§ 21 Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) – Podmínky nároku na starobní důchod

Zákon o sociálním zabezpečení (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) · 140/1994 Sb. · § 21 · Sociální zabezpečení
§ 21 Podmínky nároku na starobní důchod (1) Občan má nárok na starobní důchod, jestliže byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň a) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. a) nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech, b) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b), jestliže byl z tohoto zaměstnání převeden nebo uvolněn z důvodů uvedených v § 12 odst. 3 písm. d) a e), c) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b) až h), d) 58 let, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. i) až l), nebo e) 60 let. (2) Žena má nárok na starobní důchod, jestliže byla zaměstnána nejméně 25 roků a dosáhla věku aspoň a) 53 let, vychovala-li pět nebo více dětí, b) 54 let, vychovala-li tři nebo čtyři děti, c) 55 let, vychovala-li dvě děti, d) 56 let, vychovala-li jedno dítě, nebo e) 57 let, pokud pro ni není výhodnější ustanovení odstavce 1; při posuzování nároku ženy na starobní důchod se přihlíží k dětem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. e) a k dětem, které vychovala jako pěstounka ve zvláštních zařízeních pěstounské péče.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.