané množství výroby po dobu 4 let, pokud není stanoveno jinak.
Na co si dát pozor
Při kalkulaci nákladů na vynálezy a licence nelze do ceny zahrnovat náklady na technický rozvoj, pokud slouží ke stejnému účelu.
Odepsání nákladů spojených s duševním vlastnictvím v určených lhůtách neznamená povinnost snížit cenu, pokud se výrobek stále vyrábí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.