§ 12 Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie – Účinnost

§ 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 151/2001 Sb. A) Účinnost užití z hlediska dopravy tepelné energie je určena vztahem:ηc=m×PN+∑i=1kni×PSN,iPN[-]kdel + m + n = 1[-]B) Účinnost užití z hlediska tepelných ztrát je určena vztahem:ηz=∑i=1nQOD,iQZD[-]kdePN jmenovitý příkon čerpadla[kW]PSN příkon čerpadla při nižších než jmenovitých otáčkách [kW] QOD,i teplo odebrané i-tým odběrným místem[GJ]k počet pevně nastavitelných stupňů otáček, na které je čerpadlo provozováno[-]l poměrná část provozní doby čerpadla za otopné období, kdy čerpadlo nepracuje [-] m poměrná část provozní doby čerpadla za otopné období, kdy čerpadlo pracuje se jmenovitými otáčkami[-]n poměrná část provozní doby čerpadla za otopné období, kdy čerpadlo pracuje se sníženými otáčkami; u čerpadel s plynule proměnnými otáčkami se uvažuje n=0,5[-] Příloha č. 2 k vyhlášce č. 151/2001 Sb. VnitřníTeplota vody v trubce [°C]Potrubívýpočtová90858075706560teplotaTepelný výkon neizolovaného potrubíDN°CW/m1020454035303025201520605045403530302020706560504540352520908070655550403220110100908070605540201251151009080706050201501401201101008575 VnitřníTeplota vody v trubce [°C]Potrubívýpočtová90858075706560teplotaTepelný výkon neizolovaného potrubíDNti [°C]W/m10203530302525201515204540353030252020205550454035302525207060555045403032208575706055504040209585807060555050201151059085756555 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 151/2001 Sb. k=π1αi∙D+12λtrln⁡dD+12λizln⁡dizd+1αiz∙diz[W/mK]kde: ksoučinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky[W/mK]Dvnitřní průměr trubky[m]dvnější průměr trubky[m]dizvnější průměr izolace[m]αizsoučinitel přestupu tepla na povrchu izolace[W/m2K]αisoučinitel přestupu tepla na vnitřní straně trubky[W/m2K]λizsoučinitel tepelné vodivosti tepelné izolace[W/m.K]λtrsoučinitel tepelné vodivosti materiálu trubky[W/mK]teteplota okolního vzduchu[°C]tizpovrchová teplota tepelné izolace[°C]Součinitel přestupu tepla na vnitřní straně trubky se určí z odpovídajících kriteriálních rovnic respektujících rychlost proudění a další fyzikální veličiny a na vnější straně tepelné izolace se ještě respektuje sálavá složka.αiz=αiz,K+αiz,Skde: αiz,Ksoučinitel přestupu tepla na povrchu izolace konvekcí[W/m2.K]αiz,Ssoučinitel přestupu tepla na povrchu izolace sáláním[W/m2.K] Příloha č. 4 k vyhlášce č. 151/2001 Sb. a) Desková metoda (Poensgenova) Zařízení je určeno k ověřování tepelné vodivosti izolačních vzorků tvaru rovinných desek. Měří se dva stejné vzorky (rozměrů, kvality) položené vodorovně. Mezi nimi je uložena měřicí deska, která po čtvercovém obvodě má kompenzační pás. Měřicí deska je elektricky vytápěna a měří se její tepelný příkon. Okrajové kompenzační pásy jsou rovněž elektricky vytápěny k zamezení okrajových ztrát. Vytápění okrajových kompenzačních pasů je řízeno pro každou stranu čtvercové desky tak, aby teploty na rozhraní topné desky a okrajového pasu byly stejné. Za těchto předpokladů veškeré teplo prochází horním a dolním zkušebním vzorkem do chladicích desek umístěných po obou stranách nad a pod vzorkem. Optimální tloušťka měřeného vzorku tepelné izolace je 0,2.l, kde l je délka strany měřené desky. Pro nízké tepelné vodivosti [λ < 0,03 W/m.K] se tloušťka vzorků pohybuje v nižších hodnotách a naopak. Jsou použitelné rovněž přístroje na měření jednoho vzorku, kde místo druhého vzorku je umístěna