Trestní zákon · 140/1961 Sb. · § 295 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 295 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, definuje, co se rozumí svévolným vzdálením, a to v kontextu vojenské služby.
§ 295 Svémocné vzdálení
Svémocně se vzdaluje, kdo
a) se vzdálil bez dovolení od svého útvaru nebo z místa služebního přidělení,
b) se nepřihlásil u svého útvaru nebo v místě služebního přidělení, ač tam byl odeslán nebo ač uplynula doba jeho odůvodněné nepřítomnosti, zejména při ustanovení, přeložení, služební cestě nebo dovolené,
c) byl odloučen za bojových akcí od svého útvaru a nepřipojil se po zániku příčiny odloučení k svému nebo jinému vojenskému útvaru, nebo
d) se nepřihlásil u některého vojenského útvaru po návratu nebo po osvobození z nepřátelského zajetí.
ČÁST TŘETÍ
Výklad
Stručně
Paragraf 295 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, definuje, co se rozumí svévolným vzdálením, a to v kontextu vojenské služby.
Co to znamená v praxi
Jedná se o situace, kdy se voják bez povolení vzdálí od svého útvaru nebo místa, kam byl služebně přidělen.
Zahrnuje také případy, kdy se voják nepřihlásí tam, kam měl být odeslán, nebo po uplynutí doby, po kterou byl oprávněně nepřítomen (např. po dovolené).
Postihuje i situace, kdy se voják odloučený za bojových akcí nepřipojí k vojenskému útvaru po zániku příčiny odloučení.
Týká se rovněž nepřihlášení se u vojenského útvaru po návratu nebo osvobození ze zajetí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.