§ 13 Vyhláška o energetickém auditu – Účinnost

§ 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2021. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Poznámky: 1) Tabulky jsou zpracovány vždy souhrnně pro celé energetické hospodářství. V případě, že je zpracováván souhrn příležitostí ke snížení energetické náročnosti pouze pro ucelenou část tohoto energetického hospodářství, je tabulka zpracována pro tuto ucelenou část. 2) Celkové přínosy navržených příležitostí ke snížení energetické náročnosti jsou zkalkulovány tak, aby byly zohledněny možné synergické vlivy. Jedná se o maximální, technicky dosažitelný potenciál úspor souborem příležitostí ke snížení energetické náročnosti. 3) Minimální úroveň snížení emisí a minimální úroveň úspory energie je stanovena v § 9. 4) V tabulce jsou uvedeny všechny příležitosti ke snížení energetické náročnosti, které byly v rámci energetického auditu identifikovány. Tabulka může být vhodně členěna podle ucelených částí. V posledním sloupci tabulky jsou křížkem označeny ty příležitosti ke snížení energetické náročnosti, které byly uvažovány do části A - Souhrnné bilance navržených příležitostí ke snížení energetické náročnosti. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Požadavky na míru detailu provedení energetického auditu podle přílohy A3 harmonizované technické normy upravující energetické audity2). Předmět energetického auditu (specifikace energetického hospodářství a ucelených částí, lokalizace předmětu energetického auditu. Jedná se o rámcové vymezení. Podrobnější informace o předmětu energetického auditu jsou zpracovány podle § 7 vyhlášky.). Potřeby zadavatele a jeho očekávání pro dosažení cílů energetického auditu (formulace potřeb, cílů nad rámec požadavku naplnit zákonné povinnosti, např. stanovení cílových hodnot v oblasti zvyšování energetické účinnosti užití energie, stanovení cílů v oblasti energetického managementu, stanovení cílové výše úspor v oblasti provozních nákladů). Kritéria pro hodnocení a klasifikaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti (kritéria stanovená v rámci úvodního jednání ze strany zadavatele. Stanoveny musí být požadavky zadavatele na ekonomické hodnocení a jeho okrajové podmínky, dobu hodnocení, diskontní úrokovou míru, očekávanou změnu cen energie, ročních provozních nákladů a požadavek na případné zahrnutí možností finanční podpory, stanovení kritérií pro vícekriteriální hodnocení podle přílohy č. 9 k této vyhlášce). Požadavky na součinnost zadavatele (vymezení způsobu spolupráce při provádění energetického auditu mezi zadavatelem a energetickým specialistou jako např. zajištění personálních kapacit, určení zástupce případně dalších členů týmu na straně zadavatele odpovědných za energetický audit či jeho částí, očekávaný harmonogram jednotlivých fází energetického auditu apod.). Seznam strategických dokumentů a plánů zadavatele (informace, které mohou ovlivnit energetický audit, strategické dokumenty zadavatele, které ovlivňují energetickou náročnost). Formát zprávy o provedeném energetickém auditu (zadavatelem požadované výstupy, např. elektronicky ve formátu pdf xls; papírově, počet výtisků). Způsob projednání dílčích výstupů a postup při schvalování změn v energetickém auditu (vyjádření zadavatele, zda je z jeho strany vyžadováno poskytnutí návrhu zprávy o provedeném energetickém auditu k připomínkám před uzavřením prováděného energetického auditu, resp. odevzdání finální verze zprávy o provedeném energetické auditu. Dohodnutý postup mezi zadavatelem a energetickým specialistou v případě, že zjištěné skutečnosti v průběhu provádění energetického auditu mají dopad na domluvený plán provádění energetického auditu, např. vymezení předmětu energetického auditu, podklady k provedení, změna časového harmonogramu, požadavky na speciální měření). Datum zpracování plánu energetického auditu: Jméno a podpis zástupce: Jméno, číslo oprávnění a podpis energetického specialisty: Příloha č. 3 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Poznámky: 1) Obnovitelnými a druhotnými zdroji energie jsou považovány zdroje definované dle jiného právního předpisu. 2) Bilance energetických vstupů je zpracována pro výchozí stav energetické náročnosti energetického hospodářství nebo ucelené části za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V případě pevných, kapalných a plynných paliv se použije výhřevnost udávaná jejich dodavatelem při obchodním styku. 