Stručně: Paragraf 40 zákona o důchodovém pojištění stanovuje, jak dlouho musí být člověk pojištěn, aby mu vznikl nárok na invalidní důchod, a to v závislosti na jeho věku v době vzniku invalidity.
§ 40 Výše invalidního důchodu
(1) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku
a) do 20 let méně než jeden rok,
b) od 20 let do 22 let jeden rok,
c) od 22 let do 24 let dva roky,
d) od 24 let do 26 let tři roky,
e) od 26 let do 28 let čtyři roky a
f) nad 28 let pět roků.
(2) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.
(3) Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Ustanovení § 12 odst. 1 věty druhé platí zde přiměřeně.
Díl druhý
Výklad
Stručně
Paragraf 40 zákona o důchodovém pojištění stanovuje, jak dlouho musí být člověk pojištěn, aby mu vznikl nárok na invalidní důchod, a to v závislosti na jeho věku v době vzniku invalidity.
Co to znamená v praxi
Pro nárok na invalidní důchod je nutné splnit určitou dobu pojištění, jejíž délka se liší podle věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním.
U mladších osob (do 28 let) je požadovaná doba pojištění kratší (např. do 20 let méně než rok, ve 20–22 letech jeden rok).
U osob starších 28 let je standardně potřeba pět let pojištění, které se zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity, nebo za určitých podmínek deset let pojištění z posledních dvaceti let.
Do potřebné doby pojištění se započítává i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to v rozsahu stanoveném zákonem.
Na co si dát pozor
Doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity.
Pro osoby starší 38 let existuje alternativní možnost splnění podmínky doby pojištění, a to 10 let pojištění získaných v posledních 20 letech před vznikem invalidity.
V některých případech se podmínka potřebné doby pojištění považuje za splněnou, i když byla získána v kterémkoliv období deseti let dokončeném po vzniku invalidity, přičemž u mladších 24 let činí potřebná doba pojištění dva roky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.