Stručně: Paragraf 61 Ústavy Československé republiky stanovuje, že zákon je platný až poté, co je vyhlášen předepsaným způsobem a v určených lhůtách, přičemž specifikuje i úvodní větu, kterou se zákony vyhlašují.
§ 61
(1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen, a to způsobem, jak ustanovuje zákon.
(2) Zákony se vyhlašují touto větou: „Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně.“
(3) Zákon budiž vyhlášen do osmi dnů od toho dne, kdy jej president republiky podepíše, anebo ode dne, kdy uplyne lhůta stanovená v § 58. Užije-li však president svého práva tam uvedeného, budiž zákon vyhlášen do osmi dnů poté, kdy bude opětné usnesení Národního shromáždění (§ 59) oznámeno předsedovi vlády.
Výklad
Stručně
Paragraf 61 Ústavy Československé republiky stanovuje, že zákon je platný až poté, co je vyhlášen předepsaným způsobem a v určených lhůtách, přičemž specifikuje i úvodní větu, kterou se zákony vyhlašují.
Co to znamená v praxi
Zákon, který nebyl řádně vyhlášen, není platný a nelze se jím řídit ani jej vymáhat.
Každý zákon musí být vyhlášen s přesně stanovenou úvodní větou: „Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně.“
Vyhlášení zákona musí proběhnout do osmi dnů od podpisu prezidenta republiky, nebo od uplynutí lhůty pro jeho podpis, případně do osmi dnů po oznámení opakovaného usnesení Národního shromáždění předsedovi vlády.
Na co si dát pozor
Nedodržení lhůty pro vyhlášení zákona by mohlo zpochybnit jeho platnost.
Jakákoli odchylka od předepsané úvodní věty při vyhlášení zákona by mohla být důvodem pro jeho neplatnost.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.