3) Údaje jsou výstupem z analýzy užití energie. Energie, která je exportována mimo hodnocené hranice (např. export elektřiny, tepla nebo chladu), je považována za poskytování služby a je zařazena do oblasti výrobního procesu. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Poznámky: 1) Tabulka je zpracována vždy pro jednotlivé ucelené části. V případě, že tyto nebyly vymezeny, je zpracována souhrnně pro energetické hospodářství zadavatele. 2) Struktura spotřeby energie v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části je tvořena specificky pro konkrétní případ tak, aby byla bilance přiměřeně detailní, konzistentní a přehledná. V rámci tvorby struktury užití energie a spotřebičů se zohlední zejména ty části, které jsou samostatně měřeny nebo jsou na ně stanoveny a sledovány stávající ukazatele energetické náročnosti. Dále jsou potom vždy vyčleněny ty části, na kterých byla identifikována příležitost ke snížení energetické náročnosti. Rozbor spotřeby energie musí být zpracován do takové hloubky, aby byl podíl z celkové spotřeby v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části nejvýše 5 %. Výjimku mohou tvořit pouze spotřebiče nebo užití, u kterých již další členění není technicky nebo fyzikálně možné. 3) Křížkem se označí, pro jakou oblast je energie užívána. Může být označeno více oblastí. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Poznámky: 1) V rámci této tabulky jsou zobrazovány pouze ty užití energie nebo spotřebiče z tabulky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, na které jsou stanoveny stávající ukazatele nebo navrženy nové. Označení užití energie/spotřebiče je shodné s tabulkou podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. 2) Křížkem se označí, zda se jedná o stávající ukazatel, který již byl v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části zaveden a sledován např. z předchozího auditu nebo systému řízení nebo se jedná o ukazatel navrhovaný pro účely probíhajícího auditu. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Poznámky: 1) Tabulka je zpracovávána pouze v případě, že energetické hospodářství zahrnuje spotřebiče, které přesahují tyto limitní hodnoty: - zdroj tepla s instalovaným výkonem větším než 1MWt vč. soustavy distribuce tepla - zdroj elektřiny o jmenovitém výkonu větším než 100 kWe vč. vyvedení výkonu - zdroj chladu o jmenovitém chladícím výkonu větším než 100 kW vč. soustavy distribuce chladu. 2) X - ověřené měřidlo, Y - orient. Měřidlo, O - odhad/výpočet. Poznámky: 1) Tabulka je zpracovávána pouze v případě, že energetické hospodářství zahrnuje spotřebiče, které přesahují tyto limitní hodnoty: - kompresor stlačeného vzduchu při instalovaném jmenovitém elektrickém příkonu větším než 50 kW 2) při provozním přetlaku 3) Z/O - zatížení/odlehčení, P - plynulá (VSD) 4) X - ověřené měřidlo, Y - orient. měřidlo, O - odhad/výpočet 5) N - bez využití, V - vzduchový systém, K - kapalinový systém, J - jiné 6) N - bez sušení, K - kondenzační, A - adsorpční, M - membránové, J - jiné Příloha č. 7 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Ekonomické hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti se provádí podle níže uvedených kritérií s tím, že hlavním rozhodovacím kritériem pro výběr optimální příležitosti ke snížení energetické náročnosti je kritérium čistá současná hodnota (NPV) a reálná doba návratnosti (Td), doplňujícím kritériem je kritérium vnitřní výnosové procento (IRR). Výpočet ekonomické efektivnosti je stanoven před zdaněním hodnocené příležitosti ke snížení energetické náročnosti. Za ekonomicky efektivní je považována ta příležitost ke snížení energetické náročnosti, která dosahuje za dobu hodnocení nejvyšší hodnoty NPV. Ve výpočtu se zohledňují reinvestice do zařízení s kratší dobou životnosti, než je doba hodnocení. Její výše odpovídá obnovovací investici, která slouží k prodloužení technické a morální životnosti stavby či zařízení nebo jejich částí v době, kdy i za předpokladu řádné údržby vyžaduje zařízení pro udržení plné funkčnosti zásadní opravu či úplnou obnovu. U systému soustavy zásobování tepelnou energií se reinvestice nezohledňují, pokud je obnova zařízení zajištěna dodavatelem