§ 21 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů – Sazba daně

§ 21 Sazba daně (1) Sazba daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 39 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů. (2) U investičního fondu, podílového fondu16) a penzijního fondu9a) sazba daně činí 25 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.“. 48. V § 22 odst. 1 písm. f) se na konci připojují tato slova: „přičemž se nepřihlíží k povaze smlouvy, na základě které jsou tyto činnosti provozovány,“. 49. V § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 se za slova „movitých věcí,“ vkládají tato slova: „které jsou v obchodním majetku stálé provozovny,“. 50. § 22 odst. 2 druhá věta zní: „Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci poplatníka anebo osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.“. 51. § 23 odst. 1 zní: „(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.“. 52. V § 23 odst. 2 se v poslední větě za slova „opravná položka“ vkládají tato slova: „k úplatně nabytému majetku“. 53. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.“. 54. § 23 odst. 8 zní: „(8) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace, se upraví a) u poplatníků uvedených v § 17 účtujících v soustavě podvojného účetnictví o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20) b) u poplatníků uvedených v § 2 1. pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti a do ukončení pronájmu, 2. pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4] a závazků, o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek; přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši, 3. v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou (s výjimkou uvedenou v bodu 2), o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4], o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5.“. 55. § 23 se doplňuje odstavcem 13, který zní: „(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku poplatníka majícího příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Stejně postupují poplatníci, kteří mají příjmy z pronájmu (§ 9), jedná-li se o postoupení pohledávky, kterou má pronajímatel vůči nájemci.“. 56. V § 24 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny.“. 57. V § 24 odst. 2 písm. b) bodu 3 se za slovem „předpisů,“ vypouští odkaz na poznámku č. 26). 58. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „zlikvidovaného z důvodů“ nahrazují slovy „vyřazeného v důsledku“. 59. V § 24 odst. 2 písm. f) se na konci připojuje tento text: „a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy,21)“. 60. V § 24 odst. 2 písm. ch) první věta včetně poznámky č. 26ch) zní: „zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,26h) zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. 26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 61. V § 24 odst. 2 písm. ch) třetí věta zní: „Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku.“. 62. V § 24 odst. 2 písm. i) se za slovo „rezervy“ vkládají tato slova: „a opravné položky“. 63. V § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 se na konci připojují tato slova: „na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, “. 64. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 se za slovy „zahrnutým v“ vkládá slovo „obchodním“. 65. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 se v první větě za slovo „hmoty“ vkládá odkaz na poznámku č. 5) a za druhou větu se vkládají tyto věty: „Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu.“. 66. § 24 odst. 2 písm. l) zní: „l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,“. 67. § 24 odst. 2 písm. o) zní: „o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,“. 68. § 24 odst. 2 písm. s) zní: „s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů plynoucích z jejího postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona,22a) 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle zvláštního zákona,22a)“. 69. § 24 odst. 2 písm. t) zní: „t) vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27), pozemků s výjimkou zásob a pořizovací cena nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo členem družstva, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a to jen do výše příjmů z jejich prodeje, a dále zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem po ukončení nájmu, a to jen do výše uhrazené pronajímatelem,“. 70. § 24 odst. 2 písm. y) včetně poznámky č. 26j) zní: „y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem, 1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu26i) nebo zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dlužníka, 2. který je v konkurzním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkurzního a vyrovnacího řízení, 3. který je státním podnikem v likvidaci, nestačí-li výtěžek z likvidace k uspokojení zbylé pohledávky,26j) 4. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 5. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7). Obdobně to platí pro pohledávku, je-li její odpis plně kryt použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními, 26j) § 27e hospodářského zákoníku.“. 71. V § 24 odst. 2 písm. za) se za slovo „pronájem“ připojují tato slova: „nejdéle do dvou let od uvolnění bytu“. 72. V § 24 odst. 2 se na konci písmene za) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které zní: „zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1.“. 73. V § 24 odst. 4 a) se čárka za slovy „8 let“ nahrazuje tečkou a vkládá se tato věta: „Doba nájmu se přitom počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání,“. 74. V § 24 odst. 6 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.“. 75. § 24 odst. 7 zní: „(7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.“. 76. § 24 se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.“. 77. § 25 odst. 1 písm. p) zní: „p) technické zhodnocení (§ 33),“. 78. V § 25 odst. 1 písm. r) se za slovo „písm.“ vkládají tato slova: „ch) a“. 79. V § 25 odst. 1 písm. t) se na konci připojují tato slova: „a zároveň nepodléhá spotřební dani,“. 80. V § 25 odst. 1 písm. v) se na konci připojují tato slova: „s výjimkou uvedenou v § 24,“. 