§ 59 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Podání
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 59 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 59 trestního řádu upravuje, jakým způsobem lze podávat podání v trestním řízení, jaké náležitosti musí mít a jak se s nimi nakládá, pokud nejsou v pořádku.
§ 59 Podání
(1) Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
(2) V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.
(3) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.
(4) Činí-li se ústně trestní oznámení, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení.
(5) Jestliže byl protokol o trestním oznámení učiněném ústně sepsán u soudu, zašle jej soud neprodleně státnímu zástupci.
Oddíl čtvrtý
Výklad
Stručně
Paragraf 59 trestního řádu upravuje, jakým způsobem lze podávat podání v trestním řízení, jaké náležitosti musí mít a jak se s nimi nakládá, pokud nejsou v pořádku.
Co to znamená v praxi
Podání se posuzuje podle obsahu, nikoli podle názvu, a lze je učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Ústní podání do protokolu sepisují v přípravném řízení policejní orgány a okresní státní zastupitelství, v řízení před soudem okresní soudy.
Pokud podání nemá všechny zákonem požadované náležitosti (např. chybí podpis, není jasné, čeho se týká), orgán ho vrátí k doplnění s poučením a lhůtou; pokud se nedostatky neodstraní nebo podatel není znám, k podání se nepřihlíží, s výjimkou trestního oznámení nebo opravného prostředku.
Při ústním trestním oznámení je nutné oznamovatele podrobně vyslechnout o okolnostech činu, osobních poměrech pachatele, důkazech a škodě, a pokud je poškozeným, také o jeho nároku na náhradu.
Na co si dát pozor
Při podávání dovolání nelze toto učinit ústně do protokolu.
Je důležité, aby podání obsahovalo všechny náležitosti (komu je určeno, kdo jej činí, čeho se týká, co sleduje, podpis, datum) a bylo předloženo s potřebným počtem stejnopisů a příloh, jinak může být vráceno k doplnění nebo se k němu nemusí přihlížet.
U opravného prostředku musí být vždy patrné, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí, i když by jinak neměl všechny náležitosti.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.