§ 22 Vládní vyhláška o novém zřízení Českobratrské církve evangelické.

Stručně

Paragraf 22 vládní vyhlášky 155/1931 stanovuje podmínky a postupy pro zrušení farního nebo filiálního sboru Českobratrské církve evangelické, včetně nakládání s majetkem a právy faráře.

Co to znamená v praxi

• Sbor může být zrušen, pokud má málo členů, není schopen hradit své potřeby a dvě třetiny jeho členů se zrušením souhlasí nebo o něj požádají.
• Farní sbor může být zrušen buď tak, že se stane filiálním sborem, nebo úplně zanikne a jeho členové se připojí k jiným sborům.
• I když sbor sám o zrušení nerozhodne, může o něm rozhodnout seniorátní konvent, pokud je sbor hospodářsky neschopný nebo nevyvíjí církevní a náboženský život.
• Při zrušení sboru musí být vždy vyrovnány nároky faráře a musí být rozhodnuto o správě a využití majetku sboru, přičemž majetek smí být použit pouze k náboženským účelům církve.

Na co si dát pozor

• Nároky faráře, vyplývající z povolací listiny nebo jiné smlouvy, nesmí být zkráceny.
• Majetek zrušeného sboru smí být použit výhradně k náboženským účelům Českobratrské církve evangelické a musí být spravován odděleně.
• Pokud by v budoucnu v obvodu zrušeného sboru vznikl nový českobratrský sbor, má mu být tento majetek odevzdán.
• Pokud sbor neučiní řádné usnesení o správě majetku, rozhodne o tom seniorátní výbor, který může majetek i sám spravovat.