Stručně: Paragraf 66 Ústavy Československé republiky (150/1948) stanovuje pravomoci předsednictva Národního shromáždění v době, kdy Národní shromáždění nezasedá, a to včetně možnosti přijímat neodkladná opatření s prozatímní platností zákona.
§ 66 President republiky
(1) V době, kdy Národní shromáždění nezasedá
1. buď proto, že je jeho zasedání skončeno nebo odročeno,
2. nebo proto, že uplynulo jeho volební období,
3. nebo proto, že je rozpuštěno,
4. nebo konečně proto, že je jeho zasedání znemožněno mimořádnými událostmi,
setrvává předsednictvo Národního shromáždění ve své funkci (§ 64, odst. 2). Pro schůze předsednictva platí v této době obdobně ustanovení § 55.
(2) Předsednictvo Národního shromáždění činí v této době neodkladná opatření, i kdyby k nim bylo jinak třeba zákona. Je v této době příslušné ve všech věcech náležejících do působnosti Národního shromáždění s výjimkami uvedenými v odstavci 3 a 4.
(3) Nezasedá-li Národní shromáždění proto, že je jeho zasedání znemožněno mimořádnými událostmi (odstavec 1, č. 4), není předsednictvo Národního shromáždění oprávněno:
a) volit presidenta republiky ani jeho náměstka;
b) měnit ústavu ani ústavní zákony.
(4) Nezasedá-li Národní shromáždění z důvodů uvedených v odstavci 1, č. 1 až 3, není předsednictvo Národního shromáždění oprávněno:
a) volit presidenta republiky ani jeho náměstka;
b) měnit ústavu ani ústavní zákony;
c) rozšiřovat brannou povinnost ani trvale zatěžovat státní finance;
d) usnášet se o vypovědění války.
(5) Jde-li o opatření, ke kterému by jinak bylo třeba zákona, anebo má-li být schváleno vydání nebo úhrada mimo rozpočet, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů předsednictva. V ostatních případech stačí k usnášení přítomnost poloviny členů a souhlas nadpoloviční většiny přítomných.
(6) Neodkladná opatření, ke kterým by jinak bylo třeba zákona, jsou přípustná jen na návrh vlády. Mají prozatímní platnost zákona a musí být s poukazem na § 66 ústavy vyhlášena podle obdoby § 61. Podpisuje je president republiky, předseda Národního shromáždění, předseda vlády a aspoň polovina členů vlády. Ta opatření, kterým president republiky nebo předseda vlády odepře souhlas, nelze vyhlásit.
(7) Jakmile se Národní shromáždění opět sejde, podá mu předseda zprávu o činnosti předsednictva. Bude-li zatím zvoleno nové Národní shromáždění, podá mu tuto zprávu v ustavující schůzi předseda dřívějšího Národního shromáždění nebo některý z jeho místopředsedů, a to i když nejsou členy nově zvolené sněmovny.
(8) Opatření, která neschválí Národní shromáždění do dvou měsíců od toho dne, kdy se sejde, pozbývají další platnosti.
Kapitola třetí
Výklad
Stručně
Paragraf 66 Ústavy Československé republiky (150/1948) stanovuje pravomoci předsednictva Národního shromáždění v době, kdy Národní shromáždění nezasedá, a to včetně možnosti přijímat neodkladná opatření s prozatímní platností zákona.
Co to znamená v praxi
Předsednictvo Národního shromáždění může jednat za parlament v situacích, kdy Národní shromáždění nemůže zasedat (např. po skončení zasedání, po uplynutí volebního období, po rozpuštění nebo kvůli mimořádným událostem).
V takových případech může předsednictvo přijímat neodkladná opatření, která by jinak vyžadovala zákon, a to na návrh vlády. Tato opatření mají prozatímní platnost zákona.
Pravomoci předsednictva jsou omezeny v závislosti na důvodu, proč Národní shromáždění nezasedá; například nemůže volit prezidenta nebo měnit ústavu.
Přijatá opatření musí být schválena Národním shromážděním do dvou měsíců od jeho opětovného zasedání, jinak pozbývají platnosti.
Na co si dát pozor
Předsednictvo nemůže volit prezidenta republiky ani jeho náměstka, ani měnit ústavu či ústavní zákony, a to bez ohledu na důvod, proč Národní shromáždění nezasedá.
Pokud Národní shromáždění nezasedá z jiných důvodů než mimořádných událostí (např. po rozpuštění), předsednictvo navíc nesmí rozšiřovat brannou povinnost, trvale zatěžovat státní finance ani vypovídat válku.
Neodkladná opatření s prozatímní platností zákona musí být podepsána prezidentem republiky, předsedou Národního shromáždění, předsedou vlády a alespoň polovinou členů vlády; bez souhlasu prezidenta nebo předsedy vlády nelze opatření vyhlásit.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.