pomocná topná deska. Použitelný rozsah teplot této metody je 0 až 300°C. Jednodesková metoda je použitelná pro teploty do -200°C a tyto teploty se dosahují v chlazené desce. b) Metoda válce (Van Rinsumova) Je prakticky jedinou používanou metodou pro ověřování izolací potrubí o průměrech 20 až 250 mm. Elektricky vytápěná trubka (měřicí úsek) o uvedeném průměru má na povrchu čidla k měření teplot. Na povrchu je trubka opatřena měřenou izolací. Povrch měřené izolace je rovněž opatřen čidly k odečtu povrchových teplot. Na obou koncích měřicího úseku jsou připojeny kompenzační části s regulovaným vytápěním. Dá se předpokládat, že tepelný tok prochází kolmo k ose potrubí a že ztráty okrajů jsou rovny nule. Na povrchu celého zařízení je instalována děrovaná fólie s odstupem od povrchu, která zabrání nežádoucímu proudění okolo povrchu. Rozsah povrchových teplot se pohybuje od 30 do 80°C a vnitřní teploty mohou dosahovat 100 až několik set °C podle konstrukce přístroje. c) Metoda koule (Nusseltova) Je určena pro měření tepelné vodivosti sypkých, volných vláknitých apod. materiálů. Jde o dvě soustředné koule, kde vnitřní koule je podepřena v meziprostoru izolačním materiálem a elektricky vyhřívána. Regulací topného proudu se řídí povrchová teplota vnitřní koule. Povrchové proudění vzduchu se omezí. Koule je osazena čidly k odečtu teploty. Průměr vnitřní koule je obvykle 150 mm a vnější 300 mm. Metoda je použitelná i pro hluboké teploty do -200°C. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 151/2001 Sb. a) Schmidtova metoda Gumový pásek je obložen sériovým termočlánkem měřícím rozdíl teplot na tloušťce pásku 2 mm. Pásek je zavulkanizován do pasu 60 x 5 x 600 mm. Pas se přikládá k měřenému povrchu, kterým prochází tepelný tok. Ten vyvolá změnu teplot na vnitřním i vnějším povrchu zavulkanizovaného pásku a sériové termočlánky násobící změnu signalizují napětí v závislosti na velikosti tepelného toku. Po ocejchování pasu se získá konstanta pasu C. Násobením odečteného napětí na svorkovnici pasu získáme hodnotu měřeného tepelného toku. Vzhledem k cejchování pasu na rovině se tepelný tok určovaný na potrubí násobí korekčním součinitelem. Měření vyžaduje ustálený stav, povrch se chrání před prouděním okolního vzduchu, pas nelze položit na kovový povrch, k zamezení bočních ztrát se k pasu z boků přidávají další pasy a měření vyžaduje zkušenost obsluhy. b) Termovizní metoda Tato metoda představuje způsob měření, při kterém se termovizní kamerou snímá povrch izolovaného zařízení. Termovizní zobrazení povrchových ploch umožňuje zaznamenat rozložení povrchových teplot zařízení a tak případné vady izolace, které se projevují jako tepelné mosty. Tato metoda neumožňuje ověření součinitele tepelné vodivosti tepelných izolací. Termovizní metoda je vhodná pro komplexní zhodnocení skutečného stavu tepelně izolovaných rozvodů a energetických zařízení. c) Kalorimetrická metoda Metoda vycházející z kalorimetrické rovnice a umožňuje stanovit tepelné ztráty či zisky na úseku rozvodu. Měřením se stanoví rozdíl teplot teplonosné látky a průtok. Při využití fakturačních měřidel tepla dodavatele a součtových hodnot fakturačních měřidel na vstupu u odběratelů lze přibližně stanovit tepelné ztráty celé sítě. Naměřený rozdíl však zahrnuje krom tepelné ztráty sítě i veškeré nepřesnosti měřidel a často tato metoda nedává věrohodné výsledky. 1) § 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.