§ 15 Vyhláška o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen – Účinnost

§ 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007. Předseda: Ing. Fiřt v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Jednotková cena za roční rezervovanou kapacitu přenosové soustavy cperci v Kč/MW je stanovená regulačním vzorcem cperci=PVpei-PAPPpei-PTPpei∑k=1nRRKPS-VVNki kde i je pořadové číslo regulovaného roku, PVpei [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele přenosové soustavy pro regulovaný rok stanovená vztahem PVpei = PNpei + Opei + Zpei kde PNpei [Kč] jsou povolené náklady provozovatele přenosové soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem PNpei=PNpe0×1-Xpei×∏t=l1+i-lpMI×MIt-l+l-pMI×Nt)100 kde PNpe0 [Kč] je výchozí hodnota povolených nákladů provozovatele přenosové soustavy nezbytných k zajištění přenosových služeb stanovená analyticky Úřadem, Xpe [-] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost přenos elektřiny stanovená analyticky Úřadem, l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, pMI [-] je koeficient mzdového eskalačního faktoru pro činnost přenos elektřiny vyjadřující míru vlivu mzdového eskalačního faktoru stanovený analyticky Úřadem, MIt-1 [-] je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1, Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je však hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100, Opei [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy sloužícího k zajištění přenosových služeb pro regulovaný rok stanovené vztahem Opei=Ope0+∑t=ll+i-2ZHOpet kde Ope0 [Kč] je výchozí hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy sloužících k zajištění přenosových služeb stanovená analyticky Úřadem, ZHOpet [Kč] je roční změna hodnoty odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy v roce t; pro první regulovaný rok regulačního období je ZHOpet = 0, Zpei [Kč] je zisk provozovatele přenosové soustavy pro regulovaný rok stanovený vztahem Zpei = RABpei × MVpei kde RABpei [Kč] je hodnota regulační báze aktiv provozovatele přenosové soustavy pro regulovaný rok stanovená vztahem RABpei=RABpe0+∑t=ll+i-2ZHApet kde RABpe0 [Kč] je výchozí hodnota regulační báze aktiv provozovatele přenosové soustavy stanovená analyticky Úřadem, ZHApet [Kč] je roční změna hodnoty regulační báze aktiv provozovatele přenosové soustavy v roce t; pro první regulovaný rok regulačního období je ZHApet = 0, MVpei [%] je míra výnosnosti pro činnost přenos elektřiny pro regulovaný rok, jedná se o vážené průměrné náklady kapitálu stanovené analyticky Úřadem, PAPPpei [Kč] je část výnosů z aukcí na přeshraničních profilech přenosové sítě České republiky pro regulovaný rok, jejíž hodnotu stanoví Úřad, PTPpei [Kč] jsou výnosy z ostatních činností souvisejících s činností přenos elektřiny stanovené analyticky Úřadem, RRK(PS-VVN)ki [MW] je roční rezervovaná kapacita přenosové soustavy odběratele k pro regulovaný rok; kapacita zařízení přenosové soustavy je rezervována pro přímého odběratele z přenosové soustavy (bez exportu, bez tranzitu, bez odběru přečerpávacích vodních elektráren z přenosové soustavy v čerpadlovém provozu a bez odběru výrobců 1.a 2. kategorie, kromě samovýrobců, pro krytí spotřeby v areálu výrobny) a pro provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě; rezervovaná kapacita je pro provozovatele distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě, určena průměrem bilančních sald hodinových maxim čtyř zimních měsíců (listopad až únor) za poslední tři ukončená zimní období před regulovaným rokem na rozhraní přenosové a distribuční soustavy; pro přímý odběr z přenosové soustavy je rezervovaná kapacita určena na základě hodnot maxim odběrů z přenosové soustavy za poslední ukončené zimní období (listopad až únor) před regulovaným rokem. Jednotková cena za použití přenosové soustavy cpepzi v Kč/MWh je stanovená vztahem cpepzi=PRNpei+Kpei-2×Pi-2100×Pi-l100RPME2i kde PRNpei [Kč] jsou proměnné náklady provozovatele přenosové soustavy bez započtení korekčního faktoru pro regulovaný rok stanovené vztahem PRNpei = NCEpei × PZTpei kde NCEpei [Kč/MWh] je průměrná nákupní cena elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě pro regulovaný rok stanovená Úřadem, která zahrnuje rovněž náklady spojené s odchylkou vzniklou v souvislosti s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, PZTpei [MWh] je povolené množství ztrát v přenosové soustavě pro regulovaný rok stanovené vztahem PZTpei=kzPS×RPMEzti100 kde kzPS [%] je povolená míra ztrát v přenosové soustavě vztažená ke vstupujícímu toku elektřiny do přenosové soustavy bez systémového tranzitu stanovená Úřadem, RPMEzti [MWh] je tok elektřiny na vstupu do přenosové soustavy bez systémového tranzitu v regulovaném roce, Kpei-2 [Kč] je korekční faktor držitele licence za činnost přenos elektřiny vypočtený podle přílohy č. 9, pi-2 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2, pi-1 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1, RPME2i [MWh] je předpokládané přenesené množství elektřiny (odběr elektřiny z přenosové soustavy pro regulovaný rok, na který se vztahuje cena za použití přenosové soustavy), které se skládá z přímého odběru z přenosové soustavy (bez tranzitu, bez exportu) a odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu a odběru výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla a z bilančního salda transformace do nižších napěťových úrovní. Roční platba za rezervaci kapacity přenosové sítě odběratele k RPRK(PS-VVN)ki v Kč je vypočtena regulačním vzorcem RPRK(PS-VVN)ki = Cperci × RRK(PS-VVN)ki Jako informativní je určena výpočtová průměrná jednosložková cena za přenos elektřiny včetně korekčního faktoru cpei v Kč/MWh stanovená vztahem cpei=PVpei-PAPPpei-PTPpeiRPME1i+cpepzi kde RPME1i [MWh] je předpokládané přenesené množství elektřiny (odběr elektřiny z přenosové soustavy) pro regulovaný rok, které se skládá z přímého odběru z přenosové soustavy (bez exportu, bez odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu, bez tranzitu a bez odběru výrobců 1. a 2. kategorie, kromě samovýrobců, pro krytí spotřeby v areálu výrobny) a z bilančního salda transformace do nižších napěťových úrovní. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Cena za systémové služby cssi v Kč/MWh je stanovená regulačním vzorcem cssi=sssi+Kssi-2×pi-2100×pi-1100Kki×RMESS1i kde i je pořadové číslo regulovaného roku, sssi [Kč/MWh] je cena za systémové služby bez započtení korekčního faktoru za systémové služby pro regulovaný rok stanovená vztahem sssi=PNCpsi+PNspsi+Ospsi+Zss-PNCsapsi-PVZspsikki×RMESS1i kde PNCpsi [Kč] jsou celkové náklady na nákup podpůrných služeb pro regulovaný rok stanovené analyticky Úřadem, PNspsi [Kč] jsou povolené náklady provozovatele přenosové soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem PNspsi=PNsps0×1-Xspsi×∏t=ll+i-1pMI×MIt-1+1-pMI×Nt100 kde PNsps0 [Kč] je výchozí hodnota povolených nákladů provozovatele přenosové soustavy nezbytných k zajištění obchodu se systémovými a podpůrnými službami, Xsps [-] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost obchod se systémovými a podpůrnými službami stanovená analyticky Úřadem, l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, pMI [-] je koeficient mzdového eskalačního faktoru pro činnost obchod se systémovými a podpůrnými službami vyjadřující míru vlivu mzdového eskalačního faktoru stanovený analyticky Úřadem, MIt-1 [-] je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1, Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je však hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100, Ospsi [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku držitele licence sloužícího k zajištění systémových a podpůrných služeb pro regulovaný rok stanovené vztahem Ospsi=Osps0+∑t=1l+i-2ZHOspst kde Osps0 [Kč] je výchozí hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy sloužícího k zajištění obchodu se systémovými a podpůrnými službami stanovená analyticky Úřadem, ZHOspst [Kč] je roční změna hodnoty odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy v roce t; pro první regulovaný rok regulačního období je ZHOspst = 0, Zss [Kč] je zisk za organizování trhu s podpůrnými službami stanovený rozhodnutím Úřadu, PNCsapsi [Kč] je předpokládaný objem nákladů na podpůrné služby pro regulovaný rok hrazený za lokální spotřebu výrobců podle zvláštního právního předpisu7) stanovený vztahem PNCsapsi = ssassi × PMEsai kde ssassi [Kč/MWh] je pevná cena za systémové služby pro lokální spotřebu výrobců pro regulovaný rok stanovená Úřadem, PMEsai [MWh] je předpokládaná velikost lokální spotřeby výrobců pro regulovaný rok, PVZspsi [Kč] jsou předpokládané výnosy z vypořádání rozdílů plynoucích ze zúčtování nákladů na odchylky podle zvláštního právního předpisu7), kki [-] je koeficient korekce spotřeby podle očekávaného vývoje spotřeby pro regulovaný rok stanovený Úřadem, RMESS1i [MWh] je předpokládané množství elektřiny pro regulovaný rok dodané konečným zákazníkům v České republice bez lokální spotřeby výrobců a bez spotřeby v ostrovních provozech vykázané podle zvláštního právního předpisu8), Kssi-2 [Kč] je korekční faktor provozovatele přenosové soustavy za systémové služby pro regulovaný rok vypočtený podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, pi-2 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2, pi-1 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Pro účely regulace cen za distribuci elektřiny je distribuční soustava rozčleněna na následující části: • napěťová úroveň VVN, • napěťová úroveň VN spolu s transformací VVN / VN, • napěťová úroveň NN spolu s transformací VN / NN. Jednotková cena za roční rezervovanou kapacitu na napěťových úrovních VVN a VN Sdxerci v Kč/MW je stanovená regulačním vzorcem Sdxerci=PVUdxei×kpvxi+PVUdx+1ei×1-kpvx+1i+Kdxei-2-PTPdi-2×h×pi-2100×pi-1100RKKZxei+TMTRxi kde i je pořadové číslo regulovaného roku, PVUdxei [Kč] jehodnota povolených výnosů provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu pro regulovaný rok stanovená vztahem PVUdxei = PVdxei + Udxei kde PVdxei [Kč] jsou hodnota povolených výnosů provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok stanovená vztahem PVdxei = PNdxei + Odxei + Zdxei kde PNdxei [Kč] jsou povolené náklady provozovatele distribuční soustavy nezbytné k zajištění distribuce elektřiny na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok stanovené vztahem PNdxei=PNdxe0×1-Xdei×∏t=ll+i-1pMI×Mlt-1+1-pMI×Nt100 kde PNdxe0 [Kč] je výchozí hodnota povolených nákladů provozovatele distribuční soustavy nezbytných k zajištění distribuce elektřiny na jednotlivých napěťových úrovních stanovená analyticky Úřadem, Xde [-] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost distribuce elektřiny stanovená analyticky Úřadem, l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, pMI [-] je koeficient mzdového eskalačního faktoru pro činnost distribuce elektřiny vyjadřující míru vlivu mzdového eskalačního faktoru stanovený analyticky Úřadem, MIt-1 [-] je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1, Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je však hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100, Odxei [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy sloužícího k zajištění distribuce elektřiny na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok stanovené vztahem Odxei=Odxe0×∏t=ll+i-1Nt100 kde Odxe0 [Kč] je výchozí hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy sloužícího k zajištění distribuce elektřiny na jednotlivých napěťových úrovních stanovená analyticky Úřadem, Zdxei [Kč] je zisk provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok vypočtený podle vztahu Zdxei = RABdxei × MVdei + KIdi × h kde RABdxei [Kč] je hodnota regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy sloužících k zajištění distribuce elektřiny na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok stanovená vztahem RABdxei=RABdxe0+∑t=ll+iZHAdxet kde RABdxe0 [Kč] je výchozí hodnota regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy sloužících k zajištění distribuce elektřiny na jednotlivých napěťových úrovních stanovená analyticky Úřadem, ZHAdxet [Kč] je změna hodnoty regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních v roce t, MVdei [%] je míra výnosnosti pro činnost distribuce elektřiny pro regulovaný rok; jedná se o vážené průměrné náklady kapitálu stanovené analyticky Úřadem, KIdi [Kč] je investiční korekce provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok zohledňující rozdíl mezi plánovanou změnou hodnoty regulační báze aktiv a mezi skutečnou změnou zůstatkových hodnot provozních aktiv za účetně ukončený kalendářní rok korigovanou o rozdíl mezi účetními a Úřadem stanovenými odpisy v roce i-2, h [%] je koeficient rozdělení na napěťové úrovně stanovený analyticky Úřadem, Udxei [Kč] je faktor související s otevíráním trhu na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok, kpvxi [-] je koeficient korekce povolených výnosů x-té napěťové úrovně pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem za účelem stabilizace cen v regulačním období, přičemž pro napěťovou úroveň NN je roven jedné, PVUd(x+1)ei [Kč] je hodnota povolených výnosů za činnost distribuce elektřiny pro napěťovou úroveň o jednu vyšší než je x-tá napěťová úroveň, kromě napěťové úrovně VVN, po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu pro regulovaný rok, kpv(x+1)i [-] je koeficient korekce povolených výnosů pro o jednu napěťovou úroveň vyšší než je x-tá napěťová úroveň, kromě napěťové úrovně VVN, pro regulovaný rok, Kdxei-2 [Kč] je korekční faktor provozovatele distribuční soustavy za činnost distribuce elektřiny přiřazený k napěťové úrovni vypočtený podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, PTPdi-2 [Kč] jsou výnosy z ostatních činností spojených s činností distribuce elektřiny pro napěťovou úroveň stanovené analyticky Úřadem, pi-2 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2, pi-1 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1, RKKZxei [MW] je předpokládaná celková rezervovaná kapacita konečných zákazníků (bez exportu, bez odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu, bez tranzitu a bez odběru výrobců l.a 2. kategorie, kromě samovýrobců, pro krytí spotřeby v areálu výrobny) pro napěťovou úroveň VVN nebo VN pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem, TMTRxi [MW] jsou technická maxima transformace z napěťové úrovně VVN a VN na nižší napěťovou úroveň pro regulovaný rok, která jsou stanovená podle vztahu TMTRVVNi=RKKZVVNei×TETRVVNeiRMEKZVVNei TMTRVNi=RKKZVNei×TETRVNeiRMEKZVNei kde TETRVVNei, TETRVNei [MWh] jsou roční předpokládaná množství elektřiny transformovaná z napěťové úrovně VVN a VN na nižší napěťovou úroveň pro regulovaný rok, RMEKZVVNei, RMEKZVNei [MWh] jsou roční předpokládaná množství elektřiny odebíraná konečnými zákazníky na napěťové úrovni VVN a VN pro regulovaný rok. Jednotková cena za použití sítě na napěťových úrovních sdxepzi v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem sdxepzi=PRNdxeiRDME2xi kde PRNdxei [Kč] jsou proměnné náklady provozovatele distribuční soustavy na distribuci elektřiny pro napěťovou úroveň pro regulovaný rok stanoveny vztahem PRNdxei = NCEdei × PZTdxei kde NCEdei [Kč/MWh] je průměrná nákupní cena elektřiny pro krytí ztrát v distribuční soustavě pro regulovaný rok stanovená pro provozovatele distribuční soustavy Úřadem, která zahrnuje rovněž náklady spojené s odchylkou vzniklou v souvislosti s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, PZTdxei [MWh] je povolené množství ztrát v napěťové úrovni pro regulovaný rok stanovené vztahem PZTdxei = kzxi × PZTdei kde kzxi [-] je koeficient podílu ztrát jednotlivých napěťových úrovní na celkových ztrátách PZTdei pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem, přičemž ∑xkzxi=1,stanovených vztahem PZTdei = (kzdei × RDMEpzdi) / 100 kde kzdei [%] je povolená míra celkových ztrát v distribuční soustavě pro regulovaný rok vztažená ke vstupujícímu toku elektřiny do této distribuční soustavy stanovená vztahem kzdei=ktde+kode×1-ksode100i kde ktde [%] je povolená míra technických ztrát v distribuční soustavě pro regulační období vztažená ke vstupujícímu toku elektřiny do této distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem; výše technických ztrát v distribuční soustavě je stanovena provozovatelem distribuční soustavy v souladu se zvláštním právním předpisem9), kode [%] je povolená míra obchodních ztrát v distribuční soustavě pro regulační období vztažená ke vstupujícímu toku elektřiny do této distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem, ksode [%] je koeficient snížení povolené míry obchodních ztrát v distribuční soustavě pro regulační období stanovený analyticky Úřadem, RDMEpzdi [MWh] je předpokládané množství elektřiny pro regulovaný rok na vstupu do distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy (dodávka z výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě, dodávka z přenosové soustavy a dodávka ze sousedních distribučních soustav včetně dovozu ze zahraničí), RDME2xi [MWh] je předpokládané množství elektřiny pro regulovaný rok distribuované x-tou napěťovou úrovní; jedná se o odběry elektřiny z příslušné části distribuční soustavy, které se skládají z odběrů všech konečných zákazníků z dané napěťové úrovně (včetně odběru provozovatelů lokálních distribučních soustav), z exportu, odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu a z odběrů výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla, odběru samovýrobců do areálu výrobny a elektřiny transformované na nižší napěťovou úroveň (kromě NN). Jednotková cena za měsíční rezervovanou kapacitu na napěťových úrovních VVN a VN včetně korekčního faktoru za distribuci elektřiny smdxerci v Kč/MW je stanovena podle regulačního vzorce smdxerci=sdxerci×kzni12 kde kzni [-] je koeficient znevýhodnění roční rezervované kapacity na napěťových úrovních VVN a VN pro regulovaný rok stanovený vztahem kzni=knri+kpri100 kde knri [-] je koeficient nerovnoměrnosti určený jako podíl součtu roční a měsíční rezervace kapacity v jednotlivých měsících v roce i-2 a jedné dvanáctiny součtu celkových kapacit ve všech měsících roku i-2 rezervovaných konečnými zákazníky na napěťových úrovních VVN a VN v jednotlivých měsících v roce i-2, kpri [%] je procentní přirážka ke koeficientu nerovnoměrnosti pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem. Jako informativní je určena výpočtová průměrná jednosložková cena distribuce elektřiny pro samostatné napěťové úrovně včetně korekčního faktoru za distribuci elektřiny sdxei v Kč/MWh podle vztahu sdxei=sdxerci×RKKZxeiRMEKZxei+sdxepzi kde RMEKZxei [MWh] je předpokládané množství elektřiny odebírané konečnými zákazníky na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Dvousložková cena za distribuci elektřiny se rozděluje na část za rezervaci kapacity v Kč/MW a na část za použití napěťové úrovně v Kč/MWh. Průměrné ceny jednotkového množství elektřiny za rezervaci kapacity v Kč/MW a za použití sítě na napěťové úrovni VVN v Kč/MWh jsou stanoveny regulačními vzorci cdVVNerci=sdVVNerci+cperci×RRKPS-VVNei+∑k=l,nRRKVVNk-VVNeiRKKZVVNei+TMTRVVNei cdVVNepzi=sdVVNepzi+cpepzi×TEPS-VVNei+∑k=l,nTEVVNk-VVNeiRDME2VVNi Průměrné ceny jednotkového množství elektřiny za rezervaci kapacity v Kč/MW a za použití sítě na napěťové úrovni VN v Kč/MWh jsou stanoveny regulačními vzorci cdVNerci=sdVNerci+cdVVNerci×TMTRVVNeiRKKZVNei+TMTRVNei cdVNepzi=sdVNepzi+cdVVNepzi×TETRVVNeiRDME2VNi i je pořadové číslo regulovaného roku, SdVVNerci, SdVNerci [Kč/MW] jsou složky ceny za distribuci elektřiny za roční rezervovanou kapacitu napěťové úrovně VVN a VN pro regulovaný rok, cperci [Kč/MW] je složka ceny za přenos elektřiny za roční rezervovanou kapacitu přenosové soustavy stanovená podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, RRK(PS-VVN)ei [MW] je rezervovaná kapacita přenosové soustavy předpokládaná provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě pro regulovaný rok stanovená podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, n je počet sousedních distribučních soustav, RRK(VVNk-VVN)ei [MW] je předpokládané bilanční saldo rezervované kapacity mezi napěťovou úrovní VVN k-tého držitele licence na distribuci elektřiny a držiteli licence na distribuci elektřiny, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, RKKZVVNei, RKKZVNei [MW] je předpokládaná celková rezervovaná kapacita konečných zákazníků (bez exportu, bez odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu, bez tranzitu a bez odběru výrobců 1. a 2. kategorie, kromě samovýrobců, pro krytí spotřeby v areálu výrobny) napěťové úrovně VVN a VN pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem, TMTRVVNei, TMTRVNei [MW] jsou technická maxima transformace z napěťové úrovně VVN a VN na nižší napěťovou úroveň pro regulovaný rok stanovená podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, SdVVNepzi, SdVNepzi, SdNNepzi [Kč/MWh] jsou složky ceny za distribuci elektřiny za použití napěťových úrovní pro regulovaný rok stanovené podle přílohy č. 3, cpepzi [Kč/MWh] je složka ceny za přenos elektřiny za použití přenosové soustavy stanovená podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, TE(PS-VVN)ei, TETRVVNei, TETRVNei [MWh] jsou předpokládané toky elektřiny pro regulovaný rok mezi přenosovou soustavou a napěťovou úrovní VVN distribuční soustavy, popřípadě předpokládané toky elektřiny transformací z napěťové úrovně VVN a VN na nižší napěťovou úroveň; je uvažován tok v transformaci mezi úrovněmi (na vstupu do transformace, tedy se započtením ztrát v transformaci mezi napěťovými úrovněmi); ztráty v transformaci z přenosové soustavy na napěťovou úroveň VVN distribuční soustavy jsou započteny do ztrát přenosové soustavy, TE(VVNk-VVN)ei [MWh] je předpokládané bilanční saldo elektřiny pro regulovaný rok mezi napěťovou úrovní VVN k-tého provozovatele distribuční soustavy a ostatními provozovateli distribučních soustav, jejichž distribuční soustavy jsou připojeny k přenosové soustavě, RDME2VVNi, RDME2VNi, RDME2NNi [MWh] jsou předpokládané toky