§ 12 Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací – Odvod z odpisů základních prostředků
Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací · 14/1971 Sb. · § 12 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 12 nařízení vlády 14/1971 stanovuje povinnost podniku odvádět na zvláštní účet státu část odpisů základních prostředků, a to ve výši vypočtené ze základu a průměrné podnikové sazby odpisů z roku 1966, dokud celková odvedená částka nedosáhne tohoto základu.
§ 12 Odvod z odpisů základních prostředků
(1) Podnik odvádí na zvláštní účet státu částku odpisů základních prostředků ve výši výpočtené ze základu (odstavec 2) 1,5násobkem průměrné podnikové sazby odpisů v roce 1966, snížené o průměrnou sazbu odpisů připadající na generální opravy. Odvod se provádí v každém roce stejnou částkou, dokud celková částka odvedených odpisů nedosáhne základu; do této celkové částky se započítávají i odvody z odpisů provedené před účinností tohoto nařízení.
(2) Základem pro stanovení ročního odvodu je zůstatková cena základních prostředků a objem nedokončené výstavby podle stavu k 31. prosinci 1966 (v cenách a podle metodiky na rok 1966). Tento základ může podnik snížit:
a) o částku vynaloženou na investiční výstavbu v roce 1966 (u schválených experimentů i v roce 1965) do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku a z investičního úvěru,
b) o zůstatkovou cenu k 31. prosinci 1966 (v cenách a metodice roku 1966) základních prostředků, převedených k 1. lednu 1967 do zásob,
c) o zůstatkovou cenu základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,
d) o zůstatkovou cenu základních prostředků v konzervaci, které se neodepisují; v případě zrušení konzervace po 1. lednu 1967 se zůstatková cena těchto základních prostředků připočte k základu pro stanovení ročního odvodu,
e) o zůstatkovou cenu základních prostředků pořízených z prostředků Revolučního odborového hnutí, podnikového fondu pracujících nebo pobídkového fondu bez ohledu na dobu pořízení a fondu kulturních a sociálních potřeb (do výše převodu z tohoto fondu do fondu obnovy, popř. oborové výstavby),
f) o cenu pozemků, je-li v základu obsažena.
(3) Odvod z odpisů základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny ročního odvodu.
(4) Při převodu základních prostředků zůstává předávajícímu podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků, pokud se s přejímající organizací nedohodne o převzetí této povinnosti.
(5) Podnik neprovádí odvod z odpisů základních prostředků, činí-li zůstatková cena jeho základních prostředků k 31. prosinci předcházejícího roku méně než 40 % jejich pořizovací ceny. Toto ustanovení se nevztahuje na povolené odklady odvodů z odpisů.
(6) Ministerstvo financí ČSR nebo SSR může v souladu se záměry státní hospodářské politiky na návrh příslušných ústředních orgánů nebo krajských národních výborů snížit, popř. prominout podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků; u podniků řízených federálními orgány přísluší toto oprávnění federálnímu ministerstvu financí.
(7) Podnik není povinen odvést částku odvodu z odpisů základních prostředků přesahující 95 % odpisů vytvořených v běžném roce. ustanovení odstavce 5 druhé věty platí obdobně.
Výklad
Stručně
Paragraf 12 nařízení vlády 14/1971 stanovuje povinnost podniku odvádět na zvláštní účet státu část odpisů základních prostředků, a to ve výši vypočtené ze základu a průměrné podnikové sazby odpisů z roku 1966, dokud celková odvedená částka nedosáhne tohoto základu.
Co to znamená v praxi
Podnik musí pravidelně (měsíčně) odvádět státu částku, která je vypočtena z hodnoty jeho majetku (základních prostředků a nedokončené výstavby) k 31. prosinci 1966.
Výše ročního odvodu je stanovena jako 1,5násobek průměrné podnikové sazby odpisů z roku 1966, snížené o sazbu odpisů na generální opravy, aplikovaná na zmíněný základ.
Tato povinnost trvá, dokud souhrn všech odvedených částek nedosáhne původního základu, přičemž se započítávají i odvody provedené před účinností tohoto nařízení.
V určitých případech může podnik snížit základ, ze kterého se odvod počítá, například o investice z roku 1966, o majetek převedený do zásob, majetek pro civilní obranu, majetek v konzervaci nebo majetek pořízený z některých fondů.
Na co si dát pozor
Povinnost odvodu zůstává na předávajícím podniku i při převodu základních prostředků, pokud se s přejímající organizací nedohodne jinak.
Podnik nemusí provádět odvod, pokud zůstatková cena jeho základních prostředků k 31. prosinci předchozího roku činí méně než 40 % jejich pořizovací ceny, s výjimkou povolených odkladů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.