§ 239 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Ochranné opatření
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 239 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 239 trestního řádu stanoví podmínky, za nichž může soud rozhodnout o ochranném opatření ve veřejném zasedání, a upravuje možnost podat proti takovému rozhodnutí stížnost s odkladným účinkem.
§ 239 Ochranné opatření
(1) Nejde-li o případ, kdy si soud rozhodnutí o ochranném opatření vyhradil podle § 230 odst. 2, může je uložit ve veřejném zasedání, jen navrhne-li to státní zástupce.
(2) Proti rozhodnutí o ochranném opatření je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Výklad
Stručně
Paragraf 239 trestního řádu stanoví podmínky, za nichž může soud rozhodnout o ochranném opatření ve veřejném zasedání, a upravuje možnost podat proti takovému rozhodnutí stížnost s odkladným účinkem.
Co to znamená v praxi
Pokud si soud již dříve nevyhradil rozhodnutí o ochranném opatření, může o něm ve veřejném zasedání rozhodnout pouze tehdy, navrhne-li to státní zástupce.
Proti rozhodnutí soudu o uložení ochranného opatření je možné podat stížnost.
Podaná stížnost má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí o ochranném opatření nenabude právní moci a nebude vykonáno, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
Na co si dát pozor
Soud nemůže z vlastní iniciativy uložit ochranné opatření ve veřejném zasedání, pokud si to dříve nevyhradil; vždy je potřeba návrh státního zástupce.
Odkladný účinek stížnosti je důležitý pro obviněného, protože zabraňuje okamžitému výkonu ochranného opatření.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.