§ 10 Vyhláška o energetické náročnosti budov – Účinnost

§ 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007. Ministr: Ing. Říman v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 148/2007 Sb. (1) Měrná spotřeba energie budovy se stanoví: EPA = 277,8 x EP/Ac v kWh/(m2.rok), EP je vypočtená celková roční dodaná energie v GJ/rok, Ac je celková podlahová plocha v m2. přičemž a) dodaná energie do budovy na její systémové hranici se stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315, případně normami je nahrazujícími, b) pro energetické systémy stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu EN 15315 případně normami ji nahrazujícími, c) včetně užitečné energie dodávané energetickými systémy budovy k poskytování požadovaných služeb stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315 případně normami ji nahrazujícími, d) požadovaná osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení se stanoví v souladu s technickými normami ČSN EN 12464-1 a ČSN 73 4301 a hygienickými požadavky, e) splnění porovnávacích ukazatelů podle § 4 odst. 1 se ověřuje a hodnotí pomocí výpočtů nebo měření podle technických norem ČSN 73 0540 a jejích normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 12831, v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335, EN 13465, prEN 15242, prEN 15241 případně normy je nahrazující a dalších pro potřeby topné soustavy, větrání a klimatizaci a jejich regulaci, jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a dalších pro osvětlení a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími, f) bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou stanovenou podle technické normy ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění nebo v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335 Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinnosti soustav a prEN 15315 Topné systémy budov - Celková spotřeba energie, primární energie a emise CO2 případně normy je nahrazující, nebo intervalovou výpočtovou metodou hodinovou, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů podle technických norem a předpisů v souladu s ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími, (2) Třída energetické náročnosti hodnocené budovy se stanoví dle následující tabulky pro vypočtenou měrnou spotřebu energie v kWh/(m2.rok), jejíž hodnota je zaokrouhlena na celé číslo, přičemž číslice 5 se zaokrouhluje směrem nahoru. Měrné spotřeby energie v kWh/(m2.rok) ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními. Druh budovyABCDEFGRodinný dům< 5151 - 9798 - 142143 - 191192 - 240241 - 286> 286Bytový dům< 4343 - 8283 - 120121 - 162163 - 205206 - 245> 245Hotel a restaurace< 102102 - 200201 - 294295 - 389390 - 488489 - 590> 590Administrativní< 6262 - 123124 - 179180 - 236237 - 293294 - 345> 345Nemocnice< 109109 - 210211 - 310311 - 415416 - 520521 - 625> 625Vzdělávací zařízení< 4747 - 8990 - 130131 - 174175 - 220221 - 265> 265Sportovní zařízení< 5353 - 102103 - 145146 - 194195 - 245246 - 297> 297Obchodní< 6767 - 121122-183184 - 241242 - 300301 - 362> 362 (3) Pro ostatní budovy, které neodpovídají druhu budovy podle tabulky uvedené v odst. 2 se třída energetické náročnosti stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15217, případně normami ji nahrazujícími. (4) Tabulka slovního vyjádření tříd energetické náročnosti budovy Třída energetické náročnosti budovySlovní vyjádření energetické náročnosti budovyAMimořádně úspornáBÚspornáCVyhovujícíDNevyhovujícíENehospodárnáFVelmi nehospodárnáGMimořádně nehospodárná Příloha č. 2 k vyhlášce č. 148/2007 Sb. (1) Pro splnění požadavků podle § 3 vyhlášky se energetická náročnost referenční budovy stanoví bilančním hodnocením. Při výpočtu se zadávají požadované vstupní údaje uvedené v technických a národních normách zavádějící evropské normy, nebo je nahrazující. Dále pak se pro potřeby vyhlášky stanoví a) výpočet potřeby energie 1. celkový tepelný tok pro každou zónu budovy z a každé výpočtové období n se stanoví tepelný tok prostupem