§ 346 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Zajištění výkonu trestu propadnutí majetku
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 346 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 346 Trestního řádu upravuje postup v situacích, kdy vzniknou pochybnosti o tom, zda se trest propadnutí majetku vztahuje na věci nebo prostředky nezbytné pro životní potřeby odsouzeného nebo osob, o které pečuje.
§ 346 Zajištění výkonu trestu propadnutí majetku
(1) Vzniknou-li při provádění trestu propadnutí majetku pochybnosti, zda se tento trest na určité prostředky nebo věci vztahuje vzhledem k tomu, že je jich nezbytně třeba k ukojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat, rozhodne o tom předseda senátu na návrh organizační složky státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu, anebo na žádost odsouzeného nebo osoby, o jejíž výživu nebo výchovu jde. Takovou žádost je možno podat jen do tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, a jde-li o prostředky nebo věci, které byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, do jednoho měsíce od doby, kdy se tak stalo.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(3) Opis pravomocného usnesení uvedeného v odstavci 1 zašle předseda senátu organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu.
(4) Vlastnické právo třetí osoby k prostředkům a věcem postiženým při provádění trestu propadnutí majetku nelze uplatnit podle odstavce 1, nýbrž toliko podle předpisů občanskoprávních.
Výklad
Stručně
Paragraf 346 Trestního řádu upravuje postup v situacích, kdy vzniknou pochybnosti o tom, zda se trest propadnutí majetku vztahuje na věci nebo prostředky nezbytné pro životní potřeby odsouzeného nebo osob, o které pečuje.
Co to znamená v praxi
Pokud je odsouzenému uložen trest propadnutí majetku, ale některé věci nebo peníze jsou nezbytné pro jeho přežití nebo pro výživu či výchovu osob, o které se stará, může o tom rozhodnout předseda senátu.
Návrh na takové rozhodnutí může podat organizační složka státu, která hospodaří s majetkem státu, nebo sám odsouzený či osoba, o jejíž výživu nebo výchovu jde.
Žádost o rozhodnutí je třeba podat do tří měsíců od právní moci rozsudku, nebo do jednoho měsíce, pokud byly sporné věci postiženy později.
Proti rozhodnutí předsedy senátu je možné podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud nebude o stížnosti rozhodnuto.
Na co si dát pozor
Lhůty pro podání žádosti jsou poměrně krátké (tři měsíce nebo jeden měsíc), je tedy nutné jednat rychle.
Vlastnické právo třetí osoby k postiženým věcem nelze uplatnit podle tohoto paragrafu, ale pouze podle občanskoprávních předpisů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.