§ 446 Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) – Náhrada exekučních nákladů.

Stručně

Paragraf 446 zákona 142/1950 stanoví, že věřitel, který vymáhá svůj nárok, má právo na úhradu nákladů, které účelně vynaložil na vymáhání, včetně nákladů na právní zastoupení. Rozhodnutí o těchto nákladech je vykonatelné okamžitě, bez ohledu na to, zda je již pravomocné.

Co to znamená v praxi

• Věřitel, který se domáhá svého nároku soudní cestou (exekucí), má právo na to, aby mu dlužník uhradil náklady, které musel vynaložit na to, aby svůj nárok vymohl.
• Mezi tyto náklady patří například odměna advokáta, který věřitele v exekučním řízení zastupuje.
• Soudní rozhodnutí o tom, že dlužník musí uhradit tyto náklady, je vykonatelné ihned, jakmile je vydáno, a není třeba čekat na jeho právní moc.
• To znamená, že věřitel může začít vymáhat tyto náklady bezprostředně po vydání rozhodnutí.

Na co si dát pozor

• Nárok na náhradu se týká pouze nákladů, které byly "potřebné k účelnému vymáhání nároku". To znamená, že věřitel nemůže požadovat úhradu jakýchkoli nákladů, ale jen těch, které byly nezbytné a smysluplné pro úspěšné vymáhání.
• Přestože je rozhodnutí o nákladech vykonatelné bez zřetele na právní moc, v případě zrušení exekuce může soud rozhodnutí o náhradě nákladů zrušit a uložit věřiteli povinnost vrátit již zaplacené náklady (viz § 447).