§ 196 Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu
Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu · 151/1948 Sb. · § 196 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 196 stanovuje pravidla pro výslech svědka v trestním řízení, přičemž klade důraz na souvislé vypravování svědka, objasňování nejasností a zjišťování zdroje jeho vědění, a zároveň omezuje sugestivní otázky.
§ 196
(1) Při výslechu o věci samé musí býti svědek nejprve vyzván, aby souvisle vypravoval o skutečnostech, které jsou předmětem svědectví, potom však aby své vypravování doplnil a vysvětlil nejasnosti nebo rozpory. Zejména musí býti svědek vyzván, aby uvedl, na čem se zakládá jeho vědění. Co možná nutno se vystříhati otázek, jimiž se mu oznamují skutečnosti, které mají býti zjištěny teprve jeho výpovědí, a musí-li býti dány, nutno je v protokole vyznačiti. Použíti zápisků neb jiných písemností na podporu paměti je svědku dovoleno.
(2) Výslech se musí zaříditi tak, aby svědek byl co možná vyslechnut najednou o všem, o čem je třeba, aby vypověděl.
(3) V případě uvedeném v § 194, odst. 5 může vyšetřující soudce odepříti žalobci, obviněnému neb obhájci dávati otázky, které odporují zákonu nebo se týkají okolností, jež jak se stanoviska žaloby, tak se stanoviska obhajování jsou beze vší pochyby zcela zbytečné.
Výklad
Stručně
Paragraf 196 stanovuje pravidla pro výslech svědka v trestním řízení, přičemž klade důraz na souvislé vypravování svědka, objasňování nejasností a zjišťování zdroje jeho vědění, a zároveň omezuje sugestivní otázky.
Co to znamená v praxi
Svědek má nejprve volně vypovědět o tom, co ví, a teprve poté doplňovat a vysvětlovat nejasnosti.
Je důležité zjistit, odkud svědek své informace má, tedy na čem se zakládá jeho vědění.
Při výslechu by se mělo předcházet otázkám, které by svědkovi napovídaly, co má říci; pokud takové otázky padnou, musí být zaznamenány do protokolu.
Svědek může použít své zápisky nebo jiné písemnosti k osvěžení paměti.
Na co si dát pozor
Výslech by měl být veden tak, aby svědek vypověděl vše potřebné najednou, bez zbytečného přerušování.
Vyšetřující soudce může odmítnout otázky žalobce, obviněného nebo obhájce, pokud jsou v rozporu se zákonem nebo jsou zcela zbytečné pro objasnění věci.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.