na základě smlouvy o dodávce tepla. Pokud předpokládaná životnost zařízení vkládaného v rámci investice či reinvestice přesahuje dobu hodnocení, určí se jeho zůstatková hodnota vypočtením čisté současné hodnoty peněžních toků ve zbývajících letech životnosti zařízení. Do výpočtu se zůstatková hodnota zahrne v posledním roce hodnocení. Zůstatkovou hodnotu zařízení stanovuje lineární odpis v roční periodě, korigovaný diskontní úrokovou mírou, kdy na začátku je zůstatková hodnota rovna pořizovací hodnotě a je odepisována každý rok. Na konci životnosti je zůstatková hodnota technologie nula. Pro každou část technologie je možné stanovit jinou životnost, která odpovídá skutečnosti. Životnost posuzovaného stavebního záměru se stanovuje: – na základě údajů výrobce technologie, nebo – na základě údajů ČSN EN 15459-1, nebo – jednotně pro technologie s pravidelným servisem 15 let, pro technologie bez pravidelného servisu 10 let, pro stavební prvky 40 let. Peněžní toky cash flow (CFt) v roce t: CFt = V – NP − INr,t Čistá současná hodnota za dobu hodnocení (NPVTh): NPVTh=∑t=1ThCFt.1+r-t–IN+∑x=1zux,Thn N Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte z podmínky: 0=∑t=1ThCFt.1+IRR-t–IN+∑x=1zux,Thn N Reálná doba návratnosti Td, doba splacení investice za předpokladu diskontní sazby se vypočte z podmínky: Ip=∑t=1TdCFt.1+r-troky Zůstatková hodnota zařízení na konci doby hodnocení: Pro případy, kdy se shoduje doba životnosti Tž technologie či stavby s dobou hodnocení Th projektu platí, že Nzu,Th = 0. V případě hodnocení projektů s rozdílnou dobou životnosti Tž od doby hodnocení Th se zůstatková hodnota technologie či stavby stanoví dle následujícího vzorce: Nzu,Th=INr.Tž–TzuTž.1+r–Th Kde: CFt peněžní toky (cash flow) po realizaci projektu v tis. Kč r diskontní úroková míra uvedená bezrozměrně (např. r = 3 % = 0,03), Td reálná (diskontovaná) doba návratnosti v letech, Ip celkové plánované investice v tis. Kč, V výnosy (příjmy, tržby, úspory), které plynou z realizace hodnoceného projektu v roce t v tis. Kč, IN náklady na realizaci (investiční prostředky z vlastních zdrojů) hodnocené technologie či stavby v roce 0 v tis. Kč, INr,t reinvestice a jednorázové obnovovací výdaje v roce t v tis. Kč, odpovídá obnovovací investici do technologie či stavby v roce Tž+1, INr poslední započtená reinvestice INr,t posuzované technologie či stavby v tis. Kč, Np provozní výdaje bez odpisů (režie, materiál, palivo, energie, voda, opravy, údržba, servis, mzdy, ostatní) v roce t v tis. Kč, Nzux,Th zůstatková hodnota jednotlivých částí technologie či stavby na konci doby hodnocení Th v tis. Kč, x = 1 .. n-tá technologie č, t rok hodnocení projektu od počátku hodnocení, Tž doba životnosti hodnocené technologie či stavby nebo jejich částí, Th doba hodnocení projektu, Tzu doba od poslední započtené reinvestice INr posuzované technologie či stavby do konce doby hodnocení Th. Pro případ, kdy je doba hodnocení projektu Th kratší než doba životnosti technologie Tž (tedy k obnovovací reinvestici do technologie během celé doby hodnoty nedochází) platí, že Tzu = Th. Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí minimálně v následujícím podrobnosti: Náklady na realizaci IN1tis. KčCelkové reinvestice za dobu hodnocenítis. KčCelková zůstatková hodnota započtená v posledním roce hodnocenítis. KčZměna nákladů na energiitis. KčZměna provozních nákladů:tis. Kč– změna osobních nákladů na mzdy a pojistnétis. Kč– změna nákladů na servis, opravy a údržbutis. Kč– změna nákladů na emise a odpadytis. Kč– změna ostatních provozních nákladů2tis. KčPřínosy projektu celkem:tis. Kč– změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady)tis. Kč– ostatní přínosytis. KčDoba hodnocení ThrokyDiskont r%Index růstu cen energie%Index růstu ostatních provozních nákladů%NPV - čistá současná hodnotatis. KčIRR - vnitřní výnosové procento%Td - reálná doby návratnostiroky Poznámky: 1) Náklady na realizaci zahrnují celkové investiční náklady na realizaci úsporného opatření a vyvolané související náklady. 2) Ostatní provozní náklady zahrnují zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu, povinné kontroly, servis, revize. