§ 330 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 330 · Trestní právo
Stručně: Paragraf § 330 trestního řádu upravuje proces rozhodování o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, zda se zruší uložená omezení či povinnosti, nebo zda se naopak trest vykoná.
§ 330
(1) O tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, zruší se uložené přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost anebo výchovné opatření, ponechá se podmíněné odsouzení v platnosti nebo se trest vykoná, rozhodne předseda senátu na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání; zamítnout návrh pouze z důvodu, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, může též předseda senátu mimo veřejné zasedání. Návrh na zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření může odsouzený podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko probačního úředníka, vykonává-li kontrolu tohoto přiměřeného omezení, přiměřené povinnosti nebo výchovného opatření; jinak předseda senátu o takovém návrhu nerozhoduje a vrátí jej odsouzenému s poučením o nutnosti připojit k němu uvedené stanovisko probačního úředníka. K rozhodnutí o návrhu na ponechání podmíněného odsouzení v platnosti nebo na vykonání trestu předseda senátu bez zbytečného odkladu nařídí veřejné zasedání.
(2) Byl-li návrh odsouzeného na zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření zamítnut, může jej odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí; to neplatí, byl-li zamítnut pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro zrušení uloženého přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření.
(3) Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, a rozhodnutí, kterým se zruší uložené přiměřené omezení nebo přiměřená povinnost anebo výchovné opatření, může se souhlasem státního zástupce učinit předseda senátu mimo veřejné zasedání. Při rozhodování o osvědčení podmíněně odsouzeného se předseda senátu opírá též o vyjádření zájmového sdružení občanů.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
Výklad
Stručně
Paragraf § 330 trestního řádu upravuje proces rozhodování o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, zda se zruší uložená omezení či povinnosti, nebo zda se naopak trest vykoná.
Co to znamená v praxi
Soud (předseda senátu) rozhoduje o osudu podmíněně odsouzeného, tedy zda splnil podmínky a osvědčil se, nebo zda se mu zruší uložená omezení či povinnosti.
Rozhodnutí může být iniciováno návrhem odsouzeného, státního zástupce, nebo může soud jednat i z vlastní iniciativy.
Pokud odsouzený navrhuje zrušení uloženého omezení, povinnosti nebo výchovného opatření, musí k návrhu připojit kladné stanovisko probačního úředníka, pokud probační úředník kontroluje plnění těchto podmínek. Bez tohoto stanoviska soud návrh neprojedná.
Většina rozhodnutí se přijímá ve veřejném zasedání, ale v některých případech (např. zamítnutí návrhu na zrušení omezení z důvodu nedodržení lhůty, nebo rozhodnutí o osvědčení či zrušení omezení se souhlasem státního zástupce) může předseda senátu rozhodnout i mimo veřejné zasedání.
Na co si dát pozor
Pokud odsouzený podá návrh na zrušení uloženého omezení, povinnosti nebo výchovného opatření bez kladného stanoviska probačního úředníka (pokud je vyžadováno), soud návrh neprojedná a vrátí jej k doplnění.
Pokud byl návrh odsouzeného na zrušení omezení nebo povinnosti zamítnut, může jej opakovat až po šesti měsících, s výjimkou situace, kdy byl zamítnut pouze kvůli nedodržení zákonné lhůty.
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 (o osvědčení, zrušení omezení, ponechání v platnosti nebo vykonání trestu) je možné podat stížnost, která má odkladný účinek.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.