elektřiny pro regulovaný rok na výstupu z napěťové úrovně distribuční soustavy; jedná se o odběry konečných zákazníků na dané napěťové úrovni, toky do transformace elektřiny do nižších napěťových úrovní (kromě NN), bilanční saldo odběru provozovatelů lokálních distribučních soustav, kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě, export a odběry přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu a odběr výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla na dané napěťové úrovni, Průměrná cena jednotkového množství elektřiny za použití sítě na napěťové úrovni NN v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem cdNNepzi=sdNNepzi+cdVNepzi×TETRVNeiRDME2NNi Na napěťové úrovni NN jsou stanoveny dvousložkové ceny za distribuci elektřiny pro konečné zákazníky přímo z povolených výnosů a proměnných nákladů připadajících na napěťovou úroveň NN včetně části nákladů vyšších napěťových úrovní. Fixní složka ceny v Kč je vztažena k plánované roční rezervované kapacitě v A hlavního jističe před elektroměrem (technické maximum) konečných zákazníků pro regulovaný rok, proměnná složka ceny v Kč/MWh je vztažena k odebranému množství elektřiny v MWh pro regulovaný rok, přičemž může být rozdělena na cenu vysokého a nízkého tarifu. Cena vysokého tarifu platí v době blokování elektrického zařízení odběratele. Jednosložková průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny na napěťové úrovni VVN v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem cdVVNei=cdVVNerci×RKKZVVNeiRMEKZVVNei+cdVVNepzi Jednosložková průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny na napěťové úrovni VN v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem cdVNEi=cdVNerci×RKKZVneiRMEKZVNei+cdVNepzi kde RMEKZVVNei, RMEKZVNei [MWh] jsou předpokládaná roční množství elektřiny odebíraná konečnými zákazníky na napěťové úrovni VVN a VN pro regulovaný rok. Jednosložková průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny na napěťové úrovni NN v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem cdNNei=sdNNei+cdVNei-cdVNepzi×TETRVNeiRDME1NNi+cVNepzi×TETRVNeiRDME2NNi kde SdNNei [Kč/MWh] je cena za distribuci elektřiny na napěťové úrovni NN stanovená podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, RDME1NNi [MWh] jsou předpokládaná množství elektřiny pro regulovaný rok distribuovaná napěťovou úrovní VN a NN konečným zákazníkům a tok elektřiny transformací do nižší napěťové úrovně (kromě NN) bez exportu, bez odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu a bez odběru výrobců 1. a 2. kategorie, kromě samovýrobců, pro krytí spotřeby v areálu výrobny. Přetoky mezi sítěmi VVN jednotlivých provozovatelů distribučních soustav jsou hrazeny cenou za přenos elektřiny. Přetoky mezi sítěmi VN a NN jednotlivých provozovatelů distribučních soustav jsou hrazeny cenami za distribuci elektřiny provozovatele distribuční soustavy. Při stanovení ceny za distribuci elektřiny lze tyto náklady a výnosy započítat do povolených nákladů nebo výnosů provozovatele distribuční soustavy. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Průměrná cena elektřiny dodavatele poslední instance konečným zákazníkům odebírajícím elektřinu z napěťové úrovně NN cdpei v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem ccdpei = cdpnevei + cdpNNei kde i je pořadové číslo regulovaného roku, cdpnevei [Kč/MWh] je individuální nákupní cena elektřiny dodavatele poslední instance pro regulovaný rok stanovená Úřadem, cdpNNei [Kč/MWh] je průměrná cena obchodu dodavatele poslední instance s elektřinou pro konečné zákazníky na napěťové úrovni NN pro regulovaný rok stanovená vztahem cdpNNei=PNdpNNei+OdpNNeiRMEdpNNi+ZdpNNei kde PNdpNNei [Kč] jsou povolené náklady nezbytné pro výkon činnosti dodavatele poslední instance pro regulovaný rok stanovené analyticky Úřadem, OdpNNei [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku sloužícího k zajištění výkonu činnosti dodavatele poslední instance pro regulovaný rok stanovené analyticky Úřadem, RMEdpNNi [MWh] je předpokládané množství elektřiny pro regulovaný rok dodané dodavatelem poslední instance konečným zákazníkům na napěťové úrovni NN, ZdpNNei [Kč/MWh] je zisková marže pro činnost dodávky elektřiny konečným zákazníkům dodavatelem poslední instance pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem. Produkty dodavatele poslední instance jsou stanoveny tak, aby byl dodržen vztah ∑ ( Wdpni × cdpni ) ≤ cdpei kde Wdpni [-] je váhový podíl produktu n vyjádřený podílem množství elektřiny dodané za produkt n a celkového množství dodané elektřiny, cdpni [Kč/MWh] je navrhovaná výše produktu n, cdpei [Kč/MWh] je průměrná cena elektřiny dodavatele poslední instance pro regulovaný rok. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Cena na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných energetických zdrojů cvozki v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem cvozki=∑j=1nVCNvozij+VCNvkij+VCNvdzij+Kvcni×pi-2100×pi-1100RMESi kde i je pořadové číslo regulovaného roku, n je počet provozovatelů regionálních distribučních soustav a provozovatel přenosové soustavy, j je pořadové číslo provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, VCNvozij [Kč] jsou předpokládané celkové vícenáklady j-tého provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovené vztahem VCNvozij=∑s=1mcmvozis-cneveij×PMEozijs+∑s=1mcdvozis×PMEdozijs kde m je počet druhů obnovitelných zdrojů, cmvozis [Kč/MWh] je celostátně jednotná výkupní cena elektřiny z s-tého druhu obnovitelného zdroje pro regulovaný rok stanovená Úřadem, cneveij [Kč/MWh] je individuální nákupní cena elektřiny v j-té distribuční soustavě nebo přenosové soustavě pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem pro jednotlivé provozovatele distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavy, PMEozijs [MWh] je předpokládané množství elektřiny vykoupené z s-tého druhu obnovitelného zdroje j-tým provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy pro regulovaný rok stanovené Úřadem, cdvozis [Kč/MWh] je celostátně jednotný zelený bonus uplatněný za elektřinu dodanou z s-tého druhu obnovitelného zdroje hrazený provozovatelem regionální distribuční soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy pro regulovaný rok stanovený Úřadem, PMEdozijs [MWh] je předpokládané množství elektřiny vyrobené z s-tého druhu obnovitelného zdroje, na které jsou uplatněny zelené bonusy, pro regulovaný rok stanovené Úřadem, VCNvkij [Kč] jsou předpokládané celkové vícenáklady j-tého provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy spojené s podporou výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla pro regulovaný rok stanovené vztahem VCNvkij=∑r=1ucpKir×PMEKir kde u je počet kategorií kombinované výroby elektřiny a tepla, cpKir [Kč/MWh] jsou pevné ceny příspěvků k ceně elektřiny za každou MWh elektřiny vyrobené v r-té kategorii kombinované výroby elektřiny a tepla pro regulovaný rok stanovené Úřadem, PMEKir [MWh] je předpokládané množství elektřiny vyrobené z r-té kategorie kombinované výroby elektřiny a tepla pro regulovaný rok stanovené Úřadem, VCNvdzij [Kč] jsou předpokládané celkové vícenáklady j-tého provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy spojené s podporou výroby elektřiny z druhotných energetických zdrojů pro regulovaný rok stanovené vztahem VCNvdzij=∑q=1vcpDiq×PMEDiq kde v je počet kategorií druhotných energetických zdrojů, cpDiq [Kč/MWh] jsou pevné ceny příspěvků k ceně elektřiny za každou MWh elektřiny vyrobené v q-té kategorii druhotného energetického zdroje pro regulovaný rok stanovené Úřadem, PMEDiq [MW] je předpokládané množství elektřiny vyrobené z q-té kategorie druhotného energetického zdroje pro regulovaný rok stanovené Úřadem, Kvcni [Kč] je korekční faktor držitele licence spojený s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných energetických zdrojů stanovený vztahem Kvcni=KvPSi-2+∑j=1nKvcni-2j kde KvPSi-2 [Kč] je korekční faktor provozovatele přenosové soustavy spojený s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných energetických zdrojů vypočtený podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, Kveni-2j [Kč] je korekční faktor provozovatele regionální distribuční soustavy spojený s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných energetických zdrojů j-tého vypočtený podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, pi-2 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2, pi-1 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1, RMESi [MWh] je předpokládané množství elektřiny pro regulovaný rok dodané konečným zákazníkům v České republice včetně odběru samovýrobců, ostatní spotřeby provozovatelů distribučních soustav a lokální spotřeby výrobců. Platba pro vyrovnání vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy PLvozkij v Kč je stanovena vztahem PLvozkij = Zvozkij - (VCNvozij + VCNvkij + VCNvdzij) kde Zvozkij [Kč] jsou předpokládané platby konečných zákazníků, odběru samovýrobců, ostatní spotřeby provozovatelů distribučních soustav a lokální spotřeby výrobců j-tému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové sítě prostřednictvím ceny na krytí vícenákladů včetně korekčního faktoru pro regulovaný rok stanovené vztahem Zvozkij = cvozki x RMESij kde RMESij [MWh] je předpokládané množství elektřiny pro regulovaný rok dodané konečným zákazníkům, odběru samovýrobců, ostatní spotřeby provozovatelů distribučních soustav a lokální spotřeby výrobců j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy. Platby PLvozkij jsou s ohledem na znaménko vyrovnány přímo mezi jednotlivými provozovateli regionálních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy v celkové výši stanovené Úřadem a rozdělené úměrně absolutním hodnotám PLvozkij jednotlivých provozovatelů regionálních distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavy. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Cena za vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek operátorem trhu s elektřinou czoi v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem czoi=czo0×1-Xzoi×∏t=1l+i-1Nt100+kzoi kde i je pořadové číslo regulovaného roku, czo0 [Kč/MWh] je výchozí cena za vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek stanovená vztahem czo0=PVzo0SMEl kde PVzo0 [Kč] je výchozí hodnota povolených výnosů stanovená analyticky Úřadem tak, aby v průběhu regulačního období byly pokryty všechny nezbytné náklady související s organizováním krátkodobého trhu s elektřinou, vyhodnocováním, zúčtováním a vypořádáním odchylek a další nezbytné náklady související s rozvojem informačních technologií nutných pro zajištění fungování trhu s elektřinou v České republice včetně přiměřeného zisku podle zvláštního právního předpisu10), SME1 [MWh] je předpokládané množství elektřiny dodané všem konečným zákazníkům v České republice v roce 1 včetně ostatní spotřeby provozovatele distribuční soustavy, exportu z distribuční soustavy do ostrovů v zahraničí a lokální spotřeby výrobců, Xzo [-] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost operátora trhu s elektřinou stanovená analyticky Úřadem, l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je však hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100, kzoi [Kč/MWh] je složka ceny pro regulovaný rok respektující změnu nákladů operátora trhu s elektřinou v důsledku změny rozsahu regulované činnosti operátora trhu s elektřinou v průběhu regulačního období. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Kompenzace příspěvků pro decentrální výrobu jednotná pro všechny napěťové úrovně cdDSi v Kč/MWh je určena vztahem cdDSi=∑xPLdDSxi+KdDSi-2×pi-2100×pi-1100RMESi kde i je pořadové číslo regulovaného roku, PLdDSxi [Kč/rok] je předpokládaný roční objem příspěvků uhrazených na napěťových úrovních VN a NN provozovatelem distribuční soustavy výrobcům stanovený vztahem PLdDSxi = cdxdvi × PMEdDSxvi kde x je napěťová úroveň VN nebo NN, cdxdvi [Kč/MWh] je výše příspěvků pro decentrální výrobu vyvedenou do napěťových úrovní VN nebo NN ro regulovaný rok stanovená Úřadem, PMEdDSxvi [MWh] je celkové předpokládané množství decentrální výroby vyvedené do napěťových úrovní VN nebo NN provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok, KdDSi-2 [Kč] je korekční faktor spojený s krytím decentrální výroby provozovatele regionální distribuční soustavy vypočtený podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, pi-2 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2, pi-1 [%] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1, RMESi [MWh] je předpokládané množství elektřiny pro regulovaný rok dodané na všech napěťových úrovních konečným zákazníkům včetně exportu z distribuční soustavy, odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu připojených do distribuční soustavy, provozovatelům lokálních distribučních soustav a odběru výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. A) Korekční faktor za přenos elektřiny (1) V rámci činnosti přenos elektřiny jsou korigovány náklady na nákup ztrát se zohledněním vlivu rozdílu mezi skutečnou cenou silové elektřiny a cenou plánovanou a výnosy z plateb za přenos elektřiny. (2) Z hodnot povolené míry celkových ztrát v přenosové soustavě podle § 3 odst. 4 písm. j), horní a dolní meze povoleného rámce rozptylu míry ztrát pro činnost přenos elektřiny podle § 3 odst. 2 písm. f) a skutečného množství elektřiny dodaného na vstupu do přenosové soustavy včetně smluvního tranzitu v roce i-2 je stanoveno povolené množství ztrát a jeho horní a dolní mez. (3) Kontrolní ztráty se rovnají velikosti skutečně naměřených ztrát v přenosové soustavě, pokud se skutečně naměřené ztráty nachází uvnitř pásma daného horní a dolní mezí povoleného množství ztrát. Pokud se skutečně naměřené ztráty nachází vně tohoto pásma, rovnají se kontrolní ztráty příslušné bližší mezi povoleného množství ztrát stanovené podle odstavce 2. (4) Kontrolní výnosy jsou dány součinem povoleného množství ztrát a nákupní ceny silové elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě stanovené Úřadem pro rok i-2, ke kterému je přičten výsledný korekční faktor za rok i-4. (5) Nákladový korekční faktor za přenos elektřiny je dán rozdílem skutečně vynaložených nákladů na ztráty v přenosové soustavě a povolených nákladů na ztráty stanovených součinem skutečné průměrné ceny elektřiny pro nákup ztrát v přenosové soustavě v roce i-2 a rozdílu skutečných a kontrolních ztrát. (6) Cenový korekční faktor za přenos elektřiny je dán součinem povoleného množství ztrát a rozdílu skutečné nákupní ceny elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě a nákupní ceny elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě stanovené Úřadem pro rok i-2 podle § 3 odst. 4 písm. i), sníženým o procentní část podle § 3 odst. 2 písm. e) příslušející držiteli licence na přenos elektřiny. (7) Výnosový korekční faktor za přenos elektřiny je dán rozdílem kontrolních výnosů a skutečných výnosů v roce i-2. (8) Celkový korekční faktor za přenos elektřiny je dán součtem nákladového, cenového a výnosového korekčního faktoru. (9) Korekční faktor za přenos elektřiny podle odstavce 8 je přičítán k proměnným nákladům povoleným na nákup elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě pro regulovaný rok se zohledněním časové hodnoty peněz. B) Korekční faktor za systémové služby (1) Korekční faktor pro činnost poskytování systémových služeb je stanoven jako rozdíl celkových skutečných nákladů a skutečných výnosů za systémové služby v roce i-2. Celkové skutečné náklady jsou stanoveny jako součet a) skutečných nákladů na nákup podpůrných služeb, b) rozdílu skutečných nákladů a výnosů na regulační energie včetně zahraniční výpomoci, c) rozdílu předpokládaných a skutečných výnosů z vypořádání rozdílů plynoucích ze zúčtování nákladů na odchylky, d) Úřadem povolených výnosů za organizování obchodu s podpůrnými a systémovými službami, e) Úřadem povoleného zisku v roce i-2, f) korekčního faktoru uplatněného v roce i-2. (2) Korekční faktor je přičítán k povoleným nákladům na podpůrné služby stanoveným Úřadem pro regulovaný rok se zohledněním časové hodnoty peněz. C) Korekční faktor za distribuci elektřiny (1) V rámci činnosti distribuce elektřiny jsou korigovány tržby za rezervaci kapacity. (2) Pro činnost distribuce elektřiny jsou stanoveny výpočtové výnosy na jednotlivých napěťových úrovních a celkové výpočtové výnosy v součtu za všechny napěťové úrovně v roce i-2. Výpočtové výnosy jsou stanoveny pomocí uplatněných cen za rezervovanou kapacitu a skutečných hodnot rezervovaných kapacit konečných zákazníků na napěťových úrovních VVN a VN a z tržeb za činnost distribuce elektřiny na napěťové úrovni NN vypočtených pomocí skutečných hodnot příslušných technických jednotek z tarifní statistiky přepočtené na roční spotřebu vykázanou pro rok i-2 podle zvláštního právního předpisu8) a cen za distribuci elektřiny na napěťové úrovni NN stanovených Úřadem pro rok i-2, od kterých jsou odečteny tržby stanovené z ceny za použití distribuční soustavy včetně příspěvku na decentrální výrobu a ceny za zprostředkování plateb na napěťové úrovni NN a ze skutečných hodnot odběrů konečných zákazníků na napěťové úrovni NN. Při stanovení výpočtových výnosů jednotlivých napěťových úrovní pro rok i-2 jsou zohledněny toky elektřiny transformacemi mezi napěťovými úrovněmi. (3) Z výpočtových výnosů na jednotlivých napěťových úrovních stanovených podle odstavce 2 jsou vypočteny kontrolní výnosy tak, že jsou od výpočtových výnosů na napěťové úrovni VVN odečteny platby za rezervaci kapacity přenosové soustavy a platby za rezervaci kapacity sousedních distribučních soustav na napěťové úrovni VVN a od výpočtových výnosů na všech napěťových úrovních jsou odečteny korekční faktory za distribuci elektřiny napěťových úrovní za rok i-4. (4) Celkové kontrolní výnosy za všechny napěťové úrovně jsou dány součtem kontrolních výnosů na jednotlivých napěťových úrovních. (5) Z hodnoty povoleného rámce rozptylu povolených výnosů pro činnost distribuce elektřiny podle § 3 odst. 4 písm. g) a hodnoty povolených výnosů pro činnost distribuce elektřiny v roce i-2 je stanovena horní a dolní mez povolených výnosů. (6) Pokud je hodnota celkových kontrolních výnosů menší než dolní mez povolených výnosů, je převeden rozdíl celkových kontrolních výnosů a dolní meze povolených výnosů na kladný korekční faktor za distribuci elektřiny. (7) Pokud je hodnota celkových kontrolních výnosů větší než horní mez povolených výnosů, je převeden rozdíl celkových kontrolních výnosů a horní meze povolených výnosů na záporný korekční faktor za distribuci elektřiny. (8) Korekční faktor za distribuci elektřiny podle odstavců 6 a 7 je rozdělen v poměru velikosti rozdílu povolených výnosů jednotlivých napěťových úrovní stanovených Úřadem pro rok i-2 a kontrolních výnosů jednotlivých napěťových úrovní podle odstavce 2 a přičten k povoleným výnosům napěťových úrovní pro regulovaný rok. D) Korekční faktor související s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů (1) Skutečné vícenáklady provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných energetických zdrojů v roce i-2 jsou stanoveny ze skutečných nákladů vynaložených na podporu elektřiny uplatněním minimálních výkupních cen, zelených bonusů a pevných cen stanovených Úřadem pro rok i-2, po odečtení nákladů daných součinem skutečného množství vykoupené elektřiny z obnovitelných zdrojů a průměrných individuálních cen silové elektřiny stanovených Úřadem pro rok i-2 pro provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy. (2) Skutečné výnosy provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů jsou dány součinem ceny na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů stanovené Úřadem pro rok i-2 a skutečných hodnot odběrů konečných zákazníků, samovýrobců, ostatní spotřeby provozovatele regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy a lokální spotřeby výrobců v roce i-2. (3) Korekční faktor spojený s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy je stanoven jako rozdíl mezi skutečnými vícenáklady podle odstavce 1 se zahrnutím platby pro vyrovnání vícenákladů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy stanovené pro rok i-2 a korekčního faktoru za rok i-4 a skutečnými výnosy j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 2. Korekční faktor je přičítán k plánovaným vícenákladům provozovatele regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy spojeným s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů pro regulovaný rok se zohledněním časové hodnoty peněz. (1) Skutečné náklady provozovatele regionální distribuční soustavy spojené s hrazením příspěvku pro decentrální výrobu jsou stanoveny z ceny těchto příspěvků a ze skutečných hodnot dodávky elektřiny z decentrální výroby v roce i-2, ke kterým je přičten korekční faktor pro rok i-4. (2) Skutečné výnosy provozovatele regionální distribuční soustavy spojené s decentrální výrobou jsou stanoveny součinem kompenzace příspěvků pro decentrální výrobu dosažené v roce i-2 a skutečných hodnot odběrů konečných zákazníků včetně exportu z distribuční soustavy, odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu připojených do distribuční soustavy, provozovatelů lokálních distribučních soustav a odběru výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla v roce i-2. (3) Korekční faktor spojený s krytím decentrální výroby provozovatele regionální distribuční soustavy je stanoven jako rozdíl mezi skutečnými náklady podle odstavce 1 a skutečnými výnosy podle odstavce 2. Korekční faktor je po zohlednění časové hodnoty peněz přičítán k nákladům provozovatele regionální distribuční soustavy při výpočtu kompenzace příspěvků pro decentrální výrobu pro regulovaný rok. