§ 94 Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok)

Stručně

Paragraf 94 zákona 142/1950 stanoví, že pokud je nárok prokázán co do důvodu, ale jeho přesnou výši nelze zjistit nebo by to bylo příliš obtížné, může ji soud určit podle vlastního uvážení.

Co to znamená v praxi

• Soud může odhadnout výši nároku, pokud je zřejmé, že nárok existuje, ale jeho přesné vyčíslení je problematické.
• Tato možnost se uplatní například u náhrad škody, kde je sice prokázáno, že škoda vznikla, ale její přesná peněžní hodnota se obtížně dokazuje.
• Soudce při svém uvážení vychází z dosud provedeného dokazování a všech okolností případu.

Na co si dát pozor

• Soudce může určit výši nároku podle volného uvážení pouze tehdy, je-li nárok jistý co do základu, tedy musí být prokázáno, že nárok vůbec existuje.
• Možnost volného uvážení soudu se týká pouze výše nároku, nikoliv jeho existence.