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Ekologické hodnocení se provádí na základě posouzení hodnoty měrné emise CO2 současného stavu a stavu po realizaci příležitosti ke snížení energetické náročnosti. Palivo nebo energiet CO2/MWh1)černé uhlí0,330hnědé uhlí0,352koks0,385hnědouhelné brikety0,346topný a ostatní plynový olej0,267topný olej nízkosirný (do 1% hm.síry)0,279topný olej vysokosirný (nad 1% hm.síry)0,279zemní plyn0,200zkapalněný ropný plyn (LPG)0,237elektřina0,860 Výsledný emisní faktor zahrnuje oxidační faktor. V případě, že je pro ekologické hodnocení v energetickém hospodářství využíváno jiné palivo, než je uvedené v seznamu, použije se hodnota emisního faktoru podle Mezivládního panelu pro změny klimatu 2006 (IPCC 2006) viz 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories. V případě, že je k dispozici hodnota místně specifického emisního faktoru, upřednostní se tato hodnota. Při stanovení výše emisí CO2 před a po realizaci příležitosti ke snížení energetické náročnosti v případě dodávek ze soustavy zásobování tepelnou energií se postupuje podle příslušné normy2). Zároveň se uvedou všechny okrajové podmínky vstupující do stanovení těchto emisí včetně předpokladů účinností výroby a ztrát při distribuci tepla. Pokud nejsou potřebné vstupy pro danou soustavu zásobování tepelnou energií k dispozici, emisní faktor CO2 se nestanoví a pouze se uvede, z jaké soustavy zásobování tepelnou energií je teplo dodávané včetně uvedení procentuálního zastoupení paliv podílejících se na výrobě tepelné energie v této soustavě zásobování tepelnou energií. Zároveň se ve všech případech uvedou všechny okrajové podmínky vstupující do stanovení těchto emisí včetně předpokladů účinností výroby a ztrát při distribuci tepla. Poznámky: 1) Emisní faktory t CO2/MWh jsou vztaženy k výhřevnosti paliva. 2) ČSN EN 15316-4-5: Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 4-5: Soustavy zásobování teplem a chladem. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 140/2021 Sb. Multikriteriální hodnocení bude provedeno na základě metody váženého součtu podle normalizovaných kritérií. Řešení bude provedeno podle následujícího postupu: OznačeníNázev kritéria1)Měrná jednotkaTyp kritéria2)Váha kritéria3)K1Kx 1) Kritérium musí být měřitelné 2) Typ kritéria: minimalizační (min), nebo maximalizační (max) 3) Váha kritéria v rozmezí od 0 do 100. Součet vah je 100 Příležitost ke snížení energetické náročnostiKritérium 1Kritérium xCelková užitnost3)Pořadí příležitosti ke snížení energetické náročnostiHodnota1)Užitnost2)HodnotaUžitnostPříležitost ke snížení energetické náročnosti 1Příležitost ke snížení energetické náročnosti x 1) Skutečná hodnota příležitosti ke snížení energetické náročnosti podle daného kritéria 2) Počet bodů v porovnání s ostatními příležitostmi ke snížení energetické náročnosti na základě uvažovaných kritérií a k nim přiřazeným váhám pro daný typ. Pro maximalizační kritéria: f'ik=fik–fkminfkmax–fkmin Pro minimalizační kritéria: f'ik=fkmax–fikfkmax–fkmin Kde: f'ik ... hodnota normalizovaného kritéria k pro příležitost ke snížení energetické náročnosti v případě nastavených kritérií fik ... hodnota kritéria fkmax ... maximální hodnota kritéria k f kmin ... minimální hodnota kritéria k 3) Celková užitnost příležitosti ke snížení energetické náročnosti je dána součtem užitností pro jednotlivá kritéria. Doporučitelné při multikriteriálním hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti jsou kriteriální funkce, např.: a) náklady na realizaci (tis. Kč) nebo b) diskontované náklady na energii (tis. Kč) nebo c) diskontované měrné systémové náklady energetického hospodářství nebo ucelené části (tis. Kč) nebo d) výše produkce CO2 (t/r), případně dalších znečišťujících látek (t/r) nebo e) výše energetických úspor (MWh/r) nebo f) výše energetické účinnosti přeměn (%) nebo g) objem vyrobené energie z obnovitelných zdrojů (MWh/r) nebo h) objem vyrobené energie z druhotných zdrojů tepla (MWh/r) nebo i) podíl vyrobené energie z OZE na celkové roční spotřebě energie energetického hospodářství nebo ucelené části nebo j) měrné náklady na energii na jednotku produkce (tis. Kč/t). Poznámka: Lze uvést i jiné kriteriální funkce za předpokladu, že budou kvantitativní. Počet kritérií je libovolný, avšak s přihlédnutím k jejich elementárnímu rozlišení mezi sebou. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. 2) ČSN ISO 50002 - Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití.