§ 104 Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok)
Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) · 142/1950 Sb. · § 104 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 104 zákona 142/1950 stanovuje postup soudu při výslechu svědka, kdy se nejprve zjišťují základní identifikační údaje a vztah k účastníkům, a poté se svědkovi umožní souvisle vypovědět vše, co ví, přičemž soud klade doplňující otázky.
§ 104
Na počátku výslechu dotáže se soud svědka na jeho jméno, příjmení, věk, rodinný stav, zaměstnání, bydliště, dále na jeho poměr k účastníkům, popřípadě i na jiné okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Potom se dá svědkovi příležitost, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Svědkovi je třeba dát otázky potřebné k vysvětlení a k doplnění výpovědi, zejména k objasnění, odkud má své vědomosti.
Výklad
Stručně
Paragraf 104 zákona 142/1950 stanovuje postup soudu při výslechu svědka, kdy se nejprve zjišťují základní identifikační údaje a vztah k účastníkům, a poté se svědkovi umožní souvisle vypovědět vše, co ví, přičemž soud klade doplňující otázky.
Co to znamená v praxi
Soud si na začátku výslechu ověří totožnost svědka a zjistí jeho osobní údaje (jméno, příjmení, věk, rodinný stav, zaměstnání, bydliště).
Soud se dotáže na vztah svědka k účastníkům řízení a na další okolnosti, které by mohly ovlivnit jeho důvěryhodnost.
Svědek dostane prostor, aby sám a souvisle popsal vše, co ví o předmětu výslechu.
Soud klade svědkovi otázky, které mají za cíl vysvětlit nebo doplnit jeho výpověď, zejména pak objasnit, odkud svědek své informace získal.
Na co si dát pozor
Soud se zaměřuje na zjištění možného ovlivnění svědka jeho vztahem k účastníkům řízení.
Svědek by měl být připraven na otázky týkající se zdroje jeho informací.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.