pro vnitřní výpočtovou teplotu v budově nebo v zóně budovy (°C). Teplota přilehlého prostoru, prostředí nebo zóny ke konstrukci i (°C) a vnější teplota se stanoví podle technické normy ČSN 730540-3. Pro účely této vyhlášky lze použít hodnoty doby trvání výpočtového období t (Ms), viz. tabulka 1. MěsícPočet dníth (hodiny)t (Ms)MěsícPočet dníth (hodiny)t (Ms)Leden317442,6784Červenec317442,6784Únor286722,4192Srpen317442,6784Březen317442,6784Září307202,592Duben307202,592Říjen317442,6784Květen317442,6784Listopad307202,592Červen307202,592Prosinec317442,6784 2. tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla Typ budovy fAPPqAPPHotel0,504Restaurace0,2510Administrativní0,2015Nemocnice0,2015Vzdělávací zařízení0,155Sportovní zařízení0,254Obchodní0,2510 Typ budovyqAPP+OCCRodinný, bytový dům6,00 Uvolněné teplo z osvětlení se stanoví podle kolísání spotřeby elektřiny s ohledem na roční průměr pro každé uvažované výpočtové období n, (-). Pro účely této vyhlášky lze použít pro nepřetržitě užívaný objekt, který nemá podíl sdruženého umělého osvětlení hodnoty dLI,n podle tabulky 4. MěsícdLI,nMěsícdLI,nLeden-0,9Červenec-0,94Únor-0,91Srpen-0,93Březen-0,92Září-0,91Duben-0,93Říjen-0,91Květen-0,94Listopad-0,89Červen-0,94Prosinec-0,88 Typ budovyRoční počet hodin činnosti tDtNttotalHotely3 0002 0005 000Restaurace12501 2502 500Administrativní2 2502502 500Nemocnice3 0002 0005 000Vzdělávací zařízení18002002 000Sportovní zařízení2 0002 0004 000Obchodní3 0002 0005 000 Vliv denního světlaTyp budovyZpůsob ovládání FDAdministrativní, sportovní zařízení,Ruční1,0Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost0,9Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost se snímáním denního světla0,8Hotely, restaurace, obchodníRuční1,0Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost0,9Nemocnice a vzdělávací zařízeníRuční1,0Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost0,9Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost se snímáním denního světla0,7Rodinné a bytové domyRuční1,0Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost0,9Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost se snímáním denního světla0,8 Pozn.: Uvedené hodnoty platí pro alespoň 60% instalovaného osvětlení řízeného uvedeným typem ovládání Vliv obsazenostiTyp budovyZpůsob ovládání FOAdministrativní a vzdělávací zařízeníRuční1,0Automatické pro ≤ 60% zapojeného příkonu0,9Restaurace, sportovní zařízení, obchodníRuční1,0HotelyRuční0,7NemocniceRuční (z části automatické ovládání)0,8Rodinné a bytové domyRuční1,0 Pozn.: Uvedené hodnoty platí pro automatické ovládání s čidlem na přítomnost zřízené alespoň jedno na vnitřní prostor a ve velkých prostorech nejméně jedno na 30 m2 3. sluneční tepelné zisky pro stanovení účinné sběrné plochy zasklených ploch se korekční činitel rámu (-), kterým je podíl průsvitné plochy a celkové plochy zaskleného prvku, uvažuje hodnotou FF = 0,3 pro vytápění a 0,2 pro chlazení. Stupeň využití tepelných zisků pro vytápění se stanoví na základě numerických referenčních hodnot a0,H a τ0,H a závisí na době, kdy je zóna budovy využívána. Stanoví se podle tabulky 8 nebo z časového obsazení. Typ budovya0,Hτ0,HTrvale vytápěné budovy více než 12 h denněMěsíční výpočetní metoda1,015Budovy vytápěné méně než 12 h denně0,870 Stupeň využití tepelných ztrát pro chlazení pro každý měsíc n a pro každou zónu budovy z závisí na referenčním číselném parametru a0,C (-) a referenční časové konstantě τ0,C (h) podle tabulky 9 nebo je stanoven z časového obsazení budovy. Typ budovya0,Cτ0,CTrvale chlazené budovy více než 12 h denněMěsíční výpočetní metoda1,015Budovy chlazené méně než 12 h denně1,015 Časová konstanta budovy v topném a chladícím režimu (h) se stanoví na základě vnitřní tepelné kapacity budovy Cm (kJ/m2K), podle tabulky 10. Vnitřní tepelná kapacita budovyCmKonstrukce lehká – měrná hmotnost do 600 kg/m3180Konstrukce střední – měrná hmotnost > 600 kg/m3324Konstrukce těžká – měrná hmotnost > 1000 kg/m3468 b) výpočet dodané energie 1. dodaná