§ 141 Ústava Československé republiky

Ústava Československé republiky · 150/1948 Sb. · § 141 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 141 Ústavy Československé republiky stanoví základní principy pro postavení soudců z povolání, upravuje jejich jmenování, odvolání a neslučitelnost jejich funkce s jinými placenými činnostmi.
§ 141 (1) Podmínky pro dosažení způsobilosti soudce z povolání, jakož i služební poměry soudců z povolání upravuje zákon. (2) Soudcové z povolání jsou na svá místa ustanovováni vždy trvale; proti své vůli mohou být přeloženi, sesazeni nebo dáni do výslužby jen při nové soudní organisaci po dobu stanovenou zákonem nebo na základě právoplatného kárného nálezu; do výslužby mohou být dáni také tehdy, dosáhnou-li stanoveného věku nebo služebního stáří. Podrobnosti obsahuje zákon, který též určuje, za jakých podmínek mohou být soudcové z povolání zproštění výkonu služby. (3) Soudcové z povolání nesmějí zastávat jiné funkce placené, ať stálé nebo občasné, nestanoví-li zákon výjimky.

Výklad

Stručně

Paragraf 141 Ústavy Československé republiky stanoví základní principy pro postavení soudců z povolání, upravuje jejich jmenování, odvolání a neslučitelnost jejich funkce s jinými placenými činnostmi.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.