§ 37 Zákon o důchodovém pojištění – Výplata starobního důchodu

Zákon o důchodovém pojištění · 155/1995 Sb. · § 37 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 37 zákona o důchodovém pojištění upravuje, za jakých podmínek a v jaké výši se vyplácí starobní důchod, pokud poživatel důchodu zároveň vykonává výdělečnou činnost.
§ 37 Výplata starobního důchodu (1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59. (2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.

Výklad

Stručně

Paragraf 37 zákona o důchodovém pojištění upravuje, za jakých podmínek a v jaké výši se vyplácí starobní důchod, pokud poživatel důchodu zároveň vykonává výdělečnou činnost.

Co to znamená v praxi

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.