energie na vytápění stanoví se výpočtem, kde účinnost výroby energie zdrojem i je ?gen;H;c;i (-) jejíž hodnota se stanoví podle nařízení vlády č. 25/2003 Sb., a vyhlášky č.150/2001 Sb. Pokud je zdrojem energie tepelné čerpadlo, pak ?gen;H = 1. Účinnost regulace zdroje energie i ?gen;H;ctrl;i (-) se stanoví podle tabulky 11, pokud je zdrojem energie tepelné čerpadlo, pak ?gen;H;ctrl = 1. Typ regulaceηgen;H;ctrlRuční0,95Automatická0,97 COPgen;H;c;i (-) je poměr mezi tepelným výkonem a příkonem zdroje tepla na bázi tepelného čerpadla i poháněného elektrickou energií nebo plynem. Systémy bez tepelného čerpadla mají koeficient COPgen;H;c,i = 1. Hodnota poměru COPgen;H;c,i se stanoví podle tabulky 12, kde jsou uvedeny parametry při definované teplotě primárního a topného média. Tepelný zdroj - teplota primárního média (°C)Teplotní úroveň potřeby tepla θsupp < 35 °C35 °C ≤ θsupp < 45 °C 45 °C ≤ θsupp< 55 °C EHPGHPEHPGHPEHPGHPZemě (0°C) / vzduch (7°C)3,41,63,8/4,91,52,5/3,21,4Odpadní teplo (20°C)6,12,65,12,24,42,0Podzemní voda (10°C)4,72,15,31,93,51,8Povrchová voda (5°C)4,11,94,51,82,91,7 Pozn.: EHP – tepelné čerpadlo poháněné elektřinou GHP - tepelné čerpadlo poháněné plynem θsupp – je teplota topné vody dodávané z tepelného čerpadla do topného systému. 2. spotřeba tepelné energie na vytápění VZT jednotkami měrný tok vzduchu VZT jednotkou se stanoví jako součet všech hlavních měrných toků vzduchu zónami z důvodu mechanického větrání v měsíci. Korekční podíl fc;vent (-) se zavádí z důvodu ovládání na větrací jednotce, která redukuje dodávku venkovního vzduchu. Jeho hodnoty jsou stanoveny v tabulce 13. Větrací systém s instalovaným ovládánímfc;ventOvládání snižující tok vzduchu nejméně na 80% maximální kapacity0,8Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 60% maximální kapacity0,6Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 40% maximální kapacity0,4Všechny ostatní případy1 3. dodaná energie na chlazení COPgen;C;c;i (-) je poměr mezi chladícím výkonem a příkonem zdroje chladu i. Jeho hodnoty jsou stanoveny v tabulce 14. Zdroj dodávky chladuCOPgen;CKompresorové chlazení - nepřímé zpětné chlazení vodouPístový a scroll kompresor (15 – 1 500 kW)3,7Šroubový kompresor (200 – 2 000 kW)4,5Turbokompresor (500 – 8 000 kW)5,1Kompresorové chlazení - přímé zpětné chlazení vzduchemPístový a scroll kompresor (15 – 1 500 kW)2,9Šroubový kompresor (200 – 2 000 kW)3,3Přímé chlazení vzduchu v zóně - kompaktní systémy (<15 kW)Kompaktní okenní klimatizátor2,6Split systém2,7Multi-Split systém2,8Přímé chlazení vzduchu v zóně (>10 kW)VRV systém s proměnným průtokem chladiva33,5Absorpční chlazení0,7 4. spotřeba pomocné energie na vytápění a chlazení spotřeba energie na čerpací práci ve výpočtovém období n se stanoví na základě váhového činitele regulace čerpadel otopného systému fc;H (-) a váhového činitele regulace čerpadel chladícího systému fc;C (-). Jejich hodnoty jsou stanoveny v tabulce 15. Typ čerpadelfc;H, fc;CJednootáčkové1,00Tříotáčkové0,68S proměnnými otáčkami0,54 5. spotřeba pomocné energie na mechanické větrání ve výpočtovém období n se stanoví v návaznosti na váhový činitel regulace pohonu ventilátorů větracího systému fc;vent (-), jehož hodnoty se stanoví podle tabulky 16. Typ pohonu fc,ventJednootáčkový pohon1,00Tříotáčkový pohon0,68Pohon s proměnnými otáčkami0,54 Měrná spotřeba elektřiny ventilátorů event (Ws/m3) se stanoví podle tabulky 17. Ventilační systém eventPouze mechanický odtah1,2Mechanický přívod, případně v kombinaci s mechanickým odtahem, bez přívodu chladícího vzduchu2Ostatní případy3 c) spotřeba a výroba energie z kombinované výroby elektřiny a tepla účinnost výroby elektřiny při kogeneračním způsobu výroby tepelné a elektrické energie je součástí provozních údajů nebo uvedena ve jmenovitých hodnotách typových jednotek. Pokud není účinnost výroby elektřiny z KVET známa, pak se pro účely vyhlášky stanoví hodnoty účinnosti podle tabulky 18. Plynový spalovací motorNaftový spalovací motorMikroturbínaStirlingův motorPalivový