§ 105 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Přibrání znalce
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 105 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 105 trestního řádu upravuje postup, kdy orgány činné v trestním řízení potřebují k objasnění důležitých skutečností odborné znalosti, a proto si vyžádají odborné vyjádření nebo přiberou znalce.
§ 105 Přibrání znalce
(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu. Pokud orgán činný v trestním řízení přibírá znalce ke znaleckému zkoumání dat uvedených v § 113a odst. 1, postupuje obdobně podle § 113a; zjistí-li znalec takovou skutečnost až v průběhu znaleckého zkoumání, informuje o tom orgán činný v trestním řízení. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.
(2) Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Znalec může odmítnout podání znaleckého posudku z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a také z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení znalce rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k podání znaleckého posudku přibral, a v řízení před soudem předseda senátu. Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá.
(3) Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodu podjatosti, pro který je vyloučen z podání znaleckého posudku podle zvláštního zákona. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Stanovisko k námitkám uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o takovém opravném prostředku.
(4) Jestliže jde o objasnění skutečnosti zvláště důležité, je třeba přibrat znalce dva. Dva znalce je třeba přibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela.
(5) O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána jako znalec nebo znalecká kancelář v seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Za odborné vyjádření náleží odměna a náhrada hotových výdajů; odměna nenáleží za odborné vyjádření vyžádané od orgánu nebo instituce uvedené v § 157 odst. 3 větě druhé nebo fyzické osoby poskytující odborné vyjádření v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k takovému orgánu nebo instituci. Ustanovení § 157 odst. 4 a 5 se použije obdobně.
Výklad
Stručně
Paragraf 105 trestního řádu upravuje postup, kdy orgány činné v trestním řízení potřebují k objasnění důležitých skutečností odborné znalosti, a proto si vyžádají odborné vyjádření nebo přiberou znalce.
Co to znamená v praxi
Pokud je pro trestní řízení potřeba objasnit nějakou skutečnost, která vyžaduje odborné znalosti, orgán činný v trestním řízení si nejprve vyžádá odborné vyjádření.
Jestliže odborné vyjádření nestačí kvůli složitosti otázky, přibere se znalec. V přípravném řízení znalce přibírá orgán, který znalecký posudek považuje za nezbytný, nebo státní zástupce, pokud byla věc vrácena k došetření. V řízení před soudem přibírá znalce předseda senátu.
Obviněný (a v řízení před soudem i státní zástupce) musí být vyrozuměn o přibrání znalce. Jiná osoba je vyrozuměna, pokud je k podání posudku potřeba, aby něco konala nebo strpěla.
Při výběru znalce se musí zohlednit, zda není vyloučen z podání posudku podle zvláštního zákona. Znalec může odmítnout posudek z důvodů uvedených v jiném právním předpisu nebo z důvodů podjatosti (§ 99 a 100 TŘ).
Na co si dát pozor
Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodu podjatosti, odborného zaměření nebo formulace otázek.
Důvodnost námitek posoudí v přípravném řízení státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu.
Pokud jsou námitky shledány důvodnými a znalecký posudek je stále potřeba, bude přibrán jiný znalec nebo budou otázky formulovány jinak.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.