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých korunách, - MW a MWh na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Povolené celkové tržby PTpi v Kč provozovatele přepravní soustavy jsou stanoveny vztahem PTpi = PVUpi + NCPpi × (PZTpi + FGpi) + SDpi + CBKpi + Kpi kde i je pořadové číslo regulovaného roku, PVUpi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu stanovena vztahem PVUpi = PVpi +Upi kde PVpi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok stanovena vztahem PVpi = PNpi + Opi + Zpi kde PNpi [Kč] jsou povolené náklady provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem PNpi=PNp0×100-Xp100i×∏t=1l+i-1pMIp×MIt-1+1-pMIp×Nt100 kde PNp0 [Kč] je výchozí hodnota povolených nákladů provozovatele přepravní soustavy zahrnující náklady na přepravu stanovená analyticky Úřadem, Xp [%] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost přeprava plynu stanovená analyticky Úřadem, l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, pMIp [-] je koeficient mzdového eskalačního faktoru vyjadřující míru vlivu mzdového eskalačního faktoru pro činnost přeprava plynu stanovený analyticky Úřadem, MIt-1 [-] je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1, Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100, Opi [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu pro regulovaný rok stanovené vztahem Opi=Op0+∑t=ll+i-2ZHOpt kde Op0 [Kč] je výchozí úroveň odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu stanovená analyticky Úřadem, ZHOpt [Kč] je roční změna hodnoty odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu v roce t; pro první regulovaný rok je ZHOpt = 0, Zpi [Kč] je zisk provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu pro regulovaný rok stanovený vztahem Zpi=RABpi×MVpi100 kde RABpi [Kč] je hodnota regulační báze aktiv provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu pro regulovaný rok stanovená vztahem RABpi=RABp0+∑t=ll+i-2ZHApt kde RABp0 [Kč] je výchozí hodnota regulační báze aktiv provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu zahrnující aktiva na přepravu stanovená analyticky Úřadem, ZHApt [Kč] je změna regulační báze aktiv na přepravu v roce t; pro první regulovaný rok regulačního období je ZHApt = 0, MVpi [%] je míra výnosnosti pro činnost přeprava plynu pro regulovaný rok, jedná se o vážené průměrné náklady kapitálu stanovené analyticky Úřadem, Upi [Kč] je faktor související s otevíráním trhu pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem, NCPpi [Kč/MWh] je povolená nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě pro regulovaný rok, která je určená podle ceny platné v měsíci červenci roku i-1, přičemž ztrátami v přepravní soustavě se rozumí úbytek objemu plynu vyjádřeného v energetické jednotce, ke kterému dochází netěsnostmi technologických zařízeních přepravní soustavy, při opravách a čištění, PZTpi [MWh] je povolené množství ztrát v přepravní soustavě pro regulovaný rok stanovené vztahem PZTpi=∑t=l+i-4l+i-2SMZpt3 kde SMZpt [MWh] je skutečné množství ztrát v přepravní soustavě v roce t, FGpi [MWh] je povolené množství energie plynu pro pohon kompresních stanic přepravní soustavy pro regulovaný rok, které je stanovené na základě skutečného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic přepravní soustavy v roce i-2, SDpi [Kč] je plánovaná spotřební daň pro regulovaný rok za množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě, CBKpi [Kč] jsou plánované náklady na službu poskytování flexibility obchodníkem s plynem nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu, se kterým má provozovatel přepravní soustavy uzavřenou smlouvu na poskytování flexibility pro regulovaný rok, Kpi [Kč] je korekční faktor provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok stanovený podle přílohy č. 12. A) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve vstupním domácím bodě cdeni v Kč/tis. m3 je stanovena analyticky Úřadem. B) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve výstupním bodě virtuálního zásobníku plynu czexi v Kč/tis. m3 je stanovena analyticky Úřadem. C) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve výstupním hraničním bodě chexi v Kč/tis. m3 je stanovena analyticky Úřadem. D) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve vstupním hraničním bodě cheni v Kč/tis. m3 je stanovena regulačním vzorcem cheni=UPTpi×ei100×PDKheni kde UPTpi [Kč] jsou upravené povolené celkové tržby pro regulovaný rok stanovené vztahem UPTpi = PTpi - (cdeni × PDKdeni) – VOBpi kde PDKdeni [tis. m3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve vstupních domácích bodech pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem, VOBpi [Kč] jsou plánované tržby provozovatele přepravní soustavy za odchylky nad povolenou toleranci a plánované tržby za vyvažovací plyn po odečtení nákladů na jeho pořízení pro regulovaný rok, ei [%] je koeficient rozdělení upravených povolených celkových tržeb provozovatele přepravní soustavy připadající na vstupní hraniční body pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem, PDKheni [tis. m3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve vstupních hraničních bodech pro přepravu pro regulovaný rok. E) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve vstupním bodě do virtuálního zásobníku plynu czeni v Kč/tis. m3 je stanovena regulačním vzorcem czeni=UPTpi×fi100×PDKzeni kde fi [%] je koeficient rozdělení upravených povolených celkových tržeb provozovatele přepravní soustavy připadající na vstup do přepravní soustavy z virtuálního zásobníku plynu pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem, PDKzeni [tis. m3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve vstupním bodě do virtuálního zásobníku plynu pro regulovaný rok. F) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve výstupních domácích bodech cdexi v Kč/tis. m3 je stanovena regulačním vzorcem cdexi=UPTpi×100-fi-ei100×PDKdexi kde PDKdexi [tis. m3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve výstupních domácích bodech pro regulovaný rok. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých tisících, - v tis. m3 v celých hodnotách, - MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst, - Kč/MWh na dvě desetinná místa, - Kč/tis. m3 na dvě desetinná místa a na jednu platnou číslici. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Průměrná cena za distribuci plynu sdpi v v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem sdpi=PVUdi+NZdi+PNDdi+KdiRMDPdi kde i je pořadové číslo regulovaného roku, PVUdi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele distribuční soustavy po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu pro regulovaný rok stanovená vztahem PVUdi = PVdi + Udi kde PVdi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovená vztahem PVdi = PNdi + Odi + Zdi kde PNdi [Kč] jsou povolené náklady provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem PNdi=PNd0×100-Xd100i×1+p×rdi-1∏t=ll+i-1pMId×MIt-1+1-pMId×Nt100 kde PNd0 [Kč] je výchozí úroveň povolených nákladů provozovatele distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem, Xd [%] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost distribuce plynu stanovená analyticky Úřadem, p [-] je koeficient faktoru odběrných míst zohledňující míru vlivu faktoru odběrných míst stanovený analyticky Úřadem, rdi [-] je faktor odběrných míst pro regulovaný rok zohledňující změnu počtu odběrných míst stanovený vztahem rdi=PZdiPZd0 kde PZdi [-] je plánovaný počet odběrných míst, jimž poskytuje provozovatel distribuční soustavy distribuci plynu pro regulovaný rok, PZd0 [-] je plánovaný počet odběrných míst provozovatele distribuční soustavy v roce 1, l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, pMId [-] je koeficient mzdového eskalačního faktoru vyjadřující míru vlivu mzdového eskalačního faktoru pro činnost distribuce plynu stanovený analyticky Úřadem, MIt-1 [-] je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1, Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100, Odi [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem Odi=Od0×1+p×rdi-1×∏t=ll+i-1Nt100 kde Od0 [Kč] je výchozí hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem, Zdi [Kč] je zisk provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovený vztahem Zdi=RABdi×MVdi100+KIdi kde RABdi [Kč] je hodnota regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovená vztahem RABdi=RABd0+∑t=ll+1ZHAdt kde RABd0 [Kč] je výchozí hodnota regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem, ZHAdt [Kč] je změna regulační báze aktiv v roce t, MVdi [%] je míra výnosnosti pro činnost distribuce plynu pro regulovaný rok, jedná se o vážené průměrné náklady kapitálu stanovené analyticky Úřadem, KIdi [Kč] je investiční korekce provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok zohledňující rozdíl mezi plánovanou změnou hodnoty regulační báze aktiv a mezi skutečnou změnou zůstatkových hodnot provozních aktiv za účetně ukončený kalendářní rok korigovanou o rozdíl mezi účetními a Úřadem stanovenými odpisy v roce i-2, Udi [Kč] je faktor související s otevíráním trhu pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem, NZdi [Kč] jsou náklady na krytí povolených ztrát v distribuční soustavě pro regulovaný rok stanovené vztahem NZdi = NCPdi × PZTdi kde NCPdi [Kč/MWh] je plánovaná průměrná nákupní cena dodávky plynu pro krytí povolených ztrát v distribuční soustavě, která nezahrnuje cenu za distribuci plynu, pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem, přičemž ztrátami v distribuční soustavě se rozumí rozdíl mezi množstvím energie plynu na vstupu do distribuční soustavy a množstvím energie plynu na výstupu z distribuční soustavy snížený o vlastní spotřebu provozovatele distribuční soustavy, PZTdi [MWh] je povolené množství ztrát v distribuční síti pro regulovaný rok stanovené vztahem PZTdi=kzdi100-kzdi×RMDPdi+VSdi kde kzdi [%] je povolená míra ztrát v distribuční soustavě pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem, RMDPdi [MWh] je plánované množství energie plynu distribuované příslušným držitelem licence pro regulovaný rok zahrnující celkové množství energie plynu distribuované do odběrných míst konečných zákazníků, předávacích míst souběžných držitelů licence na distribuci plynu a licence na obchod s plynem, do předávacích míst jiných provozovatelů regionálních distribučních soustav, do předávacích míst přeshraničních plynovodů a množství energie plynu vstupující do soustavy z výroben plynu a předávacích míst přeshraničních plynovodů obchodovaného na virtuálním prodejním bodě, VSdi [MWh] je plánované množství energie plynu pro vlastní spotřebu distribuční soustavy pro regulovaný rok, PNDdi [Kč] jsou plánované náklady na nákup distribuce pro regulovaný rok od jiných provozovatelů distribučních soustav stanovené jako parametr pro výpočet průměrné ceny za distribuci plynu na základě objemu nakupovaných distribučních služeb v předchozích letech, Kdi [Kč] je korekční faktor provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok vypočtený podle přílohy č. 12.; korekční faktor je použit pouze v případě, že jeho hodnota překročí povolený rámec rozptylu povolených výnosů pro činnost distribuce plynu; Úřad na základě žádosti provozovatele distribuční soustavy může uplatnění korekčního faktoru rozložit do více než jednoho regulovaného roku s uplatněním principu časové hodnoty peněz. V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých tisících, - MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - procentní míra na pět desetinných míst, - Kč/MWh na dvě desetinná místa. Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Korekční faktor Kpi v Kč je stanoven vztahem Kpi=PTpi-2-Tpi-2+Kzi-2 Kfi-2+Ksi-2+Kui-2×pi-2100×pi-1100 kde i je pořadové číslo regulovaného roku, PTpi-2 [Kč] jsou povolené celkové tržby držitele licence za rok i-2, Tpi-2 [Kč] jsou skutečné tržby za přepravu plynu v roce i-2 po zahrnutí skutečných tržeb provozovatele přepravní soustavy za odchylky nad povolenou toleranci v roce i-2 a skutečných tržeb za vyvažovací plyn po odečtení nákladů na jeho pořízení v roce i-2, Kzi-2 [Kč] je korekce nákladů na pořízení plynu pro krytí ztrát v přepravní soustavě za rok i-2 stanovená vztahem Kzi-2 = (NCPspi-2 × PZTspi-2) – (NCPpi-2 × PZTpi-2) kde NCPspi-2 [Kč/MWh] je skutečná nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění skutečného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě v roce i-2, PZTspi-2 [MWh] je skutečné množství ztrát v přepravní soustavě v roce i-2, NCPpi-2 [Kč/MWh] je plánovaná nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění plánovaného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě použitá pro výpočet cen v roce i-2, PZTpi-2 [MWh] je povolené množství ztrát v přepravní soustavě použité pro výpočet v roce i-2, Kfi-2 [Kč] je korekce nákladů na pořízení plynu pro pohon kompresních stanic za rok i-2 stanovená vztahem Kfi-2 = (NCPspi-2 × FGspi-2) – (NCPpi-2 × FGpi-2) kde FGspi-2 [MWh] je skutečné množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v roce i-2, FGpi-2 [MWh] je plánované množství energie plynu pro pohon kompresních stanic, které bylo použito pro výpočet cen pro rok i-2, Ksi-2 [Kč] je korekce spotřební daně za rok i-2 stanovená vztahem Ksi-2 = SDspi-2 – SDpi-2 kde SDspi-2 [Kč] je skutečná spotřební daň za množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě v roce i-2, SDpi-2 [Kč] je plánovaná spotřební daň za množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě, která byla použita pro výpočet cen pro rok i-2, Kui-2 [Kč] je korekce nákladů na nákup služby poskytování flexibility za rok i-2 stanovená vztahem Kui-2 = CBKspi-2 – CBKpi-2 kde CBKspi-2 [Kč] jsou skutečné náklady na nákup služby poskytování flexibility obchodníkem s plynem nebo provozovatelem podzemního zásobníku s plynem, se kterým má provozovatel přepravní soustavy uzavřenou smlouvu na poskytování flexibility, pro rok i-2, CBKpi-2 [Kč] jsou plánované náklady na nákup služby poskytování flexibility, které byly použity pro výpočet cen pro rok i-2, pi-2 [-] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2, pi-1 [-] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1. Korekční faktor za činnost distribuce plynu Kdi v Kč je stanoven vztahem Kdi=PVUdi-2+Kdi-2+NCPsdi-2×PZTsdi-2+NDsdi-2-CTi-2×pi-2100×pi-1100 kde PVUdi-2 [Kč] je hodnota povolených výnosů v roce i-2 po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu, Kdi-2 [Kč] je celkový korekční faktor za činnost distribuce plynu pro rok i-2, NCPsdi-2 [Kč/MWh] je skutečná průměrná nákupní cena dodávky plynu pro krytí povolených ztrát v distribuční soustavě, která nezahrnuje cenu za distribuci plynu, v roce i-2, PZTsdi-2 [MWh] je skutečné povolené množství ztrát v distribuční soustavě pro rok i-2 stanovené vztahem PZTsdi-2=kzdi-2100-kzdi-2×SMDPdi-2+VSsdi-2 kde kzdi-2 [%] je povolená míra ztrát v distribuční soustavě použitá pro výpočet ceny pro rok i-2, SMDPdi-2 [MWh] je skutečné množství energie distribuovaného plynu provozovatelem distribuční soustavy za rok i-2 zahrnující celkové množství energie plynu distribuované do odběrných míst konečných zákazníků, předávacích míst souběžných držitelů licence na distribuci plynu a licence na obchod s plynem, do předávacích míst jiných regionálních distribučních soustav, do předávacích míst přeshraničních plynovodů a množství energie plynu vstupujícím do soustavy z výroben plynu a předávacích míst přeshraničních plynovodů obchodovaného na virtuálním prodejním bodě, VSsdi-2 [MWh] je skutečné množství energie plynu pro vlastní spotřebu distribuční soustavy v regulovaném roce i-2, NDsdi-2 [Kč] jsou skutečné náklady na nákup distribučních služeb od jiných držitelů licence na distribuci plynu v roce i-2, CTi-2 [Kč] jsou celkové tržby za činnost distribuce plynu v roce i-2 vykázané podle zvláštního právního předpisu8). V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování. Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení - Kč v celých tisících, - MWh na dvě desetinná místa, - procenta na tři desetinná místa, - Kč/MWh na dvě desetinná místa. Konečná hodnota korekčního faktoru je zaokrouhlena na celé tisíce. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 150/2007 Sb. Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla se použije pro energetické výrobny, v nichž se vyrábí současně tepelná energie a elektřina, tj. pro kotelny vybavené kogeneračními jednotkami s pístovým motorem, pro teplárny s parními i plynovými turbínami a pro tepelné elektrárny s dodávkou tepla, provozované výrobci, kteří vyrábějí elektřinu a tepelnou energii pro prodej, popř. též pro účelovou spotřebu, tj. spotřebu objektů, které slouží jiné činnosti výrobce, např. průmyslové, administrativní a obchodní budovy, sportovní haly či bazény. Postup se nevztahuje na energetické výrobny, které dodávají pouze tepelnou energii a veškerá v nich vyráběná elektřina slouží pouze ke krytí vlastní spotřeby zdroje tepelné energie a není dodávána do distribuční soustavy, přímo cizím subjektům ani pro účelovou spotřebu výrobce. V těchto zdrojích vlastní výroba elektřiny snižuje nebo eliminuje náklady na odběr ze sítě pro výrobu tepelné energie, která je jediným finálním produktem. Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii, popř. tlakový vzduch, po jednotlivých položkách formou tabulky podle vzoru: PoložkaCelkové výrobní náklady NiNáklady na elektřinuNáklady na teploNáklady na tlakový vzduchβeiNeiβtiNtiβvzi□Nvzitis. Kčtis. Kčtis. Kčtis. KčPalivoElektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)Voda technologickáVoda chladicíEkologie (emise, odpady)Popeloviny (odstranění tuhých zbytků)Ostatní proměnné nákladyMzdy a zákonné pojištěníOpravy a údržbaOdpisyNájemLeasingZákonné rezervyVýrobní režieSprávní režieÚroky z úvěruOstatní stálé náklady∑Ni∑Nei∑Nti∑NvziJednotkové náklady na dodávku[Kč/kWh]JNEJNTJNVZ[Kč/GJ]JNTJNVZ V případě potřeby je možno doplnit další nákladové položky. Podíl připadající na elektřinu Nei a na tepelnou energii Nti, popř. na tlakový vzduch Nvzi, se stanoví v každé položce podle vztahů: na elektřinuNei = Ni × βei[tis.Kč]na tepelnou energiiNti = Ni × βti[tis.Kč]na tlakový vzduchNvzi = Ni × βvzi[tis.Kč]přitom vždyβei + βti + βvzi = 1[-] kde Ninákladová položka před dělením[tis.Kč]βeirozdělovací koeficient pro dělení položky na elektřinu[-]βtirozdělovací koeficient pro dělení položky na tepelnou energii[-]βvzirozdělovací koeficient pro dělení položky na tlakový vzduch[-] Výroba tlakového vzduchu se týká jen dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbínou, obvykle v hutních teplárnách. V ostatních případech se náklady dělí jen mezi elektřinu a tepelnou energii a pro rozdělovací koeficienty platí vztah: βei + βti = 1 Koeficienty βei, βti, βvzi mají hodnotu menší nebo rovnou 1. Určí se podle vztahů uvedených v částech A až D. Jednotkové výrobní náklady JNE, JNT, JNVZ (Kč/kWh, Kč/GJ) se stanoví v závislosti na skladbě výrobního zařízení a provozního režimu podle vztahů uvedených v částech A až D. Část A Postup platí pro soubor sestávající se z kogeneračních jednotek s pístovým motorem (KJ) a teplovodních nebo výtopenských parních či horkovodních kotlů. Provozní režim zahrnuje špičkový provoz (obvykle s akumulací tepla) nebo celodenní provoz KJ, a to samostatně, střídavě nebo současně s kotli, popř. též výrobu elektřiny s omezeným využitím nebo bez využití tepla. 1. Podrobný výpočet Výpočet se použije tam, kde lze rozlišit podíl KJ a kotlů na spotřebě paliva, popř. též na údržbě a servisu a na odpisech nebo na úroku z úvěru. 1.1. Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů: na elektřinuβekj=3,6×EkjQdkj+3,6×Ekj [-] na tepelnou energiiβtkj=QdkjQdkj+3,6×Ekj [-] kde Ekjsvorková výroba elektřiny v KJ[MWh]Qdkjužitečná dodávka tepelné energie z KJ[GJ] Koeficienty βekj,βtkj se použijí k dělení položky palivo z KJ. Dále se použijí k dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud lze v nich spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2.). na elektřinuβer=3,6×EkjQvyt+3,6×Ekj [-] na tepelnou energiiβtr=QvytQvyt+3,6×Ekj [-] kde Qvytužitečná dodávka tepelné energie na prahu zdroje (kotelny) [GJ] Koeficienty βer, βtr se použijí k dělení ostatních položek, kde nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. – ostatní položky). V položce energie se rozdělí spotřeba elektřiny z výroby v KJ s použitím koeficientů βer, βtr a elektřina odebraná ze sítě se započítá jen na teplo s koeficientem 1. Elektřina z vlastní výroby se oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, vždy bez DPH. na elektřinuβeo=0,95×βer+0,05>βer[-]na tepelnou energiiβto=0,95×βtr [-] Koeficienty βeo, βto se použijí k alternativnímu dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. – alternativní dělení). 1.2. Vzor podrobného dělení položek PoložkyRozdělovací koeficientyna elektřinuna teploPalivospálené v KJβekjβtkjspálené v kotlích1Elektrická energieelektřina z vlastní výrobyβerβtrelektřina ze sítě1Opravy a údržbapodíl údržby a oprav KJβekjβtkjpodíl údržby a oprav kotlů1Servisservis KJβekjβtkjOdpisyodpisy KJβekjβtkjodpisy kotlů1Ostatní položkyKJ + kotleβerβtr Opravy a údržbaKJ + kotleβeoβtoOdpisyKJ + kotleβeoβto 2. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta a Tento výpočet se použije pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, nebo při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že na straně tepelné energie je měřena jen celková dodávka z kotelny, tzn. není znám podíl KJ a kotlů a odpadní teplo je plně využíváno. Pro dělení dílčí položky palivo spálené v KJ se použijí koeficienty βekj, βtkj v závislosti na jednotkovém elektrickém výkonu: Jednotkový elektrický výkon v KJRozdělovací koeficientyna elektřinu βekjna teplo βtkjmenší než 45 kW0,350,6545 až 142 kW0,40,6 Pro dělení položek odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob (viz 1.2.) s koeficienty βeo, βto, ostatní položky mimo palivo a elektřinu ze sítě se dělí pomocí koeficientů βer,βtr. 3. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta b Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že je měřena jen celková výroba elektřiny, dodávka tepla z kotelny a součtová spotřeba paliva pro KJ a kotle. Pro položky odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob dělení (viz 1.2.) s koeficientyβeo,βto, ostatní položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βer, βtr. 4. Zjednodušený výpočet pro jednotky malého výkonu Lze ho použít pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem KJ do 100 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ 22 až 63 kW. Všechny položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βez, βtz stanovených podle vztahů: na elektřinuβez=ee+ket [-] na tepelnou energiiβtz=kete+ket [-] teplárenský module=3,6×EkjQvyt [-] kde ketkoeficient vyjadřující poměr jednotkových nákladů na tepelnou energii JNT a na elektřinu JNE vztažených na stejnou jednotku (Kč/kWh); nestanoví-li Energetický regulační úřad jinak, dosadí se ket = 0,97 5. Výpočet jednotkových nákladů Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů: na elektřinuJNE=ΣNeiEkj [Kč/kWh] na tepelnou energiiJNT=ΣNti×1000Qvyt [Kč/GJ] kde ∑Neisoučet nákladových položek na elektřinu[tis.Kč]∑Ntisoučet nákladových položek na tepelnou energii[tis.Kč] Část B Postup platí pro soubor sestávající se z teplárenských parních kotlů a parních protitlakých či kondenzačních odběrových, popř. též čistě kondenzačních turbín. Může být doplněn výtopenskými parními nebo horkovodními kotli, v hutních teplárnách parními turbínami pro pohon turbodmychadel či turbokompresorů (TD). Provozní režim zahrnuje provoz teplárenské části celoročně samostatně nebo po část roku souběžně s výtopnou, střídavý provoz teplárenské a výtopenské části nebo provoz teplárny střídavě s turbínou a bez turbíny, s dodávkou tepla přes redukční stanice. 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů 1.1. Základní rozdělovací koeficienty slouží k dělení nákladů tepláren a elektráren s dodávkou tepla, bez výtopenských kotlů. Stanoví se podle vztahů: na elektřinuβe=QelQel+Qtep [-] na tepelnou energiiβt=QtepQel+Qtep [-] kde Qelteplo spotřebované v parní turbíně k výrobě elektřiny[GJ]Qtepužitečné dodávkové teplo na prahu teplárny (jen z teplárenských kotlů)[GJ] 1.2. Spotřeba tepla v páře k výrobě elektřiny Qel v parních turbínách teplárny se stanoví podle vztahu: Qel = ∑Mad × iad - ∑Mo × io - ∑Mpt × ipt - ∑Mk × ik - ∑Mu × iu [GJ] kde Madprůtok admisní páry (na vstupu do turbín)[t]Mkprůtok turbínového kondenzátu[t]Moprůtok páry do odběrů turbín[t]Mptprůtok páry do protitlaku turbín[t]Mumnožství ucpávkové páry (je-li využíváno její teplo)[t]iadentalpie páry na vstupu do turbíny (admisní, ostré páry)[GJ/t]ikentalpie turbínového kondenzátu[GJ/t]ioentalpie páry do jednotlivých odběrů[GJ/t]iptentalpie páry do protitlaku turbín[GJ/t]iuentalpie ucpávkové páry[GJ/t] Pokud není teplo ucpávkové páry využíváno, neodečítá se. Není-li známa některá hodnota průtoku (např. Mo nebo Mu), dopočítá se z rovnice: ∑Mad = ∑Mo + ∑Mpt + ∑Mk + ∑Mu [GJ] 1.3. Užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny se stanoví podle vztahu: Qtep = ∑Mhv x (ivy – ivs) + ∑(Mp × ip – Mvk × ivk) [GJ] kde Mhvprůtok horké vody na prahu kotelny[t]Mvkprůtok vratného kondezátu na prahu kotelny[t]Mpprůtok páry určitých parametrů na prahu kotelny[t]ipentalpie páry určitých patrametrů v místě měření průtoku[GJ/t]ivkentalpie vratného kondenzátu v místě měření průtoku[GJ/t]ivsentalpie vratné horké vody v místě měření průtoku[GJ/t]ivyentalpie výstupní horké vody v místě měření průtoku[GJ/t] Stejným způsobem se stanoví užitečné teplo na prahu výtopny Qvyt (jen z výtopenských kotlů). 2. Dělení nákladových položek v teplárnách a elektrárnách vybavených jen teplárenskými kotli, s celoročním provozem turbín Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru: Položkyna elektřinuna teploElektrická energie, voda, opravy a údržbaspolečné nákladyβeβtspecifické náklady strojovny1specifické náklady kotelny1Palivo a ostatníteplárnaβeβt Do specifických nákladů strojovny se zahrnují náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se nevyráběla elektřina. Jedná se zejména o soustrojí turbogenerátorů (TG) včetně kondenzátorů, čerpadla turbínového kondenzátu, chladicí čerpadla, vývěvy, chladicí věže a potrubí. Do specifických nákladů kotelny se zahrnují náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se vyráběla jen elektřina (zejména čerpadla kondenzátu z topné páry, čerpadla topné vody, ohříváky a redukční stanice). Náklady na kotle, jejich příslušenství a pomocná zařízení patří do společných nákladů. Nelze-li spolehlivě stanovit společné a specifické náklady uvedených položek, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt pro všechny položky včetně paliva. Nestačí-li vlastní výroba elektřiny pro krytí vlastní spotřeby teplárny a část se dokupuje ze sítě, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt pro všechny položky včetně elektřiny z vlastní výroby. Pouze náklady na elektřinu odebranou ze sítě se přičtou k teplu s koeficientem 1. Přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH. 3. Výpočet rozdělovacích koeficientů při kombinaci teplárenské a výtopenské výroby Postup platí pro teplárnu doplněnou výtopenskými kotli nebo elektrárnu doplněnou např. horkovodními kotli, které jsou provozovány v souběžném nebo střídavém režimu a pro teplárnu provozovanou po část roku výtopenským způsobem, např. při letním provozu s odstavenou turbínou. Rozdělovací koeficienty pro položky, u nichž nelze spolehlivě oddělit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo podíl teplárenského a výtopenského provozního režimu, se stanoví podle vztahů: na elektřinuβer=Mpalk×βeMpalk+Mpalv [-] na tepelnou energiiβtr=Mpalk×βt+MpalvMpalk+Mpalv [-] kde Mpalkspotřeba paliva v teplárenských kotlích, resp. při teplárenském režimu[GJ]Mpalvspotřeba paliva ve výtopenských kotlích, resp. při výtopenském režimu[GJ] 4. Dělení nákladových položek v teplárnách doplněných výtopenskými kotli Pokud lze u položek palivo, spotřeba elektřiny z vlastní výroby, ekologie, popeloviny, odpisy, opravy a údržba spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru, použijí se pro dělení teplárenského podílu rozdělovací koeficienty βe, βt. Výtopenský podíl se přičte k tepelné energii s koeficientem 1. Ostatní položky se dělí pomocí koeficientů βer, βtr podle vzoru: Položkyna elektřinuna teploPalivoteplárenskéβeβtvýtopenské1Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)z vlastní výrobyβeβtodběr ze sítě1Ekologie, popeloviny, opravy a údržba, odpisyteplárenskéβeβtvýtopenské1Ostatní položkyteplárenské a výtopenskéβerβtr Nelze-li spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo provozního režimu, použijí se koeficienty βe, βt jen pro dělení položek palivo a energie, ostatní položky se rozdělí pomocí koeficientů βer,βtr. 5. Výpočet rozdělovacích koeficientů u tepláren s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů: na elektřinuβe=QelQel+Qtep+Qvz [-] na tepelnou energiiβt=QtepQel+Qtep+Qvz [-] na tlakový vzduchβvz=QvzQel+Qtep+Qvz [-] kde Qelteplo spotřebované v parní turbíně k výrobě elektřiny[GJ]Qtepužitečné dodávkové teplo na prahu teplárny[GJ]Qvzteplo spotřebované k výrobě tlakového vzduchu v TD[GJ] 6. Dělení nákladových položek v teplárnách s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru: Položkyna elektřinuna teplona tlakový vzduchPalivoteplárnaβeβtβvzElektrická energie, voda, opravy, údržba, odpisyspolečné nákladyβeβtβvzspecifické náklady kotelny—1—specifické náklady strojovny1——specifické náklady na tlakový vzduch——1Ostatní položkyteplárnaβeβtβvz Specifické náklady strojovny a kotelny jsou popsány v bodě 2. Ke specifickým nákladům na tlakový vzduch patří náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se nevyráběl tlakový vzduch (zejména soustrojí TD včetně kondenzátorů a čerpadel kondenzátu z TD, příslušenství a potrubí). Nelze-li u položek energie, voda, opravy a údržba, odpisy oddělit spolehlivě společné a specifické náklady, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt, βvz pro všechny položky. 7. Výpočet jednotkových nákladů Jednotkové náklady na dodávku elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu se stanoví podle vztahů: na elektřinuJNE=ΣNetΣEsv-Evse [Kč/kWh] na tepelnou energii teplárna nebo elektrárna s výtopnou podle bodu 4JNT=ΣNti×3,6Qtep [Kč/GJ] JNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvyt [Kč/kWh] teplárna a elektrárna podle b. 2, bez výtopenských kotlůJNT=ΣNti×1000Qtep+Qvyt [Kč/GJ] JNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvyt [Kč/kWh] na tlakový vzduchJNVZ=ΣNvzi×3,6W=ΣNvzi×3,6Vvz×ivy-ivs [Kč/kWh] JNVZ=ΣNvzi×1000Vvz×ivy-ivs [Kč/GJ] JNVZ=ΣNvziVvz×1000 [Kč/m3] kde ∑Esvcelková výroba elektřiny v teplárně měřená na svorkách TG[MWh]Evsečást vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektř.[MWh]∑Neisoučet nákladových položek připadajících na elektřinu[tis.Kč]∑Nvzisoučet nákladových položek připadajících na tlakový vzduch[tis.Kč]Vvzcelkové množství tlakového vzduchu dodaného z TD[mil.m3]Wenergie dodaná tlakovému vzduchu (nto)[GJ]ivsentalpie vzduchu na vstupu do TD[kJ/m3]ivyentalpie dodávaného tlakového vzduchu z TD[kJ/m3] Část C Postup platí pro soubor sestávající z plynové turbíny nebo spalovací turbíny na kapalné palivo (dále jen „plynová turbína“) a spalinového kotle, obvykle s přitápěním, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle. Provozní režim zahrnuje jak teplárenský provoz turbíny se spalinovým kotlem, tak výrobu elektřiny bez využití tepla, popř. střídavý provoz teplárenský a výtopenský (bez plynové turbíny). 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů: na elektřinuβes=3,6×Esvs3,6×Esvs+Qvs [-] na tepelnou energiiβts=Qvs3,6×Esvs+Qvs [-] kde Esvssvorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem[MWh]Qvsteplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou[GJ] Teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou Qvsv se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. U kotle s přitápěním se z měřených údajů stanoví celkové teplo vyrobené ve spalinovém kotli Qvsd pro které platí vztahy: Qvs=Qvsd-Qvd [GJ] Qvd=Mpald×ηd100 [GJ] kde Mpaldspotřeba paliva k přitápění spalinového kotle[GJ]Qvdteplo vyrobené ve spalinovém kotli z přitápěcího paliva[GJ]ηdporovnávací účinnost přitápění ve spalinovém kotli[%] Při teplotě spalin za kotlem (do komína) nad 180 °C lze dosadit ηd = 88 %, při nižší teplotě ηd = 90 %, u kotle s nízkoteplotním ohřívákem ηd = 92 %. Alternativně lze s využitím dokumentace dodavatele zařízení nebo provozních záznamů stanovit hodnotu Qvs ze závislosti tepelného výkonu kotle bez přitápění na elektrickém výkonu turbíny a z výroby elektřiny podle vztahu: Qvs=3,6×PtPe×Esvs [GJ] kde Peelektrický výkon soustrojí s plynovou turbínou[MW]Pttepelný výkon spalinového kotle bez přitápění[MW] 2. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda Vzor dělení položek palivo, energie a technologická voda: Položkyna elektřinuna teploPalivospálené v turbíně - provoz s kotlemβesβtsspálené v turbíně - provoz do obchozu1přitápěcí a spálené ve spalinovém kotli1spálené v palivových kotlích (ve výtopně)1Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)z vlastní výroby1odběr ze sítě1Voda technologickáteplárna, výtopna1 V nákladové položce palivo se vyskytuje vždy dílčí položka odpovídající provozu s kotlem, ostatní dílčí položky podle skladby provozního souboru a podle provozního režimu. Náklady na přitápěcí palivo se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1. Náklady na palivo spálené v turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla spalin) se přičtou celé k elektřině s koeficientem 1. Náklady na palivo spálené ve výtopenských kotlích se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1. Nákladová položka energie se přičte celá k tepelné energii s koeficietem 1, přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), elektřina odebraná ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH. Ve výjimečném případě může být chladicí ventilátor turbíny poháněn elektromotorem. V tom případě by se náklady na spotřebu energie k jeho pohonu rozdělily pomocí koeficientů βes, βts. Nákladová položka technologická voda se přičte celá k tepelné energii s koeficientem 1 za teplárenský i výtopenský soubor či provozní režim. 