81. V § 25 odst. 1 písm. w) bodu 2 se na konci třetí věty tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období.“. 82. V § 25 odst. 1 písm. x) ve druhé větě se slova „s úroky poskytovanými“ nahrazují slovy „s úroky za úvěry požadovanými“. 83. § 25 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.“. 84. V § 26 odst. 2 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“ a za slova „provozních důlních děl“ se vkládají tato slova: „a drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise kromě svážnic29)“. Za slovy „trvalých porostů“ se odkaz na poznámku č. 29) vypouští. 85. Poznámka č. 29) zní: „29) § 3 odst. 2 písm. a) a b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.“. 86. V § 26 odst. 3 písm. c) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 87. V § 26 odst. 4 se za slova „cena je vyšší než 20 000 Kč“ vkládají slova ", počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 40 000 Kč" a za slova „obchodování s nimi“ se vkládají slova „anebo vkladem společníka (člena družstva)“. 88. § 26 odst. 6 zní: „(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) a c).“. 89. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 4 se na konci připojují tato slova: „nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 7)“. 90. § 26 odst. 7 písm. b) včetně poznámky č. 29c) zní: „b) z hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) a h), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období, 29c) § 553 občanského zákoníku.“. 91. § 26 odst. 8 zní: „(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.“. 92. § 26 se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha, c) chmelnice a vinice.“. 93. V § 27 písm. a) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 94. V § 27 písm. e) se za slova „umělecká díla,30)“ vkládají tato slova: „která jsou hmotným majetkem a“. 95. V § 27 písm. j) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e)“. 96. V § 28 odst. 2 se vypouštějí slova „a nehmotný majetek“ a na konci se připojuje tato věta: „Toto ustanovení lze použít i v případě, kdy má nájemce najat soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci ve vlastnictví více vlastníků nebo spoluvlastníků.“. 97. V § 28 odst. 3 se na konci první věty tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle § 31 nebo § 32.“. 98. V § 28 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele může tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 99. § 29 odst. 1 zní: „(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny s výjimkou uvedenou v odstavci 4 i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d), b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, c) hodnota nesplacené pohledávky, zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů; přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu, e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním, cena stanovená pro účely daně dědické nebo darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d). Součástí vstupní ceny podle písmen a) až d) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku a nehmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce, nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval.“. 100. § 29 odst. 3 zní: „(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku, avšak s výjimkou technického zhodnocení a) samostatně odpisovaného nájemcem, b) provedeného na nemovité kulturní památce, c) které je součástí vstupní ceny podle odstavce 1.“. 101. § 29 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.“. 102. V § 30 odst. 2 druhá věta zní: „Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.“. 103. V § 30 odst. 6 se na konci odstavce vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.“. 104. V § 30 odst. 7 se před dosavadní větu vkládá tato věta: „U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce [§ 29 odst. 3 písm. b)] se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.“. 105. V § 30 odst. 12 písm. b) se na konci připojují tato slova: „nebo nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku,“. 106. V § 30 odst. 12 písm. g) se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno h), které zní: „h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce,23e) a to po dobu zajištění závazku převodem práva29b) k tomuto majetku.“. 107. V § 30 odst. 12 se na konci odstavce připojuje tato věta: „V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29b) a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění závazku podle písmene h).“. 108. § 33 odst. 1 zní: „(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).“. 109. V § 34 odst. 1 první věta zní: „Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.“. 110. V § 34 odst. 1 se vypouští poslední věta. 111. V § 34 odst. 2 první věta zní: „Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n.“. 112. V § 34 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno d), které zní: „d) částky stanovené v písmenech a) až c), jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančím pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až c).“. Předposlední věta odstavce 3 se vypouští. 113. V § 34 odst. 4 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání (§ 24 odst. 4).“. 114. § 34 odst. 5 písm. a) zní: „a) letadel, pokud nejsou využívány provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol,“. 115. § 34 odst. 6 zní: „(6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až c) zaniká, pokud došlo do tří let následujících po roce, kdy byly odpočet nebo jeho část uplatněny k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. d), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l).“. 116. V § 34 odst. 7 se slova „zaevidování hmotného majetku“ nahrazují slovy „ , kdy nárok na odpočet vznikl“. 117. V § 34 odst. 8 se vypouští druhá věta. 118. V § 35 odst. 1 písm. a) se číslovka „7 500“ nahrazuje číslovkou „9 000“. 119. V § 35 odst. 1 písm. b) se za částku „26 500 Kč“ vkládají slova „ , a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 o částku 32 000 Kč,“ a na konci se připojují tato slova: „a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,“. 