§ 161 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Vyšetřování
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 161 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 161 Trestního řádu definuje vyšetřování jako úsek trestního stíhání před podáním obžaloby a určuje, které orgány jsou oprávněny vyšetřování provádět, s výjimkami pro specifické případy.
§ 161 Vyšetřování
(1) Vyšetřováním se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, vyšetřování konají útvary Policie České republiky.
(3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vězeňské služby České republiky, celníky anebo zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v Policii České republiky a o trestných činech spáchaných zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů, koná Generální inspekce bezpečnostních sborů.
(4) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a vyšetřování o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování. Ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a při vyšetřování trestných činů zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek podle § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.
(5) Za splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 1 koná
a) Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vězeňské služby České republiky anebo celníky nebo zaměstnanci České republiky, zařazenými k výkonu práce v Policii České republiky, Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky,
b) státní zástupce vyšetřování podle odstavce 4 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace anebo příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie nebo zaměstnanci České republiky, zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Ustanovení § 23 tím není dotčeno.
(6) Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování.
(7) Vyšetřování o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany, koná pověřený orgán Vojenské policie.
(8) Jednotlivé úkony vyšetřování mohou na základě dožádání provést i jiné policejní orgány.
Výklad
Stručně
Paragraf 161 Trestního řádu definuje vyšetřování jako úsek trestního stíhání před podáním obžaloby a určuje, které orgány jsou oprávněny vyšetřování provádět, s výjimkami pro specifické případy.
Co to znamená v praxi
Vyšetřování je fází trestního stíhání, která probíhá po zahájení trestního stíhání a předtím, než je podána obžaloba k soudu, nebo než dojde k jinému ukončení věci (např. zastavení trestního stíhání).
Standardně vyšetřování provádí útvary Policie České republiky.
V případech trestných činů spáchaných příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby, celníky nebo zaměstnanci těchto složek v souvislosti s jejich prací, provádí vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů.
U trestných činů spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství nebo Vojenské policie, stejně jako zaměstnanci Generální inspekce bezpečnostních sborů, provádí vyšetřování přímo státní zástupce.
Na co si dát pozor
Ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je obvykle nutný k provedení úkonu policejním orgánem, se nepoužijí, pokud vyšetřování provádí přímo státní zástupce.
Generální inspekce bezpečnostních sborů může vyšetřovat i spoluobviněné, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.