§ 3 Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky – Neinvestiční náklady zahrnované do nákladů na řešení úkolů

Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky · 153/1975 Sb. · § 3 · Ostatní právní předpisy
§ 3 Neinvestiční náklady zahrnované do nákladů na řešení úkolů (1) Do nákladů na řešení úkolu rozvoje vědy a techniky (dále jen „úkol“) se zahrnují, a to způsobem stanoveným zvláštními předpisy,1) tyto neinvestiční náklady: a) na průběžné a závěrečné oponentní řízení; b) na rozbory vědeckotechnických a sociálně ekonomických informací a informací z oblasti průmyslových práv, popřípadě dalších informací nutných pro řešení úkolu; c) na standardizaci nebo typizaci ve výstavbě, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu; d) ve výši odměny vyplacené autorovi vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, který organizace využila pro řešení úkolu; e) ve výši úhrady autorovi za výkresy, model nebo prototyp, jež v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizace využila pro řešení úkolu; f) na nákup nebo převzetí výsledků2) výzkumných a vývojových prací ze zahraničí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu; g) na nákup licencí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu; h) na zhotovení nebo zbudování předmětů stanovených zvláštními předpisy,3) tj. předmětů charakteru základních prostředků, které jako součást řešení úkolu se zhotovují k ověření výsledků řešení (prototypy, funkční modely) nebo dočasných objektů (poloprovozy, ověřovací provozy apod.) budovaných ve spojitosti s řešením úkolu, které po jejich ověření budou likvidovány nebo sloužit výrobním účelům. (2) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nového výrobku,4) který bude výrobce opakovaně vyrábět, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále a) neinvestiční náklady na provozní vyzkoušení a vyhodnocení prototypu,5) b) neinvestiční náklady na vypracování konstrukční a technologické dokumentace provozně vyzkoušeného prototypu, c) počáteční vícenáklady výroby nového výrobku v etapě záběhu, pokud je nový výrobek předmětem řešení úkolu (dále jen „záběhové náklady“). (3) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nové výrobní technologie, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále a) neinvestiční náklady na vypracování dokumentace nové výrobní metody, b) neinvestiční náklady na ověření funkčních modelů a zpracování podkladů pro konstrukci dočasného objektu, c) neinvestiční náklady na provedení poloprovozních zkoušek, d) neinvestiční náklady na zpracování technologické dokumentace a konstrukčních podkladů pro technologická zařízení a projekci budoucí výroby, e) počáteční vícenáklady osvojení nové výrobní technologie, která je předmětem řešení úkolu (dále jen „vícenáklady osvojení technologie“). (4) Neinvestiční náklady na zhotovení předmětů uvedených v odstavci 1 písm. h) lze zahrnovat do nákladů na řešení úkolů jen za podmínek, že tyto předměty jsou v plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě v koordinačním plánu technického rozvoje uvedeny a na každý z nich je předem sestavena kalkulace.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.