článekElektrická účinnost (při jmenovitém zatížení)0,21 – 0,380,30 – 0,400,13 – 0,320,10 – 0,250,25 – 0,50Tepelná účinnost (při jmenovitém zatížení)0,45 - 0,610,50 – 0,600,52 – 0,660,61 – 0,950,35 – 0,70Celková účinnost (při jmenovitém zatížení)0,73 – 0,950,78 – 0,950,70 – 0,900,83 – 1,050,75 – 0,95 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 148/2007 Sb. (1) Technická proveditelnost alternativních systémů a jejich vzájemných kombinací závisí na velikosti a typu budovy, její lokalitě a prostorovém umístění, na charakteru užívání, technickém řešení energetických systémů budovy, velikosti a časovém průběhu spotřeby energie v budově. Technická proveditelnost je posuzována již ve fázi koncepčního návrhu stavebního řešení budovy a jejích technických zařízení. (2) Technická a ekologická proveditelnost se posuzuje zejména z těchto hledisek: a) dostupnost centrálního zásobování teplem či blokové výtopny a vzdálenost od sítí/zdroje CZT či blokové výtopny; b) možnost instalace a využití kombinované výroby elektřiny a tepla (zda je v budově či v okolí zajištěn odpovídající odběr elektřiny a tepla); c) možnost dodávek z již existujícího zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla, který by odpovídal potřebám hodnocené budovy co do potřebných dodávek tepla a elektřiny; d) zabezpečení dodávek biomasy či výroby bioplynu pro výrobu tepla (a elektřiny) po dobu životnosti instalovaných spalovacích zařízení, vhodnost jejich využití v dané lokalitě a budově; e) dostupnost zdrojů geotermální energie, možnosti pro instalaci plášťových či střešních solárních kolektorů a fotovoltaických článků f) možnosti akumulace tepla, dostupnost zdroje energie (voda, zem) pro tepelná čerpadla. (3) Ekonomická efektivnost energeticky úsporných opatření se posuzuje podle zvláštního právního předpisu4. (4) Přínosy doporučených technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních energeticky úsporných opatření jsou podkladem pro stanovení třídy energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření. (5) Doporučená technicky, ekologicky a ekonomicky efektivní opatření jsou součástí protokolu k průkazu energetické náročnosti budovy při hodnocení budov podle § 6a odst. 2 písm. b) a c) zákona. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 148/2007 Sb. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 148/2007 Sb. 1. související právní a technické předpisy, případně předpisy a normy je nahrazující v platném znění; 2. podrobnosti vypracování průkazu energetické náročnosti – základní pojmy; 3. rozsah budov pro které se hodnocení zpracovává; 4. porovnávací ukazatele pro hodnocení budovy, jejích stavebních konstrukcí a jejich styků; 5. porovnávací ukazatele technických zařízení budovy pro dosažení její nízké energetické náročnosti; 6. podmínky stanovení energetické náročnosti budovy bilančním hodnocením; 7. operativní hodnocení energetické náročnosti budovy, metodika a podmínky použitelnosti při prokazování splnění požadavků podle § 6a odst. 1 zákona č. 406/2006 Sb.; 8. výpočtové hodnoty charakterizující standardizované užívání budovy; 9. alternativní systémy vytápění a posouzení jejich využitelnosti podle § 6a odst. 4 zákona č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií; 10. opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy, jejich výběr a zdůvodnění; 11. varianty metodiky hodnocení energetické náročnosti budov podle národních technických norem zavádějících EN 15 217 do českých právních předpisů; 12. využití již provedených energetických auditů pro vypracování průkazu energetické náročnosti budovy, podmínky a rozsah využitelnosti údajů. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. 2) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a související předpisy, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin, vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a přípravu teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. 4) Vyhláška č. 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.