§ 29 Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací – Přerozdělení prostředků uvnitř výrobní hospodářské jednotky

§ 29 Přerozdělení prostředků uvnitř výrobní hospodářské jednotky (1) Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky, a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů do příslušných oborových fondů a používá je podle § 24 a 25. (2) Dodatkové odvody podniků k přerozdělení prostředků se stanoví na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků. Při tom se postupuje podle těchto zásad: a) při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o odvodech a daních berou v úvahu příděly do podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondu kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše, u fondu odměn do výše limitu) a optimální struktura finančních zdrojů na investice (odpisy, zisk, úvěr, popřípadě dotace) do výše stanoveného limitu. Dále se berou v úvahu plánované splátky bankovních investičních úvěrů a půjček, splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů dříve dohodnuté a přírůstek trvalé potřeby zásob; b) při propočtu zdrojů se berou v úvahu i zůstatky fondů a nerozdělený zisk z minulých let; c) dodatkový odvod finančních prostředků pro účely přerozdělení po provedení propočtu stanoví oborové ředitelství podnikům jednotnou formou. Výši dodatkového odvodu do oborového rezervního fondu stanoví podnikům oborové ředitelství; tato výše může činit až 5 % z bilančního zisku podniku. Toto omezení neplatí pro výrobní hospodářské jednotky, u nichž může být prováděno přerozdělení zisku podle § 32 odst. 7 a v těch případech, kdy tak stanoví nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí. Odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou; d) oborové ředitelství může kromě výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou. (3) Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky. (4) Při přerozdělení prostředků uvnitř výrobních hospodářských jednotek řízených orgány republik s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky; pokud jde o výrobní hospodářské jednotky řízené federálními orgány, informují orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení o těchto návrzích příslušné orgány obou republik. (5) Dodatkové odvody a dotace stanovené k přerozdělení prostředků mohou být během roku změněny pouze tehdy, dojde-li k takové změně plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.