§ 11 Zákon o dávce státní sociální pomoci – Zvláštní ustanovení o členech domácnosti
Zákon o dávce státní sociální pomoci · 151/2025 Sb. · § 11 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 11 zákona 151/2025 upravuje, kdo se za určitých specifických okolností považuje, nebo naopak nepovažuje za člena domácnosti pro účely dávek státní sociální pomoci.
§ 11 Zvláštní ustanovení o členech domácnosti
(1) Nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tvoří jednočlennou domácnost.
(2) Za člena domácnosti se nepovažuje
a) dítě, které je na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohody s rodičem v plném přímém zaopatření ústavu nebo jiného zařízení pro péči o děti a mládež; za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu nebo jiném zařízení pro péči o děti a mládež, poskytuje-li tento ústav nebo jiné zařízení dětem stravování, ubytování a ošacení,
b) osoba, která je ve vazbě, ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a osoba, která vykonává ochranné léčení ústavní.
(3) Osoba uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za člena domácnosti ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém nastala skutečnost podle odstavce 2.
Výklad
Stručně
Paragraf 11 zákona 151/2025 upravuje, kdo se za určitých specifických okolností považuje, nebo naopak nepovažuje za člena domácnosti pro účely dávek státní sociální pomoci.
Co to znamená v praxi
Nezletilé dítě, které už není nezaopatřené a je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, se pro účely dávek posuzuje jako samostatná, jednočlenná domácnost.
Dítě, které je v ústavu nebo jiném zařízení pro péči o děti a mládež s plným zaopatřením (tj. má tam stravu, ubytování a oblečení), se nepovažuje za člena domácnosti svých rodičů nebo jiných příbuzných.
Osoba, která je ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, v zabezpečovací detenci nebo na ústavním ochranném léčení, se také nepovažuje za člena domácnosti.
Vyloučení z domácnosti u osob uvedených v odstavci 2 (dítě v ústavu, osoba ve vazbě atd.) nastává až od prvního dne druhého kalendářního měsíce po měsíci, kdy tato skutečnost nastala.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi "nezletilým dítětem" a "nezaopatřeným dítětem", protože pro nezletilé, které už není nezaopatřené a je v zařízení pro okamžitou pomoc, platí zvláštní pravidlo.
Pro vyloučení z domácnosti u dětí v ústavech je klíčové, zda mají v ústavu zajištěno plné zaopatření (strava, ubytování, ošacení).
Datum, od kterého se osoba přestává považovat za člena domácnosti, není okamžité, ale posouvá se na začátek druhého měsíce po nastalé události.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.