Stručně: Paragraf 148 Ústavy Československé republiky z roku 1948 stanovuje, které druhy majetku a podniků mohou být výhradně národním majetkem.
§ 148
Nerostné bohatství a jeho těžba;
zdroje energie a energetické podniky;
doly a hutě;
přírodní léčivé zdroje;
výroba předmětů sloužících zdraví lidu;
podniky čítající aspoň 50 zaměstnanců nebo osob v nich činných, nejde-li o podniky lidových družstev;
banky a pojišťovny;
veřejná doprava železniční a pravidelná doprava silniční a letecká;
pošta, veřejný telegraf a telefon;
rozhlas, televise a film (§ 22)
mohou být jen národním majetkem.
Výklad
Stručně
Paragraf 148 Ústavy Československé republiky z roku 1948 stanovuje, které druhy majetku a podniků mohou být výhradně národním majetkem.
Co to znamená v praxi
Určité strategicky významné oblasti, jako jsou nerostné bohatství, energetika, bankovnictví a doprava, byly vyhrazeny pro národní vlastnictví.
Podniky s 50 a více zaměstnanci (s výjimkou lidových družstev) spadaly do kategorie, která mohla být pouze národním majetkem.
Tento paragraf omezoval soukromé vlastnictví v klíčových sektorech hospodářství.
Veřejné sdělovací prostředky, jako rozhlas, televize a film, byly rovněž určeny k tomu, aby byly výhradně národním majetkem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.