Stručně: Paragraf 29 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, definuje výjimečný trest jako trest odnětí svobody na dobu 15 až 25 let nebo na doživotí a stanovuje podmínky pro jeho uložení.
§ 29 Výjimečný trest
(1) Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za trestný čin, u něhož to tento zákon ve zvláštní části dovoluje. Uloží-li soud takový trest, může zároveň rozhodnout, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.
(2) Trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je velmi vysoký nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.
(3) Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal trestný čin vraždy podle § 219 odst. 2, nebo který při trestném činu vlastizrady (§ 91), teroru podle § 93, teroristického útoku (§ 95), obecného ohrožení podle § 179 odst. 3 nebo genocidia (§ 259) zavinil smrt jiného úmyslně, a to za podmínek, že
a) stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je mimořádně vysoký vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, a
b) uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let.
(4) Za podmínek uvedených v odstavci 3 může soud uložit trest odnětí svobody na doživotí rovněž pachateli, který spáchal trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 3, trestný čin loupeže podle § 234 odst. 3, trestný čin braní rukojmí podle § 234a odst. 3, trestný čin vydírání podle § 235 odst. 4, trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 4 nebo trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 4 opakovaně a byl již pro takový trestný čin potrestán.
Oddíl druhý
Výklad
Stručně
Paragraf 29 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, definuje výjimečný trest jako trest odnětí svobody na dobu 15 až 25 let nebo na doživotí a stanovuje podmínky pro jeho uložení.
Co to znamená v praxi
Soud může uložit trest odnětí svobody na 15 až 25 let, pokud je trestný čin pro společnost velmi nebezpečný nebo je náprava pachatele obzvláště obtížná.
Doživotní trest odnětí svobody je vyhrazen pro nejtěžší trestné činy, jako je vražda za zvlášť přitěžujících okolností nebo jiné závažné trestné činy (např. vlastizrada, teror), při nichž pachatel úmyslně zavinil smrt.
Soud může rozhodnout, že doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou se nezapočítává do doby pro podmíněné propuštění, což prodlužuje dobu, po kterou pachatel musí být ve vězení, než může požádat o propuštění.
Doživotní trest lze uložit i za opakované spáchání některých závažných trestných činů (např. loupež, znásilnění), pokud byl pachatel již dříve za takový čin potrestán a jsou splněny podmínky mimořádné nebezpečnosti a absence naděje na nápravu.
Na co si dát pozor
Výjimečný trest lze uložit pouze za trestný čin, u kterého to zákon ve zvláštní části výslovně umožňuje.
Pro uložení doživotního trestu musí být splněny velmi přísné podmínky, zejména mimořádně vysoká nebezpečnost činu pro společnost a absence naděje na nápravu pachatele mírnějším trestem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.