§ 265d Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Oprávněné osoby
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 265d · Trestní právo
Stručně: Paragraf 265d trestního řádu stanovuje, kdo konkrétně může podat dovolání proti rozhodnutí soudu, a upřesňuje podmínky pro podání dovolání obviněným.
§ 265d Oprávněné osoby
(1) Dovolání mohou podat
a) nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem nezastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce,
b) příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, nebo
c) obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
(2) Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce. Obdobně postupuje u podání osob, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání. Je-li obviněný omezen ve svéprávnosti, může i proti vůli obviněného za něho v jeho prospěch dovolání podat též jeho opatrovník a jeho obhájce.
Výklad
Stručně
Paragraf 265d trestního řádu stanovuje, kdo konkrétně může podat dovolání proti rozhodnutí soudu, a upřesňuje podmínky pro podání dovolání obviněným.
Co to znamená v praxi
Dovolání může podat nejvyšší státní zástupce (i bez návrhu krajského či vrchního státního zástupce), příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce, nebo obviněný.
Nejvyšší státní zástupce a orgán Úřadu evropského veřejného žalobce mohou podat dovolání pro nesprávnost jakéhokoli výroku rozhodnutí, a to jak ve prospěch, tak i v neprospěch obviněného.
Obviněný může dovolání podat pouze pro nesprávnost výroku, který se ho bezprostředně dotýká.
Obviněný musí dovolání podat vždy prostřednictvím svého obhájce; podání bez obhájce se nepovažuje za dovolání a Nejvyšší soud o něm nerozhoduje.
Na co si dát pozor
Pokud obviněný podá dovolání sám bez obhájce, nebude toto podání považováno za dovolání a Nejvyšší soud o něm nebude rozhodovat. Obviněný o tom musí být poučen.
V takovém případě Nejvyšší soud podání buď zašle jako návrh na obnovu řízení, nebo jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, nebo ho vrátí obviněnému s poučením o nutnosti obhájce.
Je-li obviněný omezen ve svéprávnosti, může za něj dovolání v jeho prospěch podat i jeho opatrovník nebo obhájce, a to i proti vůli obviněného.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.