3. Výpočet rozdělovacích koeficientů u souboru plynová turbína - spalinový kotel s přitápěním, střídavý provoz turbíny s využitím tepla a do obchozu K dělení položek mimo palivo, energii a vodu se použijí souhrnné rozdělovací koeficienty podle vztahů: na elektřinuβex=Mpals×βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald[-] na tepelnou energiiβtx=Mpals×βts+MpaldMpals+Mopal+Mpald[-] na elektřinuβer=Mpals×βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv[-] na tepelnou energiiβtr=Mpals×βts+Mpald+MpalvMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv[-] kde Mpaldspotřeba paliva k přitápění spalinového kotle[GJ]Mpalospotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu[GJ]Mpalsspotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem[GJ]Mpalvspotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích[GJ] U souboru bez přitápění odpadá veličinaMpald, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličinaMpalv. Souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii, vodu. Souhrnné rozdělovací koeficienty βer,βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů. 4. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů U souboru s plným využitím tepla, bez přitápění a bez výtopenských palivových kotlů se pro dělení všech ostatních nákladových položek mimo energii a vodu použijí základní rozdělovací koeficienty βes,βts. U souborů s přitápěním nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních nákladových položek mimo energii a vodu použijí souhrnné rozdělovací koeficienty βex, βtx. 5. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru s výtopenskými palivovými kotli Pokud lze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru (plynová turbína - spalinový kotel) a výtopenského souboru (palivové kotle), dělí se nákladové položky ekologie, opravy a údržba, odpisy podle vzoru: Položkyna elektřinuna teploEkologie, odpisy, opravy, údržbateplárnaβexβtxvýtopna1Ostatní položkyteplárna, výtopnaβerβtr Pokud nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenského souboru, použijí se k dělení všech nákladových položek mimo palivo, energii a vodu souhrnné rozdělovací koeficienty βer, βtr. 6. Výpočet jednotkových nákladů Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů: při trvalém provozu turbíny s kotlemJNE=ΣNeiEsvs-Evse[Kč/kWh] při střídavém provozu turbíny s kotlem a do obchozuJNE=ΣNeiEsvs+Esvo-Evse[Kč/kWh] teplárna bez palivových výtopenských kotlůJNT=ΣNti×3,6Qtep[Kč/kWh]JNT=ΣNti×1000Qtep[Kč/GJ] teplárna s palivovými výtopenskými kotliJNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvyt[Kč/kWh]JNT=ΣNti×1000Qtep+Qvyt[Kč/GJ] kde Esvosvorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz do obchozu[MWh]Esvssvorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz s kotlem[MWh]Evsečást vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektřiny[MWh]Qtepužitečné dodávkové teplo na prahu teplárny[GJ]Qvytužitečné dodávkové teplo na prahu výtopny[GJ]∑Neisoučet nákladových položek připadajících na elektřinu[tis.Kč]∑Ntisoučet nákladových položek připadajících na tepelnou energii[tis.Kč] Část D Postup platí pro paroplynový cyklus (PPC), tj. soubor sestávající z plynové turbíny, spalinového kotle a parní protitlaké nebo kondenzační odběrové turbíny, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle. Spalinový kotel bývá vybaven přitápěním a intenzivním vychlazením spalin pomocí koncového nízkoteplotního ohříváku vody pro otopné nebo jiné účely. Provozní režim zahrnuje jak provoz úplného PPC, tak i občasný provoz jeho částí (plynové turbíny se spalinovým kotlem nebo palivových kotlů s parní turbínou), popř. střídavý provoz PPC a výtopenských kotlů. 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů pro plynovou část cyklu Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů: na elektřinuβes=3,6×Esvs3,6×Esvs+Qvs+Qvov[-] na tepelnou energiiβms=Qvs+Qvov3,6×Esvs+Qvs+Qvov[-] kde Esvssvorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem[MWh]Qvsteplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou[GJ]Qvovteplo vyrobené v nízkoteplotním ohříváku vody spalinového kotle[GJ] Teplo Qvov se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. Není-li kotel vybaven nízkoteplotním ohřívákem vody, člen Qvov ve vzorcích odpadá. Teplo Qvs se stanoví podle části C, bodu 1. 2. Výpočet rozdělovacích koeficientů pro parní část cyklu Základní rozdělovací koeficienty βe, βt sloužící k dalšímu výpočtu se stanoví podle části B, bodu 1., spotřeba tepla k výrobě elektřiny v parní turbíně Qel podle části B, bodu 1.1. 3. Výpočet kombinovaných rozdělovacích koeficientů Kombinované rozdělovací koeficienty βec, βtc se použijí k dělení dílčích položek palivo spálené v plynové turbíně, opravy a údržba plynové turbíny. Stanoví se podle vztahů: na elektřinuβec=βes+βms×βe=βes+βe-βes×βe [-]na tepelnou energiiβtc=βms×βt=βt-βes×βt[-] 4. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda Vzor dělení nákladových položek: Položkyna elektřinuna teploPalivospálené v turbíně - provoz s kotlemβecβtcspálené v turbíně - provoz do obchozu1přitápěcí spálené ve spalinovém kotliβeβtspálené v teplárenských paliv. kotlíchβeβtspálené ve výtopenských kotlích1Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)z vlastní výrobyβeβtodběr ze sítě1Voda technologickáteplárnaβeβtvýtopna1Ekologieteplárnaβexβtxvýtopna1 Palivové kotle se instalují buď v teplárenském nebo výtopenském provedení. Provoz plynové turbíny do obchozu je výjimečným případem. Pro dělení nákladů na palivo spálené v turbíně se použijí rozdělovací koeficienty βec,βtc. Náklady na palivo spálené v turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla) se přičtou celé k elektřině s koeficientem 1. Náklady na přitápěcí palivo a na palivo spálené v teplárenských palivových kotlích se dělí pomocí koeficientů βe, βt. Náklady na palivo spálené ve výtopenských palivových kotlích se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1. Dílčí nákladová položka vlastní spotřeba elektřiny z vlastní výroby se dělí pomocí koeficientů βe, βt, oceňuje se výkupní cenou (jako dodávka do sítě), bez DPH. Dílčí nákladová položka elektřina odebraná ze sítě se přičte celá k tepelné energii s koeficientem 1, oceňuje se nákupní cenou, bez DPH. Alternativní dělení položky ekologie: Ekologieteplárna, výtopnaβerβtr Náklady na technologickou vodu a na ekologii se u teplárenského souboru dělí pomocí koeficientů βe, βt, u výtopenských kotlů se přičtou celé k teplu s koeficientem 1. 5. Výpočet souhrnných rozdělovacích koeficientů souboru bez výtopenských kotlů Souhrnné rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů: na elektřinuβex=Mpals×βec+Mpalo+Mpald+Mpalk×βeMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk[-] na tepelnou energiiβtx=Mpals×βtc+Mpald+Mpalk×βtMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk[-] na elektřinuβer=Mpals×βec+MpaloMpald+Mpalk×βeMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk+Mpalv[-] na tepelnou energiiβtr=Mpals×βtc+Mpald+Mpalk×βt+MpalvMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk+Mpalv[-] kde Mpaldspotřeba paliva k přitápění spalinového kotle[GJ]Mpalkspotřeba paliva v palivových teplárenských kotlích[GJ]Mpalospotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu[GJ]Mpalsspotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem[GJ]Mpalvspotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích[GJ] U souboru bez přitápění odpadá veličina Mpald, u souboru bez palivových teplárenských kotlů veličina Mpalk, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličina Mpalv. Souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii, vodu. Souhrnné rozdělovací koeficienty βer,βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů. 6. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů U souboru s plným využitím tepla, bez přitápění a palivových teplárenských kotlů se pro dělení všech ostatních položek použijí kombinované rozdělovací koeficienty βec, βtc. U souborů s přitápěním, s palivovými teplárenskými kotli nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních položek použijí souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx. 7. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru s výtopenskými palivovými kotli Pokud lze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských palivových kotlů, dělí se nákladové položky opravy a údržba, odpisy a ostatní položky podle vzoru: Položkyna elektřinuna teploOpravy a údržba, odpisyteplárnaβexβtxvýtopna1Ostatní položkyteplárna, výtopnaβerβtr Pokud nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských palivových kotlů, dělí se všechny nákladové položky kromě paliva, energie, ekologie a vody pomocí souhrnných rozdělovacích koeficientů βer,βtr. 8. Výpočet jednotkových nákladů Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů: při trvalém provozu PPCJNE=ΣNeiEsvs+Esv-Evse[Kč/kWh] při střídavém provozu plynové turbíny s využitím tepla a do obchozuJNE=ΣNeiEsvs+Esvo+Esv-Evse[Kč/kWh] teplárna s PPC bez výtopenských kotlůJNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvov[Kč/kWh]JNT=ΣNti×1000Qtep+Qvov[Kč/GJ] teplárna s PPC a s výtopenskými kotliJNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvov+Qvyt[Kč/kWh]JNT=ΣNti×1000Qtep+Qvov+Qvyt[Kč/GJ kde Esvsvorková výroba elektřiny z parní turbíny[MWh]Esvosvorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz do obchozu[MWh]Esvssvorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz s kotlem[MWh]Evsečást vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektřiny[MWh]Qtepužitečné dodávkové teplo na prahu teplárny[GJ]Qovvteplo vyrobené v nízkoteplotním ohříváku vody spalinového kotle[GJ]Qvytužitečné dodávkové teplo na prahu výtopny[GJ]∑Neisoučet nákladových položek připadajících na elektřinu[tis.Kč]∑Ntisoučet nákladových položek připadajících na tepelnou energii[tis.Kč] 1) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. 2) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 69a odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 69a odst. 1 obchodního zákoníku. 5) § 69b obchodního zákoníku. 6) § 69c obchodního zákoníku. 7) Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. 8) Vyhláška č. 404/2005 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů. 9) Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie. 10) Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.