§ 12 Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací – Odvod z odpisů základních prostředků

Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací · 14/1971 Sb. · § 12 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 12 nařízení vlády 14/1971 stanovuje povinnost podniku odvádět na zvláštní účet státu část odpisů základních prostředků, a to ve výši vypočtené ze základu a průměrné podnikové sazby odpisů z roku 1966, dokud celková odvedená částka nedosáhne tohoto základu.
§ 12 Odvod z odpisů základních prostředků (1) Podnik odvádí na zvláštní účet státu částku odpisů základních prostředků ve výši výpočtené ze základu (odstavec 2) 1,5násobkem průměrné podnikové sazby odpisů v roce 1966, snížené o průměrnou sazbu odpisů připadající na generální opravy. Odvod se provádí v každém roce stejnou částkou, dokud celková částka odvedených odpisů nedosáhne základu; do této celkové částky se započítávají i odvody z odpisů provedené před účinností tohoto nařízení. (2) Základem pro stanovení ročního odvodu je zůstatková cena základních prostředků a objem nedokončené výstavby podle stavu k 31. prosinci 1966 (v cenách a podle metodiky na rok 1966). Tento základ může podnik snížit: a) o částku vynaloženou na investiční výstavbu v roce 1966 (u schválených experimentů i v roce 1965) do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku a z investičního úvěru, b) o zůstatkovou cenu k 31. prosinci 1966 (v cenách a metodice roku 1966) základních prostředků, převedených k 1. lednu 1967 do zásob, c) o zůstatkovou cenu základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, d) o zůstatkovou cenu základních prostředků v konzervaci, které se neodepisují; v případě zrušení konzervace po 1. lednu 1967 se zůstatková cena těchto základních prostředků připočte k základu pro stanovení ročního odvodu, e) o zůstatkovou cenu základních prostředků pořízených z prostředků Revolučního odborového hnutí, podnikového fondu pracujících nebo pobídkového fondu bez ohledu na dobu pořízení a fondu kulturních a sociálních potřeb (do výše převodu z tohoto fondu do fondu obnovy, popř. oborové výstavby), f) o cenu pozemků, je-li v základu obsažena. (3) Odvod z odpisů základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny ročního odvodu. (4) Při převodu základních prostředků zůstává předávajícímu podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků, pokud se s přejímající organizací nedohodne o převzetí této povinnosti. (5) Podnik neprovádí odvod z odpisů základních prostředků, činí-li zůstatková cena jeho základních prostředků k 31. prosinci předcházejícího roku méně než 40 % jejich pořizovací ceny. Toto ustanovení se nevztahuje na povolené odklady odvodů z odpisů. (6) Ministerstvo financí ČSR nebo SSR může v souladu se záměry státní hospodářské politiky na návrh příslušných ústředních orgánů nebo krajských národních výborů snížit, popř. prominout podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků; u podniků řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění federálnímu ministerstvu financí. (7) Podnik není povinen odvést částku odvodu z odpisů základních prostředků přesahující 95 % odpisů vytvořených v běžném roce. ustanovení odstavce 5 druhé věty platí obdobně.

Výklad

Stručně

Paragraf 12 nařízení vlády 14/1971 stanovuje povinnost podniku odvádět na zvláštní účet státu část odpisů základních prostředků, a to ve výši vypočtené ze základu a průměrné podnikové sazby odpisů z roku 1966, dokud celková odvedená částka nedosáhne tohoto základu.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.