§ 27 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů – Opatření k nápravě

§ 27 Opatření k nápravě (1) Vodohospodářský orgán uloží tomu, kdo nedovoleným vypouštěním vod10b) nebo nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám10b) znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo tímto ohrozí jejich jakost (dále jen „původce závadného stavu“), povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu, zejména směřující k zabránění dalšího znečišťování nebo ohrožování jakosti povrchových a podzemních vod, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vody (dále jen „opatření k nápravě“). (2) Vodohospodářský orgán uloží podle potřeby ochrany vod opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpise,10c) a který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodohospodářský orgán v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním uzavřena zvláštní smlouva10d) nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodohospodářský orgán i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu. (3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu nebo nabyvateli majetku podle odstavce 1 nebo 2 přecházejí na jejich právní nástupce. (4) Nesplní-li opatření k nápravě ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, jeho provedení zabezpečí na náklady toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, příslušný vodohospodářský orgán. (5) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavce 1 a nejedná-li se o případ právního nástupnictví podle odstavce 3 a hrozí-li nebezpečí z prodlení, nezbytná opatření k nápravě zabezpečí příslušný vodohospodářský orgán. V tomto případě vodohospodářský orgán nařídí provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů,10e) která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (6) Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 5 nese tyto náklady příslušný okresní úřad. (7) Vlastníci (uživatelé) majetku, na němž závadný stav vázne, nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodohospodářským orgánem. Za tím účelem jsou povinni zejména umožnit vstup, popřípadě vjezd na své nemovitosti a strpět omezení obvyklého užívání nemovitostí. (8) Pro vstup, popřípadě vjezd do objektů a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní předpisy.10f) (9) Ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, a vodohospodářský orgán v případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou povinni při provádění uložených opatření k nápravě na cizích nemovitostech co nejvíce šetřit práv vlastníků (uživatelů) dotčených nemovitostí a vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání nemovitostí jim předem oznámit. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě nařízení vodohospodářského orgánu podle odstavce 5, hradí tyto náklady příslušný okresní úřad. (10) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům (uživatelům) při provádění opatření k nápravě na cizích nemovitostech hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 5 hradí tuto náhradu příslušný okresní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného okresního úřadu do šesti měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody. 10b) § 24 písm. b) a c) zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb. 10c) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 10d) § 10a odst. 1 písm. h) zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb. 10e) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10f) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., § 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.“. 8. § 32 odst. 1 až 3 znějí: „(1) Vodní toky vodohospodářsky významné a hraniční vodní toky tvořící státní hranice spravují odborně a technicky způsobilé právnické osoby určené ústředním vodohospodářským orgánem republiky. Seznam vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků tvořících státní hranice stanoví ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou. (2) Za správce ostatních vodních toků nebo v odůvodněných případech jejich vodohospodářsky ucelených úseků (dále jen „drobný vodní tok“) určí ústřední vodohospodářský orgán republiky právnické osoby nebo fyzické osoby, jimž drobné vodní toky převážně slouží nebo s jejichž činností souvisejí, pokud s tím vysloví souhlas. Za správce drobných vodních toků mohou být podle tohoto odstavce určeny i obce, jejichž územními obvody drobné vodní toky protékají a které s tím vysloví souhlas. (3) Drobný vodní tok, jehož správce nebyl určen, je ve správě správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude jeho správce určen podle odstavce 2.“. 9. § 42 odst. 2 zní: „(2) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a do objektů těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací nebo záchranné práce, přispět na příkaz povodňového orgánu podle svých možností a sil osobní a věcnou pomocí k ochraně lidských životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy příslušných povodňových orgánů.“. 10. § 42 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Vodohospodářský orgán může rozhodnutím uložit povinnost zpracovat povodňový plán pro nemovitosti ohrožené povodněmi, pokud se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně, a určit jeho rozsah. Ten, komu byla tato povinnost rozhodnutím uložena, je povinen zpracovat povodňový plán v určeném rozsahu.“. Čl. II 1. U ochranných pásem stanovených pravomocným rozhodnutím do dne účinnosti tohoto zákona se pro úhradu nákladů spojených s technickými úpravami a náhrady za prokázané omezení užívání nemovitostí použijí ustanovení § 19 odst. 5 a 6 tohoto zákona; úhrady a náhrady přísluší ode dne účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o stanovení ochranných pásem zahájená a nedokončená do dne účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Čl. III Zrušují se: 1. § 11 a 12 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. 2. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR ze dne 26. července 1979 č. j. HEM 324.2-1.9.1978 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, registrované v částce 20/1979 Sb. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.