§ 101b Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)

Stručně

Paragraf 101b Trestního řádu stanoví, že při výslechu poškozeného svědka v určitých citlivých trestných činech (proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, obchodování s lidmi, týrání svěřené osoby nebo týrání osoby žijící ve společném obydlí) smí otázky klást pouze orgán činný v trestním řízení, nikoli přímo ostatní přítomné osoby.

Co to znamená v praxi

• Pokud je poškozený svědek vyslýchán v případech sexuálních trestných činů, obchodování s lidmi nebo týrání, otázky mu pokládá například soudce, státní zástupce nebo policejní orgán.
• Ostatní účastníci výslechu (např. obhájce obviněného) nemohou klást otázky přímo svědkovi, ale musí je přednést orgánu činnému v trestním řízení, který je pak svědkovi položí.
• Cílem je chránit poškozeného před přímou konfrontací a potenciální traumatizací ze strany obviněného nebo jeho obhájce.
• Toto pravidlo se vztahuje pouze na výslech poškozeného svědka v přesně vymezených typech trestných činů.

Na co si dát pozor

• Toto zvláštní pravidlo se uplatní pouze u výslechů poškozených v taxativně vyjmenovaných trestných činech.
• Ostatní svědci nebo poškození v jiných typech trestných činů jsou vyslýcháni podle obecných pravidel, kde je přímé kladení otázek možné.