120. V § 35 odst. 1 písm. c) se v poslední větě slova „§ 13 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 4“ a slova „§ 13 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 7 odst. 5“. 121. V § 35 odst. 3 se vypouštějí slova „, s výjimkou podílových a investičních fondů,“. 122. V § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 se za slova „zatímních listů,“ vkládají tato slova: „požitkových listů,“. 123. V § 36 odst. 2 písm. a) bodu 8 se za slovo „pojišťoven“ vkládá odkaz na poznámku č. 34b), která zní: „34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“. 124. V § 36 odst. 2 písm. a) se v předposlední větě vypouštějí slova „v peněžním plnění“. 125. V § 36 odst. 3 se na konci třetí věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou dividendového příjmu z akcie a podílového listu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů.“. 126. V § 36 odst. 3 poslední věta zní: „Pokud plynou v cizí měně úroky (úrokový příjem) z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.“. 127. V § 36 odst. 3 se za poslední větu připojuje tato věta: „U dividendového příjmu z akcie nebo podílového listu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír, nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z držby akcií jednoho emitenta nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.“. 128. V § 36 odst. 4 se za slova „akcií investičních fondů“ vkládají tato slova: „ , z požitkových listů“. 129. V § 36 se vypouští odstavec 7. 130. V § 38 odst. 1 v první větě se slova „v odstavci 2“ nahrazují slovy „v odstavcích 2 až 4“ a ve čtvrté větě se vypouštějí slova „pro příjmy ze závislé činnosti a“. 131. V § 38 odst. 2 se slova „základu daně a daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu“ nahrazují slovy „daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu“. 132. § 38 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz „devizy-prodej“ uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurz „devizy střed“ uplatněný v účetnictví.20) (4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se použije kurz „střed“ (devizy, valuty) stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.“. 133. § 38a odst. 1 včetně poznámky č. 39b) zní: „(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. 39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 134. V § 38a odst. 6 se za slova „a tento dílčí základ daně“ vkládají tato slova: „je roven nebo“. 135. V § 38a odst. 8 se vypouštějí slova „s výjimkou ustanovení odstavce 7“. 136. V § 38a odst. 10 se vypouštějí slova „odst. 1 až 6“. 137. V § 38b se vypouštějí slova „nebo nevyměří“. 138. V § 38c se na konci za slova „písm. c)“ vkládají tato slova: „a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku“. 139. V § 38d odst. 1 se vypouštějí slova „odst. 1 až 6“ a za slova „ve prospěch poplatníka,“ se vkládají tato slova: „avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), e), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4,“. 140. V § 38d odst. 3 první věta zní: „Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2.“. Ve druhé větě se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak.“. 141. V § 38d odst. 7 se za slovy „Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou“ doplňuje tečka a zbývající text se vypouští. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce.“. 142. V § 38d odst. 8 se za slova „kterému plátce“ vkládá slovo „daně“. 143. V § 38e odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „nebo bydlištěm“. 144. V § 38f odst. 5 se slovo „vyšší“ nahrazuje slovem „jiná“. 145. V § 38g odst. 2 se za slovy „(38ch odst. 4)“ čárka nahrazuje tečkou, zbytek věty se vypouští a připojují se tyto věty: „Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybíraná daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 2000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.“. 146. V § 38g se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 147. V § 38h odst. 1 písm. b) se za slova „(dále jen „pojistné“)“ vkládají slova „ , které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec,“ a slova „o snížení,“ se nahrazují slovem „snížený“. 148. § 38h odst. 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda ZálohaZe zdanitelné mzdy přesahujícíod Kčdo Kč07 00015 %7 00012 0001 050 Kč+20 %-"-7 000 Kč12 00017 0002 050 Kč+25 %-"-12 000 Kč17 00047 0003 300 Kč+32 %-"-17 000 Kč47 000a více12 900 Kč+40 %-"- 47 000 Kč“. 149. § 38h odst. 3 zní: „(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).“. 150. V § 38h odst. 10 v první větě se slova „nejpozději do pěti dnů po provedeném zúčtování mezd“ nahrazují slovy „do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy“. 151. V § 38ch odst. 1 první věta zní: „Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.“. 152. V § 38ch odst. 2 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4.“. 153. V § 38k odst. 1 se na konci druhé věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede.“. 154. V § 38k odst. 3 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a podepíše prohlášení podle odstavce 4.“. 155. V § 38k odst. 4 se za slova „Plátce daně“ vkládají tato slova: „srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a“. 156. V § 38k odst. 5 v první větě se za slova „Plátce daně“ vkládají tato slova: „ , u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4,“. 157. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“. 158. § 38k odst. 5 písm. d) zní: „d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 26 400 Kč.“. 159. § 38k odst. 6 a 7 zní: „(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce. (7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“. 160. § 38k se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.“. 161. V § 38l odst. 1 písm. c) se slovo „invalidního“ nahrazuje slovy „plného invalidního“ a slovo „invalidní“ slovy „plný invalidní“. 162. § 38l odst. 1 písm. f) bod 1 zní: „1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,“. 163. § 38l odst. 1 písm. f) bod 2 zní: „2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,“. 164. V § 38m se na konci připojuje tato věta: „Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti.“. 165. Za § 38m se vkládá nový § 38n, který zní: