§ 231 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů – Narovnání

§ 231 Narovnání (1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho přerušení, o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání. (2) Rozhodnutí o schválení narovnání může soud mimo hlavní líčení učinit jen ve veřejném zasedání. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“. 29. § 266 odst. 1 zní: „(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.“. 30. § 266a se vypouští. 31. V § 274 se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství“. 32. V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá nový oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl čtvrtý