§ 23 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách – Způsoby tvorby cen vyjadřující podmínky výroby

Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách · 137/1973 Sb. · § 23 · Správní právo
Stručně: Paragraf 23 vyhlášky 137/1973 popisuje metodu tvorby ceny nového výrobku nazvanou „kalkulační porovnání“, která spočívá v odvození ceny nového výrobku na základě porovnání jeho kalkulace s kalkulací již existujícího, porovnatelného výrobku.
§ 23 Způsoby tvorby cen vyjadřující podmínky výroby (1) Kalkulačním porovnáním se rozumí vytvoření ceny nového výrobku na základě porovnání kalkulace nového a porovnatelného výrobku. (2) Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se postupuje takto: a) určí se porovnatelný výrobek a jeho kalkulace podle odstavce 3, b) zabezpečí se shodnost ocenění kalkulací nového a porovnatelného výrobku podle odstavce 4, c) stanoví se výše přímých nákladů nového výrobku podle § 15 až 18 a podle odstavce 5, 6 a 7 tohoto paragrafu, d) propočte a doplní se výše nepřímých nákladů v kalkulaci nového výrobku podle § 19, e) propočte a doplní se výše zisku v kalkulaci nového výrobku podle odstavce 8, f) zjistí se výše ceny nového výrobku odpovídající podmínkám výroby a oběhu součtem jednotlivých položek kalkulace. (3) U porovnatelného výrobku se používá kalkulace operativní a v případech, kdy se operativní kalkulace v souladu s předpisy nebo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu nesestavují, používá se kalkulace plánová; není-li ani operativní ani plánová kalkulace, použije se kalkulace výsledná. V případech, kdy se cenová kalkulace nového výrobku sestavuje podle § 22 odst. 1, použije se u porovnatelného výrobku kalkulace cenová. (4) Shodnost ocenění jednotlivých položek kalkulace nového a kalkulace porovnatelného výrobku se zabezpečuje a) především použitím časově blízkých kalkulací, tj. operativní nebo plánové kalkulace za období nejbližší vypracování návrhu ceny nového výrobku a výsledné kalkulace porovnatelného výrobku za poslední kalendářní rok, b) úpravou ocenění kalkulace porovnatelného výrobku podle podmínek ocenění nového výrobku, není-li splněna podmínka podle písmena a), c) přepočtem kalkulace porovnatelného výrobku, převzatého z jiné výrobní organizace, na podmínky technologie a organizace výroby dodavatele nového výrobku v případech, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je přebírána z jiné výrobní organizace; přepočet kalkulace není nutno provádět, jestliže správnost celkových nákladů nového výrobku lze prokazatelně zdůvodnit porovnáním k celkovým nákladům porovnatelného výrobku, nebo lze-li shodnost ocenění prokázat jiným způsobem. Souhrnný výsledek těchto úprav provedených v ocenění jednotlivých položek kalkulace porovnatelného výrobku a úprav podle písmena b) se promítne jako zvýšení nebo snížení položky zisku porovnatelného výrobku. (5) Rozdíly mezi náklady na přímý materiál a přímé mzdy u nového výrobku a porovnatelného výrobku musí být úměrné nutnému zvýšení nebo snížení spotřeby materiálu a mezd, tj. musí odpovídat rozdílům v podstatných kvalitativních a dodacích podmínkách nového a porovnatelného výrobku. Tyto rozdíly se ověřují porovnáním ukazatelů charakterizujících výši nákladů v příslušné položce, zjištěním, zda náklady na stejné části obou výrobků jsou kalkulovány ve shodné výši, nebo se prokazují shodností použitých technickohospodářských spotřebních norem; pro ověřování je možno použít funkční a výkonové parametry výrobků jen v případech, kdy je možno prokázat vztah nákladů v dané kalkulační položce k jednomu parametru a jejich použití schválí příslušný cenový úřad. (6) Pokud z výsledku ověření vyplývá a) zvýšení přímých nákladů proti porovnatelnému výrobku, které není plně zdůvodněné a průkazné, musí se tyto náklady snížit na zdůvodněnou výši, b) průkazná úspora nákladů na přímý materiál nebo úspora nákladů na přímé mzdy z důvodů zcela nového řešení výrobku nebo výrazného zvýšení výrobního množství proti porovnatelnému výrobku, která není kompenzována zvýšením v jiné položce přímých nebo nepřímých nákladů, se započítává podílem stanoveným v odstavci 8 do zisku nového výrobku, s výjimkou případů, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je upravena podle odstavce 4 písm. b) a c), nebo kdy příslušný cenový orgán stanoví odchylný postup. (7) Ostatní přímé náklady, pokud nejsou započítávány do cenové kalkulace podle § 18 odst. 1 písm. a) a b), se upravují na výši podle porovnatelného výrobku. (8) Zisk v ceně nového výrobku propočtený podle § 20 a popřípadě upravený podle odstavce 4 může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, dále zvýšit v případech podle odstavce 6 písm. b) o 70 % úspory přímého materiálu a přímých mezd nebo o 50 % těchto úspor v případech, kdy o realizaci úspor se zasloužil též odběratel, nejvýše však o 20 % propočtové ceny nového výrobku, tj. ceny bez započtení podílu z úspory do zisku.

Výklad

Stručně

Paragraf 23 vyhlášky 137/1973 popisuje metodu tvorby ceny nového výrobku nazvanou „kalkulační porovnání“, která spočívá v odvození ceny nového výrobku na základě porovnání jeho kalkulace s kalkulací již existujícího, porovnatelného výrobku.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.