Stručně: Paragraf 51 Trestního zákona stanoví podmínky, za nichž může soud uložit trest propadnutí majetku, a to buď jako doplňkový trest k výjimečnému nebo nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin s majetkovým prospěchem, nebo v případech, kdy to zákon výslovně dovoluje, a to i jako samostatný trest.
§ 51 Propadnutí majetku
(1) Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje; jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a k osobě pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.
Výklad
Stručně
Paragraf 51 Trestního zákona stanoví podmínky, za nichž může soud uložit trest propadnutí majetku, a to buď jako doplňkový trest k výjimečnému nebo nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin s majetkovým prospěchem, nebo v případech, kdy to zákon výslovně dovoluje, a to i jako samostatný trest.
Co to znamená v praxi
Soud může rozhodnout o propadnutí majetku pachatele, pokud ho odsoudí k výjimečnému trestu (např. doživotí) nebo k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, kterým pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
Trest propadnutí majetku může být uložen i v jiných případech, pokud to konkrétní ustanovení Trestního zákona (ve zvláštní části) výslovně umožňuje.
Propadnutí majetku může být dokonce jediným uloženým trestem, pokud soud usoudí, že vzhledem k povaze trestného činu a osobě pachatele není potřeba ukládat jiný trest k dosažení účelu trestu.
Na co si dát pozor
Trest propadnutí majetku se netýká celého majetku bez výjimky; podle § 52 odst. 1 se nevztahuje na prostředky nebo věci nezbytné k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o které se stará.
Výrok o propadnutí majetku má za následek zánik zákonného společenství majetkového (§ 52 odst. 2).
Vlastníkem propadlého majetku se stává stát (§ 52 odst. 3).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.